Logo Noci vědcůAstronomický ústav AV ČR, v.v.i. v rámci Evropské noci vědců připravil následující mimořádnou nabídku pro veřejnost zahrnující prohlídku areálu observatoře, pozorování oblohy dalekohledy a prohlídku specializovaných pracovišť při jejich činnosti. Vše zdarma. Návštěvníci se na pracovištích setkají s vědci, kteří zde práci v průběhu roku přímo vykonávají. Uvidíte u nás také dvě mimořádné výstavy.
Čas od času, zhruba jednou ročně, se objeví zpráva, že blízko planety Země má prolétnout planetka. Někdy se na veřejnost dostane také informace, s jakou pravděpodobností se s planetkou můžeme srazit. Jak se tato pravděpodobnost počítá, vysvětloval posluchačům Nebeského cestopisu doktor Petr Scheirich z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky.
Nové snímky ukazují připravenost HST pro další výzkumZ oběžné dráhy Země přišla výborná zpráva - Hubbleův kosmický dalekohled je připraven začít plnit další vědecké úkoly. Květnová oprava a upgrade byly úspěšné, testování a kalibrace skončilo. Můžeme se těšit na další příděl fotografií a objevů.
Exoplaneta s měsícem v představě malířeOd vypuštění družice NASA s názvem Kepler počátkem tohoto roku astronomové netrpělivě očekávají objev první planety podobné Zemi, obíhající kolem jiné hvězdy než Slunce. Tým vědců, jehož vedoucím je David Kipping (University College London) si myslí, že družice bude schopná zaregistrovat rovněž přítomnost dostatečně velkých "exoměsíců", obíhajících kolem planet mimo Sluneční soustavu. Tyto závěry budou publikovány v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.
Discovery po přistáníRaketoplán Discovery má za sebou úspěšnou misi na Mezinárodní kosmickou stanici, přistál po 24hodinovém odkladu 12. září ve 2:53 SELČ v Kalifornii. Přenos zde běžel od 1:40.
Zámecká hvězdárna v ziměV minulých měsících jste se mohli v článku Deštivé znovuotevření Holešovské hvězdárny dočíst o tom, že v Holešově mají nově opravenou hvězdárnu, mohli jste se také dočíst něco o historii hvězdárny, ale také o tom, že se čeká na stanovení oficiální otvírací doby...
Akreční disk kolem bílého trpaslíkaKosmický dalekohled XMM-Newton, který na oběžnou dráhu kolem Země vypustila Evropská kosmická agentura, objevil na základě pozorování v oboru rentgenového záření vesmírnou "Rosettskou desku". Pořídil totiž první detailní snímek tzv. bílého trpaslíka, kroužícího kolem druhé složky dvojhvězdy, který může explodovat během příštích několika miliónů roků jako speciální typ supernovy. Tyto supernovy jsou využívány jako "standardní svíčky" k určování vzdáleností ve vesmíru a tudíž k pochopení rozpínání vesmíru.
Exoplanéta Corot-7b (COROT-Exo-7b) bola objavená vo februári 2009 sondou COROT. Obieha hviezdu Corot-7 a je doposiaľ najmenšou známou exoplanétou. Jej priemer je iba 1,7 krát väčší ako priemer Zeme.
ASE Pregue 2009Ve dnech 4. - 10. října se v České republice uskuteční ojedinělé a prestižní setkání celosvětového významu: XXII. mezinárodní kongres účastníků kosmických letů ASE Prague 2009. Padesát astronautů, kosmonautů a taikonautů s doprovodem si bude celý týden v Praze a dalších českých a moravských městech vyměňovat profesní zkušenosti a propagovat rozvoj znalostní společnosti, mezinárodní solidarity a spolupráce, inspirovat mladé lidi ke studiu vědy, techniky a přírodních věd, a popularizovat kosmonautiku u nejširší české veřejnosti.
Tisková zpráva Sdružení pro dopravní telematiku z 2. září 2009.
Luboš Kohoutek Vyberte nejvýznamnější osobnost české vědy a techniky - tak zní název ankety, kterou vyhlásila nadace Česká hlava na serveru technet.cz. Hlasovat je možno do konce září. Mezi navrženými osobnostmi je také astronom Luboš Kohoutek. Připomeňme si jeho život a jakých úspěchů během své vědecké kariéry dosáhl.
Čas v nejznámější podobě...V minulém díle našeho povídání o čase jsme si vysvětlili základní pojmy o čase a jejich původ. Dále jsme zmínili nejdůležitělší aspekty času spojené s pohybem Slunce a jeho projekcí na obloze. Dnes se budeme zabývat dalším druhem v astronomii velmi užívaného času, a sice času hvězdného.
SkyWatcher TelescopeOpět po roce vyhlašuje Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS výběrové řízení na zapůjčitele přístrojové techniky. Níže popsané přístrojové vybavení bude zapůjčeno na dobu 1 roku jednomu z přihlášených zájemců, který nejlépe splní podmínky zápůjčky.
Sluneční hodiny v LondýněSlovo „čas“ patří k nejběžnějším pojmům používaným v mezilidské komunikaci. Jeho smysl chápeme intuitivně. Pokud bychom ho však chtěli definovat, dostaneme se do potíží.. Z hlediska klasické logiky jde o tzv. „kategorii“, tedy pojem tak obecný, že ho již definovat nelze. Chápeme ho na základě zkušenosti, že události ve světě lze seřadit podle toho, která nastala dříve a která později. V důsledku elementární životní praxe rozlišujeme minulost, přítomnost a budoucnost.
Ve středu 9. září v 17 hodin pořádá Hvězdárna a planetárium J. Palisy v Ostravě vernisáž výstavy Snové krajiny. Zároveň začíná 8. ročník Astronomického repetitoria.
Mezera v disku u EE Cep, zákryt 2003Na přelomu roku 2008 a 2009 byla vyhlášena kampaň na pozorování extrémně dlouhoperiodické zákrytové dvojhvězdy EE Cephei. Jedná se o dvojhvězdu s periodou oběhu 5,6 roku a je velmi vzácná tím, že ji pozorujeme takřka přesně z boku, v rovině oběhu. I přes velikou vzdálenost obou složek dvojhvězdy tak dochází k zákrytům - jedna složka přejde před druhou. Protože k zákrytům dochází jen jednou za 5,6 let, je důležité co nejlépe je zachytit fotometricky.
Logo Noci vědcůI v roce 2009 se Česká astronomická společnost zapojí do projektu Evropská noc vědců. V pátek 25. září tak budete moci navštívit přes 20 míst v České republice, kde vás čeká zajímavý vědecký program s astronomickou tematikou směřovanou samozřejmě k Mezinárodnímu roku astronomie. Na této stránce následuje přehled všech programů jednotlivých institucí, které se zapojily.
ČAM 2009.08 (icon)Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2009 obdržel snímek
mlhoviny LBN 468 v souhvězdí Kefeus, jehož autorem je Lukáš Kolář.
Když jsem se poprvé podíval na Mléčnou dráhu s pomocí dalekohledu, zatajil se mi dech. To obrovské množství hvězd, při kterém si člověk uvědomí svoji nicotnost, je ohromující. Snímky z těchto oblastí kolem galaktické roviny, jako například oblast v Kefeovi zvolená autorem, budou vždy výjimečné.
Plastika Sluneční soustavyVe středu 2. září 2009 se v galerii Mázhaus na Perštýnském náměstí v Pardubicích uskutečnila vernisáž dětských prací na téma Mezinárodní rok astronomie. Tuto vernisáž uspořádala Základní škola Závodu Míru v Pardubicích, z níž také pochází vystavené práce. Členská škola ASPnet UNESCO (které vyhlásilo rok 2009 rokem astronomie) tak oslavila 30. výročí svého působení.
Pension "Tlustá dáma"Astronomická společnost Most Vás srdečně zve na tradiční setkání severočeských astronomů, které se uskuteční v pensionu "Tlustá dáma" (Ostrov pod Sněžníkem u Děčína) od 18. do 20. září 2009.
Obr. 4 Koncová část helioskopu se zrcadlem. A) šroub regulace polohy zrcadla, B) osový šroub upevňující destičku zrcadla, C) uzávěr tubusu, D) ocelová pružina, E) nosná destička zrcadla, F) plechová příchytka zrcadla se šroubem, G) tubus přístroje, H) zrc Sledování sluneční fotosféry patří k nejpoutavějším amatérským pozorováním, které mohou mít při systematické práci i svůj vědecký význam. Rychle se měnící vzhled slunečních skvrn je zajímavý i pro začínající hvězdáře-amatéry, kteří si pro tyto účely snaží obstarat vhodný dalekohled.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov.
Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom.
Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn.
Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
