Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
František Martinek Sluneční soustava

Krátery pod ledem Antarktidy

grace_browse.jpg

Vědci objevili za pomoci družicové techniky velké krátery pod ledem Antarktidy, vzniklé s největší pravděpodobností při dopadu asteroidu. Těleso mělo pravděpodobně stejné rozměry, jako jeho předchůdce před 65 milióny roků, jehož dopad vedl mimo jiné k vyhynutí dinosaurů.

Detailnímu mapováním gravitačního pole Země a jeho nepatrných odchylek se věnuje dvojice amerických družic s názvem GRACE (Gravity Recovery And Climate Experiment). Na oběžnou dráhu kolem Země ve výšce 450 km byly dopraveny 17. 3. 2002. Tyto družice umožní vědcům s mimořádnou přesností určit rozměry Země a registrovat sebemenší změny jejího gravitačního pole, které souvisí například s nerovnoměrným rozložením magmatu ve vnitřních oblastech zeměkoule, s pohybem ledovců či s hlubinnými proudy ve světových oceánech. Mapy zemského gravitačního pole, sestavované v měsíčních intervalech, jsou 1000krát přesnější, než bylo možno získat doposud. Získaná data využijí především oceánologové, hydrologové, glaciologové, geologové a další vědci.

Tomáš Metelka Exoplanety

Velký objev malého dalekohledu - extrasolární planeta

scope_new.jpg
Lov extrasolárních planet byl až doposud možný jen velmi velkými dalekohledy, schopnými detekovat jen minimální změny v okolí vzdálených hvězd, které by ukazovaly na přítomnost planet. Nyní ale tým astronomů nalezl svoji první extrasolárních planetu za použití dalekohledu o průměru jen 10 cm (!!!). Nová planeta o velikosti Jupiteru, se nachází u hvězdy vzdálené 500 světelných roků od Země. Byla objevena použitím metody průchodu, která hledá periodické poklesy v jasu hvězdy, když planeta přechází mezi ní a pozorovacím místem na Zemi, stejně jako se to stalo při letošním přechodu Venuše přes sluneční kotouč. Tým astronomů pozoroval přibližně 12.000 hvězd, ze kterých nakonec vybrali 16 kandidátů na planety. Ty pak sledovali ve spolupráci s velkými hvězdárnami, aby potvrdili nebo vyvrátili svá podezření.
Tomáš Metelka Kosmonautika

Cassini naveden na dráhu k Titanu

Cassini_5.jpg
Kosmická sonda Cassini/Huygens úspěšně dokončila 51 minut trvající zážeh motoru, který ji má navést na novou oběžnou dráhu okolo Saturnu. Manévr byl nezbytný k udržení kosmické lodi mimo prstence a pro první opravdu blízký přelet okolo Saturnova měsíce Titanu, letos 26.října.
Tomáš Metelka Sluneční soustava

Duny kráteru Argyre Planitia

0427-3D-CraterDunefield.jpg
Snímky stereo kamery s vysokými rozlišením (HRSC) na palubě sondy ESA - Mars Express, ukazují nádherný pohled na marťanský kráter s dunovým polem na jeho dně. Snímky byly fotografovány během 427 oběhu planety v květnu 2004 a ukazují kráter s dunovým polem. Jedná se o místo v severozápadní části kráteru Argyre Planitia, na souřadnicích Marsu - délka 303° východní délky a 43° jižní zeměpisné šířky. Rozlišení obrazu je asi 16,2 metrů na pixel.
Miroslav Brož Sluneční soustava

Film Sluneční soustava 2003

Film Sluneční soustava 2003 je pětadvacetiminutový dokument o našem planetárním systému. Vytvořili jsme jej tak, aby se divák přehledovým způsobem seznámil se Sluncem, planetami i menšími tělesy sluneční soustavy, a dozvěděl se o nich informace, odpovídající poznání na začátku 21. století:

Omlouvame se, puvodne byl u clanku uveden nespravny autor.

František Martinek Kosmonautika

Čínská družice k výzkumu Slunce

cinske_SOHO_v.jpg
Čínská kosmonautika se postupně rozvíjí. Na svém kontě má desítky umělých družic, vypuštěných vlastními nosnými raketami. V říjnu 2003 se na palubě kosmické lodi Shen Zhou - 5 vydal na oběžnou dráhu kolem Země první čínský kosmonaut Yang Li-wej. Dalším krokem bude v roce 2005 vypuštění kosmické lodi Shen Zhou - 6 se dvěma kosmonauty na palubě, kteří stráví na oběžné dráze přibližně 5krát delší dobu než první čínský kosmonaut, tj. asi 5 dnů.
František Martinek Ostatní

Omezení provozu Hvězdárny Valašské Meziříčí

HVM-02.jpg
Oznamujeme všem příznivcům astronomie, že Hvězdárna Valašské Meziříčí bude pro veřejnost ve večerních hodinách uzavřena, a to od pondělí 23. srpna pravděpodobně do konce září letošního roku. Také v denních hodinách bude provoz značně omezen vzhledem k tomu, že v areálu hvězdárny budou probíhat stavební práce na úpravě přístupových cest a chodníků. O přednáškách a dalších akcích budeme veřejnosti průběžně podávat zprávy. Před návštěvou Hvězdárny Valašské Meziříčí se raději informujte o aktuální otevírací době - telefonicky na čísle 571 611 928 nebo na našich internetových stránkách http://www.astrovm.cz. Věříme, že nám i po obnovení provozu zachováte svou přízeň.
Tomáš Metelka Multimédia

Saturn ultrafialový

saturn_uv.jpg
Tento ultrafialový pohled ukazuje zvlněná mračna v blízkosti Saturnova jižního polárního regionu. Ačkoliv má celá oblast viditelné rysy, kontrast mezi světlými a tmavými mračnými pásy je málo výrazný, stejně jako se zde nenachází žádné světlé nebo tmavé skvrny.
Tomáš Metelka Kosmonautika

Vůně komety

rosetta_Philae.jpg
Jeden z důmyslných přístrojů na palubě sondy Rosetta, směřující ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko, je navržen k tomu, aby zjistil "vůni" komety. Kometu sice nebude nikdo očichávat, ale přístroj Ptolemy přemění hmotu komety na plyn, který bude možné zkoumat plynovým chromatografem.
Tomáš Metelka Kosmonautika

Sonda Genesis se vrací k Zemi.

Genesis-return.jpg
Sonda Genesis se vrací k Zemi. V Utahu má přistát už 8.září. Přistání však nebude jen obvyklé čekání na to, až se návratové pouzdro snese na padáku dolů k povrchu země. Tentokrát půjde o něco mnohem většího. Přistávající sonda bude zachycena ještě ve vzduchu, aby se vyloučila možnost poškození a kontaminace vzorků slunečního větru, které byly v kosmu, mimo zemskou magnetosféru, sbírány téměř tři roky.
Tomáš Metelka Kosmonautika

Hubble versus Hubble a O'Keefe

HST-3.jpg
Jak již je obecně známo, administrátor NASA Sean O'Keefe, vyloučil jakoukoliv lidskou misi k opravě Hubblova teleskopu a instalaci dvou naplánovaných přístrojů - Wide Field Camera-3 a Cosmic Origins Spectrograph. Udělal to proto, že Hubble má výrazně odlišnou dráhu od ISS a ta by tak nemohla na orbitě astronautům pomoci jako nouzové útočiště, pokud by se dostali do nesnází.
Tomáš Metelka Vzdálený vesmír

Jak stará je naše galaxie

milky_nasa_203.jpg
Mezinárodní tým astronomů použil měření dvou velmi vzdálených hvězd k novému odhadu věku naší galaxie - Mléčné dráhy. Tým pracoval s dalekohledem Kuyen, součástí Velmi velkého dalekohledu (VLT) v Chile. Jejich nový odhad stáří naší galaxie zní - 13,6 miliardy let, ą 800 milionů roků .Tohoto výsledku dosáhli měřením obsahu berylia u dvou hvězd ve staré kulové hvězdokupě.
František Martinek Kosmonautika

Indické plány pilotovaných letů

indicke-rakety-lg.jpg
Indie plánuje na rok 2005 vypuštění své první umělé družice, vybavené návratovou kabinou o hmotnosti 500 kg. Družice je označována jako SRE (Space capsule Recovery Experiment). Plánuje se její vícenásobné použití. Je také označována jako předchůdce kosmické lodi pro případné pilotované lety na oběžnou dráhu kolem Země. K tomuto účelu Indie také připravuje třetí generaci nosné rakety GSLV (Geostationary Satellite Launch Vehicle, Mk III a její silnější variantu Mk IV).
Tomáš Metelka Kosmonautika

Pět let od průletu sondy Cassini okolo Země

Právě dnes je tomu pět let, co na své cestě k Saturnu sonda Cassini/Huygens, připravená ve spolupráci NASA/ESA, využila gravitace Země, aby byla urychlena na své cestě k Jupiteru a Saturnu. Po startu, 15.října 1997, totiž napřed letěla vstříc Venuši, kterou obletěla dokonce dvakrát (26.4.1998 a 24.6.1999). Po průletu kolem Země nabrala už takovou rychlost, že následující cesta k Jupiteru netrvala ani 5 měsíců.

František Martinek Kosmonautika

Kolik váží Mezinárodní kosmická stanice?

Dopravní loď Sojuz připojená k ISS
Dopravní loď Sojuz připojená k ISS
Před několika dny se k Mezinárodní kosmické stanici ISS připojila ruská zásobovací loď Progress M-50 (start 11. 8. 2004). Její let ke stanici tentokrát trval 3 dny místo obvyklých dvou dnů. Cílem bylo ušetřit co nejvíce pohonných látek na palubě zásobovací lodě.
František Martinek Sluneční soustava

Kolik měsíců má Saturn?

mesice_saturna_a.jpg
Kolik měsíců celkem obíhá kolem planety Saturn, to bude ještě dlouhou dobu tajemstvím. Avšak kolik měsíců se již astronomům podařilo objevit, to víme přesně: 33. Ještě před několika dny jich bylo známo o dva méně. První úspěch v této oblasti výzkumu si nedávno připsala americká kosmická sonda Cassini, která od 1. 7. 2004 obíhá kolem Saturna.


20. vesmírný týden 2025

20. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

galaxie M87

Newton 1000/200 + kamera ZWO ASI 183 MC

Další informace »