Názorné porovnání velikosti planety Jupiter se Zemí. Autor: NASA.Největší planeta Sluneční soustavy – Jupiter – je k Zemi nejblíže vždy kolem své opozice se Sluncem. Letos taková konstelace nastala 5. ledna 2014. Jupiter se ocitl na opačné straně oblohy oproti Slunci, vycházel za soumraku, zapadal za rozbřesku. Pro milovníky pozorování planet je od tohoto data Jupiter čím dál lépe pozorovatelný. Už v malém dalekohledu jsou vidět jeho nejjasnější měsíce, větší přístroj (na nejbližší hvězdárně) představí i tvář planety plnou oblačných pásů. Jako bonus leží v době své kulminace prakticky nejvýše nad obzorem, co to jde. Vydejte se proto Jupiter pozorovat!
Česká kosmická kancelář Autor: Česká kosmická kancelářCentrum studentských aktivit České kosmické kancelář upozorňuje na aktuálně zařazené a probíhající programy pro studenty, mladé vědce a ostatní mladé zájemce o kosmonautiku.
Skvrna AR1944. Autor: Rocky Raybell.Jen, co se starý rok přehoupl v nový, už je dění na obloze opět divoké. Nedávno Zemi zasáhl malý meteorit a už v té době se na východním okraji začala objevovat masivní sluneční skvrna AR1944. Ta je právě v těchto dnech nejblíže centru slunečního disku a dosahuje takových rozměrů, že Země by se do ní vešla asi 17x. Navíc je oblast eruptivně aktivní a opět nejsou vyloučeny silnější polární záře. Pro pohled na skvrnu je pochopitelně nutné mít nějaký vhodný filtr. Skrvna je ovšem krásně viditelná (přes filtr) i pouhýma očima. Do redakce již dorazilo několik zdařilých fotografií. Těšíme se na další.
Složený snímek pozůstatků po explozi supernovy SN 1987A (ALMA, HST, Chandra) - ESO1401 Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)/A. Angelich. Visible light image: the NASA/ESA Hubble Space Telescope. X-Ray imTisková zpráva Evropské jižní observatoře (001/2014): Pozorování provedená pomocí teleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) vůbec poprvé v historii zachytila čerstvě zformované prachové částice v pozůstatcích po explozi nedávné supernovy. Pokud se dostatečné množství tohoto prachu postupně přesune do mezihvězdného prostoru, mohlo by to vysvětlit, jak mnohé galaxie získaly svůj prachem zastřený vzhled.
Radioteleskop Submillimeter Array Autor: The Submillimeter Array, HawaiiW49A může být jedním z nejtajemnějších útvarů v naší Galaxii. Tato oblast s probíhající intenzivní tvorbou hvězd září 100krát jasněji než známá mlhovina v Orionu, a to přesto, že je zahalena do oblaku prachu a jen velmi málo viditelného světla a infračerveného záření z ní uniká.
Pyramidy a pás Orionu. Autor: Neznámý autor.Lednový cyklus přednášek roku 2014 na Hvězdárně a planetáriu Brno nabízí opět nesmírně zajímavá témata. Podíváme se pod pokličku při kuchtění nanotechnologií, zavítáme do Egypta s otázkami zániku nejvyspělejších civilizací a dokonce si položíme odvážnou otázku, zda matematika potvrzuje existenci Boha. Na první přednášku se můžete těšit již 9. ledna.
Mapa oblohy 8. ledna 2014 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 6. 1. do 12. 1.
Měsíc je kolem první čtvrti. Venuše se rychle vytrácí z večerní oblohy. Jupiter je těsně po opozici se Sluncem. Po půlnoci vychází Mars a ráno Saturn. Kometa Lovejoy je nyní viditelná nejlépe nad ránem. Slunce je aktivnější než na konci starého roku. Měla by odstartovat nákladní loď Cygnus k ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 8. ledna v 18:00 SEČ.
Chang'e 3 a Yutu z LRO 30.12.2013 Autor: NASA / GSFC / ASUAmerická sonda Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) vyfotografovala čínskou sondu Chang'e 3 a vozítko Yutu na povrchu Měsíce. Přistávací modul vypadá jako větší světlý flíček s černým stínem a vozítko pod ním jako malý světlý bod.
Autorka u 1,5m dalekohledu kterým bylo těleso 2014 AA objeveno Autor: J. Tichá, M. Kočer. M. TichýJen několik hodin po začátku nového roku 2014 objevili naši planetkoví arizonští kolegové z Mt. Lemmon Survey (pozorovatel R. A. Kowalski) na CCD snímcích pořízených 1,5m reflektorem blízkozemní asteroid typu Apollo. V Minor Planet Center obdržel označení 2014 AA jako první objev roku 2014. Toto první „dítko“ nového roku se ovšem projevilo velmi nekonformně.
Přechod Merkuru přes Slunce ze STEREO-A, výřez z EUVI-195 Autor: NASA / STEREONe, nic jste nepropásli, žádný přechod Merkuru přes Slunce jsme v poslední době pozorovat nemohli. Jinak je tomu ovšem pro jiné prodloužené oči lidstva, protože tento úkaz nyní nemusí nastat jen pro pozorovatele na Zemi, ale například pro kosmické sondy sledující Slunce. A přesně to se stalo 12. prosince 2013 z pohledu sondy STEREO-A.
JULO 2 snímá Zemi ze stratosféry při propagačním letu balónu pro O2 Autor: Slovenská organizácia pre vesmírne aktivityV dalším vydání pravidelného seriálu za krásami vesmíru se podíváme na zatmění Slunce,
zánik komety ISON, výzkum Marsu a Měsíce a na zážitky kosmonautů cestujících na kosmickou stanici nebo k Měsíci. Snímky pořízené
ze Země nám ukáží průběh meteorického roje, západy Slunce a východy Měsíce a také tmavou oblast v polských Bieszczadech. Závěr
patří videu ze stratosféry v podání slovenských kolegů.
Viktor Michajlovič Afanasjev Autor: www.spacefacts.dePoslední den letošního roku oslaví své 65. narozeniny ruský (sovětský) vojenský letec a kosmonaut, 238 člověk ve vesmíru, Viktor Michajlovič Afanasjev. Zúčastnil se celkem čtyř výprav na oběžnou dráhu Země, kde v součtu strávil více než rok a půl (555 dní, 18 hodin a 35 minut). Uskutečnil sedm výstupů do otevřeného kosmu o celkové délce 38 hodin, 33 minut.
Mapa oblohy 1. ledna 2014 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 30. 12. 2013 do 5. 1. 2014
Měsíc je kolem novu. Večer můžeme vidět jasnou Venuši. Jupiter je v opozici se Sluncem. Po půlnoci vychází Mars, ráno Saturn. Kometa Lovejoy je nyní viditelná po setmění a ještě výše je nad ránem. Nastane maximum meteorického roje Kvadrantid. Slunce je pokryto více skvrnami a není zcela klidné. Na Mezinárodní vesmírné stanici byl vyřešen problém s chlazením americké části.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 1. ledna v 18:00 SEČ.
Mapa oblohy 25. prosince 2013 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 23. 12. do 29. 12.
Měsíc je kolem poslední čtvrti. Večer můžeme vidět jasnou Venuši, celou noc Jupiter a po půlnoci Mars. Ráno začíná být
vidět také Saturn. Kometa Lovejoy je nyní viditelná po setmění a postupně bude ještě lépe viditelná i ráno. Slunce je pokryto
poměrně malými skvrnami, aktivita se však zvýšila. Na Mezinárodní vesmírné stanici probíhají opravy chlazení americké části a
období její večerní viditelnosti pokračuje.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 25. prosince v 18:00 SEČ.
Vypouštěcí zóna pro rakety Sojuz na kosmodromu Kourou Autor: ESAV tomto článku proběhl přenos ze startu evropské kosmické observatoře jménem Gaia, která má v příštích pěti letech de facto vytvořit atlas naší Galaxie a pomoci vědcům nahlédnout pod roušku tajemství jejího vývoje. Gaia se také zaměří na asteroidy uvnitř sluneční soustavy. Start se uskutečnil v 10:12:19 našeho času, náš přenos začal v 09:45!
Geminidy nad Svratouchem. Autor: Vilém HeblíkLetos bylo maximum meteorického roje Geminid předpovězeno na 14. prosince ráno (IMO), nicméně, z měření některých radiových stanic na našem území vyplývá, že nejvíce meteorů létalo 13. prosince mezi sedmou a osmou hodinou ranní středoevropského času.
Ligeia Mare - velké jezero na Titanu Autor: NASAPředstavte si, že stojíte na travnatém břehu jezera – krásná představa. A nyní si představte, že nejste na Zemi. Zmizela veškerá vegetace, teplota klesla na -179 °C a obloha nad vámi má bledě oranžový odstín. Navzdory tomu, že vane ledový vítr, tmavý povrch jezera kupodivu postrádá sebemenší vlnky. Vítejte na břehu velkého jezera Ligea Mare, které se nachází na Saturnově měsíci Titanu.
Mapa oblohy 18. prosince 2013 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 16. 12. do 22. 12.
Měsíc je kolem úplňku. Večer září jasná Venuše, téměř celou noc Jupiter a po půlnoci také Mars, ráno také Saturn. Kometa
Lovejoy bude nyní nejlépe viditelná po setmění než vyjde Měsíc. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Čína dopravila úspěšně na povrch
Měsíce přistávací modul s vozítkem. Stanice ISS, kterou můžeme nyní pozorovat při večerních přeletech, má problém s chlazením
americké části. Nastává zimní slunovrat, nejkratší den v roce.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 18. prosince v 18:00 SEČ.
Animace přistávání Čchang'e 3 Autor: Čínská státní televize CCTVV sobotu 14. prosince se uskutečnilo první přistání člověkem vyrobeného plavidla na Měsíci po 37 letech (od ukončení sovětského programu Luna v roce 1976), které zařadilo nejlidnatější zemi světa na třetí příčku z existujících tří za Sovětský svaz a USA v disciplíně přistávání na nebeských tělesech. Aneb dosednutí sondy Čchang’e 3 do lunárního prachu bylo dle očekávání docela hladké a malý průzkumný rover se již projíždí po Měsíci.
Kometa Lovejoy u M 13 v Herkulu Autor: Martin GembecSobotní ráno bylo nejspíš ve znamení rojení astronomů po kopcích. Důvodem byla inverze, která přinesla příkrov oblačnosti prakticky do celého Česka. V horách se však dalo pozorovat krásně jasné nebe, nebyl ani takový mráz a co víc, když zapadl Měsíc, bylo se opravdu na co dívat.
Nejpočetnější skupina se nejspíš sešla na Jizerce. A co vy další? Pokud jste také pozorovali, pošlete nám své snímky komety Lovejoy nebo Geminid přes formulář.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 11. do 30. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrtiNa večerní obloze je dobře vidět Saturn, během noci je vysoko Jupiter. Setkání Venuše s Merkurem na ranní obloze bude pro pozorovatele obtížné vidět. Aktivita Slunce je nyní zatím nízká. SpaceX čelí problému při testech Super Heavy, Blue Origin mezitím připravuje lander pro Artemis a vylepšuje raketu New Glenn. ESA má vrcholný meeting, na němž se proberou plány pro příští roky. K ISS startuje Sojuz MS-28 s tříčlennou posádkou. Před 110 lety byla publikována Obecná teorie relativity Alberta Einsteina.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši
3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve
Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru.
Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie.
Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“.
Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ????
Technické údaje:
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System).
Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop.
Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats.
Gain 150, Offset 300.
28.11.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
