Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
František Martinek Sluneční soustava

Kolik planet má Sluneční soustava?

iau0601a.jpg
Když se děti vrátí v září znovu do školy, možná se již budou učit nové složení planet naší Sluneční soustavy. Na zasedání Mezinárodní astronomické unie (IAU - International Astronomical Union), které se v současné době koná v Praze, se očekává hlasování o jasné definici planet, která doposud chybí. Organizace, která schvaluje pojmenování planet a měsíců od svého založení v roce 1919, bude diskutovat o návrhu ustanovit, že naše Sluneční soustava má 12 planet. Definitivně by se mělo rozhodnout na zasedání 2. sekce Generálního shromáždění IAU ve čtvrtek 24. srpna odpoledne.
redakce Ostatní

Sté jubileum českého astronoma Františka Linka

Link1200.jpg
narozen: 15. 8. 1906, Brno
zemřel: 28. 9. 1984, Paris

Zdeněk Ceplecha, Václav Bumba, Jiří Grygar, Jana Olivová

František Link patří mezi průkopníky české astronomie. Za druhé světové války založil Početní sekci České astronomické společnosti, která vykonala v předpočítačové době velké množství nenahraditelné práce. Po válce se roku 1948 stal ředitelem observatoře v Ondřejově. Inicioval výzkum Slunce a vztahů Slunce-Země, byl také průkopníkem vesmírného výzkumu.

Článek převzat a přeložen z kongresových novin Nuncius Sidereus III

František Martinek Exoplanety

Objevena mateřská hvězda již známé exoplanety

planet.jpg
Možná právě takto - jako v představě malíře - vypadá soustava OGLE-2003-BLG-235L/MOA-2003-BLG-53L při pohledu zblízka. Ne jen tak obyčejný objev uskutečnili astronomové Ray Villard (Space Telescope Science Institute) v Baltimore a David Bennet (University of Notre Dame) při vyhodnocování fotografií, které pořídil Hubblův kosmický dalekohled (HST). Nakonec se jim podařilo objevit hvězdu, kolem níž obíhá exoplaneta. Zajímavé na tom je fakt, že exoplaneta byla objevena již v roce 2003 - tedy o 2 roky dříve, než byly pořízeny fotografie hvězdy.
Veselý Jan Úkazy

Mars - uvedení pravé míry na pravou míru

mars2003.jpg
V článku Mars velikosti Měsíce? Uvedení na pravou míru se, bohužel, vyskytuje takový počet nesmyslů, že si vyžaduje uvedení na pravou míru. Jde tedy o uvedení na pravou míru v druhé mocnině a v souladu s duchem uvedení na pravou míru v mocnině první lze konstatovat, že by si zasloužilo zápis do Guinessovy knihy rekordů za nejvyšší hustotu nesmyslů na počet bitů v uvedení na pravou míru sdělení s nejvyšší hustotou nesmyslů na počet bitů. Zdá-li se čtenářům tato logická konstrukce příliš složitá, doporučuji nakreslit si vhodný diagram. Chcete-li se dozvědět, jak je to s tím Marsem a kachnou, která koluje po českém internetu, čtěte dál.
redakce Ostatní

pozvánka na předání Nušlovy ceny 2006

Srdečně vás zveme na Slavnostní předání Nušlovy ceny za rok 2006 RNDr. Zdeňku Sekaninovi, CSc.. Cena bude předána ve středu 16.8.2006 od 17:00 v budově Akademie věd ČR, Národní třída 3, Praha 1, místnost 206. RNDr. Sekanina přednese přednášku Výbuchy a řetězové štěpení komet. Přednáška bude přednesena v češtině. Předání ceny i laureátská přednáška jsou přístupné veřejnosti. Vstup zdarma. Předpokládaný konec je v 18:30.

Tisková zpráva ČAS (MS Word)

Jiří Grygar Úkazy

Mars velikosti Měsíce? Uvedení na pravou míru

Po Čechách se toulá marsovská kachna. Zde vám ji také přinášíme, ať o tuhle snůšku nesmyslů nepřijdete. Hustota nesmyslů na počet bitů v tomto sdělení stojí jedině za zápis do Guinessovy knihy rekordů. Zároveň samozřejmě přinášíme uvedení na pravou míru.
Pavel Ambrož Multimédia

Zamyšlení nad Českou astrofotografií měsíce (ČAM)

První půlrok ČAM je uzavřen a vybrané snímky jsou zařazeny na webovské stránce. Tato iniciativa nezapadla především proto, že česká (a podle mnohých příspěvků na chatu i slovenská) astronomická amatérská veřejnost takovou prezentaci chce a podporuje ji. Záměrem je ukázat veřejnosti naši kvalitní astronomickou fotografii a to formou soutěže, kde oslovení porotci deklarují nezištný, čestný a pozitivně orientovaný zájem o zvelebování hlavně amatérské astronomické fotografie.

Pavel Suchan Světelné znečištění

Vyhlášení výsledků fotosoutěže na téma světelné znečištění

Západočeská pobočka České astronomické společnosti vyhlásila výsledky fotografické soutěže k problematice světelného znečištění. Tuto soutěž vyhlásila Západočeská pobočka České astronomické společnosti ve spolupráci s Hvězdárnou v Rokycanech a Hvězdárnou a planetáriem Plzeň. Cílem soutěže je osvěta v problematice světelného znečištění a propagace správného osvětlení, zdravého životního stylu a ochrany životního prostředí.

Tisková zpráva ČAS.

Pavel Suchan Multimédia

Výstava "Mapy a hvězdář"

Do 31. října můžete obdivovat geografické i hvězdářské mapy týkající se Tychona Brahe zapůjčené ze soukromých sbírek.

Slavnostní otevření výstavy 2. srpna 2006 Muzeum Benátky, zámek II.patro, 16.oo hodin

Miloslav Kopecký Ostatní

Před sto lety byla uvedena do provozu ondřejovská hvězdárna

cent_plosina_z_CK.jpg
Na 1. srpen 2006, čtrnáct dní před zahájením pražského kongresu Mezinárodní astronomické unie, připadá významné výročí hvězdárny Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Uplyne totiž 100 let od prvního vědeckého pozorování na J.J. Fričem budované nové hvězdárně na vrcholu kopce Manda nad Ondřejovem.
Tomáš Bezouška Ostatní

Vyšel Astropis 3/2006

prave_vyslo.jpg
Právě vyšlo letošní třetí číslo Astropisu. Astronomický časopis, který vychází již 13 let, je k dostání na hvězdárnách, v knihkupectvích, v trafikách a na stáncích Relay. Informace o předplatném a objednávkový formulář starších čísel naleznete na internetových stránkách časopisu Astropis.






  • J.Grygar, M. Prouza: Letošní pohled na vesmír vloni I.
  • P. Najser Z Čech až na Měsíc - Rodáci na přivrácené straně II.
  • S. Vítek: OSN - Neznámá hvězdárna se známou zkratkou
  • Z. Řehoř: Hodnocení kvality optických přístrojů IV.
  • P. Kulhánek: P. Kulhánek: Magnetická pole ve sluneční soustavě
František Martinek Exoplanety

Vznikající planety pomáhají na svět hvězdám

spitzer-20060724.jpg
Protoplanetární disky, jak se zdá, nejsou jen přímým důsledkem procesu vzniku hvězd. Bez jejich přítomnosti by formování hvězd bylo mnohem složitější. K takovému závěru dospěli astronomové na základě informací o 500 hvězdách, které získali pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu SST (Spitzer Space Telescope), který byl vypuštěn 25. 8. 2003.
Veselý Jan Kosmonautika

Povrch Titanu si Huygens "prohlédl" i svou vysílačkou

HuygensRocks01_M.jpg
Neplánovaný odraz rádiového signálu od povrchu Titanu pomohl vědcům ESA určit průměrnou velikost kamenů a oblázků v okolí místa přistání modulu Huygens. Podobnou technikou by mohl být zkoumán povrch v místě přistání budoucích misí k planetám. Skvělé je, že celé měření je vlastně zadarmo, protože využívá rádiového spojení přistávacího modulu s orbitální částí či přímo pozemským přijímačem.
František Martinek Vzdálený vesmír

Kde leží střed naší Galaxie?

Galaxy-center.jpg
Střed naší Galaxie je doslova "napěchován" různými objekty a není to vůbec klidná oblast. Alespoň to vyplývá z posledních snímků, které v rentgenové oblasti pořídila kosmická observatoř NASA s názvem Chandra X-ray Observatory. Kromě supermasivní černé díry v centru Galaxie je tato oblast zaplněna nejrůznějšími "obyvateli", kteří se navzájem ovlivňují.
František Martinek Sluneční soustava

Jezera na Titanu přece jen existují?

PIA08630_Titan.jpg
Kosmická sonda Cassini používá k výzkumu Titanu - největšího měsíce planety Saturn - mj. radarový systém, pomocí něhož byly získány velmi silné důkazy přítomnosti uhlovodíkových jezer na měsíci Titan, jejichž průměry mají velikost od 10 do 100 km. Tmavá místa, která se podobají pozemským jezerům, pravděpodobně budou rozeseta po rozsáhlé oblasti v okolí severního pólu Titanu.


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »