Supernova SN 2013EJ. Autor: Foto: Karel Halíř25. července 2013 byla ve spirální galaxii M 74 (NGC 628) promítající se do souhvězdí Ryb objevena supernova SN 2013EJ, která je v dosahu amatérských dalekohledů. V nejbližších dnech je navíc mimo hru Měsíc (nov 6. 8.), který by mohl jinak rušit naše pozorování. Dostáváme tedy ideální příležitost podívat se do vzdáleného vesmíru. S ohledem na pozici supernovy v souhvězdí Ryb a její jasnost, ale i vzhledem na aktuální předpověď počasí, ji dnes v noci budeme moci pozorovat malými dalekohledy, nebo ještě lépe zachytit ji fotograficky.
Mapa oblohy 7. srpna 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 5. 8. do 11. 8.
Měsíc je kolem novu. Vidět můžeme všechny planety - večer Venuši a Saturn, v noci Neptun a Uran, ráno Jupiter, Mars a Merkur.
Přelety ISS se z ranní oblohy přesouvají na večerní. Oblohou se prohání spousta meteorů. Japonská HTV 4 je na cestě k ISS,
Curiosity je na Marsu 1 rok.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 7. srpna ve 22:00 SELČ.
sněžná čára oxidu uhelnatého v systému TW Hydrae - ALMA - eso1333 Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)Sněžná čára pro tvorbu planet a komet
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (033/2013): Ve vzdáleném mladém planetárním systému byla vůbec poprvé zaznamenána sněžná čára, hranice, za kterou se daná sloučenina vyskytuje jen ve formě ledu. Tato sněžná čára byla pozorována v okolí hvězdy slunečního typu TW Hydrae. Objev by nám mohl přinést nové informace o vzniku planet a komet, o podmínkách které určují jejich složení a tedy i historii Sluneční soustavy. Výsledky byly zveřejněny v odborném časopise Science Express.
Léto je v plném proudu a noční obloze nad našimi hlavami dominuje rozsáhlé souhvězdí Labuť, ukazující směr ve vesmíru, kam se rychlostí 220 km/s řítí naše Sluneční soustava. To ovšem astronom stojící či sedící u dalekohledu mířícího do těchto končin nepostřehne. Co však jistě pocítí, je nadšení nad hvězdnou bohatostí galaktického ramena naší Galaxie, rozervaného v tomto souhvězdí komplexem prachových mračen zvaných „Velká trhlina“. To však není zdaleka vše. Již astronomický začátečník vyjmenuje mlhovinu Severní Amerika či pověstné „řasové mlhoviny“ a jistě i mnoho dalších.
Obálka časopisu Astronomy Now. Autor: Archiv autora.Srpnové číslo prestižního anglického astronomického časopisu Astronomy Now přineslo opět poctu české amatérské astronomii. Na titulní stránce se objevil snímek pořízený amatérským astronomem Zdeňkem Bardonem z Rasošek. Obrázek byl pořízen na astronomické observatoři ESO na La Silla v Chile. Kopule v popředí skrývá 1,54 metrový dánský teleskop, za ním se pak na pozadí centrálních oblasti Mléčné dráhy promítá kopule 3,6 metrového teleskopu. Ten se specializuje na vyhledávání exoplanet za pomoci gravitačních mikročoček.
Vladimír Wagner. Autor: TV Noe.První sobotu v měsíci 3. srpna ve 20:00 můžete sledovat premiéru pořadu Hlubinami vesmíru. V ní budeme pokračovat s dr. Vladimírem Wagnerem o souvislostech jaderné fyziky s astronomií.
Česká kosmická kancelář Autor: Česká kosmická kancelářCentrum studentských aktivit České kosmické kanceláře upozorňuje na aktuálně zařazené a probíhající programy pro studenty, mladé vědce a ostatní mladé zájemce o kosmonautiku.
Planetka 2013 MZ5. Autor: NEO.Už známe více než 10000 planetek a komet, které mohou proletět v blízkosti Země. Pořadové číslo 10000 patří objektu označenému předběžně jako planetka 2013 MZ5. Jeho první spatření se uskutečnilo v noci 18. června 2013 prostřednictvím dalekohledu Pan-STARRS-1, který je umístěn v nadmořské výšce více než 3 km u kráteru Haleakala na Havaji.
oblak plynu roztrhaný černou dírou uprostřed Galaxie - eso1332 Autor: ESO/S. GillessenVLT sleduje v reálném čase přiblížení oblaku plynu k obří černé díře ve středu Galaxie
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (032/2013): Nová pozorování provedená dalekohledem ESO/VLT poprvé v historii zachycují oblak plynu, který je cupován silami supermasivní černé díry sídlící v centru naší Galaxie. Původní oblak je nyní výrazně protažen. Jeho čelní část již prošla nejbližším bodem dráhy a odlétá pryč od černé díry rychlostí převyšující 10 milionů km za hodinu. Druhá polovina oblaku se však zatím stále k černé díře blíží.
Měsíc a Jupiter. Autor: Karel KučeraNa začátku srpna 2013 se nám v průběhu noci na obloze představí všech osm planet Sluneční soustavy a ještě něco navíc. Nejlepší podmínky pro pozorování všech planet naší soustavy přitom nastanou o víkendu, v průběhu noci ze 3. na 4. srpna 2013.
Mapa oblohy 31. července 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 29. 7. do 4. 8.
Měsíc je v poslední čtvrti. Večer je vidět Venuše a Saturn, ráno Jupiter, Mars a Merkur. Přelety ISS probíhají na ranní obloze.
Začínají létat Perseidy, doplňují je pomalé Kaprikornidy. Startuje také HTV 4 k ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 31. července ve 22:00 SELČ.
KOI-730 - dvě exoplanety na jedné oběžné dráze (kresba)V sobotu 27. července 2013 v 16:10 uvede Český rozhlas Plus pořad Nebeský cestopis s astrofyzikem RNDr. Jiřím Grygarem, CSc. Hlavním tématem budou exoplanety, tedy planety u jiných hvězd.
Výstava Človek a vesmír Autor: Pavol RapavýČlověk a Vesmír je názov netradičnej výstavy, ktorá je výsledkom spolupráce Novohradského múzea a galérie v Lučenci a Hvezdárne v Rimavskej Sobote. Obrázky astronomických objektov nájdeme v každej hvezdárni, no zväčša sú to snímky z profesionálnych observatórií, Hubblovho ďalekohľadu či kozmických sond. Výstavy v profesionálnych galériách sú však skôr výnimkou.
Hvězdný vějíř v Adromedě Autor: Stellarium Většina průvodců po hvězdné obloze se soustředí na objekty, k jejichž sledování je zapotřebí alespoň malý dalekohled. Přitom při pohledu na noční oblohu i pouhým neozbrojeným okem můžeme najít zajímavé objekty, které by bylo škoda opomenout. Patří mezi ně třeba obrazce, které vytvářejí souhvězdí. Při jejich prohlížení člověk někdy jen žasne, jakou museli mít naši předci představivost, když pro ně vymýšleli jména. Jen málokdy se povede, že obrazec je na první pohled podobný svému pojmenování. Občas je zapotřebí hodně velké fantazie, abychom si dokázali představit objekt, po kterém je souhvězdí pojmenováno. Útěchou nám může být fakt, že na severní polokouli alespoň ve většině případů souhvězdí tvoří výrazná uskupení hvězd, která si nějaké pojmenování zaslouží. Na jižní polokouli je to výrazně horší. Poměrně často zde narazíme na velmi nevýraznou část oblohy, která nese takové jméno jako Indián, Hodiny, Malý vodní had, Malíř nebo třeba Chameleón. V těchto případech snad ani při sebebujnější fantazii člověk nemůže spatřit na slabém hvězdném pozadí obrysy daného předmětu, zvířete či bytosti.
Dávné řeky a moře na Marsu - kresba Autor: NASAVědci z California Institute of Technology (Caltech) objevili nová svědectví o existenci dávné říční delty na Marsu v místě, kde se kdysi velmi dávno mohla řeka vlévat do rozsáhlého oceánu. Tento oceán – pokud skutečně existoval – pokrýval velkou část severní polokoule planety. Rozkládal se na ploše větší než jedna třetina povrchu Marsu.
Země od Saturnu 19.7.2013. Autor: NASA/JPL-Caltech/Space Science InstituteMinulý týden v pátek jsme měli poprvé příležitost zamávat do kamery vzdálené více než miliardu kilometrů. Stalo se tak díky tomu, že jsme věděli s předstihem o chystaném fotografování Země od Saturnu sondou Cassini. Část rozsáhlé mozaiky se Zemí a Měsícem již byla prezentována veřejnosti.
Mapa oblohy 24. července 2013 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 22. 7. do 28. 7.
Měsíc je kolem úplňku. Pozorovat můžeme zvečera Venuši a Saturn, ráno Jupiter a Mars. Přelety ISS probíhají na ranní obloze. Máme tu dozvuky nočních svítících oblak.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 24. července ve 22:00 SELČ.
Videoreportáž magazínu Vědmág. Autor: Youtube.Hvězdárna a planetárium Brno odstartovala ve spolupráci s internetovým magazínem Vědmág vzdělávací projekt Ke hvězdám. Jeho cílem je přiblížit široké veřejnosti zajímavá fakta o vesmíru.
Srážka neutronových hvězd v představě malíře Autor: Dana Berry, SkyWorks Digital, Inc.Pozemské zlato má původ ve srážkách neutronových hvězd.
Zlata si vážíme z mnoha důvodů: je na pohled krásné, je používáno v podobě šperků a je poměrně vzácné. Na Zemi se vyskytuje v malém množství především proto, že je vzácné v celém vesmíru. Na rozdíl od chemických prvků, jako je uhlík nebo železo, nemůže zlato vznikat v nitrech hvězd při termojaderných reakcích. Místo toho vzniká při mnohem katastrofičtějších událostech, které označujeme termínem krátkodobý záblesk záření gama (GRB – gamma-ray burst).
Plakát k akci Africké odpoledne. Autor: Hvězdárna v Úpici.V neděli 21. července 2013 se od 15 hodin na Hvězdárně v Úpici uskuteční unikátní program s názvem Africké odpoledne. V rámci tohoto odpoledne se odhalí fotografická výstava s africkou tématikou, uskuteční se přednáška o expedicích za zatměním Slunce do Afriky, proběhne pozorování oblohy a nebude chybět občerstvení. Ovšem hlavní bod programu se odehraje v exteriéru hvězdárny na postaveném pódiu, kde vystoupí světově uznávaná taneční skupina IYASA ze Zimbabwe.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 11. do 30. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrtiNa večerní obloze je dobře vidět Saturn, během noci je vysoko Jupiter. Setkání Venuše s Merkurem na ranní obloze bude pro pozorovatele obtížné vidět. Aktivita Slunce je nyní zatím nízká. SpaceX čelí problému při testech Super Heavy, Blue Origin mezitím připravuje lander pro Artemis a vylepšuje raketu New Glenn. ESA má vrcholný meeting, na němž se proberou plány pro příští roky. K ISS startuje Sojuz MS-28 s tříčlennou posádkou. Před 110 lety byla publikována Obecná teorie relativity Alberta Einsteina.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši
3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve
Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru.
Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie.
Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“.
Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ????
Technické údaje:
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System).
Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop.
Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats.
Gain 150, Offset 300.
28.11.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
