Snímek malé planetky (596) Scheila. Autoři: Ernesto Guido a Giovanni Sostero.Malou planetku s pořadovým číslem 596 objevil 21. února 1906 August Kopff na observatoři Heidelberg a pojmenoval ji Scheila - na počest své známé anglické studentky. Elementy dráhy napovídají, že náleží do hlavního pásu mezi Marsem a Jupiterem. Kolem Slunce obíhá jednou za 5,01 roku a po elipse se sklonem k ekliptice 14° se pohybuje mezi afeliem 3,41 AU a periheliem 2,44 AU (Tisserandův parametr TJ = 3,209). Povrch planetky je poměrně tmavý (albedo 0,038) a při absolutní jasnosti H = 8,9 mag. můžeme odhadovat její průměr na 113 km.
Hinode: Prstencové zatmění Slunce 4. 1. 2011, zdroj: JAXAZačátek roku přinesl krásný úkaz nejen některým obyvatelům planety Země,
mezi něž se mohlo zařadit i mnoho lidí v České republice. Když jsme při pozorování částečného zatmění
u mapky viditelnosti vysvětlovali, že měsíční stín Zemi mine, a proto je všude viditelné jako částečné, padla i
zmínka, že z některé družice na oběžné dráze by mohlo být viditelné i jako úplné. Ačkoli jsme se úplně netrefili,
jedna družice měla velké štěstí..
Mapa oblohy pro 2. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 10. 1. do 16. 1. 2011.
Měsíc je kolem první čtvrti, z planet můžeme pozorovat Jupiter a Uran blízko sebe večer, Venuši a Saturn v druhé polovině noci a ráno. Končí večerní přelety ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 12. ledna 2010 ve 20:00 SEČ.
Autor: Pavel a Dana UhrinoviMnozí z vás asi ani netuší, kde Čeperka leží. Jsme menší obec s tisíci obyvateli a krásnou základní školou, která umožňuje také navštěvovat různé kroužky, mezi nimi i astronomický. To jen na začátek.
Autor: Petr DrábekČas uplývající od konce krásného lednového zatmění Slunce se už měří ve dnech, nicméně vzpomínky na něj jsou neustále živé a nemálo z vás, čtenářů astro.cz, se s námi o svá pozorování štědře podělilo. Přinášíme slíbenou fotogalerii snímků vytvořenou z fotek došlých do redakce astro.cz. Všem autorům došlých fotografií moc děkujeme! Fotogalerii samozřejmě neustále rozšiřujeme a její konečná podoba závisí jen a jen na finálním počtu fotografických přírustků došlých do redakce. Nezapomeňte také, že se můžete zapojit do celonárodní soutěže!
Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako ochrana před zlými démony a čarodějnicemi. Podle starých pohanských zvyků je tak možno uchránit se temným silám během této podivné noci uvolněných.
Autor: Pavel Štys, PardubiceJak trefně kolovalo v některých médiích, včera Slunce na dopolední obloze takřka bez nadsázky vykouzlilo úsměv. Nad územím České republiky naší mateřskou hvězdu zakryl o něco menší měsíční kotouč shora a jen pár minut před půl desátou chybělo zhruba 79 % slunečního průměru. Až neuveřitelné to je, ale 4. lednový den letošního roku právě v době zatmění přinesl nad naše území místy dokonce i skorojasné počasí. Téměř každý si tedy mohl aspoň krátce vychutnat část scénáře mimořádného úkazu, jehož budeme v naší kotlině znovu svědky až 20. března 2015. Zatmění je sice již den za námi, ale internetem kolují gigabajty fotografií z celé Evropy, části Afriky a Asie. Pojďme si připomenout, jak to vypadalo u nás.
Částečné zatmění Slunce. Zdroj: National Geographic.
Sledujte s námi online přenos ze zatmění Slunce.
Přenos se uskuteční ze soukromé observatoře pana Jaroslava Jaška nacházející se v lokalitě Brno - Ořešín. Obraz bude snímán třemi kamerami typu Watek, které mají CCD čip a proto jsou velmi citlivé i v infračervené oblasti.
Mapa oblohy pro 1. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 3. 1. do 9. 1. 2011.
Země je 3. ledna v perihéliu (nejblíže Slunci). Měsíc je v úterý v novu a nastává částečné zatmění Slunce. Ten samý den nad ránem mají maximum Kvadrantidy. Jupiter je na večerní obloze nad jihozápadem. Ráno můžeme pozorovat planety Venuši, Merkur a Saturn. Večer přelétá oblohu Mezinárodní vesmírná stanice (ISS).
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 5. ledna 2010 ve 20:00 SEČ.
Každoroční meteorický roj s frekvencí kolem 120 meteorů v hodině (nejvyšší běžnou ze všech rojů v roce) bývá tradiční astronomickou pozvánkou na počátku nového roku, neboť maximum roje připadá vždy na dobu kolem 3. ledna. Letošní podmínky k jeho pozorování jsou velmi nadprůměrné. Nejvyšší frekvence meteorů má roj dosáhnout v úterý 4. ledna po 2. hodině ranní a na obloze vůbec neruší Měsíc, který je v novu. V ranních a dopoledních hodinách hned po východu Slunce pak po roji meteorů následuje další nevšední úkaz - částečné sluneční zatmění.
Průběh zatmění Slunce 4. ledna 2011 v Praze. Zdroj: EAI.V úterý 4. ledna 2011 v dopoledních hodinách před zraky miliónů Evropanů Měsíc částečně zakryje sluneční kotouč. Půjde o největší částečné zatmění v České republice po 8 letech a nejvýraznější svého druhu až do roku 2026. Na našem území se bude velikost zatmění v jeho největší fázi pohybovat kolem 79 procent (jedná se o velikost zakrytí slunečního průměru) a na většině území bude úkaz pozorovatelný v celém průběhu.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 152 ze 30. 12. 2010.
Výřez snímku z koronografu C2. Dvoutisící kometa SOHO je označena šipkou.Kosmická sonda SOHO určená na výzkum Slunce pracuje více než 15 let. Přestože komety nejsou primárním cílem této kosmické sondy, tak za dobu své existence se stala nejúspěšnějším lovcem komet. V neděli 26. prosince 2010 byla objevena již 2000. SOHO kometa. A tento jubilejní nález pochází z Polska!
Obloha zasažená světelným znečištěním. Autor: Jan KondziolkaPodle nové studie vědců z amerického Los Angeles zhoršuje silné noční osvětlení města samočisticí schopnost ovzduší. Blahodárný proces čištění vzduchu od exhalací probíhá v nejvyšší míře právě v nočních hodinách, kdy je ve městech zároveň minimální provoz a ruch. Silné noční osvětlení města tedy zhoršuje samočisticí schopnost ovzduší.
Mapa oblohy pro 52. týden 2010, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 27. 12. 2010 do 2. 1. 2011.
Měsíc je kolem poslední čtvrti, je viditelný až v druhé půlce noci. Jupiter je večer vysoko nad jihem. Ráno je vidět Venuše a Saturn, nízko se začíná vynořovat Merkur.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 29. prosince 2010 ve 20:00 SEČ.
Ranní seskupení Venuše, Měsíce, Spiky a Saturnu 3. 12. 2010. Autor: Martin GembecKonec roku 2010 bude ve znamení krásných planetárních seskupení na ranní obloze. Klenot ranní oblohy, Jitřenku (Venuši), doplňují jasná hvězda Spica v souhvězdí Panny a hvězdě podobně jasná planeta Saturn. Na konci roku 2010 se k nim přidá zmenšující se srpek Měsíce. Na Silvestra ráno bude Měsíc přibližně napravo od Venuše a novoroční ráno bude připomínat situaci z 3. prosince, kdy byl Měsíc za svítání nízko nad obzorem pod Venuší (viz úvodní fotografie). Ale pozor, nízko nad obzorem už v té době bude vlevo od Měsíce viditelný i Merkur.
Částečné zatmění Slunce. Zdroj: National Geographic.Astronomická společnost Pardubice ve spolupráci s Hvězdárnou barona Artura Krause DDM DELTA Pardubice, Českou astronomickou společností a Českým rozhlasem Leonardo vyhlašuje fotografickou soutěž se zaměřením na částečné zatmění Slunce 4. ledna 2011, které bude pozorovatelné na území České republiky. Zapojit se může skutečně každý, kdo má po ruce nějaký ten fotoaparát. Fantazii se meze nekladou, naopak právě originalita snímku může přinést kýžené vítězství. Přispějte tak do pestré dokumentace tohoto mimořádného úkazu, největšího svého druhu v České republice od roku 2003 až do roku 2026!
Posádka Sojuzu TMA-20. Autor: NASAVe středu 15. prosince jsme vám nabídli online přenos startu lodi Sojuz TMA-20. Ta se o dva dny později spojila s kosmickou stanicí ISS, jejíž posádce doručila tříčlennou posilu pro dlouhodobou práci na palubě komplexu a, kromě jiného, několik vánočních dárků. Start lodi Sojuz i setkání se stanicí proběhly hladce, mezi těmito dvěma událostmi se však situace na chvíli zkomplikovala.
Částečná fáze úplného zatmění Měsíce v roce 2000. Autor: Fred EspenakV úterý 21. prosince ráno nastane úplné zatmění Měsíce. Jeho průběh je žel vůči střední Evropě posazen tak, že z České republiky spatříme jen fázi částečného zatmění krátce před západem Měsíce a východem Slunce. Jako úplné jej pak budou moci pozorovat například ve Spojených státech, v severozápadní polovině jižní Ameriky nebo v rozsáhlé oblasti z Tichomoří. Nízko na obzoru se Měsíc zabarví v zemském stínu také nad severskými státy Evropy, kde je polární noc.
mapa oblohy pro 51. týden 2010, zdroj: StellariumNa týden od 20. 12. do 26. 12. 2010.
Měsíc je v úplňku, nastává zimní slunovrat a zatmění Měsíce. Jupiter je vysoko nad jihem večer. Ráno je vidět Venuše a Saturn. Nová posádka dorazila na ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 23. prosince 2010 ve 20:00 SEČ.
Složený snímek, obsahující 363 GeminidTak jako každým rokem, i kolem 14. prosince 2010 bylo možné pozorovat meteory zdánlivě vylétající ze souhvězdí Blíženců. Tento roj se jmenuje podle latinského názvu souhvězdí Geminidy a jeho frekvence může za příznivých podmínek přesáhnout 100 meteorů za hodinu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules.
Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov.
M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty.
Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats
28.4.2025 až 1.5.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
_scheila_-_1.jpg "Snímek malé planetky (596) Scheila. Autoři: Ernesto Guido a Giovanni Sostero.")
![\"Částečná](\"/_data/images/news/2010/11/29/zatmeni_2000_espenak.jpg\" "\\"Částečná")
