Antichvost komety PanSTARRS. Autor: Joseph Brimacombe.Už je to nějaký čas, kdy ve své prchavé slávě zazářila letošní vlasatice C/2011 L4 PanSTARRS. Věnovali jsme jí přemíru pozornosti, kochali se jejím ohonem za soumraku a dokonce si ji i párkrát vyfotografovali. Kometa se záhy v od dubna vytratila z dohledu pouhých očí, bez malého dalekohledu se k jejímu sledování neobejdeme. Přesto - co nám jako banditka ukradla při všech slibech o možné pořádné kometě, to nám teď vrací neustále pozoruhodným univerzem jejích ohonů. Jako dlouhoprstá banditka dosahuje rekordu, který patrně nebude dlouho překonán. I když jen na fotografii...
Ohony komety PanSTARRS. Autor: Michael Jäger.Ohony komety PanSTARRS byly mimořádně sledovanou show už v průběhu jejího průletu přísluním. Výrazná produkce prachových částic z komety učinila typickou vlasatici, která i za soumraku na české obloze - když jste ji teda našli - měla co do sebe. Malé bodové jadérko obklopovala mlhavá obálka plošně se natahující směrem od obzoru nahoru a zkušenější fotografové na vhodných místech světa zachytili "prsty" diferenciálního prachového ohonu (ohon se prostě rozděloval podle hmotnosti uvolňovaných částic - proudy těch hmotnějších se více zakřivovaly ke Slunci). Neobvyklý byl i výstřelkový sodíkový ohon, oproti tomu typicky iontový téměř chyběl. Kometa si prostě za svou hlavou roztáhla překrásný vějíř.
Ty časy pominuly, vlasatice zeslábla a její sláva povadla. I přesto, že byla třetí nejjasnější kometou na severní obloze od roku 1996 (což nešlo moc ocenit kvůli její nevhodné viditelnosti za jasného soumraku), zazářila poměrně krátce a mnohé ani moc netěšilo, že se pěkně přesunula k severnímu nebeskému pólu. Právě tam se teď nachází - je vidět po celou noc a jen před několika dny minula Polárku o necelých 5°. Pomalu se plíží nevýrazným souhvězdím Malého medvěda (víc známého jako Malý vůz) a slábne. Současně se její jasnost pohybuje okolo 9. magnitudy, za dobrých pozorovacích podmínek je vidět větším binokulárem.
Dost však té ponuré nostalgie, pojďme ke zmiňovanému rekordu. Jak se Země na své dráze pomalu přiblížila k rovině dráhy komety, naskytl se všem nadšencům vskutku neobvyklý pohled. Se Sluncem v předu (pod obzorem) se ohon komety vkusně rozdělil takřka na dva protichůdné. Zatímco slabší z nich se stále pevně držel zásady "vždy od Slunce", jasnější prst prachového ohonu se naopak natáhl přímo do směru Slunce. A z komety se rázem stala atypická mlhavá jehlice na obloze.
Princip antichvostu. Autor: Borja Tosar.Tento tzv. protichvost není nic zcela vzácného - když se Země vůči kometě dobře postaví, tak se zakřivený ohon prostě zorientuje ke Slunci. Podobně jako ručičky na hodinách se pak oba ohony natáčí zase pomalu k sobě. Názorně vznik protichvostu ukazuje přiložený snímek podobné komety z roku 2009, komety Lulin. Co je ovšem nadmíru vzácné, je délka protihonu. Na snímcích dosahuje úctyhodných 7° (asi 14 mesíčních úplňků nasázených vedle sebe), což je největší délka pozorovaného protiohonu od roku 1957. Tehdy na obloze zazářila ještě výraznější kometa C/1956 R1 Arend-Roland.
Protiohon komety PanSTARRS. Autor: Pete Lawrence.Pokud si chcete ohon vychutnat, doporučujeme právě v první pěkné dny v následujícím týdnu někam vyrazit - daleko za města a nejlépe do hor. Kometa svůj "dlouhoprstý" ohon bude už pomalu zkracovat a sama nadále slábnout, ale už v tuto chvíli v zásadě v první půli noci vůbec neruší Měsíc a i přes nešvary s přicházejícím obdobím bez tmavých astronomických nocí (Slunce neklesne pod obzor níž jak 18°) může být pozorování protichvostu důstojným rozloučením se s letošní první vlasaticí. Ano, ta možná citelná špetka optimismu v předchozí větě má svůj důvod - letošní podzim by stále ještě měl podle současného mínění být okénkem pro spatření komety ISON s přídomkem "stoletá". Jak to s ní doopravdy dopadne, si nikdo netroufá říct, ale těší se na ní velký zástup lidí...
Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník
Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov.
Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie.
Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry.
IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
10.1. až 9.3.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
