Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
František Martinek Multimédia

Nové fotografie planety Merkur

Jeden z prvních snímků planety Merkur, pořízený sondou Messenger.
Jeden z prvních snímků planety Merkur, pořízený sondou Messenger.
Donedávna byla jedinou kosmickou sondou, zkoumající Merkur – nejbližší planetu od Slunce – americká sonda Mariner 10. Byla vypuštěna 3. 11. 1973. Po gravitačním manévru při průletu kolem Venuše (5. 2. 1974) sonda absolvovala tři průlety kolem Merkuru (29. 3. 1974, 21. 9. 1974 a 16. 3. 1975). Průlety se uskutečnily vždy nad stejnou polokoulí Merkuru, takže sonda mohla vyfotografovat méně než jednu polovinu povrchu planety.
František Martinek Exoplanety

Srážka dvou planet v souhvězdí Kentaura?

Srážka dvou protoplanet 2M1207B v souhvězdí Kentaura.
Srážka dvou protoplanet 2M1207B v souhvězdí Kentaura.
Astronomové oznámili, že záhadný objekt, obíhající kolem hvězdy vzdálené od Země 170 světelných let, mohl vzniknout při vzájemné srážce a následném splynutí dvou protoplanet. Objekt známý jako 2M1207B byl pro astronomy hádankou již od jeho objevu, protože se zdálo, že jeho spektrum nezapadá do základních fyzikálních předpokladů. Jeho teplota, svítivost, stáří a poloha neodpovídala žádným teoriím.
Michal Václavík Kosmonautika

MESSENGER hlásí Merkur v dohledu

Merkur s rozlišením 44 km/px
Merkur s rozlišením 44 km/px
Americká sonda MESSENGER (MErcury Surface, Space ENvironment, GEochemistry and Ranging) [1], která odstartovala 3. srpna 2004, se nezadržitelně blíží ke svému cíli Merkuru. Bude tak po dlouhých 33 letech dalším, lidmi vytvořeným, kosmickým návštěvníkem Slunci nejbližší planety. Na zajisté detailní a krásné obrázky se můžeme těšit již v pondělí 14. ledna 2008.
František Martinek Kosmonautika

Poslední oprava Hubblova kosmického dalekohledu

HST na oběžné dráze kolem Země.
HST na oběžné dráze kolem Země.
Pracovníci NASA a posádka raketoplánu přestavili detaily náročné kosmické mise, jejímž cílem je oprava a modernizace Hubblova kosmického dalekohledu HST v roce 2008. Tato servisní mise s označením STS-125 podstatně zvýší schopnosti kosmického dalekohledu při výzkumu vesmíru – jeho stavby a vývoje.
Petr Sobotka Multimédia

Astronomie na ČRo Leonardo – prosinec 2007

ČRo Leonardo - Nebeský cestopis
ČRo Leonardo - Nebeský cestopis
Na vědecké stanici ČRo Leonardo se v prosinci astronomie objevila v 6 pořadech, 4 rozhovorech a 7 článcích. Poslechněte si speciální vydání Nebeského cestopisu o možnosti srážky Země s planetkou, kde hovoří 9 odborníků, autorské čtení prof. Jana Palouše nebo hodnocení kosmonautiky roku 2007 dr. Antonínem Vítkem. Přečtěte si rozhovor s Doc. Zdeňkem Mikuláškem o flekaté a bržděné hvězdě nebo dokončení trilogie článků o počátcích kosmonautiky.
Pavel Suchan Ostatní

Školní kolo Astronomické olympiády řešilo přes pět tisíc žáků

Astronomická olympiáda v kategoriích pro 6. až 9. ročníky ZŠ (a odpovídající ročníky víceletých gymnázií) zahájila ve svém pátém ročníku 2. (korespondenční) kolo. Z prvního (školního) kola do něj postoupilo 4 154 žáků. Kromě toho v letošním roce také probíhá kategorie pro studenty 1. a 2. ročníku SŠ.
Podrobnosti najdete na http://olympiada.astro.cz/.

František Martinek Sluneční soustava

Mimas a Saturnův prstenec F

Saturnův měsíc Mimas a prstenec F Autor: NASA
Saturnův měsíc Mimas a prstenec F
Autor: NASA
Kosmická sonda Cassini pokračuje neustále ve výzkumu planety Saturn, mj. v pořizování zajímavých snímků jak samotné planety, tak i jejích měsíců či prstenců. Občas se dostává do takové polohy vůči Saturnu, odkud může pořídit zajímavé pohledy na systém planety, jejíž prstenec je viditelný i v malém dalekohledu.
Miroslava Hromadová Exoplanety

Velmi mladá planeta

planet_hya.jpg
Uvnitř prachoplynného mraku kolem mladé hvězdy TW Hydrae byla nalezena dosud nejmladší známá planeta. Objev potvrzuje teorie, že planety mohou vzniknout během 10 miliónů let.
Miroslava Hromadová Vzdálený vesmír

SETI@home – hledání mimozemských civilizací

seti.jpg
Nejdéle běžící a zároveň nejznámější a nejpoužívanější projekt SETI@home - pátrání po radiových signálech mimozemských civilizací znovu „ožívá“. Způsobil to příliv nových dat z vylepšeného radioteleskopu Arecibo. Projekt proto nyní potřebuje více osobních počítačů a příznivců, kteří pomohou zpracovávat data.
Michal Václavík Ostatní

ATHENA 20/2008

Titulní strana Atheny 20/2008
Titulní strana Atheny 20/2008
Na začátku ledna 2008 vyšlo nové, tentokrát jubilejní, 20. číslo čtvrtletního bulletinu Hvězdárny Vsetín ATHENA. Ten přináší několik článků z oblasti astronomie, kosmonautiky, meteorologie, ale také dění na vsetínské hvězdárně. V aktuálním čísle najdete například obsáhlé informace o ukončené misi STS-120 amerického raketoplánu Discovery nebo připravované misi STS-122 Atlantis a mnoho dalších článků.
Petr Horálek Ostatní

První ročník „Krausova pochodu“

Baron Artur Kraus
Baron Artur Kraus
Současný vedoucí Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích při DDM Delta, Petr Komárek, přišel se zajímavým návrhem zahájit novou tradici na počest nejen astronomicky, ale i historicky velmi zajímavé osobnosti Pardubicka, barona Artura Krause. Pardubický rodák byl svobodný baron, který miloval astronomii stejně jako hory a sport. Zjista by si zasloužil nějakou tradici na jeho počest, takže Petr Komárek a já jsme absolvovali první ročník tzv. Krausových pochodů. Navíc dosavadní a dlouholetý vedoucí hvězdárny Václav Knoll je nyní vážně nemocný, takže bychom mu rádi touto cestou popřáli pevné nervy v boji se svou nemocí a co možná nejrychlejší uzdravení, protože nám všem chybí.

Marcel Bělík Multimédia

ČAM 2007.12: Kometa zepředu

Titul České astrofotografie měsíce za prosinec 2007 získala fotografie komety 17P/Holmes nazvaná "Kometa zepředu" dvojice autorů Miloslav Druckmüller z České Republiky a Arne Danielsena z Norska.

2007_11_01_d500d2000.jpg
Pavel Suchan Ostatní

Tři králové a dalekohledy v pražské ZOO

Tuto neděli, 6. ledna se můžete od 10 do 15 hodin přijít podívat na program "Potkejte Tři krále při jejich pouti za betlémskou hvězdou". Pražská pobočka ČAS zajišťuje informační stánek s pozorováním astronomickými dalekohledy. Těšíme se na Vás u ledních medvědů.


20. vesmírný týden 2025

20. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »