Přesvětlené místo - Tábor (foto P. Suchan)Česká astronomická společnost byla u českých začátků snahy omezit světelné znečištění (začalo to tiskovou konferencí v roce 2001) a soustavně se této problematice věnuje. Světelné znečištění se nyní dostává do volebního programu, prozatím jedné politické strany. Česká astronomická společnost podporuje tuto snahu ochránit noční životní prostředí a zpříjemnit život obyvatel měst.
Petr KomárekAstronomie, nebo kosmonautika? Mnohým mladým klukům přirostla k srdci myšlenka, že jednou budou sedět v kokpitu letadla či rovnou v kabině vesmírného korábu, pod nimi zaburácí hořící palivo, jejich tělo ztěžkne pod náporem přetížení a po několika minutách je skrze okénko vidět modravá krása naší planety i temný vesmír okolo. Jenže pak často přijde ten zlom, který kluka od kosmonautiky odežene, stane se automechanikem, strojním inženýrem nebo něčím úplně jiným. Jeden z deseti se ale tak moc nevzdálí. A přesedlá se do bezpečí pozemské tíže. Stane se hvězdářem. Tak jako Petr Komárek.
Phobos, měsíc planety MarsPhobos, měsíc planety Mars, byl možná vytržen z mateřské planety při mohutném impaktu, nebo se zformoval z úlomků mnohem většího měsíce, který byl kdysi dávno rozbit. Vyplývá to z pozorování evropské kosmické sondy Mars Express.
Plakát výstavy 6 expedic SAROSPardubická hvězdárna ve spolupráci s Informačním centrem Pardubice pořádá výstavu "Z našich 6 expedic SAROS za úplným zatměním Slunce". Tuto výstavu najdete v prostorách Informačního centra Pardubice ve dnech 12. - 31. října 2010. Jedinečná výstava mapující 6 expedic do exotických zemí za úplnými zatměními Slunce je oproti verzi, kterou mohli spatřit na pardubické hvězdárně návštěvníci od září 2009 do června 2010, doplněna o další informace ze zákulisí první expedice SAROS do Thajska. Od jejího uskutečnění totiž právě v době konání výstavy uplyne přesně 15 let.
Tisková zpráva Hvězdárny b. A. Krause v Pardubicích.
Logo České astronomické společnosti. Autor: ČAS.Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2010 astrofyzika, vysokoškolského pedagoga a popularizátora astronomie Prof. RNDr. Petra Kulhánka, CSc. z Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze. Slavnostní předání ceny proběhne v pátek 22. října 2010 od 17:00 na 20. Podzimním knižním veletrhu v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodu. Laureát zde od 17:15 přednese přednášku na téma Jak vnímáme Vesmír v roce 2010?
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 147 z 12. 10. 2010.
Červený trpaslík Gliese 581
Američtí astronomové ohlásili objev další exoplanety, obíhající kolem červeného
trpaslíka Gliese 581. Díky tomu se rozrostl planetární systém této hvězdy
na šest těles a stal se tak momentálně spolu se systémem u hvězdy HD 10180
rekordmanem v počtu planet. Prvenství si ale zřejmě dlouho neudrží, protože to
vypadá, že u HD 10180 byla nalezena již sedmá, byť ještě nepotvrzená
planeta.
Noc vědců 2010 na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí.Sekce pro děti a mládež ve spolupráci s Hvězdárnou ve Valašském Meziříčí připravila další Noc na hvězdárně - a kde jinde, než ve Valašském Meziříčí!
Loď Sojuz ve vesmíruV pátek 8. října z Bajkonuru odstartoval první člen nové rodiny ruských lodí Sojuz s označením TMA-01M. Při startu v něm seděli tři lidé, kteří se po příletu na Mezinárodní kosmickou stanici připojí k třem již přítomným a pomohou jim opět dosáhnout čísla šest v počtu členů dlouhodobé posádky. V současné chvíli Sojuz létá na oběžné dráze samostatně a kosmickou stanici "dohání". Než ji dožene, pojďme se trochu blíže seznámit s jeho posádkou a samotnou lodí.
Autor: Martin GembecKometa 103P Hartley 2 poměrně rychle zjasňuje. Po tiskovém prohlášení přinášíme první fotografie čtenářů. Fotogalerii budeme samozřejmě postupně aktualizovat, přičemž nejnovější snímky najdete vždy jako první. V článku také najdete stručný recept, jak jednoduše kometu zachytit na digitální fotoaparát. Sledujte s námi díky fotografiím čtenářů vývoj této komety s tak jedinečným návratem. Všem fotografům za došlé i budoucí snímky děkujeme!
A START!Na stanici ISS už skoro dva týdny pracuje osamělá trojice astronautů, kteří se v krátké době konečně dočkají příletu svých kolegů, kteří zvýší počet obyvatelů orbitálního komplexu zpět na obvyklých šest lidí. Tato nová trojice, připravená k šestiměsíčnímu pobytu ve vesmíru, odstartovala 8. října v 1:10 SELČ z Bajkonuru v novém typu lodi Sojuz. Náš přenos začal v 0:30.
Kometa 103P Hartley v blízkosti mlhoviny Pacman (kometa je vpravo, mlhovina vlevo). Autor: Mgr. Martin Gembec, Jizerské horyNa konci října nás čeká velmi blízký průlet periodické komety 103P/Hartley, který bude zároveň zblízka zkoumat vesmírná sonda Deep Impact vyslaná NASA. Kometa Hartley bude při tomto průletu velmi příznivě položená pro pozorování na noční obloze. Viditelná bude většinu noci vysoko nad obzorem. Kometa bude pozorovatelná v říjnu a listopadu 2010, kdy by mohla být slabě viditelná i pouhým okem na tmavé obloze, samozřejmě v přírodním prostředí bez světelného znečištění. Ve středu 20. října projde jen 0.12 astronomické jednotky (AU - jedna astronomická jednotka je přibližně 150 milionů km) od Země a 28. října projde přísluním, tedy bude nejblíže Slunci. Podobně blízké přiblížení komety k Zemi nastalo v posledních 15 letech pouze dvakrát, a to v roce 1996 (kometa C/1996 B2 Hyakutake 0.10 AU od Země) a 2006 (73P/Schwassmann-Wachmann 0.08 AU od Země).
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 146 ze 7. 10. 2010.
Zuzana SobotkováPuberta je velmi ošidný věk. Člověk se během něj může dostat do vážných potíží, vydat se nesprávným směrem a žel si i dost ublížit. Přichází první vážná zklamání, první rozčarování, ale i první hlubší vnímání světa okolo nás. Těžko říct, či to mají v pubertě horší dívky či chlapci. Dnešní šestý díl našeho seriálu poprvé obohatí příběh ženy. Že mohou být ženy astronomky, již není žádným tajemstvím. Ale že se z pubertálního živoření až k astronomii dostat, to už není tak obvyklé a známé. Své nám o tom poví Zuzana Sobotková.
Logo kongresuVe dnech 27. září až 1. října 2010 se v pražském Kongresovém centru konal 61. kongres Mezinárodní astronautické federace IAF. Do Prahy se sjelo asi 2800 vědců, inženýrů, studentů, zástupců kosmických agentur, byznysmenů a mimo jiné také asi deset kosmonautů. V jedné sekci ohromné budovy Kongresového centra byla otevřena každý den kongresu Space exhibition (Kosmická expozice), která se skládala z několika desítek propagačních stánků kosmických agentur a firem, vyvíjejících kosmickou techniku (mezi nimi např. i Česká kosmická kancelář), v jiné části centra probíhala sezení, na kterých bylo projednáno celkem 1706 témat z oblasti kosmického výzkumu. A na této akci jsem strávil čtyři dny jako novinář. Ale zatím raději tyto oficiality vynechme.
Polární záře na planetě SaturnNové fotografie včetně videozáznamu ukazují mihotající se polární záři na Saturnu. Informace pomohou astronomům lépe pochopit, co je zdrojem jedné z nepůsobivějších světelných show ve Sluneční soustavě.
Život ve vesmíru?V rámci Evropského kulturního klubu, jehož předsedou je RNDr. Peter Zamarovský, CSc., se 7. října 2010 koná přednáška RNDr. Vladimira Kopeckeho Jr., Ph.D. v zasedací místnosti č. 206, 2. patro budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1 od 17:00 hodin na téma Život ve vesmíru?.
ČAM 2010.09
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2010 obdržel snímek "NGC 869 a NGC 884", jehož autorem je Jan Čamek.
Schován pod přilbicí v bujné kštici bájného Persea se na obloze skví slabý obláček. Z centra města jej sice neuvidíme, ale již za vesnickými humny jej spatříme v plné kráse. Jako první tuto "mlhovinku" do hvězdného katalogu již 130 let před naším letopočtem zahrnul astronom Hipparcos. Ten, po kterém byla pojmenována astronomická družice určená k měření přesných poloh hvězd na obloze.
Oblaka v atmosféře TitanuTato dvojice snímků v nepravých barvách, vytvořená na základě dat získaných sondou Cassini (NASA), ukazuje oblaka zahalující část Saturnova měsíce Titan. Oblaka jsou znázorněna žlutou barvou, zatímco mlžný závoj atmosféry Titanu je vyobrazen fialovou barvou. Na fotografii vlevo jsou zachycena rozpouštějící se oblaka, pokrývající oblast v okolí severního pólu měsíce Titan. Snímek vlevo byl pořízen 12. 5. 2008, snímek vpravo pak 12. 12. 2009. Oblaka na druhém obrázku se nacházejí v oblasti kolem 40° jižní šířky a jsou stále aktivní i po období rovnodennosti na měsíci Titan.
I neosvětlená památka může být krásnáV minulém díle Architektonické osvětlení - vadí někomu? jsme si v hrubých rysech nastínili problém světelního znečištění a s tím spojené světelné znečištění vznikající osvětlením architektury. Teď si řekneme, jak problém konkrétně napravit.
Snímek asteroidu (1179) Mally
Planetka se považuje za ztracenou, pokud není spolehlivě známa její dráha a přes
několik pokusů se jí dlouhodobě nedaří najít. Taková věc se samozřejmě může stát
i v současnosti, ale častěji k tomu docházelo v první polovině 20. století,
případně koncem 19. století. Obvykle to bylo u slabých objektů, které byly
pozorovány jen krátce a poté zmizely z dosahu tehdejších přístrojů. Dříve byly takto ztraceny i některé planetky, které již obdržely katalogové číslo od
Minor Planet Center (středisko pro malá tělesa sluneční soustavy), případně získaly dokonce i jméno.
Česká krajinaNaše civilizace neustále roste a rozvíjí se. S tím jak roste počet našich volných prostředků, dostávají se investice i na dříve upozaďované oblasti - kultura, památky, sport, rekreace… Budují se nové sportovní areály, památky se zkrášlují. A tak se není co divit, když tu krásně opravenou památku budeme chtít zvelebit i v noci, aby byla na odiv všem kolemjdoucím. Přesto se najdou lidé, pro které je toto problémem.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl
Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.
Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules.
Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov.
M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty.
Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats
28.4.2025 až 1.5.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
