Hlavní dalekohled na Hvězdárně v PardubicíchUž jste někdy měli možnost strávit 24 hodin na nějaké hvězdárně? Pravděpodobně ne. Že nevíte, co byste tam tak dlouho dělali? Pokud se přidáte k akci Sekce pro děti a mládež ČAS, rozhodně vám nehrozí žádná nuda. První Noc na hvězdárně je naplánovaná do Pardubic, na Hvězdárnu barona Artura Krause. Doba pro akci je velmi příznivá, o víkendu 12. - 13. června bude Měsíc ve fázi novu a nebude rušit noční pozorování. Sraz je před hvězdárnou ve 14 hodin. Pro ty z vás, kteří společně budou chtít poobědvat v nedaleké (osvědčené) restauraci ještě o dvě hodinky dříve. Po obědě začne hlavní program. Bude opravdu bohatý.
CAM 2010.05Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2010 obdržel snímek "Galaxie M 81 a M 82", jehož autorem je Libor Richter.
Pohled na galaxie - hvězdné ostrovy ukryté v nesmírných hlubinách vesmíru - nám dává tušení o titěrnosti Země či celé Sluneční soustavy. Ztrácíme při něm iluzi o jedinečnosti našeho světa. Kolik světů podobných tomu našemu se asi nachází v jejich útrobách?
Kresba komety C/2009 R1 McNaught ze 6. června 2010. Autor: Petr Horálek. Kometa C/2009 R1 McNaught již rapidně zjasňuje a je bez obtíží pozorovatelná malými dalekohledy především na ranní obloze. Já jsem proto využil jasných víkendových nocí, během nichž se tato teleskopická vlasatice pohybovala v souhvězdí Andromedy nízko nad severním obzorem. A spatření komety byl skutečně mimořádný zážitek.
Koncept 4m slunečního dalekohleduNejvětší dalekohledy světa mají průměr zrcadla kolem 10 metrů. Ale to jsou dalekohledy na sledování hvězd a vzdálených galaxií a musí být velké, aby tyto slabé objekty viděly. Astronomové pozorující Slunce mají dnes k dispozici dalekohledy o velikostech kolem 1 metru, protože ze Slunce přichází světla dostatek Ale to slunečním fyzikům pomalu přestává stačit a spřádají plány na dalekohled podstatně větší. Podílet se na něm bude i RNDr. Michal Sobotka, CSc., DSc. ze Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR.
Kompozitní snímek Jupiteru a kolize s planetkou. Kredit: Anthony Wesley.Neuvěřitelně kuriózní kousek se včera 3. června večer podařil amatérským astronomům Anthonymu Wesleymu (z Austrálie) a Christopheru Go (z Filipín). Zachytili přímou srážku planetky s obří planetou Jupiter, přičemž na záznamu je jasně patrný záblesk při srážce. Těleso nenávratně skončilo v Jupiterově husté atmosféře.
Obr. 5: Válcové zobrazení Marinovo (Školní zeměpisný atlas, Praha 1952)V předchozích dílech tohoto seriálu jsme se zabývali azimutárními zobrazenímu. Dnes začneme další kapitolu. Podíváme se na zobrazení válcová. Mezi nimi bude řeč například o Marinově zobrazení nebo zobrazení Mercantově. Dozvíme se také, jaké zobrazení užíval Antonín Bečvář při tvorbě svých slavných hvězdných atlasů.
Symbolická kresba letu Jana KašparaAž s podivem a rozhodně i s obdivem se v posledních dvou letech můžeme dívat na významná výročí, která nám připomínají slavné skutky neméně slavných a vyznaných lidí. V roce 2009 jsme s úžasem pohlédli na oblohu a připomněli si 400 let od prvního zdokumentovaného užití dalekohledu k astronomickému pozorování. Téhož roku i rovných 40 let od prvního přistání člověka na Měsíci. A letošní rok je opět ve znamení čtyřstého výročí, tentokráte od prvního pozorování Saturnových prstenců. Mezi vším tím kosmickým dobrodružstvím jako by skoro zanikalo jedno neméně významné, kterému je nyní rovných 100 let.
Obr. 4: Azimutální Lambertovo zobrazení v poloze rovníkové (S laskavým svolením Ing. A. Rükla)Ve druhém díle našeho seriálu jsme se blíže podívali na další dva druhy azimutálního zobrazení, a sice zobrazení stereografické a Postelovo. Ukázali jsme si, kde se tato zobrazení běžně užívala. Dnes se podíváme na zobrazení Lambertovo a detailněji se seznámíme s gnómonickým zobrazením.
Planetární soustava u hvězdy ypsilon AndromedaeAstronomové informovali o objevu planetární soustavy, v níž roviny oběžných drah dvou exoplanet jsou navzájem skloněny vůči sobě v ostrém úhlu. "Toto zjištění znamená, že studium exoplanetárních soustav bude mnohem složitější. Astronomové nemohou dále předpokládat, že všechny planety obíhají kolem svých mateřských hvězd v jedné rovině, jak to známe z naší Sluneční soustavy," říká Barbara McArthur[ová] (University of Texas, Austin's McDonald Observatory).
Obr. 3: Azimutální Postelovo zobrazení v poloze polární (Kapesní atlas ČSČK 1931)V minulém díle jsme se seznámili se základními pojmy. Definovali jsme si glóbus, mapu, měřítko mapy a zkreslení. Uvedli jsme si první z azimutálních zobrazení, a sice zobrazení ortografické. Dnes se blíže seznámíme s dalšími typy azimutárního zobrazení, jakými jsou zobrazení stereografické a Postelovo.
Návratový modul Sojuzu se snáší na padáku do stepi2. června v 5:25 SELČ přistál v Kazachstánu návratový modul kosmické lodi Sojuz TMA-17, jejíž posádka strávila 6 měsíců na stanici ISS (tvořil ji Oleg Kotov, Soichi Noguchi a Timothy Creamer). Online přenos přistání jste mohli sledovat v tomto článku od 4:30.
Obr. 1: Azimutální ortografické zobrazení v poloze rovníkové.Na problém zobrazování hvězdné oblohy a kosmických těles lze pohlížet nejméně ze dvou hledisek - jakožto na záležitost převážně uměleckou (kdy jsou souhvězdí znázorněna naturalisticky) nebo především kartografickou. I když bychom však chtěli klást důraz především na umělecké ztvárnění, jakým je např. Bauerova Uranometrie z r. 1603, nevyhneme se problémům kartografickým. A jim chceme věnovat tento seriál, v jehož průběhu se seznámíme nejen s jednotlivými typy zobrazení, ale ukážeme si i jejich praktické využití.
NLC z Hrádku u Rokycan 21. června 2009 před 23. hodinou. Autor: Martin HubnerStejně jako každý rok i letos v období kolem letního slunovratu, který nastane 21. června, máme šanci pozorovat noční svítící oblaka. Tato podivuhodná oblaka, která nás v minulém roce svou četností velmi mile překvapila, doplní v druhé půli června s velkou nadějí očekávaná kometa C/2009 R1 McNaught. Pakliže i letošní sezóna nočních oblak (zkratkovitě NLC z angl. Noctilucent clouds) bude tak pestrá a kometa dosáhne předpovídané jasnosti, bude nepochybně velmi zajímavé tuto raritní nebeskou kompozici v průběhu června sledovat. Avšak dočkáme se ji?
Hvězda pojídá materiál z exoplanety WASP-12bPravděpodobně nejteplejší známá planeta v Mléčné dráze může mít před sebou jen krátký život. K smrti odsouzené těleso je postupně pojídáno svojí mateřskou hvězdou. Vyplývá to z pozorování, uskutečněných novým přístrojem na palubě Hubblova kosmického dalekohledu HST. Tím přístrojem je kamera COS (Cosmic Origins Spectrograph). Z výpočtů vyplývá, že nejpozději za 10 miliónů roků pozře hvězda poslední sousto a planeta přestane existovat.
Logo Astronomické olympiády, autor: Jan KlusáčekV pátek 28. května 2010 se v Praze uskutečnilo finále 7. ročníku Astronomické olympiády, kterou pořádá Česká astronomická společnost pro žáky základních škol a studenty gymnázií. 50 finalistů z celé České republiky se sjelo do Prahy, kde dopoledne absolvovali úlohy finále. Zatímco finalisté z 8. a 9. tříd úlohy řešili na Gymnáziu Jana Keplera, tedy doslova v blízkosti základů domu, kde pobýval Tycho Brahe, žáci 6. a 7. tříd se sešli na Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně. Odpoledne pak společně na Gymnáziu Jana Keplera obdrželi diplomy a řadu odměn.
Tisková zpráva České astronomické společnosti z 31. května 2010.
Kometa na snímku Michaela Jaegera z 19. května 2010Po více jak dvouleté přestávce se na noční obloze opět rýsuje malé kometární představení. To přinese další kometa objevená australským astronomem Robertem H. McNaughtem, která nese označení C/2009 R1 (McNaught). Kometa by měla být v období kolem letního slunovratu a krátce po něm viditelná pouhýma očima a v té době bude pozorovatelná celou noc. Žel jen při své nízké poloze nad severním obzorem...
Atlantis při přípravě na misi STS-117Ve čtvrtek 26. května přistál v Kennedyho kosmickém středisku raketoplán Atlantis. Při své misi k Mezinárodní kosmické stanice strávil ve vesmíru 11 dní. Na samotném letu by možná samo o sobě nic pozoruhodného nebylo, kdyby to nebyl vůbec poslední let tohoto raketoplánu.
Logo Astronomické olympiády, autor: Jan KlusáčekV pátek 28. května 2010 se v Praze uskuteční finále 7. ročníku Astronomické olympiády, kterou pořádá Česká astronomická společnost pro žáky základních škol a studenty gymnázií. 50 finalistů z celé České republiky se sjede do Prahy, aby dopoledne absolvovali úlohy finále. Zatímco finalisté z 8. a 9. tříd budou úlohy řešit na Gymnáziu Jana Keplera, žáci 6. a 7. tříd se sejdou na Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně. Odpoledne pak společně na Gymnáziu Jana Keplera obdrží diplomy a řadu odměn. Výherci si odnesou astronomické dalekohledy věnované firmou Supra Praha, s.r.o. (www.celestron.cz). V sobotu pokračuje finále Astronomické olympiády exkurzí na observatoř Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Finalisté Astronomické olympiády se budou moci podívat na odborná pracoviště včetně kopule s největším dalekohledem u nás o průměru zrcadla 2 m a ptát se vědeckých pracovníků a pozorovatelů, kteří výzkum vesmíru vykonávají.
Tisková zpráva České astronomické společnosti z 27. května 2010.
Logo NASAV předcházejících dvou dílech jsme se zabývali programy, které víceméně mohou velmi spolehlivě fungovat i bez připojení k síti internet. Již v jejich samotném základu jde o plnohodnotné balíčky, které, jak jsme si již dříve ukázali, lze bez internetu naprosto běžně používat.
Atlantis přistáváRaketoplán Atlantis zakončil svou poslední misi přistáním v Kennedyho kosmickém středisku dne 26. května ve 14:48 našeho času. Brzdící manévr kosmický letoun provedl ve 13:41, přenos zde běžel od 13:30.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl
Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.
