Krabí mlhovinaKrabí mlhovina (M1; NGC 1952; Sharpless 244) se nachází v souhvězdí Býka. Slabá, pouhýma očima neviditelná mlhavá skvrnka se stala prvním objektem slavného Messierova katalogu. Krabí se jí říká podle náčrtku irského astronoma lorda Rosse, který ji pozoroval roku 1844.
Měření poloh hvězd kolem černé díry ve středu naší GalaxieEvropská organizace ESO (European South Organisation) vydala 26. září 2008 zprávu „Monitoring Stellar Orbits Around The Massive Black Hole In The Galactic Center“. Podle této zprávy tým německých astronomů dokončil studii supermasivní černé díry ve středu Galaxie. Díra je ve zprávě označována Sgr A*. Číselné výsledky jsou uvedeny i s chybami měření. Jak to tedy s černou dírou ve středu Galaxie vypadá?
Pokles jasnosti hvězdy v důsledku přechodu exoplanety přes hvězdu.Kosmický dalekohled COROT objevil svou první superzemi. Jedná se o doposud nejmenší exoplanetu, která navíc obíhá okolo hvězdy podobné Slunci. Exoplaneta COROT-Exo-7b má v průměru méně než dvě Země.
Družice KeplerNa 6. března 2009 je naplánováno vypuštění americké astronomické družice s názvem KEPLER. Jedná se o fotometrickou družici, která bude k objevování exoplanet využívat efekt, při němž obíhající planeta přechází před pozorovanou hvězdou a způsobuje tak nepatrný pokles její jasnosti. Hlavním úkolem mise je pátrat po planetách podobných Zemi, tj. se stejnou hmotností, podobnou dráhou a obíhajících kolem hvězd s podobnými charakteristikami, jako má Slunce. U takových planet je vyšší pravděpodobnost rozumného života.
Dovolená s dalekohledemJubilejní dvacátý ročník Dovolené s dalekohledem se bude konat od soboty 22. 8. do následující soboty 29. 8. 2009 v rekreačním středisku Melchiorova Huť. Ta splňuje všechny hlavní požadavky kladené na areál pro konání naší každoroční akce.
Héliové deště na obřích planetách - ilustrační obrázekJak planety Jupiter a Saturn postupně chladnou, teplota v jejich nitru se přibližuje hodnotám, kdy se vodík a hélium přestávají směšovat. Tento proces, který se pravděpodobně již vyskytuje na Saturnu, může vést k vytváření kapiček kapalného hélia, které mohou v podobě héliového deště padat směrem k centru planety a poskytovat jí tak dodatečné zdroje tepla.
Zapojte se do celosvětového projektu Globe at NightLetos již druhým rokem se můžete zapojit do celosvětového projektu Globe at Night 2009, který pomáhá laickým způsobem zmapovat míru světelného znečištění na naší planetě. K tomu, abyste se zapojili, je potřeba pouze najít souhvězdí Orion a pomocí přiložených mapek na informačním letáku brněnské hvězdárny nebo na oficálním webu projektu pozorovat od 16. do 28. března 2009 nejslabší okem viditelné hvězdy zmíněného souhvězdí.
Objev nových jezer na TitanuNedávné snímky měsíce Titan, které pořídila americká kosmická sonda Cassini, potvrdily přítomnost nových jezer kapalných uhlovodíků. Na snímcích jsou zachyceny změny v rozložení jezer, které vznikly v důsledku "dešťových" srážek. Jenže místo vody padaly z oblaků velké kapky kapalného metanu.
galaxie Centaurus ATisková zpráva Evropské jižní observatoře (003/2009): Astronomové získali nový pohled na aktivní galaxii Centaurus A. Na submilimetrových vlnových délkách se jim poprvé podařilo zobrazit jety a laloky materiálu vyvrhovaného centrální černou dírou. Nová data z přístroje Atacama Pathfinder Experiment (APEX), provozovaného Evropskou jižní observatoří, byla zkombinována se snímky ve viditelném oboru a také se záběry získanými na vlnových délkách rentgenového záření. Společně vytvořily úžasný obrázek.
Gejzíry vody a ledových krystalků na měsíci Enceladus.V polovině letošního roku oslaví americká kosmická sonda Cassini, vypuštěná 15. 10. 1997, již pět let výzkumu planety Saturn z oběžné dráhy. Za toto období má sonda "na svědomí" celou řadu pozorování a vědeckých objevů. Ve druhém pokračování si připomeneme základní informace o ledovém měsíci Enceladus.
Kresba: HD 80606bKosmický dalekohled Spitzer provedl výzkum atmosféry další exoplanety. Tentokrát si vzal na paškál plynného obra s označením HD 80606b, který se vyznačuje mimo jiné svou velmi protáhlou eliptickou drahou. Jednou se tak při oběhu dostane ke své mateřské hvězdě mnohem blíže, než obíhá Merkur okolo Slunce a jindy se zase dostane do vzdálenosti, odpovídající ve Sluneční soustavě oběžné dráze Země. Čeští astronomové navíc připravuji pozorovací kampaň s cílem zachytit tranzit této exoplanety.
Exoplanety.czUnikátní portál o exoplanetách a životě ve vesmíru byl spuštěn ve středu 28. ledna na adrese www.exoplanety.cz. Na jednom místě naleznou své místo články z oblasti výzkumu exoplanet, života ve vesmíru ale i planet Sluneční soustavy. Na portále bude také elektronický časopis Gliese, který už vychází v pdf od loňského roku, stránky od družici Kepler a mnoho dalšího.
V polovině letošního roku oslaví americká kosmická sonda Cassini, vypuštěná 15. 10. 1997, již pět let výzkumu planety Saturn z oběžné dráhy. Za toto období má sonda "na svědomí" celou řadu pozorování a vědeckých objevů. Ve dvou dílech si připomeneme základní informace o ledovém měsíci Enceladus.
Hvězdárna Valašské MeziříčíHvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace Zlínského kraje, byla pro veřejnost otevřena na podzim roku 1955. Za více než padesátiletou existenci hvězdárny bylo v jejích prostorách (případně jejími pracovníky v jiných zařízeních) uspořádáno již 36 754 akcí.
Soutěž: Moje vánoční kometaSpolečnost pro meziplanetární hmotu (SMPH) ve spolupráci s Českou astronomickou společností (ČAS) a Sekcí pro mládež ČAS vyhlašuje vítěze 4. ročníku výtvarné a fotografické soutěže "Moje vánoční kometa..." se zaměřením na popularizaci nejznámějšího představitele meziplanetární hmoty ve Sluneční soustavě a ve snaze přinést do předvánočního ruchu trochu klidu a soustředění při zachycení symbolu vánoc ve všech podobách - odborných, uměleckých a lidských vůbec.
Zdeněk Ceplecha Dlouholetý pracovník Astronomického ústavu AV ČR RNDr. Zdeněk Ceplecha, DrSc. se dnes dožívá 80 let. Jubilantovi blahopřejeme a připojujeme přehled o životní dráze oslavence sepsaný J. Grygarem.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 7. do 13. 7. 2025. Měsíc bude v úplňku. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Síť dalekohledů ATLAS má na kontě další zajímavý objev, mezihvězdnou kometu. Aktivita Slunce je velmi nízká. Noční svítící oblaka opět jednu noc výrazně potěšila pozorovatele oblohy. 1. července byla úspěšně vypuštěna další evropská meteorologická družice MTG-S1. K ISS dorazil zásobovací Progress MS-31. 75 let by se dožil Yuji Hyakutake, jehož kometa ozdobila jarní oblohu v roce 1996.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
