Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Redakce Astro.cz Osobnosti

Titul Čestný člen IAU míří opět do ČR

Novým čestným členem Mezinárodní astronomické unie (IAU) se stal konstruktér, astrofotograf, fotoambasador ESO, popularizátor astronomie a zakladatel soutěže Česká astrofotografie měsíce Zdeněk Bardon. Na toto prestižní ocenění byl nominován za svůj významný přínos v oblasti modernizaci astronomických přístrojů a popularizace astronomie. Nominaci schválila prostřednictvím tiskové zprávy generální tajemnice IAU prof. Teresa Lago v květnu 2021.

Ondřej Nývlt Ostatní

Vychází Astropis 126

Předem se chceme všem našim čtenářům omluvit za zpoždění vydání nového čísla, na němž se velkou měrou podílela epidemie nemoci COVID-19. Aktuální číslo se hned ve několika článcích věnuje úspěchům automatických sond. Hlavním tématem je přistání roveru Perserverance, jehož misi nám představí Martin Pauer. Nedávnému úspěchu čínské astronautiky v podobě návratu pouzdra se vzorky z Měsíce se věnuje Václav Laifr. Michal Švanda shrne první dva roky mise Parkerovy sluneční sondy, která již ukazuje zajímavé výsledky, ale analýza dat je teprve na začátku. Lukáš Houška (Kosmonautix.cz) uvede další novinky z kosmonautiky, na které byly poslední měsíce i bez zmíněných událostí více než bohaté.

Jindřich Suchánek Multimédia

Hlubinami vesmíru s prof. Janem Paloušem, galaxie 2. díl

Jak vypadají centra galaxií? Jsou masivní černé díry krmeny i výbuchy supernov? V besedě s prof. Janem Paloušem z Astronomického ústavu AV ČR se vydáme vstříc výzkumu do těchto končin.
Co víme či nevíme o černé díře uprostřed Mléčné dráhy? Jaké procesy se odehrávají v tzv. AGN – galaxií s aktivním jádrem např. u galaxie M 82 ve Velké medvědici?

Redakce Astro.cz Osobnosti

Zdeněk Tarant (3. 5. 1953 – 23. 5. 2021)

Zemřel Bc. Zdeněk Tarant, dlouholetý předseda Astronomické společnosti Most, která byla kolektivním členem České astronomické společnosti se statutem pobočky. Jako vzpomínku přinášíme proslov syna Mgr. Zbyňka Taranta, PhD., který zazněl na pohřbu 31. 5. 2021 v Mostě.

Eva Marková Úkazy

10. června nastane částečné zatmění Slunce

Ve čtvrtek 10. června 2021 kolem poledne budeme mít možnost pozorovat částečné zatmění Slunce. Stane se tak mezi 11:44 až 13:36 letního středoevropského času, kdy před Sluncem spatříme menší část tmavého měsíčního disku. Maximum nastane ve 12:39, kdy Měsíc bude zakrývat zhruba jednu pětinu slunečního disku. Jedná se po šesti letech o první zatmění ze série sedmi částečných slunečních zatmění, která budeme moci vidět mezi lety 2021 až 2030. Mnoho českých hvězdáren a astronomických spolků připravuje mimořádná pozorování tohoto úkazu.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 277 z 3. 6. 2021

Zdeněk Bardon Ostatní

John F. Kennedy a americký Stonehenge

Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XX. V tomto díle ještě zůstaneme v Arizoně, ale přesuneme se téměř na hranice s Mexikem. V nadmořské výšce 2 098 metrů v pohoří Quinlan leží jedna z nejznámějších observatoří světa. Pro mě osobně, legenda všech legend - observatoř Kitt Peak. Návštěvou tohoto místa se mi splnil dětský sen, který ve mně zcela určitě zažehl časopis Říše hvězd. Samozřejmě na Kitt Peak se lze dostat bez vážnějších překážek. Ovšem šanci na detailní prohlídku hned několika přístrojů je příležitostí jen jednou za život. A díky tomu se prostřednictvím fotografií do některých podíváme.

Martin Gembec Úkazy

22. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 31. 5. do 6. 6. 2021. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad severozápadem jasná Venuše a o něco výše slabší Mars. Ráno jsou nad jihovýchodem Saturn a Jupiter. Aktivita Slunce byla zvýšená, nový týden přinese možná uklidnění. Na Marsu pokračuje v práci trojice vozítek i helikoptéra. Připomínáme viditelnost vláčků družic Starlink. Startovaly i družice OneWeb, ale ty jsou hrozbou spíše pro citlivější přístroje observatoří. Čínská nákladní loď Tianzhou-2 se spojila s orbitální stanicí Tiangong-3. Před deseti lety skončila éra raketoplánů.

František Martinek Vzdálený vesmír

Nový výzkum vrhnul světlo na historii vývoje Mléčné dráhy

Nedávné výsledky na základě dat z astrometrické družice Gaia provozované Evropskou kosmickou agenturou ESA vedly k zajímavému odhalení, že hvězdnému obsahu ve vnitřním halo naší Galaxie – Mléčné dráhy – dominují pozůstatky ze satelitních trpasličích galaxií, jako je například Gaia-Enceladus (též známá jako Gaia Sausage). Událost splynutí s galaxií Gaia-Enceladus/Sausage je nyní jednou z nejdůležitějších v historii Mléčné dráhy, která ji formovala do podoby, v jaké ji pozorujeme dnes.

Zdeněk Bardon Ostatní

SkyCenter na Mount Lemmon

Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XIX. V minulých dílech jsme navštívili Vatikánskou observatoř VATT spolu s LBT na Mount Graham a také Mount Bigelow v Arizoně.
Nyní je přesuneme ještě o „kousek” dále. 
Mount Lemmon, s nadmořskou výškou (2 792 m), je nejvyšším bodem v pohoří Santa Catalina. Nachází se v národním lese Coronado severně od Tucsonu v Arizoně ve Spojených státech. Mount Lemmon byl pojmenován po botaničce Saru Plummer Lemmon, která se v roce 1881 vydala na vrchol hory se svým manželem a místním farmářem E. O. Stratton.

Václav Glos Multimédia

Rozhovory o vesmíru – Pod horizontem události

Tentokrát se ponoříme pod horizont události černé díry a rozebereme největší výzvu současného výzkumu - kombinaci částicové a gravitační teorie. V novinkách vzpomene na nedávno zesnulého Michaela Collinse, třetího člena posádky Apollo 11 a probereme novinky v průzkumu Sluneční soustavy.

Jiří Srba Kosmonautika

Páry těžkých kovů nečekaně nalezeny u komet na různých místech Sluneční soustavy i mimo ni

Nový výzkum belgického týmu vědců, kteří využili data získaná dalekohledem VLT na Evropské jižní observatoři, ukázal, že v atmosférách komet roztroušených i na těch nejvzdálenějších místech Sluneční soustavy se nalézá železo a nikl. Nezávislá studie polských vědců, kteří rovněž pracovali s přístroji ESO, odhalila páry niklu také v okolí mezihvězdné komety 2I/Borisov. Vůbec poprvé se tak podařilo v chladných atmosférách vzdálených komet identifikovat těžké kovy, jejichž výskyt většinou spojujeme s velmi horkým prostředím.

Martin Gembec Úkazy

21. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 5. do 30. 5. 2021. Měsíc bude v úplňku. Večer se nízko nad severozápadem vystřídá Merkur s Venuší a o něco výše je Mars. Ráno jsou nad jihovýchodem Saturn a Jupiter. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Čínský rover Ču-žung úspěšně sjel na povrch Marsu. Očekáváme další start Starlinků, které vídáte na obloze jako záhadné vláčky hvězd letících oblohou. Před 50 lety odstartovaly k Marsu sondy Mariner 9 a Mars 3.

Zdeněk Bardon Ostatní

Dalekohled programu Apollo

Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XVIII. V minulých dílech jsme navštívili Vatikánskou observatoř VATT a LBT na Mount Graham v Arizoně v nadmořské výšce 3 290 metrů. 
Nyní je přesuneme o „kousek” jinam. Na Mount Bigelow, asi 30 kilometrů severně od města Tucson, kde se nacházejí tři samostatné hvězdárny. Dva z nich využívá projekt Catalina Sky Survey (CSS).

Redakce Astro.cz Ostatní

Celostátní kolo Astronomické olympiády má své vítěze!

Ve dnech 10. a 11. května vyvrcholil XVIII. ročník Astronomické olympiády celostátními koly v kategoriích EF a GH. Finále se zúčastnilo pět desítek nejlepších řešitelů z celé ČR. V kategorii EF (8. a 9. ročník ZŠ) zvítězil Martin Kudrna z Gymnázia Jana Keplera v Praze. V kategorii GH (6. a 7. ročník ZŠ) Jan Herzig z Gymnázia J.Š. Baara v Domažlicích.

Zdeněk Bardon Ostatní

Katedrála astronomie

Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XVII. V minulém dílu jsme navštívili Vatikánskou observatoř VATT na Mount Graham v Arizoně v nadmořské výšce 3 290 metrů. Jen pár stovek metrů opodál se nachází neuvěřitelný výtvor lidských mozků a rukou a tak se dostáváme k vrcholů všech vrcholů.  Obřímu, gigantickému a naprosto neskutečnému goliáši. Největší dalekohled světa s jednolitým zrcadlem, respektive dvěma. Osobně bych to pojmenoval jako zázrak technologie jedenadvacátého století. Fantastický přístroj byl příznačně pojmenován - Large Binocular telescope (LBT). V českém překladu - Velký binokulární dalekohled.

Martin Gembec Úkazy

20. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 5. do 23. 5. 2021. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je velmi nízko nad severozápadem Venuše a výše slábnoucí Merkur, který bude v pondělí v maximální elongaci. Nejvýše je večer Mars. Ráno jsou nad jihovýchodem Saturn a Jupiter. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Sledujeme průlet komety T2 Palomar kolem hvězdokupy M3. Čína zaznamenala na Marsu úspěšné dosednutí přistávacího modulu mise Tianwen-1. Kromě pravidelných startů družic Starlink můžeme zaznamenat také chystanou zásobovací misi k čínské orbitální stanici. Před šedesáti roky proletěla kolem Venuše jako mrtvé těleso sonda Veněra 1. Šlo o první průlet kolem jiné planety.



36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »