Na ISS je nyní na pár dní opět šest lidí. Zleva: S. Furukawa, M. Fossum, S. Volkov, A. Ivanišin, D. Burbank a A. Škaplerov. Autor: NASAVe středu 16. listopadu se k Mezinárodní kosmické stanici připojila kosmická loď Sojuz TMA-22 a z jejích modulů na palubu stanice přestoupili tři kosmonauti. Dorazili jako bájní hrdinové na poslední chvíli, aby zachránili situaci a veliká kosmická stanice nemusela na oběžné dráze naprosto osiřet.
Oblaka primordiálního plynu ve vesmíru na základě počítačových simulacíAstronomům se vůbec poprvé podařilo pozorovat starodávná oblaka primordiálního plynu, který vznikl krátce po velkém třesku (po vzniku vesmíru). Složení plynu odpovídá teoretickým předpokladům a poskytuje přímé svědectví podporující moderní kosmologické vysvětlení původu částic ve vesmíru.
Leonidy v roce 2001 a souhvězdí Lva.Meteorický roj Leonid je pravidelnou ozdobou listopadové oblohy. Podobně jako u jiných rojů, není jeho aktivita každý rok stejná. Letos se očekává průměrná frekvence asi 10 meteorů za hodinu.
AstropisV sobotu 26. listopadu 2011 se v budově Akademie věd na Národní třídě 3 v Praze, v sále č. 206 uskuteční další, v pořadí již devátý Den s Astropisem, tedy setkání čtenářů Astropisu a příznivců astronomie s předními českými odborníky v průběhu přednáškového celodenního maratonu. Akci spolupořádá Odbor mediální komunikace Střediska společných činností AV ČR a tradičně též Česká astronomická společnost. Velké poděkování patří firmě Ariga, bez jejíhož sponzoringu bychom se při pořádání neobešli.
Mlhovina Tarantule - kombinovaný snímek v oboru X a IR zářeníOblast intenzivního vzniku hvězd - 30 Doradus - je jedna z největších v blízkém okolí naší Galaxie, která byla objevena v sousední malé nepravidelné galaxii s názvem Velké Magellanovo mračno (vzdálenost 160 000 světelných roků). Přibližně 2 400 velmi hmotných hvězd uprostřed oblasti 30 Doradus, známé též jako mlhovina Tarantule (Tarantula Nebula), produkuje intenzivní záření a silný hvězdný vítr.
3, 2, 1, START!. Autor: TV NASAZe stejné startovací rampy jako kdysi Sputnik nebo Jurij Gagarin se v pondělí 14. listopadu 2011 vydala k Mezinárodní vesmírné stanici ISS rusko-americká trojice odvážlivců, kteří budou následujícího bezmála půl roku na palubě orbitálního komplexu posunovat dále hranice lidského poznání. Jejich start se i přes typicky nepříjemné zimní počasí uskutečnil brzy ráno, v 5:14 našeho času, tj. 10:14 dopoledne místního času na Bajkonuru, náš přenos začal ve 4:30.
Mapa oblohy 16. 11. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 14. 11. do 20. 11. 2011.
Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter je viditelný téměř celou noc. Večer je obtížně vidět dvojice Merkur - Venuše. Mars je nejvýše ráno. Za svítání je nad jihovýchodem Saturn a Spica. Slunce vždy stojí za pohled, ať už v bílém světle, nebo v čáře h-alfa. Phobos je pro Rusko zakletý měsíc.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 16. listopadu 2011 v 18:00 SEČ.
Sluneční skvrna AR1339. Zdroj: SDO/NASA.Slunce nám už asi týden - pokud nám to nekazí inverze - nastavuje krásně skvrnitou tvář s dominující sluneční skvrnou AR1339. Díky své velikosti, která v delším rozměru přesahuje 180 tisíc km a vešlo by se tak do ní vedle sebe asi 14 Zemí, je skvrna viditelná přes bezpečný filtr malým dalekohledm či i očima. Do redakce již došlo několik zdařilých snímků, za které děkujeme. Skvrnu budeme moci pozorovat ještě přibližně týden...
První tři američtí astronauti
Že prvním člověkem ve vesmíru byl sovětský kosmonaut
Jurij Alexejevič Gagarin,
ví téměř každý. Pokud se však budete chtít dozvědět, kdo z Američanů se stal prvním astronautem, zřejmě narazíte na jednu zvláštnost. Většinou bývá uváděn
John Glenn,
ale někdy se vyskytuje i jméno
Alan Shepard. Jak je to možné?
Spojení Tiangong 1 a Shenzhou 8 v představě malíře. Autor: spaceflightnow.comČína, ve svém kosmickém programu mílovými kroky dohánějící ostatní velmoci, si ve středu 2. listopadu na své konto připsala další rozhodující čin: podařilo se jí na oběžné dráze připojit loď Shenzhou 8 k pokusné kosmické stanici Tiangong 1. Byla to zkouška navigačních technologií, které v budoucnu budou životně důležité při stavbě vlastní čínské orbitální stanice.
Představa dvou blízkých hvězd v dvojhvězděO víkendu 11. - 13. listopadu 2011 se na Hvězdárně a planetáriu J. Palisy v Ostravě uskuteční tradiční, již 43. konference o výzkumu proměnných hvězd a exoplanet. Na programu je mnoho velmi zajímavých přednášek.
Posádka simulované mise Mars500. Autor: ESARekordní simulovaná mise na Mars skončila po 17 měsících s úsměvy na tvářích. Šest odvážných dobrovolníků mise Mars500 vystoupilo v pátek 4. lisopadu z jejich "kosmické lodi", aby byli přivítáni čekajícími vědci - šťastnými z toho, že riskantní podnik dopadl lépe, než kdokoli předpokládal.
Planetka 2005 YU55 na radarovém obrázku. Autor: Arecibo/Cornell UniV noci z úterý 8. na středu 9. listopadu 2011 projde relativně blízko Země relativně velký asteroid. Naše planeta se den co den setkává s meziplanetárním materiálem a každou noc můžeme vidět přímo v naší atmosféře končit tuny drobných částeček srážejících se s atmosférou v podobě meteorů. Aby se ovšem do blízkosti Země dostala natolik velká skála jako tentokrát, na to už je nutno si průměrně počkat něco kolem 30 let.
Mapa oblohy 9. 11. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 7. 11. do 13. 11. 2011.
Měsíc bude v úplňku. Jupiter je po opozici viditelný celou noc. Mars najdeme ráno nedaleko Regula ve Lvu. Na Slunci je největší skupina skvrn současného cyklu aktivity.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 9. listopadu 2011 v 18:00 SEČ.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2011 obdržel snímek
"Ganymed a jeho stín", jehož autorem je Karel Sandler.
Mimořádné postavení planety Jupiter na noční obloze svým jasem a majestátným pohybem po ekliptice, který zajišťuje pozorovatelnost této planety vždy déle než půl roku, způsobilo, že u všech velkých kultur v historii byla tato planeta spojována s nejvyšším božstvem, od babylonského Marduka, přes egyptského Amona a řeckého Dia až po římského Jupitera, a toto jméno od té doby přijala i astronomie jako oficiální název této planety.
Nejlepší snímek komety zatím od slavného fotografa komet R. Ligustriho.Kometa C/2010 X1 (Elenin) - jedna z nejvíce medializovaných komet tohoto roku - se rozpadla při průchodu kolem Slunce a na několik týdnů nebyla pozorovatelná. Až v říjnu se teoreticky měla objevit na obloze severní polokoule. Astronomové napjatě očekávali, co z komety zbude. V posledních říjnových nocích se konečně dočkali potvrzení, na dráze komety se několik týdnů pohybuje už jen nezřetelný oblak prachu.
Sonda Fobos-Grunt na dráze kolem MarsuRuská kosmická agentura připravuje po dlouhé době opět vypuštění meziplanetární sondy, tentokráte k Marsu, respektive k jeho měsíci Phobos. Sonda pojmenovaná Fobos-Grunt by měla odstartovat 9. listopadu 2011. Zhruba o dva týdny později - 25. listopadu 2011 - se k rudé planetě vydá také americká kosmická sonda, která na její povrch dopraví pojízdnou laboratoř Curiosity.
Astronomický pavilon AsÚ AVČR. Autor: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin AVČRV následujících dvou dnech 4. a 5. listopadu 2011 proběhnou v Astronomickém ústavu AV ČR v Praze - Spořilově (Oddělení galaxií a planetárních systémů) dny otevřených dveří. Těšit se můžete na následující program se zajímavými přednáškami.
Jiří Grygar. Zdroj: TV NoeNa sobotu 5. listopadu 2011 na TV Noe se chystá premiéra Žní objevů 2010, 1. díl, s dr. Jiřím Grygarem. Žeň objevů 2010, první díl, nám přiblíží astronomické výzkumy ve Sluneční soustavě.
Galileo byl pravděpodobně první, kdo použil vynález dalekohledu k pozorování noční oblohy - narazil ovšem na odpor církve. Autor malby: Jean-Léon Huens.V pátek 4. listopadu od 19 hodin se ve Velkém sále DDM DELTA Pardubice uskuteční mimořádně zařazená populární přednáška Ing. Antonína Švejdy, pracovníka Národního technického muzea v Praze, na téma "Dalekohledy a pozorovací technika". Na přednášku zve širokou veřejnost Hvězdárna barona Artura Krause, Astronomická společnost Pardubice a pardubická pobočka Jednoty českých matematiků a fyziků.
Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích a Astronomické společnosti Pardubice.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
