Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
František Martinek Exoplanety

Miniaturní planetární soustavy

Planetární disky kolem objektů zvaných planemo.
Planetární disky kolem objektů zvaných planemo.
Nové výzkumy, realizované astronomy University of St Andrews poskytly důkazy, že ve vesmíru může existovat syrový, ještě nespotřebovaný materiál pro vznik „zakrnělých“ verzí naší Sluneční soustavy – vznikající miniaturní planetární systémy.
Jiří Srba Sluneční soustava

Setkání SMPH 23.- 25. listopadu 2007 na Vsetíně

Setkani SMPH 2007
Setkani SMPH 2007
O tomto víkendu (23.-25. listopadu 2007) se v prostorách Hvězdárny Vsetín uskuteční tradiční podzimní setkání Společnosti pro Meziplanetární Hmotu (SMPH). Hlavní část programu se odehraje v sobotu 24. listopadu od 9 hodin. Větąí část příspěvků bude věnována aktuálním pozorováním meteorů i komet, případně daląím projektům jednotlivých účastníků, které jsou realizovány ve spolupráci s SMPH (podrobně ji viz program níľe). Vąechny zájemce meziplanetární hmotu (planetky, komety, meteory, …) srdečně zveme. Více informací na j.srba(at)seznam.cz. [foto v záhlaví - Hvězdárna Vsetín a kometa 17P/Holmes (autor: Emil Březina)]
Jan Píšala Ostatní

Astronomická expedice 2008 – Mezi nebem a Zemí

expedice_2008.jpg
Při pozorování nočního nebe může člověk snadno propadnout dojmu, že v čase špičkových meziplanetárních sond a automatických dalekohledů už on sám nemůže na obloze spatřit nic zajímavého. Opak je ale pravdou! V hlubinách vesmíru se stále ukrývá obrovské množství exotických objektů, které lze snadno spatřit na vlastní oči. Stačí k tomu jen tmavá obloha a pořádný dalekohled!

Že nemáte k dispozici tmavé nebe ani dalekohled? Nezoufejte! Pokud Vás zajímá astronomie i další přírodní vědy a rádi byste podnikli netradiční výpravu do blízkého i vzdáleného vesmíru, přihlaste se na Astronomickou expedici 2008. My dodáme veškerou astronomickou techniku a know-how, jediné co budete potřebovat vy, je nadšení pro věc a zájem o hvězdnou oblohu!

Jubilejní 50. ročník Astronomické expedice se již tradičně uskuteční v malém podkrkonošském městečku Úpice. Hlavním pořadatelem celé akce je Hvězdárna v Úpici, spolupořadateli jsou Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně, společnost Amatérská prohlídka oblohy a Východočeská pobočka České astronomické společnosti.

František Martinek Exoplanety

V otevřené hvězdokupě Plejády vznikají planety

Srážky planet v okolí hvězdy HD 23514 v Plejádách.
Srážky planet v okolí hvězdy HD 23514 v Plejádách.
Kamenné terestrické planety, možná podobné Zemi, Marsu či Venuši, pravděpodobně vznikají, nebo se v nedávné době již zformovaly kolem hvězdy v otevřené hvězdokupě M 45 Plejády (Kuřátka) v souhvězdí Býka. Důsledkem jsou obrovské kolize planet nebo planetárních zárodků. Vyplývá to z pozorování pomocí dalekohledu Gemini (Havajské ostrovy) a kosmické observatoře Spitzer Space Telescope.
František Martinek Exoplanety

Mimořádně horké exoplanety

WASP-3b - velmi horká exoplaneta.
WASP-3b - velmi horká exoplaneta.
Astronomové, zabývající se hledáním planet mimo Sluneční soustavu (tzv. extraterestrických planet - zkráceně exoplanet), byli již úspěšní ve více než 260 případech. Nedávno se jim podařilo v rámci mezinárodní spolupráce objevit exoplanetu, která obdržela označení WASP-3b. Jedná se o mimořádně žhavou exoplanetu, jejíž teplota přesahuje hodnotu 1700 °C!
Veselý Jan Sluneční soustava

Kometa 17P/Holmes je už větší než Slunce!

17P/Holmes v porovnani se Sluncem a Saturnem
17P/Holmes v porovnani se Sluncem a Saturnem
Podle astronomů, kteří fotografovali kometu pomocí Kanadsko-francouzsko-havajského teleskopu (CFHT), dosáhl průměr prachové komy 1,4 miliónů kilometrů a přesáhl tak průměr Slunce. Současná erupce komety byla poprvé odhalena 24. října letošního roku. Od té doby se koma Holmesovy komety rozpíná stálou rychlostí 500 m/s.
Petr Horálek Úkazy

Velmi příznivý návrat komety 8P Tuttle

Kometa 8P Tuttle
Kometa 8P Tuttle
V prosinci zakončí tento na komety velmi příznivý rok svým návratem kometa 8P Tuttle. Jen pro malou rekapitulaci: v lednu jsme mohli spatřit nejjasnější kometu po 41 letech C/2006 P1 McNaught, která byla krátce vidět i na denní obloze; v březnu a v dubnu kolem Slunce prolétly komety 2P Encke a 96P Machholz; dubnu a květnu vévodila kometa C/2007 E2 Lovejoy; na letní obloze zazářila C/2006 VZ13 LINEAR; na podzimní obloze krátce před svítáním a za soumraku C/2007 F1 LONEOS a samozřejmě nečekaně jasná kometa 17P Holmes. Kometa 8P Tuttle pravděpodobně neprorazí hranici pozorovatelnosti pouhým okem, ale její poloha na obloze činí její návrat velmi příznivým a tudíž i vhodným pro obyčejné triedry.

František Martinek Kosmonautika

ROSETTA – druhý průlet kolem Země

Průlet sondy Rosetta v blízkosti Země (2007) - kresba.
Průlet sondy Rosetta v blízkosti Země (2007) - kresba.
Kosmická sonda Rosetta – evropský lovec komet – absolvuje 13. listopadu 2007 druhý těsný průlet kolem Země. Gravitační pole Země navede sondu na takovou dráhu, která ji nakonec přivede k cílové kometě.
František Martinek Exoplanety

Planetární soustava s 5 planetami v souhvězdí Raka

Planetární soustava kolem hvězdy 55 Cancri v souhvězdí Raka.
Planetární soustava kolem hvězdy 55 Cancri v souhvězdí Raka.
Astronomové oznámili objev již páté planety, obíhající kolem hvězdy 55 Cancri, což je hvězda v souhvězdí Raka. Tímto objevem se tato hvězda stala rekordmanem v počtu potvrzených exoplanet, obíhajících v této planetární soustavě.
František Martinek Kosmonautika

Seminář na téma: kosmonautika a raketová technika

HVM_seminar.jpg
Hvězdárna Valašské Meziříčí se kromě jiných akcí věnuje propagaci kosmonautiky a raketové techniky. Mezi širokou veřejností je znám především víkendový seminář, pořádaný pravidelně poslední listopadový týden, a to již asi 35 let bez přestávky. Přední odborníci z České republiky na něm přednášejí o novinkách ze světa raketové techniky, z oblasti pilotovaných letů, výzkumu těles Sluneční soustavy apod. Nechybí ani přednášky z historie kosmonautiky a výzkumu vesmíru.
Jaromír Ciesla Ostatní

Setkání přátel slunečních hodin na Hvězdárně Valašské Meziříčí

Přátelé slunečních hodin ve Skaličce.
Přátelé slunečních hodin ve Skaličce.
Ve dnech 20. a 21. října 2007 se uskutečnilo již třetí setkání přátel slunečních hodin. Tak, jak se stalo zvykem, každé takovéto setkání je spojeno s jízdou za slunečními hodinami. Tentokrát se ujal organizace celé akce Jaromír Ciesla ve spolupráci s Janou Nečesanou, která má dobré znalosti o vybraném regionu. K uskutečnění akce byla vybrána Hvězdárna Valašské Meziříčí, která disponuje vhodným technickým zázemím. To nám umožnilo naplánovat dvoudenní akci, na které by bylo dostatek prostoru pro popularizační činnost, organizační záležitosti spolku, a také na okružní cestu za slunečními hodinami. Akce se zúčastnilo celkem 20 zájemců.


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »