Masivní kvasar v představě výtvarníka Autor: ESO/M. Kornmesser Astronomové objevili v souhvězdí Lva největší známou strukturu ve vesmíru – skupinu aktivních jader galaxií, která se rozkládá v délce 4 miliard světelných roků. Objevený útvar je označován jako Velká skupina kvasarů (Large Quasar Group, LQG). Jedná se o seskupení extrémně svítivých jader galaxií, kterým dodávají energii supermasívní černé díry v jejich centrech. Tato konkrétní skupina je tak velká, že ohrožuje současné kosmologické teorie.
Dragon u ISS v dubnu 2014 Autor: NASA TVDalší pokračování seriálu plného videoukázek a krátkých komentářů nás zavede opět ke Slunci
a planetám, ale chybět nemůže ani kosmonautika, ve které se toho hodně událo. Květen je zasvěcen astronomickým dnům pod sluncem
a pod hvězdami, takže na závěr nechybí malý výlet do míst, kde to všechno v roce 2010 začalo.
Sonda NASA s názvem ISEE-3 Autor: NASADo vesmíru byla vypuštěna již v roce 1978. Jednalo se o první kosmickou sondu ke studiu nepřetržitého toku slunečního větru směřujícího k naší planetě. K tomuto účelu byla navedena na stabilní oběžnou dráhu kolem Lagrangeova libračního bodu L1 mezi Zemí a Sluncem, ve vzdálenosti 1,5 miliónu km od Země. Monitorování slunečního větru pomáhá vědcům lépe pochopit vzájemné vztahy soustavy Slunce-Země, které mohou rovněž ovlivnit družice na dráze kolem Země.
Radarový snímek povrchu Venuše pořízený sondou Magellan Autor: NASA/JPLKolem planet ve Sluneční soustavě obíhají v některých případech až desítky známých měsíců. Většina z nich je bez jakékoliv atmosféry (jako například náš Měsíc), některé mají dokonce vlastní hustou atmosféru (Saturnův měsíc Titan). Nejvíce měsíců obíhá kolem dvou největších planet – Jupitera a Saturnu – zatímco kolem Marsu krouží dva malé satelity připomínající asteroidy. Ale jak je to s Venuší, která je stejně velká jako Země?
Mapa oblohy 30.dubna 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 28. 4. do 4. 5.
Měsíc bude kolem novu. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars. Později před půlnocí také Saturn. Ráno nad jihovýchodním obzorem končí viditelnost Venuše. Zkuste některou z večerních slabších komet. Aktivita Slunce je nízká, ale překvapila. Přelety stanice ISS nyní pokračují na denní obloze, a proto může občas křižovat sluneční disk.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 30. dubna ve 22:00 SELČ.
ASTRO@VALMEZ Autor: APO / Hvězdárna Valašské MeziříčíAmatérská prohlídka obloha (sekce ČAS) a Hvězdárna Valašské Meziříčí si Vás dovolují pozvat na seminář ASTRO@VALMEZ.2014, který se uskuteční 16. až 18. května 2014 v prostorách Hvězdárny Valašské Meziříčí.
Astronomické dny 2014 logo Autor: Martin GembecKvěten patří pozorování pod hvězdami!
Letos v květnu se uskuteční několik akcí pro veřejnost, jejichž cílem je seznámit návštěvníky s přírodní tmavou
oblohou a předat jim základní informace o astronomii a pozorování oblohy. Akce navazují na již tradiční Jarní
astronomické dny v oblastech tmavé oblohy v Jizerských horách a Beskydech.
jižní zatmění Měsíce, ikonka Autor: Petr HorálekVážení čtenáři. Možná jste zaznamenali změnu v úbytku příspěvků našeho dlouholetého šéfredaktora. Je to tím, že Petr Horálek využil možnosti odcestovat dlouhodobě na Nový Zéland, ráje kiwi a jižní oblohy. Stihl přitom spatřit první z nadcházející tetrády úplných zatmění Měsíce. A vzhledem k tomu, že na jeho webu a facebookovém profilu se začaly objevovat úchvatné fotografie, poprosili jsme jej o rozhovor.
Radiové odezvy od denního bolidu 31.3.2014 Autor: Marcel BělíkVečer 31. března 2014 prolétl nad západní a střední Evropou jasný bolid. Zachycen byl také kamerami na stanicích české části Evropské bolidové sítě, jak je popsáno v článku dr. Spurného. I když byl jeho let atmosférou nasměrován téměř ideálně pro již fungující část radiové pozorovací sítě, nebyl záznam na tomto pozorování téměř žádný. Špatný výsledek, chtělo by se říci. Ovšem opak je pravdou.
Kosmický výstup z ISS v létě 2013 Autor: NASAPo svižném vzletu lodi Dragon (a dosud neznámém osudu prvního stupně rakety Falcon) jste s námi ve středu 23. dubna 2014 mohli pro změnu sledovat kosmickou vycházku astronautů Ricka Mastracchia a Steva Swansona z paluby stanice ISS za účelem výměny kritického zařízení, které nedávno předtím selhalo. Výstup začal v 15:56 SELČ, náš přenos zase v 15 hodin. Vycházka trvala pouze 1 hodinu a 36 minut.
Marsovská Eifflevka ořez Autor: NASA/JPL-CaltechČasto se setkávám se zajímavými a obvykle i vtipnými narážkami na vzhled kamenů v okolí vozítek Curiosity nebo Opportunity na povrchu Marsu. Občas už to tak úsměvné není, když v tom někdo opravdu vidí výtvory mimozemšťanů, ale pokud to máme brát jako zajímavost a odlehčení, pak stojí za to se porozhlédnout.
Planeta Merkur v nepravých barvách Autor: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Carnegie Institution of WashingtonPlanetu Merkur je obtížné jasně definovat. Podle nových výzkumů to vypadá, že stopy vulkanických explozí na jejím povrchu zrovna nesouhlasí s teorií jejího vzniku. Nejnovější objevy dokonce zvyšují šance, že se Merkur mohl vytvořit ve větší vzdálenosti a migrovat směrem ke Slunci.
Údajný meteorit zachycený parašutistou Autor: Anders Helstrup; http://i1.ytimg.com
Začátkem dubna se v médiích objevila zpráva, že se norskému parašutistovi podařilo nafilmovat, jak jej během jednoho seskoku jen těsně minul meteorit. Měl obrovské štěstí, nebo se jedná o podvod?
Měsíc za mraky z Hnojníku na Frydecko-Místecku Autor: Petr NevěřilPoslední týdny jsou v naší čtenářské galerii pestrým mixem denních, večerních i nočních jevů, které nám obloha přináší. Pojďme se proto podívat na vybraných fotografiích, co vše bylo na obloze k vidění.
Snímek pěkně nasvícených vodních oblaků měsíčním úplňkem pořídil Petr Nevěřil z Hnojníku v okrese Frýdek-Místek.
Mapa oblohy 23.dubna 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 21. 4. do 27. 4.
Měsíc je vidět ráno a dopoledne kolem poslední čtvrti. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars. Později před půlnocí také Saturn. Ráno je velmi nízko nad jihovýchodním obzorem Venuše. Vrcholí aktivita meteorického roje Lyrid. Zkuste také některou z večerních slabších komet. Aktivita Slunce je zvýšená, měli jsme i množství skvrn. Přelety stanice ISS večer končí, dále bude zajímavé sledovat případné denní přelety přes Slunce.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 23. dubna ve 22:00 SELČ.
Červení skřítci 6. srpna 2013. Autor: Pavel ŠtarhaPorota České astrofotografie měsíce udělila historicky druhou cenu Jindřicha Zemana Ing. Pavlu Štarhovi, Ph.D., a to především za snímek „Červení skřítci“. Ačkoliv je cena udělována zejména za celoroční přínos v astrofotografii a vítěz je zpravidla volen na základě více došlých snímků do soutěže, zaujal unikátní snímek Pavla Štarhy porotu i v konkurenci s krásnými vítěznými díly ostatních autorů během roku 2013. Zachycuje totiž očima prakticky nepozorovatelný a pro fotografy nesmírně vzácný okamžik v takové kvalitě, která nemá obdoby dokonce ani ve světovém měřítku. Pozorování tzv. nadoblačných blesků je díky jejich obtížnému záznamu relativně mladou disciplínou a porota si uvědomuje, že i v českých kotlinách se jí věnuje několik zájemců natolik, aby jejich výsledky ohromily celý svět.
oblast vzniku hvězd Gum 41 - eso1413 Autor: ESOTisková zpráva Evropské jižní observatoře (013/2014): Tento nový snímek pořízený na observatoři ESO/La Silla odhaluje oblak vodíku nesoucí označení Gum 41. Uprostřed této málo známé mlhoviny produkují mladé, horké a jasné hvězdy množství záření s vysokou energií, které nutí okolní vodík zářit charakteristickým odstínem červené barvy.
Start třetí operační mise Dragonu k ISS Autor: NASAV pátek 18. dubna 2014 večer jsme společně drželi palce raketě Falcon 9, která stála na rampě komplexu č. 40 na mysu Canaveral a zachmuřeně koukala na stejně tak zachmuřené nebe nad sebou. Počasí nicméně dovolilo start k ISS.
Letělo se ve 21:25 našeho času, náš přenos začal ve 20:30.
planetární mlhovina Abell 33 - ESO/VLT - eso1412 Autor: ESOTisková zpráva Evropské jižní observatoře (012/2014): Astronomové využívající dalekohled ESO/VLT v Chile pořídili tento působivý záběr, který zachycuje planetární mlhovinu PN A66 33 známou rovněž pod označením Abell 33. Planetární mlhoviny vznikají v závěrečné fázi vývoje hvězd odvržením vnějších obálek plynu. Abell 33 je neobvykle symetrická a na obloze vypadá jako dokonalý kruh. Tato nádherná modrá bublina se náhodou promítá do místa, kde ze Země na obloze vidíme i bližší jasnou hvězdu. Společně pak připomínají diamantový zásnubní prsten.
Představa vzhledu exoplanety Kepler-186f v konceptu malíře Autor: NASA Ames/SETI Institute/JPL-CaltechVesmírný Keplerův dalekohled NASA objevil dosud nejpodobnější planetu naší Zemi, která obíhá svoji hvězdu v obyvatelné zóně. Je pouze o 10 procent větší než Země a na jejím povrchu by se mohla vyskytovat kapalná voda.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
