Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Karel Halíř Ostatní

Dovolená s dalekohledem 2007

Dovolená s dalekohledem
Dovolená s dalekohledem
Vážení přátelé, letos nás v rekreačním středisku OÁZA čeká již osmnáctý ročník Dovolené s dalekohledem. Osada Pivoň, nad níž se nachází rekreační středisko, leží jen pár kilometrů za Mnichovem. Nejedná se sice o metropoli Bavorska, ale ti, kteří v tomto okamžiku vzpomněli na svůj (snad ne propadlý) cestovní pas, nejsou zcela mimo realitu. Akce se sice uskuteční u malé české vesničky Mnichov, ale Pivoň se nachází v oblasti Českého lesa a odtud je to do Spolkové republiky Německo, co by kamenem dohodil. Není tedy nijak obtížné vyjet si v rámci Dovolené s dalekohledem na výlet i k našim západním sousedům. Krásná příroda Českého lesa však jistě uspokojí i ty z vás, kteří se pěšky, na kole či autem vydají poznávat tento překrásný a turistikou ještě ne příliš zasažený kout naší země.
Milan Halousek Kosmonautika

Seminář se zástupci International space university

ISU, ČKA a ČVUT FEL-DCE si Vás dovolují pozvat na setkání se zástupci International Space University, mezinárodní soukromé univerzity nabízející vzdělávací programy pro budoucí vedoucí pracovníky v oblasti kosmických technologií a výzkumu.

Seminář je určen především pro studenty s ukončeným bakalářským studiem nebo v posledním ročníku bakalářského studia a uskuteční se ve čtvrtek 29. 3. 2007 od 14:00 hodin v posluchárně K14 Katedry řídicí techniky FEL ČVUT, Karlovo náměstí 13, Praha, budova "E".

Základní informace o ISU, Zkušenosti, postřehy a komentáře prvního českého studenta Matěje Kutila

Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Boj o Pluto pokračuje

pluto.jpg
V americkém státě Nové Mexiko je Pluto stále ještě považováno za planetu. Zákonodárci dokonce předložili rezoluci, která by obnovila dřívější postavení Pluta a vrátila ho z Trpasličích planet zpět mezi planety.
František Martinek Ostatní

Vítání jara na Hvězdárně Valašské Meziříčí

Předjarní den na Hvězdárně Valašské Meziříčí (2007).
Předjarní den na Hvězdárně Valašské Meziříčí (2007).
Podle kalendáře začíná astronomické jaro ve středu 21. března v 1 hodinu 7 minut 25 sekund středoevropského času (SEČ). Nastává jarní rovnodennost. Podle astrologů Slunce vstupuje do znamení Berana. Ve skutečnosti se Slunce nachází v souhvězdí Ryb. V době jarní rovnodennosti Slunce prochází nebeským rovníkem (přechází z jižní polokoule na polokouli severní), den i noc jsou stejně dlouhé. S přibývající dobou se délka dne, kdy je Slunce nad obzorem, postupně prodlužuje a noc zkracuje, a to až do letního slunovratu.
František Martinek Sluneční soustava

Mars Odyssey: Na Marsu jsou jeskyně

Sopky na Marsu - mapa.
Sopky na Marsu - mapa.
Astronomové, kteří studují snímky povrchu Marsu, pořízené sondou Mars Odyssey, se domnívají, že na povrchu rudé planety objevili 7 jeskyní. Tyto pravděpodobné jeskyně se nacházejí na svahu sopky Arsia Mons a jsou dostatečně hluboké, takže jejich dno nemůže být vidět vstupním otvorem. Informace o teplotách těchto oblastí, změřených aparaturou THEMIS na palubě sondy, tyto předpoklady potvrzují.
František Martinek Sluneční soustava

Mars Express změřil zásoby ledu na Marsu

Radarový snímek jižní polární čepičky, pořízený sondou Mars Express.
Radarový snímek jižní polární čepičky, pořízený sondou Mars Express.
Oblast kolem jižního pólu planety Mars pokrývá takové množství ledu, které by v podobě vody vytvořilo na celém povrchu Marsu moře hluboké 11 m. Tyto nové předpoklady vycházejí ze zjištěné tloušťky zaprášeného ledu pomocí radaru MARSIS, který je instalován na palubě evropské sondy Mars Express. Tento přístroj provedl více než 300 fiktivních „řezů“ vrstvami depozitů, pokrývajících oblast kolem pólu. Radar pronikl vrstvami ledu k jeho spodní hranici, která se nachází více než 3,7 km pod povrchem.
František Martinek Sluneční soustava

CASSINI: Na Titanu jsou moře!

Porovnání velikosti moře na Titanu a pozemského jezera Lake Superior.
Porovnání velikosti moře na Titanu a pozemského jezera Lake Superior.
Přístroje na americké sondě Cassini podaly důkazy existence moří, pravděpodobně naplněných kapalným metanem nebo etanem. Byly objeveny blízko polárních oblastí na severní polokouli Saturnova měsíce Titan. Jeden takový útvar je větší než kterékoliv z Great Lakes v Severní Americe, a který má stejné rozměry jako některá moře na zeměkouli. (Poznámka: Great Lakes je skupina 5 jezer poblíž kanadsko-amerických hranic, pojmenovaná Lake Superior, Lake Michigan, Lake Huron, Lake Erie a Lake Ontario.) Na obrázku je porovnání velikosti nově objeveného moře na Titanu s pozemským jezerem Lake Superior.
Pavel Gabzdyl Úkazy

Šance na český rekord v pozorování mladého Měsíce

2007_srpek.jpg
Najít na obloze kotouč našeho kosmického souseda není pochopitelně žádný problém. Nejnápadnější je okolo úplňku, kdy se na obloze nachází od Slunce nejdál. Čím víc se však Měsíc přibližuje ke Slunci, tím je to s jeho viditelností horší. Jakmile se obě tělesa na pozemské obloze setkají, nastává nov a Měsíc se na několik desítek hodin stává pro většinu obyvatel Země nepozorovatelný. Právě tehdy nastává ta správná doba pro lovce tenkého srpku.
František Martinek Vzdálený vesmír

Objevena nová kulová hvězdokupa

Nově objevená kulová hvězdokupa FSR 1735.
Nově objevená kulová hvězdokupa FSR 1735.
Skupině německých astronomů se podařilo objevit hustou kulovou hvězdokupu ve vnitřní části naší Galaxie. K pořízení snímku použili dalekohled NTT (New Technology Telescope) Evropské jižní observatoře ESO na La Silla v Chile. Tento doposud neznámý objekt, obsahující kolem 100 000 hvězd nahuštěných v malém prostoru, nacházející se ve vzdálenosti 30 000 světelných let od Země, je s největší pravděpodobností kulová hvězdokupa.
František Martinek Sluneční soustava

Výtvarná soutěž: Slunce – moje hvězda

sluncemjhv1-m.jpg
Hvězdárna Valašské Meziříčí vyhlašuje v rámci Mezinárodního heliofyzikálního roku 2007 (International Heliophysical Year – IHY 2007) výtvarnou soutěž na téma „Slunce – moje hvězda“. Jak již napovídá název soutěže, hlavním tématem je Slunce a vše, co s ním souvisí. Soutěž je určena pro žáky a studenty mateřských, základních a středních škol.
František Martinek Sluneční soustava

Detailní snímek Jupiterova prstence

Jupiterův prstenec na fotografii ze sondy New Horizons.
Jupiterův prstenec na fotografii ze sondy New Horizons.
Kamera LORRI (Long Range Reconnaissance Imager) na palubě americké kosmické sondy New Horizons pořídila zajímavý snímek Jupiterova prstence v průběhu gravitačního manévru, přesněji 24. 2. 2007, ze vzdálenosti 7,1 miliónu km.
Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Planetky poháněné Sluncem

27. srpna 2003 3,5m NTT v Chile
27. srpna 2003 3,5m NTT v Chile
Mezinárodní tým astronomů úplně poprvé pozoroval zrychlování rotace dvou planetek způsobené Sluncem, tzv. YORP efekt. Vědci tak potvrdili, dosud jen teoretické předpoklady, že sluneční záření může ve sluneční soustavě roztáčet malá tělesa (až do velikosti 50 km).
František Martinek Multimédia

Saturn jak jej neznáme

Snímek prstenců Saturna z výšky 40° nad rovinou prstenců.
Snímek prstenců Saturna z výšky 40° nad rovinou prstenců.
Nepochybně jedním z nejnádhernějších a nejpůvabnějších těles ve Sluneční soustavě je planeta Saturn, obklopená majestátním prstencem. Obdivují ji nejen návštěvníci hvězdáren při večerních programech u dalekohledu. Avšak takový obrázek, jaký nám zprostředkovala sonda Cassini, neměl ještě nikdo možnost spatřit na vlastní oči.
František Martinek Úkazy

Saturn zmizel za Měsícem

Zákryt planety Saturn Měsícem 2.3.2007.
Zákryt planety Saturn Měsícem 2.3.2007.
Zázraky se občas stávají. Ač to ještě ve čtvrtek pozdě večer nevypadalo dobře, přece jen se v pátek nad ránem alespoň na chvíli vyjasnilo. Na Hvězdárně Valašské Meziříčí se nám tak podařilo pozorovat velice ojedinělý úkaz: zákryt nejkrásnější planety Saturn Měsícem.
Marcel Bělík Multimédia

ČAM 2007.02 - NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce

christmas-2007-02-narrow.jpg
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2007 obdržel snímek mlhoviny NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce pořízený Zdeňkem Bardonem z Rasošek u Jaroměře.

Měsíc únor máme spojen s horkým čajem popíjeným za kvílení meluzíny a sypajícího se sněhu u kamen horské chalupy. Záplava fotografií v únorovém kole ČAM svědčí ale o tom, že tato představa je na hony vzdálena českým astrofotografům.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »