Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
František Martinek Kosmonautika

Robot-chirurg bude operovat kosmonauty

zeus.jpg
Skupina astronautů NASA, která nyní pracuje v rámci projektu NEEMO 7 (NASA Extreme Environment Mission Operations) na oceánském dně poblíž pobřeží Floridy, zvažuje účast na neobvyklém experimentu - na dálkově řízené chirurgické operaci. Posádka astronautů ve složení Robert Thirsk (Kanada, velitel skupiny), Catherine Coleman(ová), Michael Barratt a Craig McKinley žije v podmořské laboratoři s názvem Aquarius, kterou bychom mohli označit za zvláštní analog modulu kosmické stanice ISS. Vědci se chtějí mj. pokusit vyřešit problém náhlého onemocnění kosmonauta či člena posádky podmořské stanice.
Miroslava Hromadová Ostatní

Large Binocular Telescope (LBT) uveden do provozu

Large Binocular Telescope(LBT). Je umístin na hoe Mount Graham (Arizona,USA).
Large Binocular Telescope(LBT). Je umístin na hoe Mount Graham (Arizona,USA).
V Arizoně byl v sobotu 16. října 2004 slavnostně uveden do provozu největší teleskop na světě LBT (Large Binocular Telescope). Je umístěn na hoře Mount Graham v nadmořské výšce 3.200 m a jeho výstavba trvala 8 let.
Tomáš Metelka Ostatní

Discovery Channel spolufinancuje nový dalekohled

dct-pic1.jpg
Lowellova observatoř a Discovery Communications Inc., provozovatel známého televizního kanálu se spojili k výstavbě nového širokoúhlého dalekohledu DCT. Lowellova observatoř je soukromým a nevýdělečným astronomickým výzkumným ústavem ve Flagstaffu v Arizoně. Byl založen již v roce 1894 Bostonským matematikem Percivalem Lowellem. Proslavil se objevem Pluta a získáním prvních důkazů pro rozpínající se vesmír. Již brzy se zde začne znovu stavět. Nedaleko původní observatoře vyroste za nedlouho stavba nového a naprosto unikátního 4 metrového dalekohledu pojmenovaného Discovery Channel Telescope (DCT). Observatoř to oznámila 15.října na slavnostní tiskové konferenci.
redakce Ostatní

Veřejná přednáška nositele Nobelovy ceny za objev kvarků

Centrum pro Teoretická Studia UK a AV ČR a Santa Fe Institute si Vás dovolují srdečně pozvat na veřejnou přednášku
"SIMPLICITY AND COMPLEXITY"
kterou při příležitosti symposia Scaling biodiversity přednese
Prof. Murray Gell-Mann
nositel Nobelovy ceny za objev kvarků
Středa 20. října, 18 hod., Modrá posluchárna, Celetná 20
Přednáška se koná pod záštitou rektora University Karlovy v Praze prof. ing. Ivana Wilhelma, CSc. a je určena široké posluchačské obci.

Tomáš Metelka Kosmonautika

Čínská družice zničila vesnický dům

chinacaps.jpg
Návratová kapsle čínské družice při svém návratu k zemi spadla přímo na vesnický dům a zcela jej zničila. Nezpůsobila však při tom naštěstí žádná zranění. Jednalo se už o dvacátou čínská družici vybavenou návratovou částí. Oznámila to čínská státní média v neděli.
Tomáš Metelka Sluneční soustava

Nové pohledy na Saturnovu magnetosféru

Cassini_5.jpg
Vědci z Kalifornské Univerzity pracující v Národní laboratoři v Los Alamos začali analyzovat data z přístroje CAPS na palubě sondy Cassini. Ačkoli Cassini obíhá okolo planety Saturn teprve od 1.července, data z Cassini Plasmového Spektrometru (CAPS) již začínají poskytovat nové informace o podivné povaze vesmírného okolí Saturnu.
František Martinek Ostatní

Hvězdárna Valašské Meziříčí opět v plném provozu

Hvm-01.jpg
Oznamujeme široké veřejnosti, že od pondělí 18. října 2004 je Hvězdárna Valašské Meziříčí opět v plném provozu, a to jak ve dne, tak i ve večerních hodinách. K částečnému omezení provozu došlo v důsledku oprav přístupových cest a chodníků a rekonstrukce a rozšíření sociálního zařízení. Opět můžete navštěvovat pravidelné přednášky, večerní programy u dalekohledu apod. Podrobné informace o pořádaných akcích najdete na internetových stránkách Hvězdárny Valašské Meziříčí zde.

Těšíme se na Vaši návštěvu.

František Martinek Hvězdy

Záhadný objekt ve dvojhvězdě EF Eri

EF Eri1.jpg
Astronomové, pracující s dalekohledy Gemini North a Keck II, objevili binární systém, jehož jedna interagující hvězda ztratila tak mnoho hmoty, že došlo ke vzniku tělesa dosud neznámého typu. Systém je označován jako dvojhvězda EF Eri a nachází se v souhvězdí Eridanus (Řeka Eridan) ve vzdálenosti 300 světelných let od Země.

Záhadným objektem je jedna z "hvězd", vytvářejících dvojhvězdu EF Eridani. Avšak nazývat tento objekt hvězdou není zrovna na místě. Možná kdysi dávno se skutečně jednalo o hvězdu, ale od té doby ztratil tento objekt velkou část své hmoty a přeměnil se na těleso doposud neznámého typu.

František Martinek Kosmonautika

Ansari X-Prize - od vyhlášení po předání ceny

ansari_xprize_logo.jpg
Touha prozkoumat neznámé, dostat se dál a výš - to jsou vlastnosti vrozené skoro všem lidem na zeměkouli. Právě tento vrozený "smysl" umožnil lidstvu prozkoumat téměř celý povrch Země, proniknout do hlubokých jeskyní, v dolech těžit uhlí, zkoumat mořské a oceánské hlubiny, zkonstruovat balóny, letadla a rakety. Poslední dopravní prostředek dovoluje kosmonautům cesty do blízkého (a v budoucnu i do vzdáleného) kosmického prostoru.
Tomáš Metelka Kosmonautika

NASA schválila WISE

wfise.jpg
Nově připravovaná mise NASA, s označením WISE, bude skenovat celou oblohu v infračerveném světle při pátrání po chladných hvězdách poblíž naší sluneční soustavy, po regionech ve kterých vznikají planety a po nejjasnějších galaxiích vesmíru. Název sondy je zkratkou Wide-field Infrared Survey Explorer (širokoúhlá infračervená průzkumná sonda). Nedávno bylo schváleno provedení úvodního projektu, který se má stát další sondou se zrychleným vývojem v tak zvané ve střední třídě nízko nákladových programů NASA. Start sondy je naplánován již na léto roku 2008.
Miroslava Hromadová Ostatní

Nobelova cena za fyziku (r. 2004)

Nobel.jpg
Dne 5. 10. 2004 zveřejnila Královská švédská akademie věd ve Stockholmu laureáty Nobelovy ceny za fyziku za rok 2004. Ocenění za teoretický objev týkající se kvarků, získali američtí vědci David Gross (ředitel Kavli Institute for Theoretical Physics, University of California Santa Barbara), David Politzer (California Institute of Technology Pasadena) a Frank Wilczek (MIT - Massachusetts Institute of Technology Cambridge). Podělí se o cenu dotovanou 10 milióny švédských korun (35 mil. Kč).
Jiří Dušek Ostatní

Brněnská hvězdárna - Den otevřených dveří!

V sobotu 16. října tomu bude 50 let, co byla slavnostně otevřena brněnská hvězdárna. Jubileum naší hvězdárny si připomínáme celou řadou akcí: novým multivizuálním představením ve velkém planetáriu "Vzácná Země", novým CD "Kde se vzalo Brno?" podle našeho stejnojmenného nejúspěšnějšího letošního představení, exkluzivní sérií tří přednášek věnovaných planetě Saturn, a především Dnem otevřených dveří v sobotu 16. října.

František Martinek Ostatní

Hvězdárna Valašské Meziříčí zve na přednášku

MER4.jpg
Hvězdárna Valašské Meziříčí pořádá pro širokou veřejnost další díl přednáškového cyklu s názvemKOSMONAUTICKÁ KRONIKA. Přednáška shrnuje nejzajímavější události v kosmonautice, raketové technice a ve výzkumu vesmíru za uplynulé čtvrtletí. Pozornost bude věnována výzkumu Marsu, který je "pod dohledem" hned několika kosmických sond. Z oběžné dráhy jej zkoumají sondy Mars Global Surveyor, Mars Odyssey a Mars Express, jeho povrch brázdí automatická "dvojčata" - pojízdné laboratoře SPIRIT a OPPORTUNITY.
František Martinek Hvězdy

Pás asteroidů kolem hvězdy Beta Pictoris

beta_pic.jpg
Tým japonských vědců, jehož vedoucím je Yoshiko Okamoto z univerzity Kitasato, ohlásil objev prstenců ze silikátového prachu v okolí hvězdy Beta Pictoris. Tato nová pozorování potvrdila již dříve ohlášené dva objevy těchto prstenců. Přítomnost prstenců vede k domněnce, že kolem hvězdy mohou obíhat planetky i planety. Vědci také určili složení prachových zrníček v prstencích a získali tak důkazy, podporující názor, že postupující tvorba planet je zde v počátečním stadiu.
Tomáš Metelka Kosmonautika

Umělá inteligence směřuje do kosmu

hal.jpg
Software z NASA Ames umožní bezobslužné testování systémů přímo v kosmu. Softwarového doktora, sofistikovaný program se zabudovanou umělou inteligencí, pojmenovali Livingstone a ke družici E0-1, kroužící na oběžné dráze okolo Země, poslali k otestování již jeho druhou verzi (LV2).

Vědci z NASA nedávno úspěšně vyslali software vybavený umělou inteligenci (AI) k družici na oběžné dráze, aby otestovali schopnost tohoto software najít a analyzovat chyby v systémech kosmického plavidla, tedy operaci běžně docela problematickou i na Zemi, natož v kosmu.

Tomáš Metelka Kosmonautika

Deep Impact je připraven k převozu na Cape Canaveral

hf_comet_impact_1125_01.jpg
Inženýři společnosti Ball Aerospace & Technologies Corporation jsou připraveni přepravit sondu Deep Impact na Cape Canaveral ještě tento měsíc. U sondy byly dokončeny závěrečné fáze klimatických zkoušek, poslední krok před startem mise letos v prosinci. Sonda ale už před tím podstoupila rozsáhlé testy tepelné a vakuové, zkoušky na elektromagnetickou vodivost, odolnost proti elektromagnetické interferenci, vibrační a akustické testování.
Tomáš Metelka Kosmonautika

Střídání posádek ISS

iss-crew-10-chiao-sharipov-bg.jpg
Desátá posádka mezinárodní kosmické stanice (ISS) má odstartovat z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu už zítra, 13.října v 18:06 UT ke svému šestiměsíčnímu pobytu na palubě kosmické stanice.

Hlavním cílem této mise, kromě dlouhodobého pobytu vyplněného prováděním nejrůznějších vědeckých experimentů, je také dvojí opuštění kosmické stanice, přistání dvou bezpilotních zásobovacích lodí Progres a hlavně přílet prvního raketoplánu od doby havárie raketoplánu Columbia.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »