Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Jiří Grygar Vzdálený vesmír

Inaugurace Pierre Auger Observatory

PAOVJEZD.jpg
Od našeho jihoamerického dopisovatele, Malargue, Argentina.

V těchto dnech proběhla v argentinském Malargue a okolí v provincii Mendoza inaugurace Pierre Auger Observatory (observatoř pro výzkum kosmického záření o extremních energiích), která začala získávat vědecké údaje již od ledna 2004, protože je budována modulovým způsobem. V současné době je instalováno přes 1000 pozemních detektorů (z plánovaného počtu 1600) a 18 světelných dalekohledů (z plánovaných 24).

14.11. - doplněno o fotografie

Jakub Trčka Multimédia

Spitzer pořídil nové úchvatné snímky

nahled.jpg
Další úchvatné snímky posílá na Zemi vesmírný dalekohled Spitzer. Tyto dva obrázky zobrazují stejnou oblast a můžeme pozorovat viditelné rozdíly. Zatímco infračervený náhled, pojmenovaný "Hory stvoření", odhaluje prachové pilíře čnící do výše se září zárodečných hvězd (bílé/žluté), tak ve viditelném spektru světla obrázek ukazuje tmavé, sotva viditelné pilíře. Infračervený detail Spitzerova obrázku nabízí dynamickou oblast probíhajícího vývoje a utváření nového hvězdného života.
František Martinek Kosmonautika

Kosmická navigace podle pulsarů

satelit.jpg
Pracovníci americké organizace DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency - Agentura pokročilých obranných výzkumných projektů) se zabývá vývojem navigačního systému, který by ke své činnosti využíval kosmické zdroje rentgenového záření.
František Martinek Hvězdy

Hvězda-vyhnanec a masivní černá díra

Star_ejected_LMC.jpg
Astronomům se podařilo pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) na Evropské jižní observatoři ESO zaregistrovat poměrně hmotnou hvězdu, která se pohybuje rychlostí více než 2,6 miliónu km/hod (tj. 723 km/s). Je jasné, že se hvězda nemohla "zrodit" s tak vysokou rychlostí pohybu.
Pavel Suchan Ostatní

Jednání o vstupu ČR do Evropské jižní observatoře

P4020013_.jpg
Do České republiky dnes přiletí na krátkou návštěvu generální ředitelka Evropské jižní observatoře Prof. Catherine Cesarsky. Večer vystoupí ve zpravodajském pořadu České televize Události kometáře, ve čtvrtek pak na tiskové konferenci za přítomnosti předsedy Akademie věd. Hlavním účelem její cesty je jednání s předsedou Akademie věd ČR Prof. Václavem Pačesem, s předsedou Rady pro zahraniční styky Akademie věd ČR a zároveň předsedou Českého národního komitétu astronomického Prof. Janem Paloušem, vedením některých ministerstev a místopředsedou vlády pro ekonomiku Ing. Martinem Jahnem o vstupu naší země do Evropské jižní observatoře (ESO). Vstup ČR do ESO by mohl být oznámen během Valného shromáždění Mezinárodní astronomické unie, které se bude konat v srpnu 2006 v Praze. Více o ESO na Paranal - továrna na vědu
Nejvzdálenější kupa galaxií
Utajená hvězda mezi kandidáty na exoplanety
Jsou hvězdy "šišaté"?
Karel Mokrý Kosmonautika

Bulletin o pilotované kosmonautice KOSMOS-NEWS č.69 (říjen 2005)

kn69-Olsen-vino.jpg
Z Obsahu:
  • Druhý čínský pilotovaný orbitální let (podle MEK)
  • Roy Bridges opouští NASA (Tomáš Přibyl)
  • Třetí turista: Sojuz TMA-7 (podle MEK)
  • Vinař - astronaut dělal svému vínu kosmickou reklamu (iDNES)
  • Návštěva Peenemunde a 21.kosmických dnů (Michal Polák)
  • Boris Volynov: Muž, který se podíval smrti do tváře (Milan Halousek)
  • Konstantin Kozejev se nevejde do skafandru ... (Tomáš Přibyl)
  • Česko našlo kosmonauty (DTA Domino)
  • Gennadij Sarafanov odešel navždy (Tomáš Přibyl)
  • Malajzijci si SMS-kou zvolí kosmonauta (BBC News)
  • Američtí botanici šlechtí flóru pro první kosmickou zahradu (Agronavigator.cz)
  • Na Mars pomocí plasmového paprsku (iHNed)

... a další články na http://kosmos-news.kosmo.cz nebo v tištěném vydání KOSMOS-NEWS.

redakce Ostatní

Pomozte získat finance na Sluneční dalekohled pro obyvatele Plzně a okolí!

Hvězdárna a planetárium Plzeň soutěží se svým projektem na pořízeníSlunečního dalekohledu ve sponzorské soutěži Plzeňského Prazdroje Občanská volba. Veřejnost prostřednictvím veřejného hlasování rozhodne, který projekt vyhraje. Plzeň nemá funkční hvězdárnu ani planetárium. Může mít aspoň Sluneční dalekohled, pokud ji podpoříte v hlasování, a to zasláním SMS ve tvaru: HLA OVP E 5 na telefonní číslo 900 11 03, a to do 11. 11. 2005. Cena SMS je 3,- Kč (včetně DPH). Z jednoho telefonu může být zaslána pouze jediná SMS. Další informace ZDE.

Jakub Trčka Vzdálený vesmír

Nový důkaz o existenci supermasivní černé díry

1.jpg
Londýn, Velká Británie (Reuters) - Čínští vědci ve středu prohlásili, že nashromáždili důkazy ukazující na existenci supermasivní černé díry v centru naší Galaxie.

Zhi-Qiang Shen a výzkumníci v shanghaiské astronomické observatoři zachytili radiové vlny vyzařující právě z okraje záhadného objektu, známý též jako Sagittarius A, systémem deseti radiových teleskopů rozmístěných přes území Spojených států amerických.

Luděk Vašta Ostatní

Pravděpodobně objeven hrob Mikuláše Koperníka

kkgp.jpg
Autor heliocentrické teorie Mikuláš Koperník (1473-1543) byl pohřben ve fromborské katedrále u oltáře, o který se staral, jak bylo zvykem u kanovníku. Nebylo však známo, který oltář měl ve Fromborku na starosti.

Na obrázku je rekonstrukce tváře na základě nalezené lebky.

Jan Verfl Ostatní

Den s Astropisem - 2005

V sobotu 26. 11. pořádá v pražské Akademii věd Společnost Astropis další Den s Astropisem, den plný zajímavých přednášek našich předních odborníků v oblasti astronomie. Vstup je zdarma, avšak počet míst v sále je omezen, takže je nutná předchozí registrace. V tuto chvíli zbývá posledních několik desítek volných míst - více informaci a regiistrační formulář najdete na www.astropis.cz.
František Martinek Kosmonautika

Kosmonautický seminář ve Valmezu

HVM_seminar.jpg
Hvězdárna Valašské Meziříčí se v rámci své činnosti věnuje nejen popularizaci astronomie, ale také propagaci kosmonautiky a raketové techniky. Poslední listopadový víkend je pravidelně věnován semináři, který pořádá hvězdárna ve Valmezu jako jediná v České republice již více než 30 let. Seminář je v posledních letech realizován ve spolupráci s městem Valašské Meziříčí, s Valašskou astronomickou společností a s Kosmo Klubem. Ten letošní kosmonautický seminář se koná ve dnech 25. až 27. 11. 2005.

Podrobnější informace na internetových stránkách Hvězdárny Valašské Meziříčí.

Karel Mokrý Sluneční soustava

Hubble objevil nové měsíce Pluta

2005-19-h-pluto-moons-orbit.jpg
Dráhy měsíců Pluta
Tisková zpráva z 31.10.2005 přinesla překvapující informaceo planetě Pluto - devátá planeta sluneční soustavy má již tři měsíce. K měsíci Charon (objeven 1978) přibyly dva měsíce objevené pomocí HST. Pokud bude objev potvrzen, bude pravděpodobně možné poodkrýt původ a vývoj Pluta, obecněji objektů Kuiperova pásu se satelity. Kuiperův pás je rozhlehlá oblast za drahou Neptuna "obývaná" ledovými a kamennými tělesy.


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »