Přehled událostí na obloze od 18. 5. do 24. 5. 2015. Měsíc po novu je vidět večer na západě, stejně jako jasná Venuše a Jupiter. Saturn je vidět celou noc. Ruská raketa Proton opět nevynesla svůj náklad, jak měla. Progress na ISS nešel nastartovat, aby zvýšil dráhu stanice.
Přehled událostí na obloze od 11. 5. do 17. 5. 2015. Měsíc směřuje k novu. Večer je vidět výrazná Venuše na západě a Jupiter na jihozápadě. Končí večerní viditelnost planety Merkur. Saturn je vidět nejlépe kolem půlnoci. Po astronomickém dnu v Beskydech 9. května je tento týden na řadě Astronomický den na Jizerce 16. května.
Špičkoví specialisté na základě svých zkušeností tvrdí, že nejpravděpodobněji loď Progress beze stopy zanikne někdy na konci tohoto týdne nad Tichým oceánem. To způsobí nepatrnou trhlinu v ruské národní hrdosti a o něco větší problém u pojišťovny Roskosmos. Ale fyzicky zánik kosmické lodě s velice vysokou pravděpodobností nikomu neublíží. Dojde k tomu téměř jistě v pátek 8. května 2015, ale ze střední Evropy si ohňostroje nad hlavou s vysokou pravděpodobností neužijeme.
Přehled událostí na obloze od 4. 5. do 10. 5. 2015. Měsíc je po úplňku. Večer je vidět výrazná Venuše na západě a Jupiter vysoko na jihozápadě. Končí večerní viditelnost planety Merkur. Saturn je vidět lépe až v druhé polovině noci.
Přehled událostí na obloze od 27. 4. do 3. 5. 2015. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je vidět výrazná Venuše na západě a Jupiter vysoko na jihozápadě. Pokračuje večerní viditelnost planety Merkur. Saturn je vidět nejlépe v druhé polovině noci a ráno.
Meteorický roj Lyridy nepatří mezi ty nejznámější, ale přesto si zasluhuje oprávněné místo na žebříčku 10 nejatraktivnějších rojů během roku. Díky poloze svého radiantu, který je v čase maxima v ranních hodinách téměř v nadhlavníku, patří mezi ty nejlépe pozorovatelné od nás, ze středních severních zeměpisných šířek, vůbec. Letošní maximum roje připadá na noc ze 22. na 23. dubna. V časných hodinách 23. dubna spatříme až 18 meteorů za hodinu. Některé by mohly být opravdu jasné.
Dnes 21. dubna 2015 večer, prakticky právě při západu Slunce, se nám přes dalekohled naskytne vysoko nad západním obzorem zajímavá podívaná. Právě tam totiž nalezneme srpek dorůstajícího Měsíce a i malý teleskop nám kousek pod jeho jižním růžkem na jasné podvečerní obloze ukáže jasnou hvězdu. Touto stálicí je nejjasnější hvězda souhvězdí Býka - načervenalý veleobr Aldebaran. Právě "oko Býka" bude velice těsně míjet tři dny starý Měsíc v podobě úzkého srpku. A letos to nebude naposled...
Přehled událostí na obloze od 20. 4. do 26. 4. 2015. Měsíc je na večerní obloze a dorůstá do první čtvrti. Večer je vidět výrazná Venuše na západě a Jupiter vysoko na jihu až jihozápadě. Přidává se také Merkur večer nízko nad obzorem. Saturn je vidět nejlépe v druhé polovině noci a ráno. V úterý večer je Měsíc nedaleko Venuše a velmi těsně u Aldebaranu z Býka. Na středu připadá maximum meteorického roje Lyrid.
Přehled událostí na obloze od 13. 4. do 19. 4. 2015. Měsíc směřuje k novu. Večer je vidět výrazná Venuše na západě a Jupiter vysoko na jihu. Saturn je vidět nejlépe v druhé polovině noci a ráno. Přichystán je start rakety Falcon 9 s lodí Dragon k ISS. Začínají večerní přelety Mezinárodní vesmírné stanice.
Zatím nejvýraznější polární záře za celý stávající sluneční cyklus v noci 17./18. března 2015, kterou mnozí nadšeně pozorovali i z České republiky, byla nasnímána pochopitelně i družicově. Přinášíme vám nyní vybrané snímky z meteorologické družice, která tvar aurorálního oválu snímala shora. Na úžasných obrázcích si lze všimnout niterných detailů v části aurorálního prstence nad noční severní Evropou.
Přehled událostí na obloze od 6. 4. do 12. 4. 2015. Měsíc se blíží do poslední čtvrti. Večer je vidět výrazná Venuše na západě a Jupiter vysoko na jihu. Saturn je vidět nejlépe v druhé polovině noci a ráno.
V redakční i soukromé poště často narážíme na zajímavé příspěvky od čtenářů. Často jde také o snímky zajímavých jevů na obloze. A jeden takový příspěvek se nám objevil ve schránce v pátek. Na přiloženém videu je v čase 25 sekund vidět, jak zpoza oblaku rychle vylétl a poté pohasl 31. března 2015 podezřelý objekt. Mohlo by jít o denní bolid?
V sobotu 4. dubna 2015 se nad územím Pacifiku včetně západní poloviny USA, Austrálie, Nového Zélandu či východní Asie a Indonésie odehraje barvité představení – úplné zatmění Měsíce. Půjde zároveň o nejkratší zatmění svého druhu v tomto století vůbec; Měsíc setrvá v plném zemském stínu necelých 5 minut! Ačkoliv se na našem území nebudeme moci kochat ani částí úkazu, netřeba zoufat. Díky viditelnosti z USA nebo Austrálie je připraveno hned několik živých internetových přenosů. Pustit si je budeme moci odpoledne mezi 12. a 16. hodinou našeho letního času. Maximální fáze pak připadá na 14 hodin přesně. Takže nohy do sedačky a pěknou (byť jen zprostředkovanou) podívanou!
Přehled událostí na obloze od 30. 3. do 5. 4. 2015. První jarní úplněk přinese Velikonoce. Úplné zatmění Měsíce bude pro nás jen na internetu. Večer je dobře vidět jasná Venuše na západě a Jupiter vysoko na jihu. Saturn je vidět nejlépe ráno.
Před týdnem se nad českou kotlinou „usmálo“ Slunce. Vlastně ty uvozovky ani nemusí být zcela nutné, neboť před Sluncem přecházel temný měsíční kotouč a vykousl ze slunečního disku podstatnou část v jeho horní půli a na chvíli se tak zdálo, jakoby na nebi zůstal jakýsi zářivý úsměv. Díky perfektnímu počasí se tak v první jarní den mohli mnozí kochat velmi výrazným a neskutečně fotogenickým částečným zatměním Slunce. Jak jsme avizovali dříve, rádi bychom touto cestou dali prostor vám, čtenářům. Neboť je to poslední částečné zatmění Slunce v České republice na dlouhých 6 let, zajímalo nás, co se vám na úkazu líbilo a jaké jste měli při pozorování zážitky. Následující text je tak souhrnem všech došlých příspěvků do naší redakce. Děkujeme, že jste úkaz pozorovali s námi!
… i tak by se dalo metaforicky popsat to, co nám připravila výletní loď Nörrona fičící „závratnými“ 30 kilometry za hodinu do pásu totality za březnovým úplným zatměním Slunce na Faerských ostrovech. Zatímco onu kýženou a vroucně očekávanou hru stínů téměř totálně překazilo nepředvídatelné počasí (smutně o to víc, že loď měla původně v plánu vyjet za zatměním na moře), zcela neočekávaný sluneční „polibek“ o tři dny dříve rozproudil krev v žilách každému, kdo se nenechal připravit o pohled k fantastické barvité symfonii. Příliš mnoho metafor? Obrázek napoví…
Od zatmění Slunce 20. března 2015 ještě zdaleka neodcházíme, ačkoliv skončilo už před 6 dny. Teprve teď se totiž z kýžených lokalit, kde bylo zatmění vidět jako úplné, vrací mezinárodní expedice a postupně se tak objevují první opravdu zdařilé fotografie či dramatická i zcela unikátní videa. Jedním z nich je i to následující, které si vychutnáte po rozkliknutí článku. Ukazuje záběry vskutku nezvyklé - zrychlený záznam z přeletu letounem ve výšce 14 km nad Severním oceánem ve stínu Měsíce. Stín je pochopitelně několikrát rychlejší než letadlo....
Přehled událostí na obloze od 23. 3. do 29. 3. 2015. Měsíc dorůstá do první čtvrti. Večer je dobře vidět jasná Venuše na západě a Jupiter vysoko na jihovýchodě. Saturn je vidět nejlépe ráno. K ISS má odstartovat další posádka,dva členové na roční misi.
Kde pozorovat? Kdy a jak. Poběží někde online přenos? V článku jsou stručné informace a odkazy na další stránky.
17. března 2015 nastala nečekaně jasná polární záře. Protože ji vyvolala erupce, která narazila na zemskou magnetosféru ráno a článek vzniká během odpoledne, není jisté, zda od nás něco uvidíme. Každopádně geomagnetická bouře, která záři vyvolala, je nejintenzivnější právě teď v odpoledních hodinách, a proto bude zajímavé sledovat, co se bude dít dál. Proto vás budeme ještě informovat. Aktualizace: 18. 3. v 10:15 SEČ.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4