Astronomové dobře vědí o tom, že existují dva typy černých děr: malé hvězdné černé díry – což jsou objekty s hmotnostmi v rozmezí zhruba 10 až 100 hmotností Slunce. Jedná se o pozůstatky umírajících hvězd, jejichž hmota se smrštila do malého objemu. Druhou kategorii představují supermasivní černé díry. Jejich hmotnosti leží v rozmezí 100 000 až několik miliard hmotností Slunce a najdeme je v centrech většiny galaxií. Avšak podle názoru astronomů je napříč vesmírem rozptýleno několik domnělých černých děr mnohem tajuplnějšího typu.
Na konci srpna roku 2016 navštívil český fotograf Petr Horálek ondřejovskou observatoř a zaznamenal hned několik pestrých nočních portrétů, zejména v oblasti radarové louky, historické části a slunečního radioteleskopu. Bohužel o půl roku později byla všechna jeho data odcizena během krádeže v Argentině. Štěstí tomu však přálo a některá data se podařila zachránit ze starých záloh, a tak se teď můžete pokochat výslednými unikátními nočními fotografiemi nad slavnou českou observatoří, které Petr posledních asi 5 týdnů zpracovával.
Naše Galaxie je ve svém bezprostředním okolí obklopena několika desítkami malých satelitních průvodců. Některé vědecké práce poukazují na jejich neobvyklé prostorové uspořádání, jaké nelze jednoduše vysvětlit s pomocí standardního kosmologického modelu. Podobné uspořádání mají i satelity blízké galaxie M31 v Andromedě. Michal Bílek se svými spolupracovníky vysvětlují uspořádání satelitů Mléčné dráhy a M31 jejich dávnou slapovou interakcí. Tento vývojový scénář připouští pouze model postavený na alternativní teorii gravitace.
V pátek 22. června pozdě večer byl vidět z celého našeho území, kde bylo tou dobou jasno, velmi jasný bolid, který upoutal pozornost velkého počtu náhodných svědků. I když v tu dobu na obloze dominoval svým svitem Měsíc, tak tento bolid, který se pro většinu pozorovatelů pohyboval právě na jižní části oblohy, tedy v blízkosti Měsíce, na malou chvíli jeho jasnost pro blízké pozorovatele dokonce o trochu překonal. O hodinu a jedenáct minut později oblohu rozzářil další jasný bolid. Není tedy překvapením, že nám přišel velký počet pozorování, za která tímto děkujeme a zde podáváme vysvětlení, co tento vzácný přírodní úkaz způsobilo.
K výzkumu nejextrémnějších objektů ve vesmíru astronomové občas využívají teleskopy umístěné na extrémních místech naší planety. V uplynulých několika měsících skupina vědců musela čelit mimořádně mrazivým teplotám při provádění pozorování prostřednictvím nového radioteleskopu, který je umístěn v Grónsku.
Astronomové využili přístroj MUSE pracující ve spojení s dalekohledem ESO/VLT v Chile a kosmický teleskop HST k provedení dosud nejpřesnějšího testu Einsteinovy obecné teorie relativity za hranicemi naší Galaxie. Blízká galaxie s označením ESO 325-G004 funguje jako silná gravitační čočka, svým působením zakřivuje paprsky přicházející ze vzdálenějších galaxií ležících v pozadí a kolem jejího středu vzniká útvar známý jako Einsteinův prsten. Porovnáním hmotnosti galaxie ESO 325-G004 se zakřivením prostoru v jejím okolí se astronomům podařilo ukázat, že se gravitace v těchto astronomických měřítcích chová tak, jak předpovídá obecná teorie relativity. Díky tomu je možné vyloučit z vědeckých úvah některé z alternativních teorií gravitace.
Přehled událostí na obloze od 25. 6. do 1. 7. 2018. Měsíc bude v úplňku. Venuše je večer nad severozápadem, Jupiter nad jihozápadem a Saturn se objevuje na jihovýchodě a 27. 6. je v opozici. Do východní elongace postupuje Merkur. Mars je vidět hlavně v druhé polovině noci. Planetka Ryugu už je vidět detailně. Curiosity také zaznamenala nástup prachové bouře na Marsu. Před 110 lety došlo nad sibiřskou oblastí Tunguska ke známé explozi po dopadu planetky nebo kometárního jádra.
Letošní letní nebe je vskutku jedinečné. Obohacují jej totiž hned tři výrazné planety (na konci léta dokonce čtyři) viditelné v jediný okamžik. Planety Jupiter, Saturn a Mars dosahují okamžiků své opozice se Sluncem za pouhých 79 dnů. Nejblíže tomuto momentu, při kterém bude planeta na opačné straně než Slunce, je Saturn... Všechny planety se krásně vyjímaly i nad klidnou hladinou Sečské přehrady za jasné slunovratové noci. Vychutnejte si tento výhled prostřednictvím obrazu.
Štefánikova hvězdárna byla slavnostně otevřena v neděli 24. června 1928. Bylo tím dovršeno jedenáctileté úsilí České astronomické společnosti, která měla vybudování pražské lidové hvězdárny za svůj hlavní cíl již od svého založení roku 1917. Na den přesně po devadesáti letech se u příležitosti tohoto výročí koná na Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně Den otevřených dveří.
Dne 29. května 2018 v Praze tiše zesnul v požehnaném věku 94 let dlouholetý pracovník Astronomického ústavu AV ČR a člen České astronomické společnosti Ing. Rostislav Weber. Narodil se 2. ledna 1924 v Přerově a patřil tedy k té generaci, kterou těžce postihla válečná léta.
Nejnovější pozorování rentgenové kosmické observatoře NASA s názvem Chandra X-ray Observatory naznačují, že dvě nejjasnější hvězdy v trojnásobném hvězdném systému Alfa Centauri nebombardují případné exoplanety ve svém okolí větším množstvím rentgenového záření. Bohužel nejbližší z trojice hvězd – Proxima Centauri – je na tom podstatně hůře.
I letošní týdny kolem letního slunovratu okořenila stříbřitá krása elekticky modravých nočních svítících oblak. Výraznější jevy byly pozorovány již 18. června a do čtenářské galerie dorazily první fotografie. Neboť sezóna teprve začala, lze doufat, že pozorování značně přibude. Noční oblaka vyhlížejte nevysoko nad oblastí kolem severního obzoru vždy kolem nautického soumraku či rozbřesku (tedy cca mezi 22. hodinou a půlnocí a poté mezi 2. a 4. hodinou ranní). Sezóna obvykle trvá až do konce července, všem držíme palce k pěkných fotografickým úlovkům a těšíme se na ně!
21. června 2018 začne astronomické léto. Jeho přesný začátek můžeme oslavit krátce po poledni, ve 12:08 středoevropského letního času. V tomto okamžiku totiž dosáhne Slunce na své každoroční dráze nejsevernějšího bodu, vstoupí do znamení Raka a severní polokoule Země se nejvíce přikloní ke Slunci. Proto nastává i nejdelší den, Slunce u nás setrvá 16 h 22 min nad obzorem a jen 7 h 38 min zbývá pro letní noc. Tak můžeme vysvětlit, proč jsou u nás noci v tomto období hodně světlé a úplně se nesetmí. Po celou noc trvá jen astronomický soumrak a nenastává skutečná astronomická noc.
V pátek 15. června večer na začátku nautického soumraku (Slunce bylo jen 12 stupňů pod obzorem), tedy ještě na velmi světlé obloze, byl vidět především v západní části našeho území velmi jasný bolid, který upoutal pozornost mnoha náhodných svědků. Protože letěl nad severozápadem ČR, tak pro většinu náhodných pozorovatelů prolétl na obloze poblíž výrazného seskupení planety Venuše (večernice) a tenkého srpku Měsíce, který byl pouze 2 dny po novu. Přišel nám tedy velký počet pozorování, za která tímto děkujeme a zde podáváme vysvětlení, co tento úkaz způsobilo. Jasný bolid nad severozápadními Čechami byl totiž podrobně zachycený českou částí Evropské bolidové sítě.
Dva nezávislé vědecké týmy využívající radioteleskop ALMA získaly s jeho pomocí přesvědčivé důkazy, že kolem velmi mladé hvězdy HD 163296 obíhá trojice planet. Díky novátorskému postupu se astronomům podařilo v na plyn bohatém protoplanetárním disku identifikovat poruchy, které jsou dosud nejslibnějším důkazem, že se zde nedávno zformované planety skutečně nacházejí. Jsou pokládány za první planety objevené pomocí ALMA.
Přednáška From Belarus to Mars aneb Making science more approachable via Google Earth od Katja Minitsenka v brněnském planetáriu v úterý 19. června od 18 hodin. Vstup zdarma, pouze v angličtině.
Dlouho se předpokládalo, že se kulové hvězdokupy zformovaly krátce po vzniku samotného vesmíru. Avšak nové výzkumy na univerzitách ve Warwicku a v Aucklandu vedou k závěru, že mohou být staré pouze 9 miliard roků. Objev vnesl pochybnosti do současných teorií, které se týkají vzniku galaxií včetně Mléčné dráhy. V naší Galaxii je v současné době známo 150 až 180 kulových hvězdokup.
Přehled událostí na obloze od 18. 6. do 24. 6. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Venuše prochází těsně kolem Jesliček a je večer nad severozápadem. Jupiter je večer nad jihem, Saturn se objevuje před půlnocí a Mars v druhé polovině noci. K asteroidu Ryugu přilétá sonda Hayabusa 2. Opportunity má problém s prachovou bouří. Před 40 lety objevil Jim Christy měsíc Pluta, později nazvaný Charon.
Úžasné divadlo fyziky (ÚDIF) z Brna pořádá i letos tábor mimo jiné pro středoškoláky a má na něm ještě volná místa. Pokud rádi objevujete svět kolem sebe, rádi vytváříte nové věci, chcete poznat nové přátele i se sami o sobě něco dozvědět nebo jen zažít nezapomenutelné dobrodružství, pak je tu pozvánka na letní tábor ÚLeT+.
Počátkem října tohoto roku se na Kraví hoře otevře největší stereoskopické planetárium ve střední Evropě. Nová instalace Hvězdárny a planetária Brno nabídne zcela jiné uspořádání prostoročasu. Doslova prolomí prostor a změní tok času.
