Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Antonín Vítek Kosmonautika

Výsledky vyšetřování havárie raketoplánu Columbia

Ve dnech 28. až 30. listopadu 2003 se uskutečnil na Hvězdárně Valašské Meziříčí víkendový seminář, věnovaný novinkám v oblasti kosmonautiky a raketové techniky. Přednáška Mgr. Antonína Vítka, CSc. shrnula Výsledky vyšetřování havárie raketoplánu Columbia. Následuje stručný sylab přednášky, vydaný pro účastníky semináře.
Miloš Motejl Ostatní

předváděcí akce Meade

Zveme Vás na předváděcí akci Meade dalekohledů a příslušenství, která proběhne :11.12. 2003 od 13:00 do 19:00 ve Fotocentru Milan Škoda, Vodičkova 37 - Palác Langhans, v Praze.

Akce bude probíhat formou konzultací s příchozími zájemci.

K vidění bude kamera LPI + Autostar Suite + 8"LX200GPS (jedná se o první vzorek kamery LPI + Autostar Suite od Meade). Během prosince budou připravovány české návody - jsou velmi obsáhlé. Definitivní termín dodání kamer na český trh je leden 2004.

František Martinek Kosmonautika

Kosmická sonda k planetě Pluto

sonda New Horizons (drive Pluto-Kuiper Express)
sonda New Horizons (drive Pluto-Kuiper Express)
Počátkem ledna 2006 by měla k planetě Pluto odstartovat americká kosmická sonda New Horizons, dříve označovaná jako Pluto-Kuiper Express. Cílem sondy není jen samotná planeta Pluto a její měsíc Charon, ale také několik těles z tzv. Kuiperova pásu za drahou planety Neptun. Tento projekt NASA již několikrát vyškrtla ze svých plánů a znovu jej vrátila zpět. Další odklady však již nejsou možné - jinak by se doba letu sondy k Plutu značně prodloužila.
František Martinek Sluneční soustava

Kometa na kruhové oběžné dráze

Nové snímky objektu s označením 2001 RG100, pořízené 26. 11. 2003 pomocí reflektoru Spacewatch na Kitt Peak definitivně potvrdily, že se jedná o kometu. Následně byla nalezena i na fotografiích z let 1990 a 1993. Těleso bylo objeveno v září 2001 a obdrželo předběžné označení jako planetka.

František Martinek Sluneční soustava

Hory na Venuši pokrývají kovy

Venue-Gula Mons
Venue-Gula Mons
Hory na planetě Venuši jsou pokryty tenkou vrstvou těžkých kovů. K tomuto závěru dospěli vědci z univerzity ve Washingtonu. V důsledku mimořádně vysoké teploty na povrchu planety přecházejí olovo a bismut do kapalného stavu. Unikající páry kovů ve vyšších vrstvách atmosféry (kde je nižší teplota) kondenzují a následně dopadají na horská úbočí. Tím lze vysvětlit, proč radary na kosmických sondách, které studovaly povrch Venuše, zaznamenaly vysokou odrazivost právě v horských oblastech planety.
Petr Sobotka Exoplanety

Hledání druhé Země pokročilo

Vega
Souhvězdí Lyry s dominantní VegouVegu viděl na obloze snad každý. Tato hvězda ze souhvězdí Lyry je nejjasnější hvězdou viditelnou ze severní polokoule a pátou nejjasnější hvězdou celé oblohy. Dominuje letnímu trojúhelníku skládajícímu se ze tří nejjasnějších hvězd severní oblohy (Vega, Deneb, Altair) a alespoň teoreticky je u nás pozorovatelná každou noc. V současné době je pozorovatelná hned po setmění na severozápadním obzoru, nebo zase až ráno na severovýchodě. Nyní se hvězda stane ještě přitažlivějším objektem - zřejmě kolem ní obíhá dosud neznámá planeta.
Vega je tak jasná, protože je od Slunce vzdálena jen 25 světelných let. Ve srovnání s průměrem naší galaxie100 000 světelných let, kde se všechny hvězdy viditelné na obloze nacházejí, je to opravdu blízko. Vega je navíc teplejší a větší než Slunce a vydává tak do prostoru 50 krát více světla.

Karel Mokrý Hvězdy

Další nova v M31

V cirkuláři IAU byl publikován další objev novy v M31 objevené v České republice. Novu objevil Kamil Hornoch, jedná se o jeho sedmou novu, přitom v letošním roce jich objevil již šest. Nova byla nalezena jako velmi slabý objekt na snímku pořízeném 29.11.2003 a zpětně byla dohledána na snímku pořízeném při listopadovém zatmění Měsíce.
Tomáš Přibyl Kosmonautika

Cesty za kosmonautikou po Evropě

Ve dnech 28. až 30. listopadu 2003 se uskutečnil na Hvězdárně Valašské Meziříčí víkendový seminář, věnovaný novinkám v oblasti kosmonautiky a raketové techniky. Přednáška Ing. Tomáše Přibyla s názvem Cesty za kosmonautikou po Evropě zavedla posluchače na některá místa Evropy, kde se lze setkat s kosmonautikou.

Karel Mokrý Kosmonautika

Mars Express - od Marsu "jen" 5.5 milionu km

Mars ze vzdálenosti 5.5 milionu kilometrů
Mars ze vzdálenosti 5.5 milionu kilometrů

Tento snímek pořídila 1. prosince ze vzdálenosti 5.5 milionu kilometrů od Marsu evropská sonda Mars Express pomocí kamery HRSC (High Resolution Stereo Camera).

Snímek je jedinečný i díky osvětlení Marsu - ze Země takto Mars nikdy neuvidíme. Slunce osvětluje západní polokouli a více než třetina Marsu leží ve stínu. Tmavé skvrny v horní části snímku jsou severní nížiny na Marsu. Je možné, že právě tam se před miliony let nacházela voda.

kliknutím na obrázek získáte jeho větší verzi.

Zdroj: ESA

Antonín Vítek Kosmonautika

Mezinárodní kosmická stanice ISS v roce 2003 (2)

ISS-Cervantes.jpg
Současný vzhled Mezinárodní
kosmické stanice ISS.
Ve dnech 28. až 30. listopadu 2003 se uskutečnil na Hvězdárně Valašské Meziříčí víkendový seminář, věnovaný novinkám v oblasti kosmonautiky a raketové techniky. Přednáška Mgr. Antonína Vítka, CSc. s názvem Mezinárodní kosmická stanice ISS v roce 2003 mapovala činnost na palubě stanice v období listopad 2002 až listopad 2003.

Dokončení článku.

Antonín Vítek Kosmonautika

Mezinárodní kosmická stanice ISS v roce 2003 (1)

ISS-Cervantes.jpg
Současný vzhled Mezinárodní
kosmické stanice ISS.
Ve dnech 28. až 30. listopadu 2003 se uskutečnil na Hvězdárně Valašské Meziříčí víkendový seminář, věnovaný novinkám v oblasti kosmonautiky a raketové techniky. Přednáška Mgr. Antonína Vítka, CSc. s názvem Mezinárodní kosmická stanice ISS v roce 2003 mapovala činnost na palubě stanice v období listopad 2002 až listopad 2003.
Jiří Dušek Úkazy

Symfonie světla

halovy_jev.jpg
Halový jev: Atmosférický úkaz, jenž vzniká průchodem slunečního a měsíčního světla skrz tenký oblak ledových krystalků. Jev může být výsledkem lomu světla procházejícího krystaly, odrazem světla od rovných ploch krystalů, nebo kombinací obou. Při lomu světla se bílé světlo rozkládá na jednotlivé barvy, zatímco při odrazu zůstává nezměněno. Nejčastější je tzv. kruhové halo o poloměru 22 stupňů se středem v Měsíci či Slunci. Setkat se lze ale také s vedlejšími či spodními slunci, sloupy, kříži, oblouky...
Karel Mokrý Sluneční soustava

"odstrčený" Kuiperův pás

interakce mezi Neptunem a vznikajicim Kuiperovym pasem
Animace (1.2M) zobrazující interakci
mezi Neptunem a vznikajícím
Kuiperovým pásem.
Již více než deset let je potvrzena existence Kuiperova pásu - starého disku planetesimál obíhajících Slunce za oběžnou drahou Neptuna. V současnosti je známo více než 700 těles patřících do Kuiperova pásu. Vnější hranice Kuiperova pásu se nachází ve vzdálenosti 50 astronomických jednotek a je poměrně ostrá. Zdá se, že za touto hranicí nenalezneme objekty větší než 200km v průměru.
Petr Bartoš Ostatní

1. kolo Astronomické olympiády končí

Máme tady pomalu konec listopadu a tím se nám chýlí ke konci i 1. kolo Astronomické olympiády. Ještě dnes nebo zítra je tedy čas odeslat na adresu České astronomické společnosti jeho výsledky.

Pro všechny pak přidávám informaci, že výsledky 1. kola Astronomické olympiády budou zveřejněny do konce roku 2003 na webu: Sekce pro mládež ČAS
Karel Mokrý Multimédia

Vítězem se stává...

nejlepsi z
nejlepsi z "TOP ten"
Na serveru SOHO probíhala volba "nejhezčího" snímku pořízeného sondou v průběhu osmi let provozu. Těsně zvítězil snímek složený ze snímků ve vřech vlnových délkách (171 nm - modrá, 195 nm - žlutá, 284 nm - červená). Jednotlivé filtry odpovídají různě ionizovanému železu a tedy různým teplotám. 171nm - 8 a 9krát ionizované železo, teplota 1 000 000°C, 195nm - 10 a 11krát ionizované železo, teplota 1 500 000°C, 284nm - 13krát ionizované železo, teplota 2 500 000°C

Přehled všech snímků.

Miroslav Zimmer Multimédia

ČRo: Příliš neklidné Slunce

Mýtem (i když samozřejmě jen laickým) je, že Slunce je tělesem vcelku klidným. Minulé týdny ale přesvědčily i laickou veřejnost, že tomu tak rozhodně není. Slunce je opravdu bouřící žhavou koulí. Důkazy, které nám o tom podalo, jsme viděli na vlastní oči. Večerní a noční obloha s úchvatnou polární září, pouhým okem pozorovatelné skvrny na slunečním povrchu, ale i výpadky radiového spojení - to vše způsobily mohutné výbuchy ve sluneční atmosféře.

Ondřej Pejcha Hvězdy

Magnetická Betelgeuse?

Betelgeuse
Betelgeuse
V nastávajících zimních nocích si každý astronom při obdivování souhvězdí Oriona všimne načervenalé hvězdy, která se nazývá Betelgeuse nebo také alfa Ori.


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »