Měření poloh hvězd kolem černé díry ve středu naší GalaxieEvropská organizace ESO (European South Organisation) vydala 26. září 2008 zprávu „Monitoring Stellar Orbits Around The Massive Black Hole In The Galactic Center“. Podle této zprávy tým německých astronomů dokončil studii supermasivní černé díry ve středu Galaxie. Díra je ve zprávě označována Sgr A*. Číselné výsledky jsou uvedeny i s chybami měření. Jak to tedy s černou dírou ve středu Galaxie vypadá?
Pokles jasnosti hvězdy v důsledku přechodu exoplanety přes hvězdu.Kosmický dalekohled COROT objevil svou první superzemi. Jedná se o doposud nejmenší exoplanetu, která navíc obíhá okolo hvězdy podobné Slunci. Exoplaneta COROT-Exo-7b má v průměru méně než dvě Země.
Družice KeplerNa 6. března 2009 je naplánováno vypuštění americké astronomické družice s názvem KEPLER. Jedná se o fotometrickou družici, která bude k objevování exoplanet využívat efekt, při němž obíhající planeta přechází před pozorovanou hvězdou a způsobuje tak nepatrný pokles její jasnosti. Hlavním úkolem mise je pátrat po planetách podobných Zemi, tj. se stejnou hmotností, podobnou dráhou a obíhajících kolem hvězd s podobnými charakteristikami, jako má Slunce. U takových planet je vyšší pravděpodobnost rozumného života.
Dovolená s dalekohledemJubilejní dvacátý ročník Dovolené s dalekohledem se bude konat od soboty 22. 8. do následující soboty 29. 8. 2009 v rekreačním středisku Melchiorova Huť. Ta splňuje všechny hlavní požadavky kladené na areál pro konání naší každoroční akce.
Héliové deště na obřích planetách - ilustrační obrázekJak planety Jupiter a Saturn postupně chladnou, teplota v jejich nitru se přibližuje hodnotám, kdy se vodík a hélium přestávají směšovat. Tento proces, který se pravděpodobně již vyskytuje na Saturnu, může vést k vytváření kapiček kapalného hélia, které mohou v podobě héliového deště padat směrem k centru planety a poskytovat jí tak dodatečné zdroje tepla.
Zapojte se do celosvětového projektu Globe at NightLetos již druhým rokem se můžete zapojit do celosvětového projektu Globe at Night 2009, který pomáhá laickým způsobem zmapovat míru světelného znečištění na naší planetě. K tomu, abyste se zapojili, je potřeba pouze najít souhvězdí Orion a pomocí přiložených mapek na informačním letáku brněnské hvězdárny nebo na oficálním webu projektu pozorovat od 16. do 28. března 2009 nejslabší okem viditelné hvězdy zmíněného souhvězdí.
Objev nových jezer na TitanuNedávné snímky měsíce Titan, které pořídila americká kosmická sonda Cassini, potvrdily přítomnost nových jezer kapalných uhlovodíků. Na snímcích jsou zachyceny změny v rozložení jezer, které vznikly v důsledku "dešťových" srážek. Jenže místo vody padaly z oblaků velké kapky kapalného metanu.
galaxie Centaurus ATisková zpráva Evropské jižní observatoře (003/2009): Astronomové získali nový pohled na aktivní galaxii Centaurus A. Na submilimetrových vlnových délkách se jim poprvé podařilo zobrazit jety a laloky materiálu vyvrhovaného centrální černou dírou. Nová data z přístroje Atacama Pathfinder Experiment (APEX), provozovaného Evropskou jižní observatoří, byla zkombinována se snímky ve viditelném oboru a také se záběry získanými na vlnových délkách rentgenového záření. Společně vytvořily úžasný obrázek.
Gejzíry vody a ledových krystalků na měsíci Enceladus.V polovině letošního roku oslaví americká kosmická sonda Cassini, vypuštěná 15. 10. 1997, již pět let výzkumu planety Saturn z oběžné dráhy. Za toto období má sonda "na svědomí" celou řadu pozorování a vědeckých objevů. Ve druhém pokračování si připomeneme základní informace o ledovém měsíci Enceladus.
Kresba: HD 80606bKosmický dalekohled Spitzer provedl výzkum atmosféry další exoplanety. Tentokrát si vzal na paškál plynného obra s označením HD 80606b, který se vyznačuje mimo jiné svou velmi protáhlou eliptickou drahou. Jednou se tak při oběhu dostane ke své mateřské hvězdě mnohem blíže, než obíhá Merkur okolo Slunce a jindy se zase dostane do vzdálenosti, odpovídající ve Sluneční soustavě oběžné dráze Země. Čeští astronomové navíc připravuji pozorovací kampaň s cílem zachytit tranzit této exoplanety.
Exoplanety.czUnikátní portál o exoplanetách a životě ve vesmíru byl spuštěn ve středu 28. ledna na adrese www.exoplanety.cz. Na jednom místě naleznou své místo články z oblasti výzkumu exoplanet, života ve vesmíru ale i planet Sluneční soustavy. Na portále bude také elektronický časopis Gliese, který už vychází v pdf od loňského roku, stránky od družici Kepler a mnoho dalšího.
V polovině letošního roku oslaví americká kosmická sonda Cassini, vypuštěná 15. 10. 1997, již pět let výzkumu planety Saturn z oběžné dráhy. Za toto období má sonda "na svědomí" celou řadu pozorování a vědeckých objevů. Ve dvou dílech si připomeneme základní informace o ledovém měsíci Enceladus.
Hvězdárna Valašské MeziříčíHvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace Zlínského kraje, byla pro veřejnost otevřena na podzim roku 1955. Za více než padesátiletou existenci hvězdárny bylo v jejích prostorách (případně jejími pracovníky v jiných zařízeních) uspořádáno již 36 754 akcí.
Soutěž: Moje vánoční kometaSpolečnost pro meziplanetární hmotu (SMPH) ve spolupráci s Českou astronomickou společností (ČAS) a Sekcí pro mládež ČAS vyhlašuje vítěze 4. ročníku výtvarné a fotografické soutěže "Moje vánoční kometa..." se zaměřením na popularizaci nejznámějšího představitele meziplanetární hmoty ve Sluneční soustavě a ve snaze přinést do předvánočního ruchu trochu klidu a soustředění při zachycení symbolu vánoc ve všech podobách - odborných, uměleckých a lidských vůbec.
Zdeněk Ceplecha Dlouholetý pracovník Astronomického ústavu AV ČR RNDr. Zdeněk Ceplecha, DrSc. se dnes dožívá 80 let. Jubilantovi blahopřejeme a připojujeme přehled o životní dráze oslavence sepsaný J. Grygarem.
Téměř žádný obor lidské činnosti není bez rizik, o létání do vesmíru to platí několikanásobně víc. V tomto týdnu si připomeneme postupně 3 výročí událostí, při kterých zahynulo celkem 17 amerických astronautů.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl
Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.
Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules.
Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov.
M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty.
Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats
28.4.2025 až 1.5.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
