Pension "Tlustá dáma"Astronomická společnost Most Vás srdečně zve na tradiční setkání severočeských astronomů, které se uskuteční v pensionu "Tlustá dáma" (Ostrov pod Sněžníkem u Děčína) od 18. do 20. září 2009.
Obr. 4 Koncová část helioskopu se zrcadlem. A) šroub regulace polohy zrcadla, B) osový šroub upevňující destičku zrcadla, C) uzávěr tubusu, D) ocelová pružina, E) nosná destička zrcadla, F) plechová příchytka zrcadla se šroubem, G) tubus přístroje, H) zrc Sledování sluneční fotosféry patří k nejpoutavějším amatérským pozorováním, které mohou mít při systematické práci i svůj vědecký význam. Rychle se měnící vzhled slunečních skvrn je zajímavý i pro začínající hvězdáře-amatéry, kteří si pro tyto účely snaží obstarat vhodný dalekohled.
Kresba číslo 3V poslední době se planety, zejména Jupiter, dostaly po několika letech opět do popředí zájmu. Navíc se rozšířilo vlastnictví digitálních fotoaparátů a rychlejších počítačů, takže víc lidí používá i software na zpracování snímků. Též existují novější a lepší verze softwaru, než před pár lety. Proto i u nás se objevují úspěšní fotografové Jupiteru; jimi uveřejňované snímky jsou v mnoha případech podstatně kvalitnější než třeba v roce 2006.
Na obrázku je srovnání systému HR 8799 a naší Sluneční soustavy.
Hvězdu HR 8799 v souhvězdí Pegasa obíhá celá planetární soustava. Podařilo se ji přímo zobrazit pomocí adaptivní optiky na Keckově 10m a 8,1m Gemini teleskopu. Soustava je od nás vzdálena 126 světelných let.
Mezní hvězdná velikostČeská astronomická společnost si dovoluje Vás pozvat na tradiční setkání "Mezní hvězdná velikost", které se uskuteční v Zubří v termínu 25.-28. září 2009.
Detailnou analýzou svetelnej krivky získanej z tranzitov pozorovaných v sústave systému TrES-1 sa zistilo, že zaznamenané svetelné anomálie sú spôsobované hviezdnymi škvrnami a nie tranzitom dvojitej exoplanéty, ako sa donedávna súdilo.
Fotografie vesmíru z ESOV rámci Mezinárodního roku astronomie Geofyzikální ústav AV ČR, Astronomický ústav AV ČR a Česká astronomická společnost pořádají pro veřejnost od 4. do 18. září 2009 v sále Geofyzikálního ústavu v Praze výstavu fotografií vesmíru a českých hvězdáren. Otevřeno od pondělí do pátku
v době 8 až 16 hodin. Vstup zdarma.
Exoplaneta WASP-18b v představě malířeTéměř nepravděpodobný objev nové planety mimo Sluneční soustavu, která by mohla po spirální dráze spadnout na svoji mateřskou hvězdu asi za 500 000 roků, se podařil skotským astronomům. Na objevu se podílel mezinárodní tým astronomů včetně University of St Andrews.
Setkání raketoplánu s ISSV tomto článku naleznete až do 11. září, kdy je plánováno přistání, aktuální informace o průběhu mise a plnění plánovaných úkolů.
Start!Po dvou přerušených přípravách ke startu, poprvé kvůli špatnému počasí a podruhé kvůli technickým potížím, 29. srpna v 5:59 SELČ úspěšně odstartoval raketoplán Discovery k misi STS-128 se zásobami na Mezinárodní kosmickou stanici.
Největší meteorit na povrchu MarsuNa připojeném obrázku je vidět velký kámen, pojmenovaný "Block Island", což je zatím největší meteorit, jaký byl nalezen na povrchu planety Mars. Snímek byl pořízen pomocí panoramatické kamery (Pancam), která je součástí americké pojízdné laboratoře - robota Opportunity.
Astronauti u transportéru č. 3 Představte si situaci, kdy během startu raketoplánu dojde k nějaké nehodě, posádka se ocitne v bezvědomí a bude zapotřebí ji co nejrychleji dostat pryč, do bezpečí. Co teď? Vždyť z důvodu bezpečnosti je v tuto dobu několikakilometrové okolí kolem startovací rampy vyklizeno a nejsou zde žádní lidé. Opravdu žádní?
Průběh zákrytu hvězdy planetkou NiobeOdborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí Ladislav Šmelcer úspěšně pozoroval v noci z 23./24. srpna 2009 zákryt hvězdy TYC 2934-00106-1 jasnosti 9,4 mag planetkou (71) Niobe. Upřesněná předpověď přechodu stínu planetky přes území Moravy a jasnost hvězdy dávala naději na úspěšné pozorování.
V úterý krátce před půlnocí byl zrušen druhý pokus o start raketoplánu Discovery k Mezinárodní kosmické stanici, který se měl uskutečnit ve středu ráno. První pokus na poslední chvíli překazilo špatné počasí, druhý se vůbec neuskutečnil kvůli selhání ventilu v pohonném systému. NASA přitom tlačí čas, dosud není znám přesný charakter závady a start se musí stihnout do 30. srpna, jinak bude odložen až na asi 17. října.
Nový snímek ESO představuje centrum prachoplynného oblaku a hvězdokupu s označením RCW 38, která je doslova přeplněna nově vznikajícími hvězdami a planetárními soustavami. Mladé hvězdy spolu s obry, jenž explodovali jako supernovy, bombardují svým zářením všudypřítomný prach a plyn. V jistých případech tento vliv zapříčiní vznik nových planetárních soustav. Vědci se domnívají, že také naše Sluneční soustava vznikala za podobných podmínek.
Exoplaneta v představě malířeDvě skupiny astronomů nezávisle na sobě informovaly o tom, že se jim podařilo objevit již druhou exoplanetu, která obíhá kolem mateřské hvězdy v protisměru. Jinými slovy, planety obíhají opačným směrem, než jakým rotují jejich "slunce".
Discovery smáčený deštěm v době zrušení startuStart mise STS-128 s nákladním modulem Leonardo, plným zásob a vybavení pro ISS, byl 25. srpna zrušen kvůli bouřkové oblačnosti nad mysem Canaveral.
Družice Kepler detekovala atmosféru dříve objevené obří planety jako demonstraci svých výjimečných schopností. Měření bylo založeno na relativně krátkém desetidenním sbírání testovacích dat, jenž předcházelo oficiálnímu započetí vědeckého výzkumu.
Byť počasí v Číně během zatmění Slunce 22. července 2009 moc nepřálo, některým českým expedicím se přeci jen poštěstilo. Jednou z nich byla i VI. expedice SAROS, jejíž členové měli výhled na zatmění od jezera v městečku Hangzhou. Fotografie Petra Komárka a Radima Strycharskiho jste již viděli. Nyní, po delším zpracování, vám přinášíme i krátké video.
Pravděpodobný vzhled Slunce během vývojeHvězdy podobné našemu Slunci (dvojníci Slunce) umožnily astronomům "cestovat" v čase a spatřit doslova macešské podmínky převládající jak v raném věku Sluneční soustavy, tak i v jejím budoucím vývoji, stejně tak i v planetárních soustavách kolem jiných hvězd. Tyto výzkumy mohou vést k důkladnému nahlédnutí do počátků života na Zemi a k odhalení, jak pravděpodobný (či nepravděpodobný) je vznik života někde jinde ve vesmíru.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl
Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.
Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules.
Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov.
M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty.
Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats
28.4.2025 až 1.5.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
