O gravitačním a tíhovém poli - díl druhý
Vyhledávání v článcích
Co viděli Čmelda a Brumda na obloze
m.jpg "Zvídavé děti. Autor: Věra Bartáková")
Autor: Věra Bartáková
O gravitačním a tíhovém poli - díl první
Stejný dům zasažen už šestým meteoritem?
Záznam online přenosu výstupu opravářů z paluby ISS
VII. expedice SAROS (13): Cesta domů a Aere Ra!
Autor: Petr Horálek
Let domů. Na cestě na Nový Zéland byla noc. Skrz okénko jsem se kochal velkým Magellanovým mračnem a stáčející se Mléčnou dráhou, která si k ránu lehla nad obzor a vypadala jako vzdálená hradba oblačnosti. Musím uznat, že novozélandské aerolinie jsou zatím nejlepší, jakými jsem letěl. Technicky skvěle vybavené, skvělé jídlo a občas i ta letuška (i když tu bylo nepoměrně více stewardů). Stejně příjemné je i aucklandské letiště, položené do divoké hornaté přírody nedaleko oceánu.
Meteorický roj Perseidy slibuje pěknou podívanou, nebude rušit Měsíc
Autor: Fred Bruenjes
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 145 ze 6. 8. 2010.
Jubilejní 50. ročník pozorování proměnných hvězd ve vesmíru
Autor: ČAS.
Tisková zpráva České astronomické společnosti z 5. srpna 2010.
VII. expedice SAROS (12): Bible a věda v obchodě s hudbou
Autor: Petr Horálek
Dneska byl poslední den na ostrově. Ráno dalšího dne ve 2:10 nám letí letadlo na Nový Zéland a pak přes Soul domů. Jaksepatří, bylo třeba sehnat pár dárků známým. Mně to ale nedalo a musel jsem přeci jen, stále ochromen včerejším večerem, zjistit, co to bylo za dívku s tak krásným hlasem. Zašel jsem na recepci a poptal jsem se. Zjistil jsem, že ta skromně vzhlížející zpěvačka není žádná začátečnice, jmenuje se Tara Kauvai a už vydala pár cédéček. No, bylo mi jasné, že ty v Evropě neseženu, takže bylo třeba je sehnat tady.
Hnědý trpaslík doprovází hvězdu podobnou Slunci
VII. expedice SAROS (11): Cross island a božský hlas
Autor: Hana Druckmüllerová
Předposlední den jsme se s Hankou rozhodli absolvovat neustále odkládaný Cross Island. To je rajská túra deštným lesem přes hory skrze Rarotongu ze severu na jih (či samozřejmě naopak). Její charakter je velmi jednoduchý – matematici (jako Hanka) by její výškový profil jednoduše přirovnali Gaussově křivce, tedy mírné stoupání je drsnější a drsnější a po dosažení vrcholu se drsný sestup stává postupně mírnější a mírnější. Uprostřed tohoto asi desetikilometrového treku stojí mohutná skála zvaná „The needle“ (tedy „Jehla“), která je dostupná jen zkušeným horolezcům. Spolu s půlokruhem ostrova je to asi 24 km cesty, takže celodenní výlet pro nenáročné.
"Nemocnou" stanici ISS vyléčí dvojice kosmických výstupů
Autor: NASA
ČAM 2010.07 - Vnitřní koróna Slunce při úplném zatmění 11. 7. 2010
Slunce, náš nejbližší hvězdný soused, jehož životadárné paprsky nám zpříjemňují letní čas, je bezesporu naší nejsledovanější hvězdou. Sluneční astronomové z různých koutů světa studují sluneční aktivitu s pomocí různorodých přístrojů a to jak na Zemi tak ve vesmíru takříkajíc každý den. Mohlo by se tak zdát, že nás nemůže již ničím překvapit. Opak je však pravdou.
VII. expedice SAROS (10): Švýcaři a turecký Měsíc
Autor: Hana Druckmüllerová
Přílet na Rarotongu byl opět veselý. Jakoby všechno spojené s Mangaiou zůstalo někde v moři, ztracená kapitola, utržená stránka z listu. První, co piloti udělali, byl přelet nad Lagunou. Jednoznačně to byl vyhlídkový tah, protože letiště leží na opačné straně ostrova a piloti tam mohli doletět přímo. Díky tomu jsem si znovu Lagunu vychutnal ze vzduchu a taky si prohlédl hornatý zelený vnitřek ostrova.
Hvězda zběsile prchá z naší Galaxie
VII. expedice SAROS (9): Den, který bych chtěl vymazat z paměti
Autor: H. Druckmüllerová a P. Horálek
...a přitom všechno zpočátku vypadalo tak skvěle. Jestli jsem o Rarotonze psal jako o ostrovu s mimořádně jasnou oblohou, pak by Mangaia mohla být dalším vytouženým rájem všech astronomů toužících po dokonale přírodně temné obloze. Ještě večer před zatměním jsem se procházel na skromně osvětleném školím parkovišti a všiml si svého slabého hvězdicového stínu. Tři zdroje světla, kvůli nimž moje tělo na trávu vrhalo stín, jsem poznal. Ale čtvrtý musel být mnohem slabší. Marně jsem jej hledal po obzoru a měl jsem ho za sebou i v absolutní tmě za auťáky. A pak mi hrklo v srdci. Znáte ten typický filmový záběr, kdy si hrdina něco uvědomí, vystrašeně zazírá do kamery a pak se otočí za sebe. To jsem byl já. Uvědomil jsem si, že jediným zdrojem světla, kterému jsem se neschoval, byla Venuše. Ano, planeta Venuše. Že zářila jak diamant vysoko nad horizontem, jsem věděl. Ale že se mi bude pod nohama trmácet poměrně výrazný stín díky její záři... tak to už je síla. Navíc Venuše klesala spolu s nepřehlédnutelným kuželovitým zodiakálním světlem, které bylo ještě jasnější jak na Rarotonze.
Nová technika ke studiu temné hmoty ve vesmíru
Letní pozorovací expedice 2010 a seminář o meziplanetární hmotě
VII. expedice SAROS (8): Mangaia znamená Mír
Autor: Petr Horálek
Ano, to v titulku je doslovný překlad. A navíc nesmírně trefný. Na ostrov TravelQuest přenášel letecky celou skupinu jejich zájezdu v průběhu celého dne. Nikdy v historii nemělo letiště na Mangaie takový provoz, obzvláště bylo-li třeba kolem 200 lidí dopravit patnácti místním letounem Embraer EMB110P1 „Bandeirante“. Už samotný let byl zážitek.
Mohou meteority zabíjet? (2. díl)
