Úvodní strana  >  Na obloze  >  Planety

Planety

Zajímá vás, jak jsou momentálně rozloženy planety ve Sluneční soustavě? Kde jsou přesně na obloze? Jak jsou vzdálené od Země či vzájemně od sebe? Zajímavosti o planetách samotných? Využijte interaktivní a poměrně názorné digitální online planetárium Solar System Scope, které vám tyto odpovědi poskytne. Navíc díky dostupnému slovenskému překladu i srozumitelně.

Viditelnost planet a mapky

V tabulce níže je generován výpis planet. Údaje o výšce nad obzorem jsou vztaženy na souřadnice střední Evropy, tj. 50° severní šířky a 15° východní délky. Pokud kliknete na název planety, dostanete se na stránku Heavens-above.com, na níž je k dané planetě zobrazena mapka.

PlanetaVýchodPrůchodZápadJasnostSouhvězdíVýškaAzimut
Merkur5:5010:2515:00-0,4Váhy23,0°182,1°
Venuše7:1111:2015:29-3,8Hadonoš17,9°168,6°
Mars8:3512:2616:171,3Hadonoš11,9°153,9°
Jupiter18:392:3410:25-2,4Blíženci-1,2°306,6°
Saturn12:5518:340:171,1Vodnář-22,4°68,4°
Uran14:5422:336:165,6Býk-20,4°359,6°
Neptun12:5618:480:437,9Ryby-22,3°63,9°

Online planetárium Solar System Scope

 

Zdroj: www.solarscope.com

Planetárium se ovládá velmi jednoduše. Hned po startu se řiďte pokyny a kliknutím na rozhraní klikněte myší. Vzápětí se Vám naskytne reálný pohled na Sluneční soustavu v helicentrickém zobrazení (rozměry planet nejsou v měřítku). Pouhým uchycením a sunutím nějaké planety pomocí myši se můžete pohybovat v čase a sledovat polohu planet. Kliknutím na konkrétní těleso se pak dozvíte více informací o něm samotném.

Druhým fantastickým aspektem planetária je možnost si zobrazit noční oblohu a souhvězdí či tělesa Sluneční soustavy na ní v reálném čase pro jakoukoliv polohu na Zemi. Stačí kliknout na ikonku s dalekohledem vlevo (druhá shora). Polohu si volíte ikonkou vpravo dole (šrafovaný kroužek), čas dole uprostřed. Planetárium nabízí mnohem ještě více funkcí - měření vzdálenosti planet, plynulá animace pohybu oblohy nebo planet, polohy relativně dobře viditelných komet a mnoho dalšího...

Dále Doporučujeme



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Uran, Sluneční soustava, Merkur, Neptun, Země, Venuše, Jupiter, Saturn, Planety, Měsíc, Mars


50. vesmírný týden 2025

50. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 12. do 14. 12. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a ve středu po ránu projde přes hvězdu Regulus. Večer je nad jihem Saturn a přejde přes něj Titan. Jupiter je vidět téměř celou noc, podobně jako Uran. Poblíž Saturnu je slabý Neptun. Ráno je velmi nízko na jihovýchodě Merkur. Přes velké skvrny je aktivita Slunce nízká, přesto může nastat polární záře. Ranní komety trochu ruší svit Měsíce, večerní tmavá obloha jich ale také několik nabídne. Před 100 lety se narodil český astronom a meteorolog Ladislav Křivský.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Skvrny na Slunci

Aktuální rozložení skvrn na Slunci.

Další informace »