Autor: NASAProgram raketoplánů se blíží k brzkému konci a tři aktivní letouny si odbývají své poslední mise, Discovery už ji má za sebou a nyní je na řadě Endeavour. Při svém posledním výletu na oběžnou dráhu zamíří k Mezinárodní kosmické stanici a dopraví tam důležitý astronomický přístroj.
Logo České astronomické společnosti
Při příležitosti konání 21. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě (21. října 2011) udělí Česká astronomická společnost cenu Littera astronomica, která je určena k ocenění osobnosti, jenž svým literárním dílem významně přispěla k popularizaci astronomie a souvisejících oborů v České republice. Návrhy na udělení Ceny lze podávat do 31. května 2011.
Kosmická observatoř WISE - Wide-field Infrared Survey ExplorerAstronomové celého světa mohou nyní studovat stovky miliónů galaxií, hvězd a asteroidů, jejichž fotografie jsou soustředěny v prvním "balíku" informací z družice NASA s názvem Wide-field Infrared Survey Explorer (WISE). "Počínaje dneškem tisíce astronomů budou zkoumat data z družice WISE a já očekávám spoustu překvapení," říká Edward Wright (UCLA).
Pozorování při táboře 2010. Autor: Věra BartákováNabídek na letní akce pro dospělé milovníky nočního nebe je několik. Co když se ale o astronomii zajímají děti? Samozřejmě, ty jezdí na astronomické tábory! Na letošní rok je jich připraveno zase o něco více než dřív a o některých už se na těchto stránkách už psalo. Sekce pro děti a mládež letos připravila dokonce tři tábory. Blíží se uzávěrka přihlášek a zbývá už jen několik volných míst. Pokud tedy stojíte o to prožít několik zajímavých dní v krásném prostředí a převážně pod oblohou (ať už denní nebo noční), neváhejte.
V Karlových Varech dnes začíná již 8. ročník IBWS, což je pracovní setkání odborníků především z oblasti rentgenového výzkumu vesmíru s pomocí družic pozorujících v gama a rentgenovém oboru a návazných pozemních robotických dalekohledů.
Plaketa Astrofotograf roku 2010 pro Luďka Hamra. Autor: Marcel BělíkV sobotu 16. dubna 2011, pět set let poté, co místními hvozdy hnával svou loveckou družinu český král Václav IV, se v královském komorním městě Žebrák sešli zástupci České astronomické společnosti. Pod dohledem majestátných hradů Žebrák a Točník a pod záštitou místní hvězdárny zde zástupci jednotlivých složek této společnosti na takzvaném "Velkém zasedání složek ČAS" referovali o své činnosti za poslední rok, diskutovali o plánech do budoucna a též využili vhodné příležitosti, aby předali dary čestnému předsedovi společnosti dr. Jiřímu Grygarovi k jeho životnímu jubileu.
Zvídaví budoucí MessieřiOdpoledne soutěže s astronomickou tématikou, večer zajímavá přednáška o Sluneční soustavě, noční porozování hvězdné oblohy, přátelská atmosféra, legrace i napětí, poučení i zábava, přesně taková byla sobota 2. dubna 2011 (a kousek neděle 3. dubna). V 15.00 hod SELČ byl v prostorách Domu dětí a mládeže v Moravské Třebové zahájen první ročník akce nazvané "Malý Messierův maraton" (MMM).
Mapa oblohy 27.4.2011, zdroj: astronet.ruPřehled událostí pro týden od 25. 4. do 1. 5. 2011.
Měsíc po poslední čtvrti je viditelný nad ránem. Od soumraku je viditelný Saturn. Na Slunci je řada skvrn. Večer přeletá ISS. Startuje raketoplán s Krtečkem na palubě.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 27. dubna 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: astronet.ru
Endeavour na startovací rampě. Autor: NASANa startovací rampě floridského kosmodromu na mysu Canaveral stojí raketoplán Endeavour, který se má vydat na svou poslední a celkově předposlední misi programu raketoplánů. Na jeho palubě do vesmíru vzlétne i český Krteček. Sledujte s námi závěrečné dny příprav ke startu. V tomto článku budeme přinášet pravidelně novinky.
Start je nyní v plánu v pondělí 16. května ve 14:56 SELČ
Jaroslav RuprechtPo dlouhé a těžké nemoci zemřel 11. dubna Jaroslav Ruprecht, krátce před svými osmdesátými narozeninami (* 14. 5. 1931). Jeho život byl naplněn výzkumem otevřených hvězdokup a asociací hvězd OB.
Diskutující odborníci. Autor: Americké centrumDva dny po 30. výročí letu prvního amerického raketoplánu do vesmíru, tj.
14. dubna 2011 se na půdě Amerického
centra v Praze uskutečnila debata věnovaná tomuto výročí a raketoplánům vůbec.
Její název byl "Raketoplány: Loučení po 30 letech" a předznamenal tím
i fakt, že éra těchto kosmických plavidel spěje ke svému konci, protože poslední
let by měl proběhnout na přelomu června a července letošního roku.
Zdeněk Müller s KrtečkemČeský Krteček poletí zanedlouho s raketoplánem do kosmu. Autor Krtečkových dobrodružství Zdeněk Miler však už ve vesmíru své místo má - jeho jméno nese jedna z planetek objevených na Kleti.
Tisková zpráva HaP České Budějovice s pobočkou na Kleti.
Andrew FeustelStart mise STS-134 raketoplánu Endeavour je plánován a dnes byl NASA definitivně odsouhlasen na 29. dubna v 15:47 hod EDT (21:47 našeho času). Přímý přenos startu bude pro české diváky zprostředkován na serveru České astronomické společnosti www.astro.cz.
Tisková zpráva Astronomického ústavu AV ČR ze dne 20. dubna 2011
GRB 110328A zaregistrovaný družicí Swift Kosmické observatoře NASA s názvem Swift, Hubble Space Telescope a Chandra X-ray Observatory společně studovaly jednu z nejzáhadnějších explozí, jaká kdy byla ve vesmíru pozorována. Koncem března 2011 byl družicemi zaregistrován zdroj záření o vysokých energiích, jehož jasnost dosáhla v maximu mimořádně vysokých hodnot.
Dvoutisící kometa SOHO. Zdroj: NASA/ESA/SOHO.Aj amatérski astronómovia už dnes môžu objavovať. Napríklad kométy. Túto možnosť ponúka NASA už od roku 2005. Stačí mať len internet, dostatok voľného času a chuť objavovať. V tomto článku uvádzam návod, ako na to.
Bára Mikulecká. Zdroj: UDiF.cz.Před několika lety byla zkratka ÚDiF jen řadovým bodem pestrého programu akcí moravské metropole, především jako třešnička na dortu v repertoáru brněnské hvězdárny. Velice rychle však "herci" Úžasného Divadla Fyziky začali dobývat svým neobvyklým nadšením pro experimentální a nám nesmírně blízkou fyziku celou republiku a přišli tak s novým druhem představení do současného světa české zábavy. Že fyzika námi ze školních lavic mnohdy až nenáviděná může být ve skutečnosti nejen bezednou studnou inspirace, nám ve svém rozhovoru dokáže Bára Mikulecká, studentka teoretické fyziky a astrofyziky na Masarykově univerzitě v Brně.
Plánovaný vzhled budovy Hvězdárny a planetária Brno po rekonstrukci. Zdroj: www.hvezdarna.cz.Na současně rekonstruované Hvězdárně a planetáriu Brno nabízíme nová pracovní místa, a to na pozicích odborné pracovnice/odborného pracovníka nebo technické pracovnice/technického pracovníka. Vybrané uchazeče pozveme k osobnímu pohovoru nejpozději do 30. dubna 2011.
HaP J. Palisy v Ostravě-Porubě. Zdroj: IANStejně jako v předchozích letech se i letos připojujeme k celoměstským aktivitám v rámci Dne Země. Na náměstí SNP v Ostravě - Zábřehu budeme 15. dubna od 9:00 do 17:00, na Hlavní třídě v Ostravě - Porubě pak v úterý 19. dubna ve stejném čase.
Tisková zpráva Hvězdárny a planetária Johanna Palisy a VŠB - Technické univerzity v Ostravě.
Marie Curie SkłodowskaBěhem března a dubna volila česká veřejnost na stránkách www.ceskenoviny.cz největší vědecký objev historie, za kterým stojí žena. Historickou "královnou" vědy se stala Marie Curie Skłodowska. Anketa o nejlepší vědkyni historie byla uspořádána v rámci stipendijního projektu L´Oréal Pro ženy ve vědě, jehož pátý ročník vyvrcholí 19. května "korunováním tří královen" české vědy a udělením tří stipendií ve výši 250 tisíc korun.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov.
Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom.
Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn.
Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
