Úvodní strana  >  Na obloze  >  Slunce  >  Zatmění Slunce  >  Zatmění Slunce v letech 2011–2020

Zatmění Slunce v letech 2011–2020

Přehled plní zároveň funkci rozcestníku. Je-li Datum odkazem, kliknutím na něj se vám objeví detailní informace o daném zatmění včetně plánovaných expedic a odkazů na články na astro.cz. Pakliže kliknete na údaj Viditelnost, dostanete se na interaktivní google mapu daného zatmění ze stránek pod správou Xaviera M. Jubiera. Pokud kliknete na Typ, dostanete se na stránky Eclipse online věnující se právě danému zatmění. Na těchto stránkách kromě mapky průběhu úkazu naleznete i animace průběhu zatmění v některých zvolených lokalitách.
 
Údaje pro Českou republiku platí pro geografický střed Evropy, tj. 50° severní šířky a 15° západní délky (což odpovídá poloze nedaleko města Kouřim). Pro zjištění průběhu daného zatmění nad vámi zvolenou lokalitou doporučujeme využít interaktivní Google mapy (kliknutím na Viditelnost). Na mapě si pak stačí přiblížit vámi zvolenou polohu a myší na ní kliknout. Hned se objeví tabulka s časy jednotlivých fází zatmění a další potřebné informace.
 
Zařazena jsou všechna úplná, prstencová a hybridní zatmění. Částečná zatmění jsou uvedena pouze viditelná z České republiky.
 
Svět  Česká republika
Datum Max.1) Délka2) Typ Viditelnost Vel.3) Max.4) Výška5)
04. 01.  2011 08:51:42 _ Částečné Evropa, Afrika, střední Asie 79,2 % 09:25 09,1°
20. 05. 2012 23:53:53 05:46 Prstencové Čína, Japonsko, severní Pacifik, západ USA
13. 11. 2012 22:12:55 04:02 Úplné Tichý oceán, sever Austrálie
10. 05. 2013 00:26:20 06:03 Prstencové Austrálie, Šalamounovy ostrovy, centrální Pacifik
03. 11. 2013 12:47:36 01:40 Hybridní Atlantský oceán, centrální Afrika _  _ _
29. 04. 2014 06:04:32 00:49 Prstencové Antarktida

20. 03. 2015

09:46:47

02:47

Úplné

Atlantický oceán, Faerské ostrovy, Špicberky, Severní ledový oceán

73,8 %

10:46

36,8°

09. 03. 2016 01:58:19 04:09 Úplné Indonésie, Tichý oceán _ _ _
01. 09. 2016 09:08:02 03:06 Prstencové Atlantský oceán, centrální Afrika, Madagaskar, Indický oceán _ _ _
26. 02. 2017 14:54:32 00:44 Prstencové jižní Pacifik, Chile, Argentina, jižní Atlantský oceán, jihozápadní Afrika
21. 08. 2017 18:26:40 02:40 Úplné Tichý oceán, USA, Atlantický oceán
02. 07. 2019 19:24:07 04:33 Úplné Tichý oceán, Chile, Argentina _ _ _
26. 12. 2019 05:18:53 03:39 Prstencové Saúdská Arábie, Indie, Sumatra, Borneo
21. 06. 2020 06:41:15 00:38 Prstencové centrální Afrika, jižní Asie, Čína, západní Pacifik
14. 12. 2020 16:14:39 02:10 Úplné Tichý oceán, Chile, Argentina, Atlantický oceán
1) Geocentrický čas okamžiku maxima zatmění v UT, tj. okamžik nabytí největší délky v pásu totality (úplné zatmění) nebo annularity (prstencové zatmění)
2) Maximální délka dosažená v maximu v pásu annularity
3) Velikost maximální fáze zatmění (v procentech slunečního průměru)
4) Čas okamžiku maxima zatmění (v SEČ / SELČ dle aktuálně platného času)
5) Výška Slunce nad obzorem v době maximální fáze zatmění

 

DOPORUČUJEME



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Slunce, Zatmění Slunce


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »