Zatmění 2005.10.03 - fotogalerie
![]() |
2005.10.06 - Doplněno
![]() |
2005.10.06 - Doplněno
![]() |
http://www.portalciencia.net/sol2005.html - na spodní části stránky
http://eclipse.span.ch/eclipsewebcam.htm
http://ucinema.sim.ucm.es/video/directo/eclipse.asx
http://www3.mira.be/solareclipse2005/
http://www.ua.es/es/servicios/si/videostreaming/eclipseua.html
http://www.laeff.esa.es/
http://zatmeni.sci.muni.cz/
http://www.astrohk.cz/live
http://astro.sci.muni.cz/live/zatmeni/
http://www.ian.cz/hvezdarna.php
Zdroj: persoholic.org, mail
Přehled astronomických úkazů na 40. týden (3.10.-9.10.2005).
Týden mezi 4. a 10. říjnem je každoročně vyhlašován jako Světový kosmický týden.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 75 z 1. října 2005
Posílejte nám fotografie, filmy nebo odkazy na Vaše stránky s dokumentací zatmění Slunce 3. října 2005 - ať už z fáze částečného zatmění u nás nebo ze stopy prstencového zatmění (Španělsko, Tunisko,...). Rádi je zpřístupníme ostatním prostřednictvím fotogalerie tohoto zatmění Slunce na www.astro.cz. Všem předem děkujeme! Příspěvky můžete zasílat na adresu info@astro.cz.
Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2005 RNDr. Ladislava Sehnala, DrSc. z Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Slavnostní předání ceny proběhne v úterý 11. října 2005 od 17 hodin v budově Akademie věd v Praze, Národní 3, místnost 206. Po předání ceny následuje přednáška. Předání ceny i přednáška jsou přístupné veřejnosti.
RNDr. Ladislav Sehnal, DrSc. - Umělé družice v atmosféře, výsledky teoretické a experimentální, současné a budoucí projekty.
V pondělí 3. října v dopoledních hodinách proběhne jediné u nás v tomto roce pozorovatelné zatmění. Bude to částečné zatmění Slunce. Toto zatmění bude např. ve Španělsku pozorovatelné jako prstencové. Částečné zatmění bude u nás trvat 2 a půl hodiny. Maximální doba trvání prstencové fáze tohoto zatmění je 4 minuty a 32 sekund.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 74 z 27. září 2005
Unikátní pozorování velmi vzdáleného objektu se podařilo astronomům z Masarykovy univerzity a Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně. Pracovníci a studenti pozorovali světlo vzdáleného objektu - dosvitu, kterému předcházelo vzplanutí gama záblesku.
Katalogové označení objektu je IRAS 20126+4104. Jedná se o fotografii velmi mladých hvězd. Získání takovéto fotografie je velice obtížné, protože dvojhvězda se ukrývá ve velkých hustých oblacích prachu. Proto byl tento snímek pořízen v oboru infračerveného záření pomocí dalekohledu UKIRT, který se nachází na vrcholu vyhaslé sopky Mauna Kea (Havajské ostrovy).
Přehled astronomických úkazů na 39. týden (26.9.-2.10.2005).
Je potěšením pro organizátory Vás opět po roce pozvat na další ročník tradičního rokycanského semináře pořádaného pro majitele a konstruktéry amatérských dalekohledů a astronomické techniky.
ROKYCANY 14. - 16. října 2005
Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy v Ostravě pořádá ve dnech 24. a 25. září 2005 seminář Ostravský astronomický víkend. Letošní, již 13. ročník nese název Vesmír na dlouhých vlnách a je věnován radioastronomii. Více informací najdete na http://planetarium.vsb.cz/
V pátek 23. září 2005 se napříč 25 zeměmi Evropy uskuteční Evropská noc vědců, kterou na tento den vyhlásila Evropská komise. Vedle Mezinárodního roku fyziky, který letos probíhá, je to další příležitost, kdy se věda dostává blíže veřejnosti. Cílem Noci vědců je mj. zpřístupnit i ta pracoviště, která jinak bývají pro veřejnost skryta. I když se Česká republika pyšní poměrně hustou a dostupnou sítí popularizačních hvězdáren, které své přístroje k pozorování oblohy nabízejí dnes a denně, zapojila se do Noci vědců asi dvacítka astronomických institucí, které připravily ve svém pátečním programu něco navíc. Např. Astronomický ústav AV ČR nabízí zcela mimořádnou příležitost - pozve návštěvníky observatoře v Ondřejově k největšímu českému dalekohledu o průměru 2 m a předvede jim přímo v kopuli tohoto dalekohledu reálné pozorování. Předpověď počasí přeje astronomické části Noci vědců, a tak určitě má smysl, abyste se podívali do přehledu hvězdáren a jejich programu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc projde novem a večer se objeví u Merkuru. Ještě před novem však zakryje Plejády. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a jen o trochu výše Mars. Ráno je vidět hlavně Saturn a Venuše. Aktivita Slunce je střední. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Prototyp Starship S36 explodoval. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce a Proba-3 už zvládá dělat úplná zatmění Slunce na oběžné dráze Země. Mise Axiom-4 k ISS byla opět odložena. Před 110 lety se narodil astronom Fred Hoyle, který nám přinesl pojem Big Bang, neboli Velký třesk. Před rokem začala novodobá Česká cesta do vesmíru.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4