MIMOSA
![]() |
![]() |
Již šestá česká družice s názvem MIMOSA bude 30. června 2003 z kosmodromu Plesetsk v severním Rusku (asi 200 km jižně od Archangelska) vypuštěna na oběžnou dráhu kolem Země. Je určena pro vědecký výzkum podmínek, za nichž se pohybují umělé družice blízké Zemi (ve výškách od 100 do 800 km). Jedná se o působení atmosféry, různých druhů tlaků záření (např. i odraženého od zemského povrchu) a vůbec všech sil které působí při letu družice na její povrch. Síly bude měřit originální přístroj, tzv. mikroakcelerometr, který je schopen zachytit jevy až miliardkrát menší, než je síla přitažlivosti na povrchu Země.
![]() |
Snímek zobrazuje magnetické pole neutronové hvězdy.
V čísle 6/2003 Zpravodaje Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu,které vyšlo 10. května, si můžete prohlédnout výsledky z pozorovánímnoha slabších komet nedávné minulosti, včetně grafů změn jejichjasnosti a odvození fotometrických parametrů.
![]() |
Popis obrázku je uveden na konci článku |
Jaký tvar má Země ví každý školák - Země je přeci kulatá. Stejně tak i Slunce. Při podrobnějším zkoumání dojdeme k závěru, že Země není přesně kulatá - v důsledku rotace je zploštělá. Rovníkový průměr je o 21km (0.3%) větší než polární průměr. Jak je to tedy s kulatostí hvězd?
Instantní astonomické noviny si Vás dovolují upozornit na soutěž o triedr, který věnovala firma Dalekohledy Matoušek. Podminky jsou snadné. Pošlete do redakce IAN ian@hvezdarna.czfotografii, kresbu nebo slovní popis pozorovaní buď zatmění Slunce, Měsíce nebo přechodu Merkura přes Sluneční kotouč. Redakce vybere z účastníků tři nejlepší a vítěz obdrží triedr 10x50.
Redakce IAN se těší se na Vaše dojmy!
![]() |
Pro brněnské zájemce o pozorování zatmění Slunce připravila brněnská hvězdárna speciální multivizuální představení "Černé Slunce", které od pondělí 26. května až do pátku 30. května zcela mimořádně uvádí každý den vždy od 19 hodin. Během návštěvy planetária lze koupit i kapesního miniprůvodce zatměním a také speciální brýle, které umožní bezpečné sledování celého úkazu.
V sobotu 31. května ráno se bude úkaz za jasného počasí pozorovat na prostranství před hvězdárnou. Program začíná o tři čtvrtě na pět ráno a končí o čtvrt na sedm. K dispozici bude celá řada dalekohledů.
Další podrobnosti o zatmění se dozvíte na adrese http://zatmeni.hvezdarna.cz
Kdo neuvidí zatmění 31. května, bude muset čekat až do 3. října 2005. Bude ale pěkné počasí?
Podle informací od Mgr. Jiřího Duška Ph.D. z HaP Mikuláše Koperníka (Brno) připravil Karel Mokrý
![]() |
Způsob, jak se z malých těles obíhajících Slunce stávají tělesa obíhající planety (např. měsíce) zůstával po dlouhou dobu jedním z nevyřešených problémů studia planetární soustavy. Článek publikovaný v časopise Nature 15. května ukazuje, jak lze tento problém vyřešit pomocí teorie chaosu. Článek navíc obsahuje předpovědi oblastí, ve kterých by astronomvé měli hledat další měsíce obíhající velké planety.
Ve dnech 19. a 20. května se konalo v budově Akademie věd ČR v Praze IX. valné shromáždění Učené společnosti ČR. Během zasedání byly mimo jiné předávány výroční ceny Učené společnosti za vynikající vědecké výsledky. V prestižní kategorii seniorů byly uděleny dvě, z nichž jedna připadla poprvé v osmileté historii udělování těchto cen astronomovi - RNDr. Pavlu Spurnému, CSc. z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově - za výzkum meteorů a meteoroidů, zejména s přihlédnutím k objevu a dráhové analýze meteoritu Neuschwanstein ze 6. dubna 2002. Cenu ve výši 100 tis. Kč sponzorovala a.s. Léčiva, Praha.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 7. do 3. 8. 2025. Měsíc dorůstající do první čtvrti je nízko na večerní obloze. Mars již večer prakticky zmizel z dohledu. Zbývá tedy pohled na planety ráno, kde je nejvýše Saturn a níže Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Místy, zatím na tmavé obloze, můžeme především nad ránem spatřit nějaké první Perseidy. Falcon 9 startující s družicemi TRACERS zažil odklad kvůli výpadku proudu a poté vytvořil na obloze světelný sloup. Padáky mise ExoMars otestovány. Před 30 lety letěla družice Magion 4 a před 415 lety nakreslil Galileo cosi kolem Saturnu, šlo o první záznam prstenců.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve