CassiniPoprvé po 25 letech objevili astronomové nový prstenec Saturnu. Vidět je na snímcích ze sondy Cassini. Oznámil to profesor Carl Murray z londýnské univerzity na konferenci v západoanglickém Exeteru (hrabství Devon).Miroslava HromadováOstatní
Ing. Ladislav FofonkaGeografický střed České republiky leží v obci Číhošť u Ledče nad Sázavou na Havlíčkobrodsku. Pomocí analytické geometrie to vypočítal Ing. L. Fofonka. Geometrický střed republiky je těžištěm plochy ohraničené státními hranicemi.František MartinekSluneční soustava
Astronomové, kteří využívají ke své práci radioteleskop GBT (Green Bank Telescope), objevili v nejchladnější části oblaku prachu a plynu, který se nachází ve vzdálenosti 26 000 světelných let poblíž středu naší Galaxie, molekuly jednoduchého cukru. Tento objev napovídá, že molekuly cukru mohly sehrát důležitou roli při vzniku stavebních bloků, nezbytných pro vznik života v mezihvězdném prostředí.František MartinekKosmonautika
V dobách studené války sovětské vedení vážně zvažovalo možnost vybudování stálé základny na Měsíci, která by měla strategický význam, a možná by i zajistila Sovětskému svazu převahu nad zaoceánským protivníkem. Sovětští velitelé byli přesvědčeni, že Měsíc je ideálním velitelským stanovištěm, které nemůže být vystaveno jadernému útoku, píše "Novaja gazeta" o rozpracovávaném málo známém vojenském projektu v bývalém Sovětském svazu, na kterém vědci pracovali před více než 30 roky.Miroslava HromadováSvětelné znečištění
píprava pro stavbu dalekohledu v Antarktidi Vyvýšená náhorní plošina, téměř bezvětrná, v centrální oblasti Antarktidy, je na Zemi nejlepším místem pro pozorování hvězd. Svědčí o tom výsledky malého automatického dalekohledu. Výsledky jsou tak skvělé, že toto místa by mohlo být nejlepším pro nové dalekohledy, navržené pro hledání života na jiných planetách.redakceVzdálený vesmír
Česká astronomická společnost a německá astronomická společnost Astronomische Gesellschaft připravily na tento týden mezinárodní konferenci o galaktické a extragalaktické astronomii, které se účastní významní astronomové a astrofyzikové z řady evropských zemí a Spojených států. Na začátku konference zazněla přehledová přednáška nositele Nobelovy ceny Prof. Riccarda Giacconiho o počátcích a vývoji rentgenové astronomie, jejímž byl zakladatelem. Na konferenci probíhají paralelně semináře na různá témata, např. o exoplanetách, o srážkách galaxií a fyzice černých děr v jádrech galaxií. Kromě toho jsou v programu přehledové referáty, z nichž několik přednášejí také čeští astronomové, např. Prof. Jan Palouš a Dr. Soňa Ehlerová z Astronomického ústavu AV. Program konference najdete na internetové adrese http://ag-cas.cuni.cz/Radomír ŠmídaVzdálený vesmír
Dnes, ve středu 22. září v půl sedmé večer našeho času, dochází ke změně ročního období, vlády se ujímá podzim. Slunce prochází podzimním bodem (v souhvězdí Panny) a přechází ze severní polokoule na polokouli jižní. Den a noc jsou stejně dlouhé, nastává podzimní rovnodennost.
Celoroční série obrázků pořízená řeckým fotografem Anthony Ayiomamitisem názorně objasňuje, proč máme roční období. Snímek zachycuje pozici Slunce na obloze každý týden po celý rok. Takto vzniklý vzor, vytvořený Sluncem byl pojmenován Analema.
Saturnův měsíc Prometheus působí na vnitřním okraji Saturnova prstence F jako pastýř držící stádo v sevřeném tvaru. Prometheus je poměrně malým měsícem, má jen 102 kilometrů v průměru. Na snímku byl zachycen "z blízka", v době, když byla sonda Cassini naváděna na oběžnou dráhu okolo Saturnu PIA06098.(obrázek je nutno zvětšit)
Kosmologie vysvětluje vznik a následný vývoj vesmíru pomocí teorie velkého třesku. Vesmír měl být původně vyplněn velmi žhavou ionizovanou hmotou plazmou, která díky rozpínání prostoru chladla, až se stala průhlednou pro elektromagnetické záření. Jednotlivé fotony od této chvíle putují nerušeně vesmírem a jako pozůstatky (relikty) rané epochy vesmírného vývoje přinášejí jedinečné informace z doby, kdy ještě neexistovaly hvězdy ani galaxie. Právě jejich zkoumání vedlo k obrovskému zpřesnění hodnot základních kosmologických veličin během posledních let. Podívejme se například na stáří vesmíru: z loňských výsledků sondy WMAP plyne, že vesmír existuje 13,7 miliard let plus mínus pouhých 200 miliónů let. Tak přesné tvrzení si nemůžeme dovolit vyřknout ani o věku jedné starší dámy, která pobývá v nedalekém brněnském muzeu. Vždyť Věstonické Venuši se daří ukrývat svůj věk mnohem úspěšněji a dnes jej známe stále s téměř desetiprocentní chybou, kdežto vesmír schoval své stáří před lačnými pohledy kosmologů již jen za nepřesnost šestkrát menší! Obdržené výsledky jsou navíc kompletně kontrolovány nezávislými měřeními a k velké radosti vědců spolu velice dobře souhlasí. Proberme si tedy jednotlivé úspěchy a očekávaný vývoj v této oblasti kosmologického výzkumu.
Evropská kosmická agentura ESA je připravena vypustit na oběžnou dráhu kolem Země první umělou družici s kapalnými "vnitřnostmi". Družice s názvem Sloshsat-FLEVO (Facility for Liquid Experimentation and Verification in Orbit) bude vypuštěna v říjnu letošního roku během zkušebního startu rakety Ariane 5 ECA 521 s novým urychlovacím stupněm na kryogenní pohonné látky. Dalším nákladem bude telekomunikační družice XTAR-EUR.František MartinekKosmonautika
Na zbytek se mi zeptejte. Na rok 2009 plánuje NASA vypustit k Marsu kosmickou sondu s názvem MTO (Mars Telecommunications Orbiter), která bude navedena na vysokou oběžnou dráhu kolem planety (výška nad povrchem Marsu bude asi 5000 km, aby byla zajištěna dlouhodobá "slyšitelnost" přistávacích modulů). Bude se jednat o první kosmickou sondu, vybavenou zařízením pro komunikaci se Zemí pomocí laseru. Použití infračerveného laseru (vlnová délka 1,06 mikrometru) místo radiových vln umožní předávat informace na Zemi z oběžné dráhy kolem Marsu minimálně 10krát (možná až 100krát) rychleji, než jsou schopny současné telekomunikační systémy. Dosavadní maximum přenosu dat ze sondy Mars Odyssey činí 128 000 bitů za sekundu.Tomáš MetelkaSluneční soustava
Nedávné rozbory dat získaných sondou Mars express (ESA) odhalují, že koncentrace vodní páry a metanu v atmosféře Marsu se významně překrývají. Tohoto výsledku bylo dosaženo průzkumem atmosféry Planetárním Fourierým spektrometrem (PFS).Tomáš MetelkaÚkazy
Donald Machholz z Colfaxu v Kalifornii je optik, který se zajímá o astronomii už od svých osmi let a komety vyhledává od roku 1975. V letech 1978 až 1994 objevil devět komet a pak po celých 1.457 hodin prohlídky oblohy neměl štěstí a o další kometu ani nezavadil. Štěstí se na něj znovu usmálo až ráno 27.srpna 2004, když nalezl svoji desátou kometu. Podle svých statistik strávil hledáním komet za 29 let již něco přes 7.000 hodin pozorovacího času.Ivo MíčekOstatní
Přistávací sonda Huygens, která nyní obíhá okolo Saturnu na palubě sondy Cassini, je v pořádku. Minulý týden, v úterý 14. září úspěšně prošla svojí patnáctou kontrolou v průběhu letu. Tato letová kontrolní procedura byla předposlední před plánovaným oddělením obou sond v prosinci tohoto roku. Proto byly, na rozdíl od předchozích letových kontrol, zahrnuty i některé další specifické aktivity nutné pro přípravu k oddělení obou sond.Tomáš MetelkaOstatní
Společnost LBT Corp. oznámila, že slavnostní spuštění Velkého binokulárního teleskopu (LBT) se bude konat 15.října tohoto roku. LBT v ceně 120 milionů USD je umístěn na Mount Graham, blízko Saffordu v Arizoně. Až bude v roce 2005 dalekohled pracovat na plný výkon, bude se jednat o současný nejdokonalejší na zemském povrchu umístěný přístroj. LBT není podobný žádnému jinému, dnes užívanému dalekohledu. Je tvořen dvojicí 8,4 m zrcadel, které jsou umístěny na společné montáži. Zrcadla jsou konstruována jako plástev medu. Jejich struktura je vyrobena z boritého skla, které bylo roztavené a roztočené do požadovaného tvaru ve speciálně navržené rotační peci. Pak byly vyleštěny k optické dokonalosti nově vyvinutými technikami leštění. Ty daly zrcadlu požadovaný tvar o přesnosti miliontin milimetru přes celý jeho povrch. Zrcadla jsou navíc, díky své konstrukci přesnější a lehčí než konvenční astronomická zrcadla. Obě společně dokáží shromáždit více viditelného záření než kterýkoliv jiný dnešní samostatný dalekohled.Tomáš MetelkaVzdálený vesmír
Vždy, když slyšíte nebo čtete o ranném vesmíru máte před sebou podobný scénář - divoký a chaotický čas plný navzájem se srážejících galaxií. Dost možná, že to ale nebyla až tak docela šílená doba. Alespoň to tvrdí Dr. Alister Graham z Australské národní univerzity, který analyzoval snímky mladého vesmíru pořízené Hubblovým vesmírným teleskopem. Podle něj zažil ranný vesmír jen asi 1/10 srážek galaxií, které předpovídaly předchozí teorie. Předpokládalo se, že na rozptýlení jader galaxií je zapotřebí jejich mnohonásobných srážek, ale Dr. Graham vypočítal, že ve skutečnosti na to mohla stačit jedna jediná srážka.Tomáš MetelkaHvězdy
Už více než 400 let profesionální i amatérští astronomové pozorují dlouhoperiodické proměnné typu Mira Ceti. Hvězdy tohoto typu, označované často jako Miridy, patří k pomalu pulzujícím hvězdám. Periody světelných změn leží v rozmezí od 80 dní do asi 4 roků. Nejčastěji ale pulzují v intervalu od 200 do 400 dní. Amplitudy světelných změn jsou větší než 3 magnitudy a někdy dosahují až 10 magnitud. Prototypem tohoto typu hvězd je Omikron Ceti, zvaná Mira, s periodou 332 dní a změnou hvězdné velikostí mezi 2 až 10 magnitudou. U některých hvězd tohoto typu se pozorovala i nevysvětlitelná krátkodobá vzplanutí.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Kosmologie vysvětluje vznik a následný vývoj vesmíru pomocí teorie velkého třesku... pokračování článku.
