Radar MARSIS na palubě sondy Mars Express. MARSIS, radar na palubě evropské kosmické sondy Mars Express, nahlédl pod povrch rudé planety a pomyslně tak otevřel třetí dimenzi pro planetární výzkum. Úspěch této techniky je výzvou vědcům ke zvážení výběru dalších míst ve Sluneční soustavě, kde by se dala použít metoda, jako je radarový průzkum.Lenka SoumarováOstatní
Návrhy na udělení Kopalovy přednášky 2008 přijímá Výkonný výbor ČAS do 30. června 2008 na adrese Česká astronomická společnost, Boční II/1401, 141 31 Praha 4 nebo pouze elektronickou poštou na adresu cas@astro.cz s kopií na
suchan@astro.cz.
Ilustrační obrázek k prodloužení mise Cassini.NASA prodloužila činnost kosmické sondy Cassini o další dva roky. Její dosavadní úžasné objevy a detailní fotografie způsobily doslova revoluci v našich znalostech o planetě Saturn a jejích měsících.Ivo ZajoncOstatní
Obr. 5: prodloužení ohniskové vzdálenosti objektivu rozptylnou čočkou
Teleskopie: Nový seriál Jihlavské astronomické společnosti poskytuje cenné rady o konstrukcích astronomických přístrojů v amatérských podmínkách. Autorem seriálu je doc. RNDr. Ivo Zajonc, CSc., autor mnoha publikací nejen o astronomické technice.
Patrně jste jej nikdy neviděli a na ulici byste jej nepoznali. Pokud se však vážněji zajímáte o astronomickou fotografii, jistě jste se s jeho jménem již setkali. Skryt za poměrně průhlednou přezdívkou MMys na astronomických fórech věnovaných astrofotografii rozdává své rady a náměty takřka na potkání. Poučení u něho však najde nováček i fotograf zkušený.
Mnozí již poznali, že Astrofotografem roku 2007, o kterém tu mluvíme, se stal ing. Martin Myslivec z Hradce Králové.
Martinova cesta k úspěšné fotografii oblohy byla klasickou cestou českého astrofotografa. První astronomické krůčky za podpory otce, strýčka a vypůjčeného dalekohledu ho dovedly, můžeme-li to tak říci, až k astrofotografické proslulosti korunované získáním titulu Astrofotograf roku 2007. Z vyprávění Martina, jeho internetových stránek i dalších zdrojů jsme se dozvěděli, že to byla cesta dlouhá a mnohdy trnitá.
Projekt KYKLOPProjekt KYKLOP zahájený počátkem roku 2008 má za cíl pokusit se o kolektivní fotografování zajímavých astronomických úkazů. V současnosti je do projektu přihlášeno 34 astronomů. Z nich je téměř polovina (15) dokonce zahraničních. Na projektu tak spolupracují naši kolegové z Německa, Rakouska a samozřejmě i Slovenska. Díky tomu velikost báze, tj. vzdálenost dvou nejvzdálenějších pozorovatelů, činí ve směru Z<>V téměř 850 km, ve směru S<>J pak cca 420 km.
Neviditelné světlo na vlastní oči aneb experimenty z optikyHvězdárna a planetárium v Českých Budějovicích připravila pro své návštěvníky neobvyklou přednášku s počítačovou projekcí a optickými experimenty. Uvidíte na ní, co jste ještě neviděli – a to doslova !
Poměrně velké procento z téměř 290 doposud objevených exoplanet jsou jedinečné světy. Nejinak je tomu v případě exoplanety GJ 436c, kde rok trvá kratší dobu než den. Exoplaneta má navíc hmotnost asi 5x větší než naše Země a zařadila se tak do prestižního klubu „extra zemí“.
Sonda MRO vyfotografovala Phobos, měsíc planety Mars.Americká kosmická sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) pořídila nové detailní fotografie Phobosu – většího z měsíců planety Mars. Kamera HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment) na palubě sondy MRO pořídila dva snímky Phobosu v rozmezí 10 minut dne 23. 3. 2008. Vědci obě fotografie zkombinovali za účelem vytvoření stereo-snímku (3D).Pavel SuchanOstatní
Logo České astronomické společnostiTiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 113 z 10. 4. 2008.
Česká astronomická společnost ocenila Kvízovou cenou za rok 2008 Bc. Luboše Bráta z Pece pod Sněžkou. Cena Zdeňka Kvíze za rok 2008 byla udělena Luboši Brátovi za jeho přínos v oboru studia proměnných hvězd, především za jeho přínos k modernizaci přístupu celé Sekce pozorovatelů proměnných hvězd ČAS k pozorování proměnných hvězd prostřednictvím CCD techniky, k rychlému zpracování a katalogizaci výsledků i jejich dostupnosti široké komunitě pozorovatelů prostřednictvím webového rozhraní a tím i dostupnosti pro vědeckou komunitu, což se bezpochyby do budoucna projeví na užitečnosti získaných pozorování, i za jeho podíl na fungování časopisu Open European Journal on Variable Stars. Slavnostní předání ceny proběhne 12. dubna 2008 v Praze – Kolovratech na celostátním setkání poboček a odborných sekcí České astronomické společnosti a dalších astronomických institucí. Po předání ceny bude přednesena laureátská přednáška, která bude přístupná veřejnosti.
Exoplaneta velikosti Země v představě malíře.Základní metody, které jsou používány k pátrání po planetách obíhajících kolem jiných hvězd než Slunce, umožňují především objevy planet zhruba velikosti Jupiteru. Vzhledem k omezením současných technologií je nesnadné detekovat planety o menších hmotnostech. Avšak zřejmě brzy nastane změna.Petr SobotkaKosmonautika
První korejská kosmonautka Ji So-jeonTak už i Jižní Korea má svého prvního astronauta. Tedy přesněji řečeno astronautku, protože jméno Ji So-jeon je, ač to my Evropané nedokážeme poznat, ženské. Sojuz TMA-12 odstartoval 8. dubna po obědě a kromě korejské astronautky byli na palubě dva Rusové, mezi nimi Sergej Volkov, syn známého sovětského kosmonauta.František MartinekSluneční soustava
Evropská kosmická sonda Venus Express naměřila v atmosféře Venuše mimořádně proměnlivá množství oxidu siřičitého. Astronomové nyní musí rozhodnout, jestli se jedná o důkaz vulkanické aktivity Venuše či zda je jeho kolísavý výskyt spojen s doposud neznámým mechanismem, ovlivňujícím horní vrstvy atmosféry.Vladislav SlezákOstatní
Hvězdárna ŽebrákV roce 1824 dopadl do oblasti mezi obcemi Žebrák a Praskolesy meteorit. Rozpadl se
na několik kusů, ty největší jsou uloženy v Národnímu muzeu v Praze a
menší ve Vídni, další úlomky pak v muzeích po celém světě. Třetí
větší část nebyla nikdy nalezena, a tak se pokusíme dopadová místa najít i
se zájemci o zajímavý naučný výlet.
Valašská astronomická společnost (VAS) je nejnovějším kolektivním členem se statutem pobočky České astronomické společnosti, i když historie VAS je mnohem delší.
Planetka Mathilde (ilustrační fotografie)Astronomové z University of Maryland využili dalekohled na vyhaslé havajské sopce Mauna Kea k tomu, aby nalezli zřejmě nejstarší objekty ve sluneční soustavě.
Obr.3.: Zrcadlový dalekohled brněnské hvězdárny Devatenáctého března ráno v 7:12 h našeho času zaznamenala družice SWIFT (NASA) záblesk energetických fotonů gama. Tuto část oblohy právě sledovalo několik přehlídkových dalekohledů, které okamžitě zaznamenaly i protějšek záblesku ve viditelném oboru. Optický záblesk byl v maximu dokonce jasnější než šestá magnituda, takže poprvé v krátkých dějinách pozorování těchto tajemných jevů byl na noční obloze západní polokoule viditelný pouhým okem. Stal se tak na několik sekund nejvzdálenějším vesmírným jevem viditelným očima bez dalekohledu.
Jules Verne ATV u ISS, Autor: ESA V posledních dnech jsme měli možnost pozorovat na večerní obloze přelety ISS doprovázené evropskou automatickou zásobovací lodí ATV Jules Verne. Během nácviku spojovacího manévru se stále měnila jejich vzájemná vzdálenost - od několika málo metrů po desítky až stovky kilometrů - i jejich pořadí na dráze, a tak každý další přelet přinesl nějaké překvapení.
Holmes a Kalifornie (CAM 2008.03) midTitul Česká astrofotografie měsíce za březen 2008 obdržel snímek nazvaný Holmes a Kalifornie Vladany Šmídové z Plzně
Už by se mohlo téměř zdát, že se kometa 17P/Holmes natrvalo usadila nad našimi hlavami v souhvězdí Persea. Ale opravdu tomu tak není. Nejen že se pomalu přesouvá do souhvězdí Vozky, ale hlavně se od Slunce i Země stále více vzdaluje. Vzdaluje se, zvětšuje se a pomalu slábne. Její plynná koma stále expanduje a je již více než pětkrát větší než naše Slunce. Systém Země – Měsíc by se do ní vešel téměř dvacetkrát a naše Země téměř šestsetkrát.
Umělecká představa gama záblesku. Vesmírné družice i pozemní dalekohledy detekovaly 19. března vzdálený záblesk gama záření. Dosáhl rekordní jasnosti. Kdyby se v tu chvíli někdo díval do souhvězdí Pastýře, mohl by ho vidět okem. O této významné události Petru Sobotkovi více prozradil Doc. René Hudec z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
