Články

08.10.2004 09:44 Tomáš Metelka Hvězdy

Kosmické observatoře NASA zkoumají Keplerovu supernovu.

Před čtyřmi sty lety, v noci z 8. na 9.října 1604, se na obloze objevila nová hvězda tak jasná, že mohla soupeřit se kteroukoliv ze známých planet. Protože se shodou okolností poblíž nacházel Mars, Jupiter i Saturn, všimlo si vzápětí explodující hvězdy velké množství pozorovatelů. Snad nejlepší studii tenkrát provedl Johannes Kepler a proto byla později nazvána jeho jménem.

07.10.2004 16:26 František Martinek Kosmonautika

Z historie kosmonautiky - dramatický let Sojuzu 21

Svůj druhý kosmický let absolvoval Boris Valentinovič Volynov v roce 1976 na palubě kosmické lodi SOJUZ 21 a orbitální stanice SALJUT 5 společně s Vitalijem Žolobovem. Hlavním úkolem letu bylo snímkování zemského povrchu. Poprvé byly na pilotovaném objektu umístěny setrvačníky pro udržování stálé polohy stanice - šetřily se tak mj. pohonné látky. Během letu vznikla havarijní situace, která mimořádně změnila průběh celé expedice.

06.10.2004 15:08 Tomáš Metelka Kosmonautika

NASA postaví velký kosmický infračervený dalekohled

NASA zvažuje možnost stavby nového kosmického infračerveného dalekohledu, který by byl ekvivalentem čtyřicetimetrového přístroje. Navrhovaný Vesmírný Infračervený Interferometrický Dalekohled - Space Infrared Interferometric Telescope, zkráceně tedy SPIRIT, by se skládal ze dvou samostatných infračervených dalekohledů pohybujících se na protilehlých stranách společné základny tak, aby bylo možné dokonale spojit jimi získané obrazy, jako by se jednalo o jeden obrovský teleskop. SPIRIT je považován za součást rozvoje zahajovaných strategických programů NASA, které by měly dát odpověď na základní otázky o počátku vesmíru. Pokud bude schválen, měl by startovat za deset let, v roce 2014.

06.10.2004 14:31 Tomáš Metelka Kosmonautika

Zemřel astronaut Gordon Cooper

Gordon Cooper Jr., americký astronaut, který poprvé letěl do kosmu 15.května 1963 se šestým a posledním letem programu Mercury a který později velel lodi Gemini 5, zemřel v úterý 5.října 2004 ráno ve svém domě v Kalifornii. Bylo mu 77 let.

06.10.2004 08:29 František Martinek Kosmonautika

Z historie kosmonautiky - dramatický let Sojuzu 5

První start do vesmíru absolvoval Boris Valentinovič Volynov v roce 1969 na palubě kosmické lodi SOJUZ 5 společně s Alexejem Jelisejevem a Jevgenijem Chrunovem. Jejich úkolem bylo spojení s kosmickou lodí SOJUZ 4, která byla vypuštěna o den dříve s kosmonautem Vladimirem Šatalovem na palubě. Po úspěšném spojení lodí přestoupili Jelisejev a Chrunov, oblečení do skafandrů, do kosmické lodi SOJUZ 4 přes volný kosmický prostor. SOJUZ 4 pak přistál s novou posádkou na Zemi, SOJUZ 5 s Volynovem zůstal ještě na oběžné dráze kolem Země, přistání se mělo uskutečnit až následující den. Na dramatické okamžiky návratu vzpomíná Boris Volynov.

05.10.2004 21:17 Petr Bartoš Sluneční soustava

Geologické procesy na Zemi - živě

Po ničivém výbuchu v roce 1980 a větší erupci v roce 1986 se opět probouzí k životu sopka Svatá Helena v americkém státě Washington.

04.10.2004 19:51 Radek Kraus Kosmonautika

Luna 3 - pohled do minulosti výzkumu Měsíce

Po úspěšných startech Sputniků (1957 až 1958) přichází šéfkonstruktér sovětského kosmického programu S. P. Koroljev s iniciativou výzkumu Měsíce. Nezbytný souhlas od ústředních orgánů tehdejšího sovětského svazu získal na základě dopisu zaslaného generálnímu tajemníkovy ÚV KSSS (Ústřední Výbor Komunistické Strany Sovětského Svazu) N. S. Chrusčovovi. V dopise naznačil hlavní cíle programu, zásah měsíčního povrchu a pořízení snímků odvrácené strany Měsíce. Pro realizaci projektu byl schválen výnos pod názvem. "O zahájení prací na automatických lunárních sondách a nosné raketě pro ně". Program byl rozdělen do tří etap pod kódovým označení "E". První fáze programu "E 1" počítala s dopadem na měsíc. Luna 1 - sonda startovala (2. ledna 1959) na palubě upravené nosné rakety R7. Kolem měsíce proletěla ve vzdálenosti 5995 km, ale na jeho povrch nedopadla. Po obletu byla navedena heliocentrickou dráhu. Luna 2 - start proběhl 12. září 1959. Po 33 hodinách letu dopadla sonda na přivrácenou stranu měsíčního povrchu asi 800 km severně od rovníku (1° z.d., 30° s.š nebo 0.00° v.d., 29.10° s.š.). Ve druhá fázi "E 2" měla sonda obletět Měsíc a pořídit snímky odvrácené strany. Poslední fáze "E 3" počítala s dopravením jaderné bomby na měsíční povrch s následným odpálením. Závěrečná část projektu nebyla nikdy realizována.

04.10.2004 16:29 Tomáš Metelka Hvězdy

Dá se předpovědět supernova?

Supernovu je snadné pozorovat - bohužel až tehdy, když vybuchne. Zatím je nemožné ji s určitostí najít předem, můžeme tedy studovat až její velké finále a to ještě ne celé. Astronomové však soudí, že našli příznak toho, že se hvězda chystá vybuchnout.

V krátkém časovém období po sobě detekovala nedávno družice HETE 2 tři různě silné záblesky rentgenového záření. Pokud jsou s tím spojené astronomické modely pravdivé, pak tyto záblesky představují předzvěst mnohem silnějších záblesků gama paprsků, které jsou součástí výbuchu supernovy. Mnoho dalekohledů na celém světě právě teď pozoruje oblasti, kde k rentgenovým zábleskům došlo a doufají, že zachytí supernovu tak říkajíc při činu, v okamžiku exploze.

04.10.2004 15:38 František Martinek Kosmonautika

Nový robot - nejlepší přítel kosmonautů

Vědci z kosmického střediska Johnson Space Center (NASA) v Houstonu (Texas) uskutečnili v poušti Utah zkoušky robota, který může astronautům sloužit jako dobře vycvičený pes. Například může doprovázet kosmonauty, putující po povrchu Marsu "vycházkovým tempem", může nosit geologické vzorky či vědecké přístroje. Může se tedy stát nejlepším "přítelem" kosmonautů při průzkumu těles sluneční soustavy.

04.10.2004 15:22 František Martinek Kosmonautika

Japonská miniraketa Camui-50P

Jedna japonská univerzita navrhla konstrukci malé rakety, určené pro kosmonautické nadšence - amatéry, kteří jsou ochotni za ni zaplatit částku 2,1 miliónu japonských jenů (19 000 amerických dolarů). Na trhu se miniraketa objeví ještě v tomto měsíci (říjen 2004).

Raketu s názvem Camui-50P navrhla a vyrobila skupina vědců univerzity v Hokkaidó. Je schopna dosáhnout výšky 1 km během 3 sekund po startu. Délka rakety je 1,6 m, hmotnost 10,5 kg a nosnost asi 0,5 kg. To znamená, že může nést například malou videokameru.

04.10.2004 15:11 František Martinek Kosmonautika

SPUTNIK 1 - 47. výročí startu

Právě dnes, 4. 10. 2004, uplynulo již 47 let od vypuštění první umělé družice Země SPUTNIK 1. Tato sovětská družice byla pracovně označovaná jako "SP-1" (Sputnik prostějšij - nejjednodušší družice). První družice byla dopravena na oběžnou dráhu pomocí nosné rakety R-7 při startu z kosmodromu, který později obdržel název Bajkonur.

04.10.2004 08:56 František Martinek Sluneční soustava

Mars: kam zmizela voda a atmosféra Marsu?

Na palubě evropské kosmické sondy Mars Express, která od 25. 12. 2003 obíhá kolem rudé planety, je umístěn mj. přístroj ASPERA-3. Jeho úkolem je studovat vzájemnou interakci tzv. slunečního větru s atmosférou Marsu. Vědci předpokládají, že právě částice slunečního větru, které doslova bombardovaly ovzduší Marsu miliardy roků, způsobily současný stav: Mars tak přišel téměř o veškeré zásoby plynů, obklopujících planetu. V současné době je atmosféra Marsu přibližně 100krát řidší než pozemské ovzduší.

03.10.2004 16:13 Milan Halousek Kosmonautika

Světový kosmický týden 2004

Týden mezi 4. a 10. říjnem je každoročně vyhlašován jako Světový kosmický týden.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 65 z 3. 10. 2004

03.10.2004 16:07 redakce Kosmonautika

Vědecká kavárna Britské rady na téma dobývání vesmíru

13. 10. 2004 od 20.00 Britská rada pořádá vědeckou kavárnu, tentokrát na téma dobývání vesmíru, a to v prostorách kavárny The Globe, Pštrossova 6, Praha 1.

03.10.2004 13:22 Tomáš Metelka Kosmonautika

SpaceShipOne je připraven na pondělní let

Komisaři Ansari ceny X potvrdili, že pilot Mike Melvill se ve středu dostal s letounem SpaceShipOne až do výšky 102.870 metrů, tedy o více než 2 km výše než se původně předpokládalo. První kvalifikační let o cenu X tedy byl úspěšný. Druhý start bude následovat již toto pondělí - 4.října 2004.

03.10.2004 12:55 Tomáš Metelka Kosmonautika

Nové exoplanety bude možná odhalovat obrovská Camera Obscura

Institut NASA vybral Coloradskou universitu (CU) v Boulderu pro rozpracování návrhu jak mohou být použity již existující technologie pro studium planet obíhajících okolo vzdálených hvězd. Navržen byl koncept nejstaršího fotografického přístroje na světě - Camery Obscury - dírkové komory, kterou si staví děti v hodinách fyziky a jejíž princip znal už Aristoteles (384-322 před naším letopočtem).

03.10.2004 12:31 Tomáš Metelka Úkazy

Seskupení Venuše - Regulus

V neděli a v pondělí ráno lze před východem Slunce přímo nad východním obzorem spatřit těsné seskupení planety Venuše a hvězdy Regulus ze souhvězdí Lva. Zajímavá dvojice vychází nad obzor okolo 3:30 SELČ a nelze ji nad východním obzorem přehlédnout až do doby než se ztratí ve slunečním svitu. (mapku si lze zvětšit)

03.10.2004 02:23 Libor Lenža Sluneční soustava

Inspirující setkání Společnosti pro meziplanetární hmotu

Vystoupení Petra Pravce na setkání Spoleenosti pro meziplanetární hmotu na Hvizdárni Valašské Meziíeí ve dnech 1.-3. íjna 2004.

První tři dny měsíce října byla a jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí vyhrazeny členům a příznivcům Společnosti pro meziplanetární hmotu. Meziplanetární hmota v podobě meteoroidů, meteorů, meteoritů, planetek či komet má celou řadu aktuálních problémů a nezodpovězených otázek, které jsou stále předmětem výzkumu. K poznatkům, které již známe (nebo si to alespoň myslíme), je potřeba přiřazovat poznatky nové. Proto bylo setkání tohoto druhu lákadlem i pro další zájemce.

01.10.2004 16:47 Miroslava Hromadová Kosmonautika

Richard Branson plánuje komerční lety do vesmíru

Richard Branson plánuje komerení lety soukromým raketoplánem Virgin Galactic

Britský miliardář Richard Branson, který chystá komerční lety do vesmíru, doufá, že vlastním raketoplánem vyšle v nejbližší době do vesmíru tisíce astronautů.

01.10.2004 13:11 Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Globální oteplování by mohlo způsobit dobu ledovou

Globální oteplování by mohlo zanedlouho v Severní Americe a západní Evropě způsobit dobu ledovou. Tento paradoxní scénář získává stále větší podporu mezi ekology a klimatology. Snímky, které byly pořízeny americkou družicí DMSP (Defense Meteorological Satellite Program), ukazují stav arktického ledu v roce 1979 a 2003.

Vyhledávání v článcích