New Worlds Observatory Rick Lyon, pracující v NASA, dává dohromady už 28 let plány na kosmické observatoře, které by pátraly po planetách u cizích hvězd. Teprve nyní se ale jeho plány mohou stát realitou.
HST na oběžné dráze kolem Země.Hubblův kosmický dalekohled má od víkendu technické problémy. NASA v současné době situaci řeší a nelze vyloučit ani nutnost odkladu startu mise STS-125. Raketoplán Atlantis se má přitom podle plánu k Hubblovu dalekohledu vydat už 15. října.
Srážka dvou planet Astronomové z Tennessee State University a California Institute of Technology se domnívají, že u hvězdy s označením BD+20 307, která se nachází asi 300 světelných let od Země v souhvězdí Berana, došlo ke srážce dvou planet zemského typu. Nasvědčuje tomu přítomnost obrovského množství prachu. Kosmická rentgenová observatoř Chandra odhalila poblíž hvězdy BD+20 307 až milionkrát více prachu, než se ho nachází v okolí Slunce.
Astronomové z celého světa se zkombinovali informace získané z pozemních i družicových pozorování, aby porozuměli nejjasnější pozorované explozi v naší historii. Zpracování dat odhalilo, že výtrysk (jet) gama záblesku GRB 080319B byl namířen přímo na Zemi.František MartinekKosmonautika
Přistání Shenzhou 7Dva čínští kosmonauti úspěšně absolvovali první výstup mimo palubu kosmické lodi - do volného kosmického prostoru. A to teprve při třetím čínském pilotovaném letu. Čínský kosmonaut Zhai Zhigang zcela opustil kosmickou loď na dobu 14 minut. Druhý z kosmonautů Liu Boming se rovněž nacházel v dehermetizovaném orbitálním modulu a krátce se z výstupního otvoru vyklonil.
Shenzhou 7Ve čtvrtek 25. září 2008 vyslala Čína do vesmíru trojici svých kosmonautů, jejichž cílem je mj. uskutečnit výstup mimo palubu kosmické lodi - do volného kosmického prostoru. Start kosmické lodi Shenzhou 7 se uskutečnil pomocí nosné rakety Long March 2F z kosmodromu Jiuquan (severozápadní Čína).
M31_MMyslivecLéto pomalu končí a Lyra s Labutí a Orlem opouštějí hvězdné pódium, aby je uvolnili dalším aktérům vesmírných představení. Co tedy může naprostý začátečník vidět na podzimní hvězdné obloze? Pod dobrou oblohou je toho spousta i pouhým okem. My se ale podíváme pomocí malého hvězdářského dalekohledu nebo i triedru. Prvním z na podzim dobře viditelných souhvězdí, které si představíme, je Andromeda.
Ilustrační obrázek magnetaru ukazuje popraskaný povrch neutronové hvězdy a plazmu pohybující se podél magnetických siločar. Autor: NASAV prvním říjnovém čísle prestižního časopisu Nature vychází článek mezinárodního týmu vědců ze 13 zemí. Mezi nimi jsou také čtyři čeští vědci: Mgr. Martin Jelínek a Mgr. Petr Kubánek z Andaluského astronomického ústavu v Granadě (IAA CSIC, Španělsko), Ing. Stanislav Vítek z Elektrotechnické fakulty ČVUT a Doc. RNDr. René Hudec, CSc. z Astronomického ústavu Akademie věd ČR, v. v. i. Článek popisuje nečekaný objev jasných optických záblesků vesmírného původu, souvisejících pravděpodobně s eruptivní aktivitou mladé neutronové hvězdy - magnetaru v naší Galaxii. Objev přednesl před třemi týdny Doc. R. Hudec jménem celého týmu vedeného Dr. Albertem Castrem-Tiradem na mezinárodní konferenci v turecké Foce.
Hubblův kosmický dalekohledUkázka z připravované knihy "Raketoplány - příběh kosmických korábů".
Najde se asi jen málo lidí, kteří v životě neslyšeli o Hubblovu kosmickém dalekohledu. Ale málokdo už ví, že byl vynesen do vesmíru raketoplánem. Stalo se tak 24. dubna 1990 při misi STS-31 raketoplánu Discovery. Start měl původně proběhnout už o dva týdny dříve, ale došlo k odkladu kvůli problémům s hydraulickým systémem. Během předstartovních příprav se udál ještě jeden kuriózní problém. Při nakládání dalekohledu bylo poblíž dveří nákladového prostoru objeveno několik desítek moskytů. Ti se v okolí Kennedyho vesmírného střediska vyskytují v hojném počtu. Tradiční repelent nepřipadal v úvahu, hrozilo by poškození Hubblova dalekohledu, takže museli být odchytání pomocí pastí ručně.
SkylabLety amerických astronautů na Měsíc skončily kvůli škrtům v rozpočtu o 3 mise dříve oproti původnímu plánu. Tyto škrty neminuly ani program Apollo Aplications, který následoval pilotovaným letům na Měsíc. Uskutečnila se z něj jen jedna část - vypuštění orbitální stanice.
Vlajka Evropské unieJiž počtvrté se Česká astronomická společnost spolu s řadou dalších astronomických institucí a organizací v České republice zapojí do Evropské noci vědců. Ke zhruba 200 městům v 30 zemích Evropy se poslední zářijový pátek (26.9.2008) přidá také řada astronomických míst v České republice.
Astronomové prostudovali protoplanetární disky okolo mladých, Slunci podobných hvězd. Díky kombinaci důmyslných postupů a možností VLT mohli tyto disky prozkoumat v nebývalých detailech a odhalit tak pohyb a rozložení plynu v jejich vnitřních částech.
Logo Astronomické olympiády, autor: Jan KlusáčekOtevíráme pro Vás již šestý ročník Astronomické olympiády. Je určena zájemcům o přírodní vědy, o astronomii, o soutěžení, všem s chutí poměřit si svoje znalosti. Astronomická olympiáda probíhá na základních školách, víceletých gymnáziích a středních školách tříkolově.
Hřebínek pro měření expanze vesmíruTisková zpráva Evropské jižní observatoře (026/2008): Astronomové by prostřednictvím svých přístrojů rádi zodpověděli některé základní otázky, například jak probíhá expanze vesmíru, nebo objevili Zemi podobné planety obíhající kolem cizích hvězd. První představení nové kalibrační techniky pro přesné spektrografy je k těmto cílům opět přiblížilo. Metoda je založena na technologii zvané "frekvenční laserový (optický) hřeben", za kterou byli autoři oceněni Nobelovou cenou, a byla představena tento týden v časopise Science.
Nainstalovaný nový dalekohled NewtonV polovině letních prázdnin vyhlásila vsetínská hvězdárna veřejnou soutěž o pojmenování jejího nového astronomického dalekohledu Newton 300/1700.
Jeho výrobcem je pan Jiří Drbohlav ze Rtyně v Podkrkonoší a na naši hvězdárně byl dalekohled nainstalován 14. července 2008. A hned o dva dny později s ním
proběhlo první, zatím jenom zkušební, astronomické pozorování. Nový dalekohled je určen zejména pro odbornou činnost, kterou se vsetínská hvězdárna zabývá, a
to je CCD fotometrie komet. Ale zpět k soutěži. Uzávěrka byla poslední prázdninový den v neděli 31. srpna 2008 a celkem se sešlo úctyhodných 65 návrhů, ze
kterých byl následně vybrán jeden vítězný.
J. Grygar při přednášce v Ostravě dne 20. září 2008. Autor: P.KubalaO tomto víkendu zavítal na sever Moravy náš přední popularizátor astronomie a čestný předseda České astronomické společnosti dr. Jiří Grygar. Na jednu z jeho přednášek jsme se vydal i já…
Obr. 3: centrování hlavního zrcadla; pohled do tubusu při nevycentrovaném zrcadle (A), pohled do tubusu při vycentrovaném zrcadle (B); 1 - objímka sekundárního zrcadla, 2 - okulárový tubus, 3 - objímka sekundárního zrcátka, 4 - hlavní zrcadloTeleskopie: Nový seriál Jihlavské astronomické společnosti poskytuje cenné rady o konstrukcích astronomických přístrojů v amatérských podmínkách. Autorem seriálu je doc. RNDr. Ivo Zajonc, CSc., autor mnoha publikací nejen o astronomické technice.
Sonda MAVEN určená k výzkumu atmosféry MarsuZ celkem 20 návrhů misí k rudé planetě vybrala NASA projekt nazvaný Mars Atmosphere and Volatile EvolutioN
(MAVEN). Již z názvu vyplývá, že hlavním předmětem zkoumání tentokrát bude atmosféra Marsu a její vývoj.
Start sondy je naplánován na konec roku 2013 a již od podzimu 2014 by měla na Zemi posílat cenná data o marsovské atmosféře.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 7. do 13. 7. 2025. Měsíc bude v úplňku. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Síť dalekohledů ATLAS má na kontě další zajímavý objev, mezihvězdnou kometu. Aktivita Slunce je velmi nízká. Noční svítící oblaka opět jednu noc výrazně potěšila pozorovatele oblohy. 1. července byla úspěšně vypuštěna další evropská meteorologická družice MTG-S1. K ISS dorazil zásobovací Progress MS-31. 75 let by se dožil Yuji Hyakutake, jehož kometa ozdobila jarní oblohu v roce 1996.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
