Rok 2007 byl vyhlášen Mezinárodním heliofyzikálním rokem (IHY 2007). Proto jsme se mu rozhodli věnovat hned náš první Nebeský cestopis roku 2007. Všechny příspěvky, které se během týdne od 1. do 5. ledna budou vysílat, se budou týkat naší nejbližší hvězdy - Slunce. Každý všední den v Dopoledni s Leonardem uslyšíte minimálně jeden příspěvek, někdy i dva a celý hodinový pořad pak v sobotu 6. ledna ve 20 hod.
Tiskové prohlášení ČAS č.91.
V noci z 15. na 16.prosince 2006 objevili na jihočeské Observatoři Kleť astronomové Miloš Tichý a Jana Tichá dosud neznámou planetku, která právě těsně míjela naší Zemi.
Planetka, nyní známá pod mezinárodním označení 2006 XR4, byla objevena během svého nejtěsnějšího přiblížení k Zemi, kdy nás míjela o 0,004 astronomických jednotek, čili o necelých 600 tisíc kilometrů, to je jen o málo dál, než je od Země vzdálen Měsíc. Jedná se o jeden z nejtěsněji nás míjejících asteroidů objevených z Evropy. Velká většina takovýchto objevů totiž připadá na velké americké observatoře. Asteroid 2006 XR4 patří mezi vzácné planetky typu Apollo, jejichž dráha křižuje dráhu naší Země kolem Slunce. Cirkulář obsahující přesná měření a výpočet dráhy tohoto nového kleťského objevu vydala centrála pro planetky a komety při Mezinárodní astronomické unii.
 |
Po pár dnech se opět vyjasnilo, a tak máme možnost se na vlastní oči (nikoliv jen díky fotografiím pořízeným družicemi a k dispozici na internetu) podívat na velkou sluneční skvrnu, která je vidět i očima, samozřejmě přes filtr. V těchto dnech se skvrna nachází již u pravého okraje slunečního kotouče a pozorovat ji bude možné ještě minimálně v následujících dvou dnech. Sluneční skvrnu v minulých dnech doprovázela mohutná erupční aktivita.
"Tato pozorování poskytují doposud nejpádnější důkazy o tom, že kapalná voda může i dnes příležitostně téci po povrchu Marsu," říká Michael Meyer, vedoucí skupiny vědců NASA, zabývajících se výzkumem Marsu.
Nadace Bohuslava Jana Horáčka Českému ráji udělila cenu Praemium Bohemiae 2006 za rozvoj vědních oborů v oborech matematika a fyzika RNDr. Zdeňkovi Ceplechovi, DrSc. z Astronomického ústavu AV ČR. Na cenu nominují a na výběru laureátů ceny se podílejí naše nejvýznamnější vědecké instituce: Akademie věd ČR, Učená společnost ČR a Česká konference rektorů. Zdeněk Ceplecha je zakladatelem známé středoevropské bolidové sítě, dnes nejdéle fungující bolidové sítě na světě. Nejznámějším úspěchem Ceplechova týmu byl záznam mimořádně jasného bolidu dne 7. dubna 1959 a následné nalezení meteoritů Příbram. Vzácný nález je uchováván v Národním museu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 11. do 30. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrtiNa večerní obloze je dobře vidět Saturn, během noci je vysoko Jupiter. Setkání Venuše s Merkurem na ranní obloze bude pro pozorovatele obtížné vidět. Aktivita Slunce je nyní zatím nízká. SpaceX čelí problému při testech Super Heavy, Blue Origin mezitím připravuje lander pro Artemis a vylepšuje raketu New Glenn. ESA má vrcholný meeting, na němž se proberou plány pro příští roky. K ISS startuje Sojuz MS-28 s tříčlennou posádkou. Před 110 lety byla publikována Obecná teorie relativity Alberta Einsteina.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši
3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4