Dvojplanetka míjí Zemi. Autor: NASA.První český projekt v systému distribuovaných výpočtů BOINC a vůbec první v naší republice z oblasti astronomie Vám přináší možnost se zapojit do mezinárodního výzkumu asteoridů. Bez znalosti astronomie, bez dalekohledů, pouze s počítačem po ruce. To je Asteroids@home, projekt kterému pomohl na svět Czech National Team, kolektivní člen České astronomické společnosti. V rámci projektu Vám nyní přinášíme seriál, který Vás zavede do světa malých těles Sluneční soustavy a který Vám rovněž zevrubně popíše a předvede koncept již úspěšně rojetého projektu Asteroids@home.
Z expedice roku 1977. Autor: Archiv Z. Štorka.Motto: Pohoda největší, chléb náš vezdejší...
21. celostátní meteorická expedice (32. dle BD) s názvem POHODEX 77 (POHODová EXpedice) byla uspořádána ve dnech 11. - 24. 7. 1977 v Lupčianské Maguře (cca 15 km od Liptovského Mikuláše v azimutu zhruba 240°, v nadmořské výšce 1300 m) brněnskou meteorickou sekcí ve spolupráci s hvězdárnou v B. Bystrici pod vedením Zdeňka Mikuláška. Programem bylo pozorování teleskopických meteorů spojené s jejich zakreslováním za účelem hledání radiantů slabých meteorických rojů a určení luminozitní funkce teleskopických meteorů. To vše s použitím fiktivních hvězdných velikostí srovnávacích hvězd, získaných lineární transformací skutečných (již dříve zmíněná metoda „Jasánek“, zabraňující vzájemnému ovlivňování pozorovatelů téhož pole). Toto je poslední expedice, k níž byl vyhotoven písemný záznam…
Mléčná dráha nad bouří pod tmavou oblohou. Autor: Petr Horálek.V poměrně nedávné době se objevil nový pojem spojující ochranu přírody s astronomií – oblast tmavé oblohy. Jak už název napovídá, jedná se o území, kde je středem zájmu noční obloha. Patrně většina z nás už se s tímto pojmem setkala, avšak asi jen málokdo má opravdu dobrou představu o tom, co vlastně od takové oblasti tmavé oblohy čekat, či jak se liší české oblasti od těch jinde ve světě.
Mars v Jesličkách v roce 2008. Autor: Ugur İkizler.Víte co mají společného Mars a Jesličky? Na první pohled samozřejmě prakticky nic, ale to se změní na konci první zářijové dekády. Tehdy se totiž rudá planeta bude v ranních hodinách promítat v otevřené hvězdokupě M44 zvané Jesličky. Ideální tip pro pěknou fotografii…
NGC 1232 - kombinovaný snímek (optické a rentgenové záření) Autor: X-ray: NASA/CXC/Huntingdon Inst. for X-ray Astronomy/G.Garmire, Optical: ESO/VLTPozorování pomocí rentgenové kosmické observatoře NASA s názvem Chandra X-ray Observatory vedla k odhalení robustního plynného oblaku v galaxii, která je od Země vzdálena zhruba 60 miliónů světelných roků. Tento horký plynný oblak pravděpodobně vznikl v minulosti při srážce trpasličí galaxie a mnohem větší galaxie pojmenované NGC 1232.
Luca při výstupu 16. 7. 2013, jen chvíli před ohlášením prvních potíží Autor: NASAUž je tomu více než měsíc, kdy italský astronaut Luca Parmitano, současný člen 36. dlouhodobé posádky stanice ISS, podnikl se svým kolegou z NASA Chrisem Cassidym kosmickou vycházku ze stanice, při níž se s trochou nadsázky málem utopil ve vlastním skafandru (došlo k tomu v úterý 16. července 2013, přečíst si můžete náš článek, jenž vyšel bezprostředně poté). Před několika dny si Luca konečně našel trochu času ve svojí nabité kosmické misi a celou tehdejší situaci shrnul z vlastního pohledu v článku na svém blogu. My vám nyní přinášíme český přepis tohoto jistě velmi zajímavého a dramatického čtení. A co se tehdy vůbec stalo?
Mapa oblohy 28. srpna 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 26. 8. do 1. 9.
Měsíc je kolem poslední čtvrti. Večer lze vidět Venuši, končí viditelnost Saturnu. Ráno stoupá vysoko Jupiter
a vidět je i Mars. Neptun je v opozici se Sluncem. ISS může zpestřit den přeletem přes sluneční kotouč či Venuši.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 29. srpna ve 21:00 SELČ.
Zakřivený prostoročas kolem Země Autor: NASAV sobotu 24. srpna 2013 v 16:10 uvede Český rozhlas Plus pořad Nebeský cestopis s astrofyzikem prof. RNDr. Petrem Kulhánkem, CSc. Hlavním tématem bude chování času ve vesmíru.
Blikající hvězdný systém YLW 16A obklopený protoplanetárním diskem Autor: NASA/JPL-Caltech/R. Hurt (IPAC)Na základě dat z kosmické observatoře Spitzer Space Telescope (NASA) astronomové objevili mladý hvězdný systém, který pravidelně „bliká“ vždy po 93 dnech. Systém pojmenovaný YLW 16A se pravděpodobně skládá ze tří stále ještě se vyvíjejících hvězd, z nichž dvě jsou obklopeny rozsáhlým diskem hmoty, která zde zbyla po jejich vzniku.
Kopule dalekohledu TMT s objektivem o průměru 30 m - představa kreslíře Autor: Courtesy TMT Observatory Corporation Koncem července 2013 byl definitivně schválen projekt dalekohledu s objektivem o průměru 30 metrů (Thirty Meter Telescope – TMT), který je předurčen stát se nejdokonalejším a nejvýkonnějším dalekohledem světa. University of California, Los Angeles (UCLA) udělala další krok k detailnějšímu a hlubšímu výzkumu vesmíru.
Polární záře Autor: J. C. Casado24. - 29. srpna 2013 se uskuteční expedice za pozorováním polární záře z jihu Grónska. Expedice je pojmenována Shelios 2013 a během ní bude na webu dostupný přenos z okolí ledovce Qaleraliq. Přenos proběhne v rámci projektu GLORIA, do kterého je zapojen také Astronomický ústav AV ČR.
Herbig-Haro 46/47 -ALMA/NTT Autor: ESO/ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)/H. Arce. Acknowledgements: Bo ReipurthTisková zpráva Evropské jižní observatoře (036/2013): Astronomové využívající radioteleskop ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) pořídili působivý detailní záběr hmoty tryskající z nově zrozené hvězdy. Na základě pozorování záření molekul oxidu uhelnatého poblíž objektu označovaného Herbig-Haro 46/47 objevili, že výtrysky, které z něj vycházejí, jsou mnohem mohutnější, než se předpokládalo. Velmi podrobné nové záběry rovněž odhalily dosud neznámý jet (výtrysk) mířící naprosto nečekaným směrem.
Nova před výbuchem Autor: NASAJaponský amatérský astronom Koichi Itagaki nalezl na snímku, který pořídil 14. srpna 2013 v 18.00 světového času, jasnou hvězdu v souhvězdí Delfína. Jedná se o výbuch novy, což potvrdila spektra pořízená několik hodin po oznámení objevu.
Tisková zpráva Astronomického ústau AV ze dne 21. srpna 2013
Start rakety GSLV v roce 2004 Autor: ISRODvě ničivé havárie postihly indický nosič známý jako GSLV v roce 2010, když indičtí inženýři vyměnili po dřívějších misích ruský motor, do té doby užívaný třetím stupněm rakety, za vodíkový motor vlastní výroby. Po potřebném upravení třetího stupně ale během odpočítávání k prvnímu startu po haváriích, který se měl uskutečnit 19. srpna, zradil své tvůrce pro změnu druhý stupeň a vyprodukoval únik toxického paliva. Start musel být odvolán a raketa teď musí před dalším pokusem o reparát kvůli opravám putovat zpět do montážní haly.
Mezinárodní kosmická stanice ISS Autor: NASAKolem Země už 15 let obíhá Mezinárodní kosmická stanice. I ve vesmíru se musejí dělat úkony, které jsou na Zemi úplně obyčejné. Na ně se v seriálu zaměříme, protože ve vesmíru se většinou dělají úplně jinak.
Z expedice v roce 1976. Autor: Archiv Z. Štorka.Podle dohody se slovenskou stranou byla v r. 1976 s uspořádáním 20. CME ( 31. dle BD) „na tahu“ hvězdárna v Banské Bystrici. Expedice se konala ve dnech 14. - 25. srpna na základně Poproč - Sebedín. Poproč se nalézá asi 30 km od Rimavské Soboty v zeměpisném azimutu cca 15o, Sebedín asi 15 km od Banské Bystrice v azimutu cca 150o. Oficiálně tato expedice nebyla pojmenovaná, mezi lidem je ale užíván název, který se mi nelíbí. Programem expedice bylo zakreslování vizuálních meteorů ze dvou stanic za účelem určování radiantů sporadických meteorů. Autorem programu byl Dr. J. Porubčan. Expedice se zúčastnilo 31 osob včetně mne. Tehdy jsem však již nepsal kroniku MS v Brně, tuto práci po mně převzala Judita Revallová, pročež následující text vychází z jejího zápisu, z textu Daniely Prokešové a částečně z mých vzpomínek. Kromě toho zprávu o expedici zveřejnila v r. 1976 Helena Nováková v Říši hvězd.
Užívání krmítka při meteorických expedicích. Autor: Archiv M. Šulce.S meteorickými expedicemi docházelo k tvorbě důmyslných zařízení, která spěla k sofistikovanějším způsobům vizuálního pozorování meteorů. Jedním z nich byl vynález zvaný „krmítko“, o němž sepsal nedávno text kolega M. Bělík. O „krmítku“ poznamenávám něco k jeho historii.
Nova Delphini 2013. Autor: Miroslav LošťákRoztomilé drobné souhvězdí Delfína si pro pozorovatele oblohy na polovinu srpna připravilo příjemné překvapení. 14. 8. letošního roku se blízko hranic souhvězdí Delfína, Lišky a Šipky rozzářila jasná nova. V tomto ročním období se nám tato oblast oblohy představuje každý jasný večer vysoko nad jihem. Jasnost nové hvězdy se zprvu pohybovala těsně pod hranici viditelnosti neozbrojenýma očima, ale velice rychle limit 6. mag překročila a odhady z noci z pátku na sobotu hovoří až o jasnosti 4,5 mag. Takže pokud máte k dispozici dobrou vyhledávací mapku není problém se na novou hvězdu podívat sebemenším dalekohledem, a pokud jste na dostatečně tmavém místě, nemusíte už užívat ani žádný přístroj a stačí oči.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules.
Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov.
M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty.
Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats
28.4.2025 až 1.5.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
