< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Tomáš Metelka Hvězdy

Blízká supernova možná ovlivnila vývoj lidstva

hf_mm_novaevolution_01.jpg
Hvězda, která explodovala před téměř třemi miliony let poblíž Země, mohla ovlivnit vývoj lidstva. Částice uvolněné výbuchem bombardovaly atmosféru Země dostatečně dlouho na to, aby došlo ke změně klimatu, která přinutila naše předky, aby se stěhovali a změnili jídelníček. Právě tomuto závěru směrují nové vědecké studie.
Tomáš Metelka Sluneční soustava

Titan stále záhadný

Přestože od nízkého přeletu sondy Cassini okolo Saturnova měsíce Titan uběhlo už téměř 14 dnů, vědci stále nejsou o nic moudřejší než byli před tímto průletem. Očekávalo se, že snímky v nejrůznějších částech spektra a radarové obrazy ze vzdálenosti jen 1.200 kilometrů dokážou proniknout oblaky a mlhou obklopující Titan a odpovědět na otázku, do jakého prostředí asi přistane sonda Huygens, která se směrem k povrchu měsíce vydá o prvním svátku vánočním.

Miroslava Hromadová Multimédia

Hudba ze Saturnových prstenců

21.6.2004, vzdálenost 6,4 mil.km
21.6.2004, vzdálenost 6,4 mil.km
V pondělí 8. listopadu bylo v Louisville (Kentucky, USA) na 36. zasedání planetárního oddělení AAS (American Astronomical Society) oznámeno, že velkolepý systém Saturnových prstenců - obrovský disk podobající se gramofonové desce - má s LP daleko více společných vlastností než jen vzhled: stále vydává série melodických zvuků.
Miroslav Brož Ostatní

ASHK: Povětroň 4/2004

Vyšlo nové čísloPovětroně- Královéhradeckého astronomického časopisu.

Najdete v něm obsáhlejší článek o vzniku planetárních soustav;je jakýmsi "obrazem" astronomického kurzu hradecké hvězdárny,určeného středoškolákům a vysokoškolákům.Navazuje upozornění na krátký dokumentární film Sluneční soustava 2003,který jsme na hvězdárně vyrobili a promítáme jej v rámci výukovýchprogramů pro školy i pro veřejnost.Richard Lacko přináší potěšující zprávu o astronomickém kroužku,který je jistě příjemnou a poučnou mimoškolní aktivitou.

František Martinek Kosmonautika

Úspěšný start nové ruské rakety Sojuz-2

Sojuz2_a.jpg
V pondělí 8. listopadu 2004 úspěšně odstartovala z kosmodromu Pleseck zmodernizovaná ruská nosná raketa Sojuz 2-1A. Při jejím zkušebním startu byla na balistickou dráhu navedena hmotnostní a rozměrová maketa družice s názvem Oblik, která posléze zanikla nad Tichým oceánem. Ve skutečnosti se jednalo o družici typu Zenit 8 s prošlou garanční dobou, která dosud nebyla z finančních důvodů vypuštěna na oběžnou dráhu kolem Země. Pro současný start byla vybavena některými měřícími systémy pro sledování zrychlení, vibrací a teploty během letu. Raketa Sojuz-2 je dalším členem z početné rodiny ruských raket, vycházejících ze známé "semjorky" Sergeje P. Koroljova.
Pavel Suchan Úkazy

Český úspěch v Paříži

V rámci mezinárodního projektu VT-2004 probíhala soutěž o nejlepší videosnímek věnovaný přechodu Venuše před Sluncem. Mezinárodní porota, v níž zasedla i česká novinářka Šárka Speváková, propustila do finále 10 soutěžních snímků. Z České republiky odjely do Paříže představit svoji práci tři týmy - studenti Gymnázia v Teplicích Miloš Kejzlar a Tomáš Mojžíš, sourozenci Jan a Kateřina Měšťanovi z Písku a Martin Lhoták a Robert Smolík z občanského sdružení Lodžie v Jičíně. Mezi ostatními soutěžícími se rozhodně neztratili.

Miroslava Hromadová Úkazy

Trojí zatmění na Jupiteru

Jupiter_eclipse.jpg
Na první pohled Jupiter vypadá, jako by měl slabé spalničky. V horní polovině planety je rozmístěno 5 barevných skvrn - jedna bílá, další modrá a 3 jsou černé. Podrobnější prohlídka snímku, pořízeného 28. března 2004 HST (Hubble Space Telescope), ukáže, že se jedná o velmi vzácné seřazení tří největších Jupiterových měsíců - Io, Ganymede a Callisto - před diskem planety.

Tomáš Metelka Kosmonautika

Záhadný přírůstek výkonu pro Opportunity

Obě terénní sondy na Marsu již dlouho překonávají všechna očekávání a nyní k tomu přibyla ještě záhada se šťastným koncem. Opportunity totiž nedávno zažila nevysvětlitelný přírůstek výkonu svých slunečních panelů. Ty začaly obrazně i doslova "přes noc" dodávat trvale o dvě až pět procent více elektrické energie.

Tomáš Metelka Úkazy

Překvapí nás letošní Leonidy už 8. listopadu?

Ještě před dvěma lety se zdálo, že rokem 2002 na nějakou dobu skončila zvýšená, pět let trvající éra impozantních návratů meteorického roje Leonid. Nakonec však byla i v roce 2003 zaznamenána docela slušná aktivita roje a také poslední předpovědi pro rok 2004 naznačují docela zajímavé hodnoty aktivity. Nebudou sice na úrovni meteorického deště, ale i tak by mohly být očekávané hodnoty ZHR pro pozorovatele dostatečně zajímavé.

Karel Mokrý Úkazy

Konference "The Venus Trasit Experience"

O tomto víkendu probíhá v Paříži konference "The Venus Trasit Experience" (Zkušenosti s přechodem Venuše), kde budou prezentovány výsledky projektu a vyhlášen vítěz videosoutěže - do desetičlenného finále postoupily tři snímky z Čech!

Jan Verfl Ostatní

Astropis 3/2004

apiss_3.jpg

Na pultech prodech naleznete nové číslo Astropisu

V sobotu 27.11. se uskuteční Den s Astropisem ,tedy celodenní setkání čtenářů a příznivců časopisu i astronomie vůbec s nabitým program přednášek předních českých odborníků.

František Martinek Vzdálený vesmír

Černé díry a záhadné záblesky záření gama

swift.jpg
V hlubinách pozorovatelné části vesmíru vzniká nová černá díra. Záblesky gama záření - jevy velice vzdálené od Země a nejmohutnější ze všech známých explozí - nejsou ničím jiným, než "křikem" nově zrozených černých děr. Alespoň to předpokládají někteří američtí astronomové.

Studiem vztahu mezi černými dírami a zářením gama se bude zabývat mezinárodní skupina vědců z USA, Itálie a Velké Británie, která bude využívat informace z astronomické družice SWIFT. Její start je naplánován na listopad letošního roku pomocí nosné rakety Delta II.

Tomáš Metelka Sluneční soustava

Slunce je nyní nejaktivnější za posledních 8000 let

sunspot.jpg
Slunce sice nyní rychle spěje k minimu svého jedenáctiletého cyklu, ale z dlouhodobého hlediska je stále v období velmi vysoké aktivity. Zjistil to mezinárodní tým vědců při Max Planck Institute for Solar System Research (Katlenburg-Lindau, Německo), který vede Dr. Solanki. Tým zrekonstruoval sluneční aktivitu za posledních 11 tisíc let a na základě tohoto výzkumu předpovídá, že současná sluneční aktivita již dosáhla vrcholu a významně se sníží již v průběhu několika příštích dekád.
Tomáš Metelka Sluneční soustava

Tithonium Chasma, část Valles Marineris

tithonium_chasma.jpg
ESA uvolnila 3.listopadu další nádherné snímky pořízené stereo kamerou s vysokým rozlišením (HRSC) na palubě sondy Mars Express. Ukazují západní konec systému kaňonů Valles Marineris.

Snímky byly pořízeny během 442 oběhu sondy okolo rudé planety. Jejich originální rozlišení činí až 52 metrů na pixel.

Tomáš Metelka Úkazy

Konjunkce Venuše a Jupiter - hvězda Tří králů?

konjunkce05112004.jpg
Před úsvitem, v pátek 5.listopadu 2004, nám nebeská mechanika nabízí šanci uvidět krásný a docela vzácný úkaz, těsnou konjunkci planet Venuše a Jupiter.Planetární konjunkce nastává, když jsou dvě nebo více planet vidět na noční obloze velmi blízko sebe. Konjunkce mezi Venuší a Jupiterem jsou sice docela běžné, vyskytují se asi tři krát za rok, ale ráno 5.listopadu, před úsvitem, Venuše s Jupiterem budou na ještě temné obloze od sebe zdánlivě vzdáleny méně než jeden stupeň a to je již docela vzácnost.
1 …448 449 450 451 452 453 454 …537

36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »