V pokračování našeho povídání o Slunci s RNDr. Michalem Sobotkou, DSc. se v tomto díle zaměříme ponejvíce na sluneční povrch a korónu.
Fotosféra i chromosféra jsou jistě témata, která sebou přináší mnoho zajímavého a poutavého. Co se děje ve fotosféře a chromosféře? Jakou mají teplotu? Proč s řídnoucí hmotou teplota na povrchu Slunce stoupá a dokonce v koróně, sluneční atmosféře, dosahuje milionových hodnot? Jaké jsou teorie k vysvětlení těchto jevů? Co se děje s hmotou na povrchu i nad ním? Skvrny, protuberance, erupce, výtrysky hmoty…
Letní měsíce nám přinesly především nejedno ohlédnutí se za zajímavými událostmi ve výzkumu Sluneční soustavy. A tak se hned v úvodu podíváme k trpasličí planetě Pluto a zhodnotíme si výzkum Marsu v posledních dvaceti letech. V dalších ukázkách se zaměříme na dvě nesrovnatelně odlišné hvězdy. Jednou bude veleobr Antares a druhou naše Slunce. Dále se podíváme, jak družice snímkují ledovce na Zemi a stavíme se na návštěvě u Blue Origin. Náhled na výsledky měření družice Gaia nám dá jedno z dalších videí. Poté si připomeneme úspěšné starty SpaceX a také dvě zatmění, z nichž jedno bylo viditelné i od nás. Na závěr nás čeká výročí Voyagerů a pohled na planetu Saturn. Nejprve ze Země a poté z loučící se Cassini.
Tak trochu ve stínu úplného zatmění Slunce pozorovatelného v USA 21. srpna probíhá právě teď na obloze úkaz viditelný i od nás: průlet planetky. Okem vidět není, ale už triedr či malý fotoaparát poslouží jako dostatečné nástroje k pozorování.
Úplné zatmění slunce 21. srpna 2017 proběhlo nad územím Spojených států amerických a tak tento vzácný jev mohlo sledovat velké množství lidí, ať už místních, nebo turistů z blízka i z daleka. Pozorování někdy zhatí počasí, a i v tomto případě na některých místech zatmění nebylo možné pozorovat vůbec. Naštěstí v dnešní době jsou krátkodobé předpovědi počasí už dostatečně přesné na to, aby se podle nich mohli lidé zařídit.
Nová data shromážděná pojízdnou vědeckou laboratoří Curiosity naznačují existenci hydrotermální aktivity v kráteru Gale. Ne dnes, ale v dávné minulosti, kdy mohly na rudé planetě Mars být rozmanitější podmínky, které mohly více vyhovovat případnému životu. Informují o tom astronomové v nové studii. Vědci zjistili, že koncentrace chemických prvků zinku a germania zde jsou 10× až 100× vyšší v porovnání s typickou marťanskou kůrou.
Firma, o které je poslední dobou opravdu hodně slyšet, americká SpaceX, už toho letos dokázala skutečně hodně – dvakrát vypustila raketu Falcon 9 s již předtím použitým prvním stupněm a také dopravila ke stanici ISS nákladní loď Dragon, jejíž hermetický modul rovněž navštívil stanici po několika letech podruhé; takovéto vícenásobné použití hardwaru má být přitom do budoucna běžnou praxí. To hlavní překvapení, které má SpaceX letos přichystat, nás však pořád ještě čeká – premiérový start superrakety Falcon Heavy.
21. srpna se ve Spojených státech odehrálo úplné zatmění Slunce. Dlouho očekávaná událost se stala jistě velmi sledovanou mnohými médii. Živé komentované vysílání úplného zatmění připravila i televize Noe, známá svým seriálem Hlubinami vesmíru.
Pojďme si tuto událost připomenout ještě jednou v repríze tuto neděli od 15:50 na TV Noe.
Přehled událostí na obloze od 28. 8. do 3. 9. 2017. Měsíc bude v první čtvrti. Jupiter mizí večer na západě. Saturn je za soumraku nad jihozápadem. V druhé polovině noci jsou nejvýše Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, projde kolem Jesliček. Blíží se zajímavé setkání Země s planetkou Florence. Aktivita Slunce je střední a je co pozorovat. SpaceX splnila závazek, když vypustila malou tchajwanskou družici. Úspěšná byla i menší raketa Minotaur. Další start chystají Indové a na neděli je v plánu přistání Sojuzu s částí posádky z ISS.
Astronomům se s použitím interferometru ESO/VLTI podařilo získat dosud nejdetailnější snímek cizí hvězdy – rudého veleobra Antares. Pozorování jim rovněž umožnilo vytvořit první mapu zachycující rychlost pohybu hmoty v atmosféře jiné hvězdy, než je naše Slunce. Mapa odhalila nečekané turbulence v rozsáhlé atmosféře Antara. Výsledky byly publikovány ve vědeckém časopise Nature.
Společnost pro meziplanetární hmotu, Amatérská prohlídka oblohy a Astronomický ústav AV ČR si dovolují pozvat všechny příznivce amatérské astronomie a meziplanetární hmoty na společný seminář, který se bude konat o víkendu 2. a 3. září 2017 v prostorách Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově.
Ačkoliv byla kometa C/2017 O1 objevena již 19. července, její definitivní označení nám dlouho nebylo známo. Najevo vyšlo až po více než měsíci, konkrétně 20. srpna.
Na Vysočinu padá večerní soumrak. Asi dva kilometry za Brtnicí na Jihlavsku, na kopci na louce u lesa skupina táborových vedoucích vykládá z postaršího Transitu astronomické dalekohledy. Zpovzdálí se ozývá hlahol. Pod kopcem se záhy objevuje šedesátka dětí, které míří nahoru na kopec k dalekohledům. Během krátké chvíle se děti rozdělují do skupinek, s vedoucími připravují jednotlivé dalekohledy a začínají zkoušet pozorovat první objekty večerní oblohy. Tak vypadá začátek večera na letním Astronomickém táboře Jihlavské astronomické společnosti.
Nová analýza dat z dalekohledu ESO/VLT a z jiných dalekohledů vůbec poprvé naznačuje, že pohyb hvězd v okolí supermasivní černé díry v centru Mléčné dráhy by mohl být ovlivněn efekty, jejichž existence vyplývá z Einsteinovy obecné teorie relativity. Výpočty naznačují, že dráha hvězdy S2 se jemně odchyluje od dráhy vypočítané s pomocí klasické fyziky. Tento výsledek je předehrou k mnohem přesnějším testům relativity, které provede přístroj GRAVITY, až bude pozorovat přiblížení hvězdy S2 k černé díře v roce 2018.
Kopule dvoumetrového dalekohledu se už dávno stala součástí ondřejovského okolí. V letošním roce, 23. srpna, uplyne už padesát let od slavnostního uvedení dvoumetrového dalekohledu do provozu. Letos, stejně jako před půlstoletím, to je středa.
Vědci nyní mohou dobře odhadnout věk jedné z nejúchvatnějších doposud objevených planetárních soustav – TRAPPIST-1, což je soustava sedmi planet velikosti Země obíhajících kolem mimořádně studeného červeného trpaslíka, který se nachází ve vzdálenosti 40 světelných roků od Země. Astronomové v nové studii uvádějí, že hvězda TRAPPIST-1 je docela stará: její věk se odhaduje na 5,4 až 9,8 miliardy roků. To je téměř dvakrát více než věk Sluneční soustavy, která se zformovala zhruba před 4,5 miliardami roků.
11. srpna 2017 pořádaly Jindřichohradecké místní dráhy a.s. spolu s naší Hvězdárnou akci „Noční Astrovlak“ na úzkorozchodné trase Jindřichův Hradec – Nová Bystřice, za účelem pozorování Perseid i dalších objektů oblohy v dobré tmě. Celé to spočívalo v tom, že kolem půl deváté večer z jindřichohradeckého úzkorozchodného nádraží vyjel vlak tažený parní lokomotivou U 37.002, zvanou „Sedmatřicítka“ která zanedlouho oslaví 120. narozeniny (1898). Zde si lidé mohli prohlédnout frkající, pískající a kouřící historickou parní lokomotivu, vyfotit, natočit. Cílem pak byla obec Hůrky v České Kanadě (kousek odtud, dá se říci, že co byste kamenem dohodili, je hraniční přechod do Rakouska v Nové Bystřici).
Pozorování takzvaných medúzovitých galaxií pomocí dalekohledu ESO/VLT odhalila dosud neznámý způsob, jakým superhmotné černé díry získávají hmotu. Zdá se, že mechanismus vzniku struktur tvořených plynem i hvězdami a připomínajících chapadla medúzy, které daly těmto objektům jméno, rovněž umožňuje, aby se plyn dostal až do centrální oblasti galaxie, stal se kořistí černé díry a jasně se rozzářil. Výsledky byly publikovány ve vědeckém časopise Nature.
Přehled událostí na obloze od 21. 8. do 27. 8. 2017. Měsíc bude v novu, nastává americké úplné zatmění Slunce. Jupiter mizí večer na západě. Saturn je za soumraku nad jihozápadem. V druhé polovině noci uvidíme Neptun a Uran. Ráno se ukazuje Venuše. Aktivita Slunce je střední a je co pozorovat. Po čtveřici startů raket v minulém týdnu očekáváme další dva starty, kterým bude dominovat start Falconu 9 s družicí Formosat-5. Rusové při výstupu na ISS vyzkoušeli nový skafandr.
NASA vybrala šest návrhů astrofyzikálních projektů kosmických observatoří k dalšímu rozpracování. Navrhované mise budou studovat gama záření a rentgenové paprsky přicházející z kup galaxií a neutronových hvězd, stejně tak i infračervené záření galaxií v mladém vesmíru a atmosféry planet za hranicemi Sluneční soustavy. Vybrané návrhy – tři v rámci programu MIDEX (Medium-Class Explorer) a tři v programu Explorers Missions of Opportunity – se zaměřují na vědecké výzkumy a vývoj přístrojů, které zaplní vědecké „mezery“ ve velkých projektech NASA.
Hvězdárna a planetárium Brno spolu se společností Charta Lintea připravuje jedinečný vesmírný příběh Robinsonka pro unikátní projekční systém digitálního planetária. Dětští diváci, ale také jejich dospělácký doprovod, budou doslova vtaženi do vesmírného dobrodružství. Premiéra je naplánována na počátek října tohoto roku!
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
