Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
František Martinek Hvězdy

Záhadná hvězda WR123 se intenzivně zbavuje hmoty

WR124.jpg
Na vědecké konferenci Kanadské astronomické společnosti bylo představeno několik objevů, o které se zasloužila malá kanadská astronomická družice MOST. Ve srovnání s Hubblovým kosmickým dalekohledem (HST) se jedná o velmi malou družici o hmotnosti pouhých 54 kg, která je vybavena dalekohledem o průměru 15 cm.
František Martinek Hvězdy

Přebytečné hvězdy v centru naší Galaxie

Centrum_Galaxie.jpg
Ve vzdálenosti pouhých 0,26 světelného roku od supermasívní černé díry v centru naší Galaxie byla objevena skupina velmi mladých hvězd, jejichž stáří bylo určena přibližně na 10 miliónů roků. Tento objev přivedl astronomy do rozpaků, neboť příliš nezapadá do současných teorií vzniku hvězd.
Libor Lenža Ostatní

Roboti a děti okupovali valašskomeziříčskou hvězdárnu

HVM03_roboti.jpg
Kdo by si nepřál zažít dobrodružství z objevování nových světů, radost z vyřešení náročného úkolu či problému a především ze hry? Školní mládež, která využila mimořádnou nabídku valašskomeziříčské hvězdárny, nelitovala. Akce pod názvem "Roboti na vzdálených planetách", pořádaná ve spolupráci s Britskou radou (British Council) a městem Valašské Meziříčí se setkala s velkým ohlasem. O co vlastně šlo?
Pavel Koten Kosmonautika

Mars Global Surveyor vyfotografoval další sondy

115460main_odyssey-enlarged-330.jpg
Poprvé v historii kosmických letů se podařilo pořídit snímek sondy obíhající jinou planetu. Mars Global Surveyor získal snímky sond Mars Odyssey a Mars Express. Na vzdálenost kolem 100 km je kamera sondy schopná rozlišit objekty menší než jeden metr v průměru.
František Martinek Kosmonautika

Ruská kosmonautika a náhrada zásobovacích lodí Progress

Nový ruský mnohonásobně použitelný dopravní prostředek s názvem PAROM (což by se dalo přeložit jako trajekt, převozník či pramice) možná v budoucnu nahradí zásobovací lodě Progress, které zajišťují přepravu nejrůznějších nákladů na orbitální stanice již 27 let (od roku 1978). Informoval o tom zástupce hlavního konstruktéra firmy RKK Eněrgija Nikolaj Brjuchanov - tvůrce nového zásobovacího systému.

Tomáš Bezouška Ostatní

Astropis 2/2005

astropis_22005.jpg
Právě vyšlo letošní druhé číslo Astropisu. Astronomický časopis, který vychází již 12 let, je k dostání na hvězdárnách, v knihkupectvích, v trafikách a na stáncích Relay. Informace o prodejních místech, o předplatném a o obsahu jednotlivých čísel naleznete na internetových stránkách časopisu Astropis.
  • R. Mašata: Když byla Země středem vesmíru
  • Z. Řehoř: Základy optických přístrojů I.
  • D. Ondřich: Počítače ve vesmíru
  • M. Pauer: Příští stanice: Vesmír
František Martinek Exoplanety

Perspektivy objevování planet mimo Sluneční soustavu

HD70642.jpg
Deset let po objevu první planety mimo naši Sluneční soustavu začíná nová etapa v objevování exoplanet - objevování planet zemského typu, studium jejich charakteristik a hledání příznaků života na těchto exoplanetách. To je názor účastníků jubilejní mezinárodní konference, která se minulý týden konala v Institutu Hubblova kosmického dalekohledu (STSI) v Baltimore.
František Martinek Kosmonautika

Letadlo a rover - nový způsob výzkumu Venuše

Letadlo_pro_Venusi.jpg
Americký vědec Geoffrey Landis navrhl originální způsob výzkumu Venuše, který by umožnil dopravit na povrch planety autonomního robota, jenž by se pohyboval ve vybraných oblastech terénu v náročných podmínkách. Landis je přesvědčen, že tajemství úspěchu spočívá ve využití tandemu robota pracujícího na povrchu planety a letounu v její atmosféře.
Libor Lenža Ostatní

Pokroky astronomie a fyziky

Integral.jpg
Nové výzkumy a objevy v astronomii, v astrofyzice, kvantové fyzice, ve fyzice pevných látek a řadě dalších oborů jsou mnohdy počátkem závratných změn v technice, v technologiích a tedy i v životě člověka. Výzkum a vývoj spějí kupředu tak závratnou rychlostí, že se mnohdy nestačíme divit, co zase vědci objevili a technici vymysleli. Chcete-li si udržet alespoň základní přehled, máme pro vás tip.
František Martinek Ostatní

Historická Ballnerova hvězdárna z roku 1929 přístupná veřejnosti

BH01_BH.jpg
Ve čtvrtek 12. května 2005 byla úspěšně završena postupná rekonstrukce významné kulturní památky - historického objektu dřevěné Ballnerovy hvězdárny z roku 1929, nejstarší hvězdárny na Moravě. Pod kopulí o průměru 3 m se v minulosti scházeli zájemci o astronomii na Valašsku, kteří také později iniciovali výstavbu nové kamenné observatoře. Ta byla otevřena pro veřejnost v roce 1955, tedy před 50 roky.
Milan Halousek Kosmonautika

Kosmos-News Party - 27.-29.5.2005

Vážení přátelé, přede dveřmi je páté setkání zájemců o kosmonautiku, které se koná o posledním květnovém víkendu (27.-29.5.2005) v Lázních Bohdaneč nedaleko Pardubic pod názvem Kosmos-News Party.

Miroslava Hromadová Kosmonautika

Hibernace kosmonautů - utopie nebo blízká budoucnost?

spánek astronautu
spánek astronautu
Nenávidíte studené zimy nebo chcete občas zaspat nepříjemnosti? Záběry probouzejících se kosmonautů po dlouhém mezihvězdném letu znají ze sci-fi filmů všichni. ESA (Evropská kosmická agentura) je rozhodnuta tuto vědecko-fantastickou vizi přiblížit skutečnosti. Dokonce se objevily i scénáře, že by hibernační komora mohla být součástí již prvního letu člověka na Mars v roce 2030.
František Martinek Kosmonautika

MARS-500: to není práce pro ženy

Mars_KL.jpg
Experiment, zaměřený na imitaci podmínek při letu na Mars s názvem "Mars-500" bude zahájen v roce 2006. Připomeňme si, že v rámci tohoto projektu skupina výzkumníků stráví 500 dnů ve specializovaném modulu v Institutu lékařsko-biologických problémů IMBP (Institut mediko-biologočeskich problem) v Moskvě. Nezbytnost takového experimentu spočívá v tom, že mnozí experti tvrdí: dlouhodobý let k Marsu může mít negativní vliv na zdraví členů posádky. Před vlastní realizací skutečného letu je nutno vše důkladně prověřit.
Miroslav Brož Ostatní

Planetární stezka v Hradci Králové

V Hradci Králové jsme postavili Planetární stezku- 6,5 km velký model sluneční soustavy v měřítku 1 ku 1 miliardě.Stezka má celkem 13 zastavení. Začíná u hvězdárny, kde je model Slunceo průměru 1,4 m, 150 m od něj se nachází maličká Země (13 mm kulička),780 m je to k Jupiteru (velikému 14,3 cm)a nejvzdálenějším tělesem je Pluto u lesního hřbitova.
Miroslav Brož Ostatní

ASHK: Povětroň 2/2005

Vyšlo nové čísloPovětroně- Královéhradeckého astronomického časopisu.Jako první jsme zařadili zprávu, že jsme dokončili Planetární stezku -určitě se přijďte na Nový Hradec Králové podívat,jak vlastně vypadá sluneční soustava (v měřítku 1 ku 1 miliardě).V tomto obyčejném čísle stručně popisujeme stavbu,informace příslušné jednotlivým zastávkám uveřejníme ve speciálu.(Obrázky ze stezky jsou též k vidění na adresehttp://www.astrohk.cz/planetarni_stezka/.)Martin Lehký upozorňuje, že dojde ke srážce kosmické sondys kometou, což je jistě zajímavý experiment, a že byla znovuobjevenaztracená kometa Blanpain.Miloš Boček pokračuje přehlídkou cirkumpolárních galaxií.
František Martinek Kosmonautika

Automatický proutkař bude hledat vodu na Marsu

MARSIS.jpg
Evropská kosmická sonda Mars Express, která pracuje na oběžné dráze kolem Marsu od 25. 12. 2003 (start 2. 6. 2003), zahájí v květnu 2005 průzkum povrchu planety Mars pomocí radaru MARSIS (Mars Advanced for Subsurface and Ionospheric Sounding). Jedná se o radar, pracující na dlouhých rádiových vlnách, který je určen rovněž k průzkumu podpovrchových vrstev a k sondáži ionosféry.


23. vesmírný týden 2025

23. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 6. do 8. 6. 2025. Měsíc bude v první čtvrti a je viditelný na večerní obloze večer. Z večerní oblohy mizí Jupiter, který se potkává s Merkurem. Zbývá zde pouze Mars ve Lvu. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je vysoká a očekáváme polární záře. Čína vypustila sondu Tianwen-2 k malé planetce, kvazi-měsíci Země Kamo’oalewa . Proběhl devátý letový test Super Heavy Starship. Před 400 lety se narodil významný italský astronom Giovanni Domenico Cassini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Halový jav

Halový jav, Slnečné halo, Parhelium

Další informace »