Představa exoplanety Kepler-10c Autor: David A. Aguilar (CfA)Astronomové oznámili, že se jim podařilo objevit nový typ exoplanety – kamenné těleso o hmotnosti srovnatelné se 17násobkem hmotnosti Země. Teoretikové se domnívali, že takové planety nemohou vzniknout, protože jakékoliv tak robustní těleso by zachytilo plynný vodík z okolí během svého růstu a vytvořilo by obří plynnou planetu podobnou Jupiteru. Tato planeta je kamenným tělesem a je mnohem větší než doposud objevené „super-země“. Nově objevená exoplaneta dostala přídomek „mega-země“.
NLC nad Baltickým morom. Autor: Marián DujničSezóna nočních svítících oblak (krátce NLC z anglického noctilucent clouds) právě začala. Během noci na úterý se již dala pozorovat také z České republiky.
Pozorovatelé hlásili výskyt stříbřitě bílých oblak v době, kdy ostatní jsou již temná. Je to díky jejich velké výšce nad zemí. Každé léto kolem slunovratu se vytváří v polárních oblastech a s tím, jak narůstá jejich rozloha, začínají být viditelné i ze střední Evropy. Je to i díky tomu, že Slunce již neklesá tak hluboko pod obzor. Kolem 21. června totiž nenastává ani astronomická noc, když Slunce nezapadá ani 18° pod obzor. Běžný oblak se vyskytuje běžně ve výškách do deseti kilometrů, ale NLC jsou ve výškách kolem 80 km. Sem i v pokročilé noci před 23. hodinou, nebo ráno po 3. hodině, ještě Slunce svítí.
Skvrna v AR 2079 7. června 2014, ořez Autor: Maxim UsatovStřední Evropu okupuje výběžek mohutné tlakové výše a to je příznakem nejen vysokých teplot, ale také klidné atmosféry nad našimi hlavami. To se příznivě projevuje na pozorování večerních planet, ale také při pozorování Slunce. Byly okamžiky, kdy byl vzduch zcela klidný a obraz se i několik sekund prakticky nehýbal. Jak vypadají výsledky amatérů, kteří se na povrch Slunce v posledních dnech zaměřili?
Schéma pozice asteroidu vůči Zemi a Marsu 8. 6. 2014 Autor: NASAVíce než třísetmetrový vesmírný „macek“ se v neděli 8. června přiblížil k Zemi, bohudík pouze na bezpečnou vzdálenost přes milion kilometrů (minul nás asi třikrát dále, než náš Měsíc). NASA vesmírnou skálu s kódovým označením 2014 HQ124 řadí mezi tzv. potenciálně nebezpečné objekty (anglická zkratka PHA), nicméně bát se jí není třeba.
Profesor Zdeněk Kopal Autor: Česká astronomická společnostK uctění památky význačného českého astronoma 20. století Prof. RNDr. Zdeňka Kopala, DSc. (* Litomyšl, 4. 4. 1914; + Manchester 23. 6. 1993) zřizuje Česká astronomická společnost Kopalovu přednášku jako ocenění českého astronoma/astronomky za významné vědecké výsledky, dosažené v několika posledních letech a uveřejněné ve světovém vědeckém tisku. Výkonný výbor České astronomické společnosti určil termín, do kterého je možné podávat návrhy na udělení Kopalovy přednášky pro rok 2013. V letošním roce lze nominace zasílat do 30. června 2014.
Mapa oblohy 11. června 2014 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 9. 6. do 15. 6.
Měsíc bude kolem úplňku. Jupiter se po setmění kloní k západu. Nejlépe je vidět Mars a Saturn. Ráno je jen s obtížemi viditelná Venuše. Aktivita Slunce se zvýšila. Pokračují pozdně večerní přelety stanice ISS. Začíná sezóna nočních svítících oblak.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 11. června ve 23:00 SELČ.
Helena Nováková Autor: Radmila HlinicováNení obvyklé psát nekrology na zemřelé, kteří v době úmrtí nebyli členy ČAS. V tomto případě však činíme výjimku, jejíž důvody jsou zřejmé z následujícího textu.
Hvězdárna Žebrák Autor: Jaromír CieslaNa konci dubna 2014 jsem navštívil jednu z malých a dnes zase živých hvězdáren, hvězdárnu v Žebráku. Kromě hvězdárny samotné je zajímavá i historie místa, kde se nachází královské komorní město Žebrák...
Jádro komety 209P/LINEAR osahané radioteleskopem Arecibo Autor: Arecibo Observatory/NASA/Ellen Howell, Patrick TaylorKomety se do blízkosti Země nedostávají zase až tak často, nadto aby se staly cílem radarového výzkumu. Nyní se tak ale stalo a můžeme přinést radarové snímky jádra komety 209P/LINEAR.
prachový disk kolem hvězdy HR 4796A pořízený přístrojem SPHERE - eso1417 Autor: ESO/J.-L. Beuzit et al./SPHERE ConsortiumNa dalekohled VLT byl namontován revoluční nový přístroj pro výzkum exoplanet
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (017/2014): Na dalekohled ESO/VLT, který pracuje na observatoři Paranal v Chile, byl nainstalován nový přístroj SPHERE (Spectro-Polarimetric High-contrast Exoplanet REsearch instrument). Toto výkonné zařízení je určeno ke hledání a výzkumu exoplanet. K tomuto účelu využívá kombinaci řady nejmodernějších technologií. Nabízí výrazně vyšší výkon ve srovnání se současnými přístroji a již během prvních dní pozorování byla s jeho pomocí získána řada působivých záběrů prachových disků kolem blízkých hvězd i jiných objektů. Přístroj SPHERE vyvinulo a postavilo konsorcium mnoha evropských institucí pod vedením Institut de Planétologie et d'Astrophysique de Grenoble (Francie) a ve spolupráci s ESO. Očekává se, že SPHERE přinese revoluci do výzkumu exoplanet a disků kolem hvězd. *
chromosféra Autor: Petr KomárekV sobotu, 7. června od 10:00 do 18:00 ožije Pernštýnské náměstí a náměstí Republiky v Pardubicích vědou! Astronomové z místní Hvězdárny barona Artura Krause DDM ALFA a Astronomické společnosti Pardubice zvou na veřejné pozorování Slunce. Návštěvníkům se tak během dne naskytnou hned dva jedinečné pohledy na naši nejbližší hvězdu. Připomeneme si tak, století od spuštění jednoho z prvních solárně vědeckých programů, který vznikl právě v Pardubicích.
Hvězdárna a radioklub Karlovy Vary Autor: Hvězdárna Karlovy varyHvězdárna Karlovy Vary hledá pracovníky na následující pracovní pozice: obchodní zástupce, projekty v oblasti grantů, odborný astronomický pracovník, demonstrátor (průvodce) programem hvězdárny, pracovník pro distribuci propagačních materiálů hvězdárny
Vypuštění balónu v rámci projektu SDS Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. ve spolupráci se Slovenskou organizací pro vesmírné aktivity SOSA pořádá ve dnech 13. až 15. června 2014 přeshraniční setkání odborníků, studentů a dalších zájemců o problematiku a možnosti letů do stratosféry. Akce je pořádána v rámci projektu Společně do stratosféry, podpořeného Fondem mikroprojektů.
Mlhovina Srdce Autor: Ondřej Podlucký
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2014 obdržel snímek „Mlhovina Srdce“, jehož autorem je Ondřej Podlucký.
Snad každý z nás má někde nějaké srdce, ať již v hrudi své či v hrudi někoho blízkého, někdo má platonické srdce daleko či blízko. Snad nejvzdálenější srdce má nyní vítěz fotografické soutěže Česká astrofotografie měsíce, zaštítěné Českou astronomickou společností. Vyfotografoval totiž mlhovinu tohoto jména, jinak však opatřenou téměř nic neříkajícím označením IC 1805.
Guerilla Observing Autor: Jan KondziolkaNa sobotu nám meteorologové hlásí krásné a slunečné počasí. K tomu se nám sešla i vhodná fáze Měsíce a viditelnost několika planet. Co víc si přát. Vyražme s dalekohledy mezi lidi a ukažme jim krásy oblohy!
Přednáška na praktiku pro pozorovatele proměnných hvězd Autor: Martin MašekSekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti pořádá další ročník
letního pozorovacího praktika pro pozorovatele proměnných hvězd. Praktikum bude
zaměřeno především na zvládnutí techniky pozorování proměnných hvězd pomocí CCD
kamery a digitální zrcadlovky. Tento program je vhodný zejména pro začátečníky. Praktikum se uskuteční v Peci pod Sněžkou v týdnu od 26. 7. do 2. 8. 2014.
Maketa modulu pro astronauty při představení lodi Autor: SpaceXVe čtvrtek 29. května nad ránem našeho času předvedla ruská loď Sojuz TMA-13M i navzdory svému nešťastnému číslu ukázkově perfektní spojení s Mezinárodní kosmickou stanicí. Na palubě Sojuzu přítomný Američan Reid Wiseman byl přitom další kapitolkou bolestivé závislosti NASA na ruských dopravních službách pro astronauty v časech diplomatické krize kvůli Ukrajině. O to vítanější bylo vystoupení Elona Muska ten stejný den v ředitelství SpaceX, při němž představil světu pilotovanou verzi Dragonu, která může být připravena již za dva roky.
Mapa oblohy 4. června 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 2. 6. do 8. 6.
Měsíc bude kolem první čtvrti. Hned po setmění můžeme pozorovat Jupiter, Mars a Saturn. Ráno je jen s obtížemi viditelná Venuše. Vyhledat lze taky kometu C/2012 K1 (PanSTARRS). Aktivita Slunce je velmi nízká. Stanici ISS uvidíme také před půlnocí.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 4. června ve 23:00 SELČ.
August Jan Bedřich Seydler Autor: WikipediePrvní červnový den uplyne 165 let od narození českého astronoma, fyzika a vysokoškolského profesora Augusta Seydlera. V astronomii se věnoval zejména pohybu a drahám planet či komet, přispěl také k řešení Keplerových rovnic. Dále se zabýval teoretickou fyzikou, mechanikou, filozofií i dalšími obory.
NGC 3590 Autor: ESO Tento nový snímek plný barev z 2.2 metrového dalekohledu MPG/ESO pracujícího na observatoři La Silla v Chile nám ukazuje otevřenou hvězdokupu NGC 3590. Hvězdy jasně září na popředí dramatické scenérie temných skvrn prachu a barevných oblaků zářícího plynu. Toto malé hvězdné seskupení poskytuje astronomům vodítko, jak se tvoří a vyvíjí hvězdy a také poskytuje informace nutné k poznání struktury spirálních ramen naší Galaxie.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc projde novem a večer se objeví u Merkuru. Ještě před novem však zakryje Plejády. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a jen o trochu výše Mars. Ráno je vidět hlavně Saturn a Venuše. Aktivita Slunce je střední. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Prototyp Starship S36 explodoval. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce a Proba-3 už zvládá dělat úplná zatmění Slunce na oběžné dráze Země. Mise Axiom-4 k ISS byla opět odložena. Před 110 lety se narodil astronom Fred Hoyle, který nám přinesl pojem Big Bang, neboli Velký třesk. Před rokem začala novodobá Česká cesta do vesmíru.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
