Na konci roku 2023 se dovrší čtrnáct let existence video sítě pro pozorování meteorů CEMeNt (Central European MetEor NeTwork). Během těchto let dosáhla vrcholu rozvoje v letech 2015 až 2018, kdy dosahoval roční příspěvek stanic CEMeNtu do databáze EDMOND (European viDeo MeteOr Network Database) až 6000 drah ročně. Společný projekt českých a slovenských amatérských astronomů se v průběhu své existence rozrůstal a systém širokoúhlých kamer byl doplňován spektrografickými systémy.
Je ti 15-26 let, chceš se něco dozvědět o astronomii, pozorování noční oblohy, nebo chceš prostě jen strávit 16 dní mezi astronomickými nadšenci? Lákají tě fyzikální, chemické a další experimenty a umíráš touhou absolvovat každý den různé odborné přednášky s astronomickou, astrofyzikální či jinou tématikou? Pokud se už teď těšíš na to, co ti nabídneme, tak je Astronomická expedice právě pro tebe!
Odborný pracovník valašskomeziříčské hvězdárny Ladislav Šmelcer se zhlédl v proměnných hvězdách. Už téměř čtvrt století patří k jejich zaníceným pozorovatelům. Svého času byl předsedou Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti, nyní je jejím místopředsedou a pořadatelem celostátního praktika. Téma tajuplných vesmírných těles prolíná celým následujícím rozhovorem.
V ostravském planetáriu v pátek 25. listopadu 2022 odstartovala 54. konference o výzkumu proměnných hvězd. V průběhu tří dnů se zde setkají nejen čeští vědci, studenti i amatérští pozorovatelé z oboru proměnných hvězd a exoplanet. Akci pořádá Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti.
Jen několik dní po jasném bolidu, který byl zaznamenán 23. května 2018 na počátku nautického soumraku nad střední Moravou, zaznamenaly kamery sítě CEMeNt (Central European MetEor NeTwork) 26. května 2018 na počátku astronomického soumraku další jasný a velmi pomalý bolid. Bolid dosáhl absolutní jasnosti -5,2m a jeho atmosférická dráha začala nad severovýchodním cípem Slezska v České republice a skončila nad Slezským vojvodstvím v jižním Polsku. Tento bolid s označením 20180526_204814, bez příslušnosti k některému známému roji (sporadický), byl zaznamenán sedmi kamerami sítě CEMeNt, přičemž dvě z nich byly spektroskopické. Záznam spektra bolidu ze spektrografů na Hvězdárně Valašské Meziříčí je velmi důležitý, protože nám poskytuje velké množství informací o chemickém složení tělesa. Z dostupných dat z kamer sítě CEMeNt byla vypočítána dráha bolidu v atmosféře a také dráha tělesa ve Sluneční soustavě. Průlet tělesa, jehož absolutní jasnost byla vyšší než jasnost Venuše, byl také pozorován četnými náhodnými pozorovateli z řad veřejnosti v České republice.
Tato konference je nejvýznamnější proměnářské setkání pořádané Sekcí proměnných hvězd a exoplanet ČAS v tradicí již mnoho desítek let. V letošním roce konferenci opět otevřeme Studentskou sekcí, která bude mít soutěžní charakter a je určena pro studenty VŠ a SŠ. Konference se koná v termínu 25. - 27. listopadu 2022 v Planetáriu Ostrava.
Cokoliv se šustne nad obzorem, o tom čeští astronomové dobře vědí. A nezáleží na tom, že tentokrát proťal zářící objekt oblohu nad hranicí Maďarska a Chorvatska. Pomocí dálkové radarové detekce, pozorování pomocí monitorů náhlých ionosférických poruch, kamerových systémů a velmi kvalitních spektrografů lze odhalit tajemství jasného objektu za hranicemi České republiky. Hvězdárna ve Valašském Meziříčí spolu s Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR ve spolupráci s Hvězdárnou Františka Krejčího v Karlových Varech vytvořily konsorcium zabývající se pozorování meteorů pomocí vlastní sítě spektrografů, radarů a monitorů ionosféry a také studiem plazmatu meteorů v laboratorních podmínkách. Ve spolupráci s Ústavem fyziky plazmatu AV ČR vytvoříme tento rok padající hvězdu pomocí nejvýkonnějšího terawattového laseru ve střední Evropě, pražského Asterixu. Možná bude podobná jasnému maďarskému bolidu. Ale o tom snad někdy příště. Nyní se vydejme pátrat po jeho tajemství. Co všechno lze odhalit na dálku z pohodlí českých hvězdáren?
Více než 14 dní strávených pod noční oblohou, kurz základů astronomie, pozorování noční oblohy astronomickými dalekohledy, mnoho fyzikálních a chemických experimentů, přednášky renomovaných vědců z oblasti astrofyziky, fyziky, chemie a mnoho dalšího, to je Astronomická expedice. Je vám 15–26 let a nadchla vás hned první věta? Pak je tato akce pro vás!
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.
Svítá a ze smrkových lesů stoupá mlha. Na okolních šťavnatých pastvinách se v dálce neslyšně pasou krávy. Všudypřítomné ticho náhle naruší pád obří třpytivé kapky, které se podařilo při včerejším dešti ulpět na černém igelitovém pytli. Pod pytlem se schovává dalekohled. A není tu sám. Spících dalekohledů jsou kolem spousty. Na trojnožkách vypadají jako mimozemšťané, kteří při obléhání naší planety náhle usnuli. U jednoho z mála stavení v okolí zaštěká pes. Přítomnost lidí potvrdí až pronikavé hlasité zvolání: „Jdeme spát, hoši!“ Teď je teprve zřejmé, že se nacházíme na Astronomické expedici.
V období od konce prosince do poloviny dubna není v činnosti žádný významný meteorický roj (s výjimkou lednových Quadrantid), celková aktivita meteorických rojů je tudíž velmi nízká a rovněž sporadické pozadí se nachází na minimu své činnosti v průběhu roku. V uvedeném období jsou v činnosti převážně meteorické roje patřící do antihelionového zdroje, přičemž převažuje v měsících leden až březen aktivita komplexu Virginid–Leonid, která pak v dubnu přechází do komplexu Scorpio-Sagittarid.
Konference je nejvýznamnější proměnářské setkání tradičně pořádané Sekcí proměnných hvězd a exoplanet ČAS. I v letošním roce zaštítí Astronomický ústav MFF UK v Praze Studentskou sekci v pátečním programu konference, která bude mít soutěžní charakter a je určena pro studenty VŠ a SŠ. Spoluorganizátorem akce je také Planetum, kterému děkujeme za poskytnutí prostoru v Planetáriu Praha. Akce proběhne 12. - 14. listopadu 2021.
V kalendáři českých a slovenských fanoušků kosmonautiky se už několik let skví dva hlavní termíny – pardubické setkání Kosmos News Party, které probíhá na začátku dubna. a druhá významná akce, jež přichází na konci listopadu a koná se ve Valašském Meziříčí. Jedná se o seminář pojmenovaný Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie. Jelikož konec listopadu pomalu klepe na dveře a blíží se letošní ročník, rozhodli jsme se vydat tento článek, jehož úkolem je pozvat Vás na tuto zajímavou akci plnou atraktivních přednášek. Seminář proběhne 25. – 27. listopadu v prostorách hotelu Apollo ve Valašském Meziříčí.
V souhvězdí Kassiopeia vzplála relativně jasná nova. Nova je díky svému jasu dostupná i v triedrech, její jasnost se nyní pohybuje okolo 7,8 mag. Zdá se, že zjasňování se již zastavilo a nejspíše dosáhla maxima své jasnosti. Jaký bude její další vývoj, je těžké odhadovat. V triedrové dostupnosti by měla zůstat minimálně v následujících dnech.
Objekt dostal označení Nova Cas 2021 = V1405 Cas. Hvězda však byla známá již před svým vzplanutím díky pečlivému českému pozorovateli.
Vážení přátelé, v současné době hledáme do našeho týmu pro pracoviště Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Vsetínská 78, Valašské Meziříčí, nového pracovníka na pozici „pracovník technickoekonomického rozvoje/finanční referent“. Velkou výhodou pro uchazeče jsou také zkušenosti z astronomie, ze vzdělávací, řídící a organizační činnosti.
Kolik znáte šestihvězd? Neboli šestice gravitačně vázaných hvězd obíhajících kolem společného těžiště? Možná většina z vás neví, že třeba Castor v souhvězdí Blíženců právě takovou šestihvězdou je. Obecně ale není ve vesmíru zatím známo mnoho šestinásobných systémů. Dle aktuální statistiky publikované v tzv. MSC (Multiple star catalog) je jich pouze 13.
Na hvězdárně Valašské Meziříčí jsou v současné době v provozu tři kamery opatřené spektroskopickým systémem. Hlavním cílem těchto kamer je zaznamenávání spekter meteorů a tedy identifikace chemického složení meteoroidů a také emisních čar prvků obsažených v atmosféře Země. Nicméně v období výskytu bouřkové činnosti se cíle pozorování mohou změnit a spektrografy mohou zaznamenat spektra elektrostatických výbojů – blesků. Tak tomu bylo i během bouřky ve večerních hodinách dne 19. 6. 2016.
Rok 2020 je pro všechny bezesporu náročný kvůli tomu, že vše je podřízeno opatřením proti šíření nemoci COVID-19. Avšak i přesto zde lze spatřit světlé momenty: SpaceX poprvé vyslala lidi do vesmíru pomocí lodi Crew Dragon, sondě Osiris Rex se podařilo odebrat vzorky hornin z planetky Bennu a NASA potvrdila přítomnost vody na Měsíci. Dalším světlým momentem bylo konání Astronomické expedice, která i přes nepříznivé podmínky probíhala s rekordním počtem účastníků. Jaká byla a co zajímavého se na ní dělo?
Hvězdárna Valašské Meziříčí připravila pro zájemce o pozorování přechodu planety Merkur přes sluneční disk 9. května 2016 v odpoledních hodinách speciální program. Kromě vizuálního pozorování pomocí slunečních dalekohledů bude možné v hale hvězdárny sledovat online přenos záběrů probíhajícího úkazu z přístrojů, které slouží pro odborná pozorování. Přenos bude možné shlédnout i prostřednictvím internetu na adrese pozorovanislunce.eu.
Jarní semináře pořádané SPHE ČAS mají svou dlouholetou tradici. V posledních letech se konaly v Ondřejově a byly zaměřené na možnosti různorodého zpracování dat. V letošním roce měníme nejen místo, ale lehce pozměníme i zaměření. Poprvé se sejdeme v Havlíčkově Brodě, kde se na ZŠ Nuselská nachází moderně vybavené Přírodovědné centrum s planetáriem. Seminář proběhne ve dnech 15. - 17. 5. 2020.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 10. do 1. 11. 2026. Měsíc bude v pondělí v úplňku, v noci na středu 28. října projde Plejádami a v neděli 1. listopadu bude v poslední čtvrti. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem v přímce s Regulem. Venuše byla 24. října v dolní konjunkci a na ranní obloze se objeví extrémně nízko již koncem týdne jako Jitřenka. Slunce je klidné. Japonská sonda MMX se úspěšně vydala k Marsovým měsícům. Před 90 lety proběhl první úspěšný test raketového motoru v JPL.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“
Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve
