Související stránky k článku Dalekohled Jamese Webba vyfotografován mezi hvězdami
Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XXI. Určitě nejsem sám, kdo byl uchvácen knihou dr. Huberta Slouky - Pohledy do nebe. Jedna z observatoří, kterou publikace zmiňuje, je slavná Mount Wilson, která se rozkládá nad městem Los Angeles v nadmořské výšce 1740 metrů. Abych si splnil svoji touhu se dotknout fantastické a legendární observatoře, tak jsem musel navštívit Los Angeles v Kalifornii. Megalopole je domovem 20 miliónů lidí a kromě notoricky známého Hollywoodu, jsou překvapivě v blízkosti města dvě hvězdárny.
Na jednom z východních hřbetů pohoří Santa Monica se rozkládá známý park s rozlohou 1740 hektarů. Vlastně už jde o Hollywood a zároveň je to největší městský park v USA. Dominantou je velkolepá budova Griffith Observatory postavená ve stylu art deco.
Již před několika měsíci dalekohled Jamese Webba provedl první spektrální analýzy atmosfér exoplanet, přičemž se mu v nich podařilo nalézt vodu i oxid uhhličitý, nebo dokonce planetu přímo vyfotografoval. Ve všech případech se však jednalo o již dříve objevené světy. Nyní jsme se poprvé dočkali i potvrzení existence exoplanety nové.
Záujem o hviezdnu oblohu v ňom vyvolal nevšedný astronomický úkaz, ktorý nakoniec ani nepozoroval. Ako vášnivý pozorovateľ neváhal precestovať stovky kilometrov za tmavou oblohou. Na východnom Slovensku objavil čaro premenných hviezd a začal ich pozorovať z balkóna bytu. Za svoje zamestnanie vďačí jasnej kométe a tak dnes z pohodlia domova získava cenné dáta pre fyzikov. Operátor robotického ďalekohľadu z juhoamerickej stepi, Martin Mašek.
Novým čestným členem Mezinárodní astronomické unie (IAU) se stal konstruktér, astrofotograf, fotoambasador ESO, popularizátor astronomie a zakladatel soutěže Česká astrofotografie měsíce Zdeněk Bardon. Na toto prestižní ocenění byl nominován za svůj významný přínos v oblasti modernizaci astronomických přístrojů a popularizace astronomie. Nominaci schválila prostřednictvím tiskové zprávy generální tajemnice IAU prof. Teresa Lago v květnu 2021.
V uplynulých dnech již vzrůstalo naše napětí. Jaká data se podařilo získat jednotlivým přístrojům nejdokonalejšího vesmírného dalekohledu Jamese Webba? Co na nich uvidíme? A co nám řeknou o podstatě vesmíru kolem nás? V uplynulých dnech jsme pro vás již připravili souhrnný článek o dalekohledu a o tom, jak se dával do provozu. Přibyla i pozvánka na online přenos s odborníky. V tomto článku najdete aktualizované informace o tom, co bylo zrovna uveřejněno.
Obloha se může pro běžného pozorovatele zdát, až na pár výjímek, stálá a neměnná. Ale opak je pravdou, na hvězdném nebi je velká spousta nestálých stálic – hvězd, které mění svoji jasnost. Důvody jejich proměnnosti jsou různé, některé hvězdy pulzují a tedy fyzicky mění svoji jasnost. Jiné naopak jasnost nemění, pozorované změny jasnosti jsou pouze zdánlivé; způsobené tím, jak se ve dvojhvězdném páru tělesa z pohledu pozorovatele periodicky vzájemně překrývají. Že je to téma pro zatvrzelé odborníky s předrahou technikou? Budete se divit, jakých úspěchů se dá při pozorování "proměnek" dosáhnout i při takovém decentním sledování jen tak někde ze zahrádky...
Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XX. V tomto díle ještě zůstaneme v Arizoně, ale přesuneme se téměř na hranice s Mexikem. V nadmořské výšce 2 098 metrů v pohoří Quinlan leží jedna z nejznámějších observatoří světa. Pro mě osobně, legenda všech legend - observatoř Kitt Peak. Návštěvou tohoto místa se mi splnil dětský sen, který ve mně zcela určitě zažehl časopis Říše hvězd. Samozřejmě na Kitt Peak se lze dostat bez vážnějších překážek. Ovšem šanci na detailní prohlídku hned několika přístrojů je příležitostí jen jednou za život. A díky tomu se prostřednictvím fotografií do některých podíváme.
Na konci června uběhlo již půl roku od chvíle, kdy se na svoji strhující cestu s cílem odhalit největší vesmírná tajemství vydal do vesmíru nejdokonalejší a také nejdražší samostatný kosmický přístroj všech dob. Tímto novým astronomickým symbolem je teleskop Jamese Webba (James Webb Space Telescope, JWST). Nyní se blížíme ke snad úplně nejočekávanějšímu momentu v historii tohoto projektu, který se významně zapíše do dějin astronomie. V úterý 12. července totiž budou zveřejněny první vědecké snímky a spektroskopická data, která dalekohled pořídil. Tím započne vědecký provoz observatoře. V souvislosti s tímto významným milníkem si pojďme připomenout, co nám dalekohled nabídne a co již v kosmickém prostoru zvládl.
Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XIX. V minulých dílech jsme navštívili Vatikánskou observatoř VATT spolu s LBT na Mount Graham a také Mount Bigelow v Arizoně.
Nyní je přesuneme ještě o „kousek” dále.
Mount Lemmon, s nadmořskou výškou (2 792 m), je nejvyšším bodem v pohoří Santa Catalina. Nachází se v národním lese Coronado severně od Tucsonu v Arizoně ve Spojených státech. Mount Lemmon byl pojmenován po botaničce Saru Plummer Lemmon, která se v roce 1881 vydala na vrchol hory se svým manželem a místním farmářem E. O. Stratton.
Sobota 25. prosince přinesla slavnostní okamžik v podobě úspěšného startu vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST). Nejvýznamnější evropský vklad v podobě rakety Ariane 5 vyšel na jedničku. Náklad se oddělil, vyklopil se panel fotovoltaických článků a komunikační anténa. Dalekohled si už od této chvíle musí poradit sám. V následujících dvou týdnech proběhnou předem plánované manévry a rozkládání teleskopu. Na Tři krále už budeme tedy o hodně moudřejší, pokud jde o to, zda se vše podařilo a zda nás čeká průlom v historii astronomie, jaký nepochybně přinesl už jeho předchůdce, HST. Na koho vlastně navazuje? A je to jen pokračovatel HST? Jaké jsou jeho hlavní úkoly a čím je technicky nejzajímavější?
Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XVIII. V minulých dílech jsme navštívili Vatikánskou observatoř VATT a LBT na Mount Graham v Arizoně v nadmořské výšce 3 290 metrů.
Nyní je přesuneme o „kousek” jinam. Na Mount Bigelow, asi 30 kilometrů severně od města Tucson, kde se nacházejí tři samostatné hvězdárny. Dva z nich využívá projekt Catalina Sky Survey (CSS).
Vesmírný dalekohled Jamese Webba je bezesporu dalším milníkem ve výzkumu Vesmíru. Abychom se o tomto projektu dozvěděli víc, pozvali jsme si do další epizody Rozhovorů o vesmíru našeho kolegu Martina Topinku, který se na vývoji podílí.
Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XVII. V minulém dílu jsme navštívili Vatikánskou observatoř VATT na Mount Graham v Arizoně v nadmořské výšce 3 290 metrů. Jen pár stovek metrů opodál se nachází neuvěřitelný výtvor lidských mozků a rukou a tak se dostáváme k vrcholů všech vrcholů. Obřímu, gigantickému a naprosto neskutečnému goliáši. Největší dalekohled světa s jednolitým zrcadlem, respektive dvěma. Osobně bych to pojmenoval jako zázrak technologie jedenadvacátého století. Fantastický přístroj byl příznačně pojmenován - Large Binocular telescope (LBT). V českém překladu - Velký binokulární dalekohled.
Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XVI. V tomto dílu budeme pokračovat nahlédnutím do amerického astronomického ráje v Arizoně. Podíváme se na vrchol hory Mount Graham.
Z města Tucson je to po dálnici s označením I10 asi jen 200 kilomerů, což je přibližně 3,5 hodiny jízdy, než je dosaženo vrcholu hory Mount Graham v nadmořské výšce 3 290 metrů.
Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XV. V tomto dílu se podíváme do USA, konkrétně do Arizony a města Tucson. Tentokrát se budu věnovat astronomickým zrcadlům. Patřím do generace, která si své astronomické přístroje musela vyrábět svépomocí. Broušení zrcadel a výroba dalekohledů na koleně bylo běžné. Legendární časopis Říše hvězd přinášel bezpočet návodů a instrukcí, jak si poradit s náročnou výrobou v domácích podmínkách. Samozřejmě i já jsem se pokoušel vybrousit zrcadlo „obřích” rozměrů z víčka od zavařovačky. Výsledkem nesmírného snažení asi 300 pracovních hodin bylo všechno možné, jenom ne funkční zrcadlo. Jindřich Zeman mi někdy v roce 1975 napsal: „Vážený kolego, až to jedenácté bude dobré”. A tak jsem broušení zrcadel nadobro opustil.
Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XIV. Na observatoři ESO, La Silla v Chile ještě zůstaneme v posledním zastavení. Švýcarský 1,2m dalekohled Leonhard Euler na La Silla byl postaven v roce 1998 a je provozován Ženevskou observatoří na Université de Genève (Švýcarsko). Byl pojmenován na počest slavného švýcarského matematika Leonharda Eulera (1707–83). Uzavřený tubus dalekohledu obsahuje zrcadlo o průměru 1,2 metru z materiálu ZeroDur a sekundární zrcadlo o průměru 0,3 metru v optické konfiguraci Ritchey-Chrétien.
Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XIII. Na observatoři ESO, La Silla v Chile ještě zůstaneme, protože nelze nevzpomenout revoluční observatoř pojmenovanou - New Technology Telescope (NTT). Stavba a hlavně konstrukce dalekohledu byla průlomem v oblasti designu teleskopů. Observatoř byla slavnostně otevřena v roce 1989, ale jen rok před tím, dne 13. června 1988 společnost ZEISS dokončila zrcadlo o průměru 3,58 metru s tloušťkou 240 milimetrů a světu představila první aktivní optiku, vyvinutou ESO (adaptivní optika je něco jiného).
Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XII. Na observatoři La Silla v chilské poušti Atacama, která patří pod křídla Evropské jižní observatoře (ESO), je samostatných hvězdáren relativně mnoho. Jednou z nich již léta opuštěná budova dalekohledu E152. Tato pětipatrová observatoř s velkou kopulí na samém vrcholu byla kdysi „vlajkovou lodí” ESO s množstvím kanceláří, optických laboratoří a samotného dalekohledu. Konstrukce E152 je dvojčetem identického stroje, který se nachází ve francouzské Observatoire de Haute-Provence a byl vyroben francouzskou firmou REOSC.
Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XI. Observatoř ESO, La Silla v Chile ještě neopustíme, protože nelze vynechat dalekohled ESO 3,6. Rozměrná 30 metrů vysoká válcová budova s velkou kopulí o průměru 30 metrů je dominantou sedla hory La Silla (2 400 m), protože je umístěná na nejvyšším místě a zářivé bílá kopule je viditelná už i z dálnice. K dalekohledu samotnému se lze dostat po silnici, která jako šroubovice obepíná skalnatý vrchol na kterém byla budova postavena. Cestou si lze všimnou do skály zapuštěné rozvodny a výkonových zdrojů. To má svůj racionální důvod, a tím je odvod odpadního tepla mimo zorné pole dalekohledu.
Observatoře očima bačkorového astronoma - díl X. Na Evropské jižní observatoři (ESO) na La Silla v Chile zahájil v roce 1978 pozorování Dánský 1,54 metrový dalekohled, který se oficiálně označuje jako DK154, a něm bude tento díl.
Když jsem na observatoř La Silla jsem přijel poprvé, hned jsem se do tohoto astronomického ráje zamiloval. Cílem návštěvy byla technická prohlídka dalekohledu, kterému již dosluhoval řídící systém. Dánský dalekohled je takzvaný národní dalekohled. To znamená, že je sice součástí ESO, ale ve vlastnictví Niels Bohr Institute v Kodani. O stavbu slavného teleskopu se zasloužil dánský astronom Johannes Andersen, který byl mimo jiné v letech 1997 - 2000 generálním tajemníkem Mezinárodní astronomické unie (IAU).