Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Zdeněk Bardon Multimédia

M31 - Extrémní astrofotografie

M31_29-31082005_bar.jpg
Letošní léto bohužel nepřálo nejen koupání, ale i fotografování hvězdiček. Když už bylo jasno, tak svítil Měsíc a když nesvítil, tak pršelo. Poslední srpnový týden se počasí vydařilo, a tak jsem se rozhodl vyzkoušet dlouho připravovaný plán extrémní expozice. Chtěl jsem vyzkoušet, jak bude vypadat CCD snímek M31 v Adromedě po expozici několika hodin.
František Martinek Sluneční soustava

HST objevil zásoby vody na planetce Ceres

Ceres_HST.jpg
Pozorování planetky č. 1 Ceres - největší známé planetky v pásu asteroidů odhalila, že toto těleso může být "miniplanetou" a může obsahovat velké množství čistého vodního ledu pod povrchem.

Pozorování pomocí Hubblova kosmického dalekohledu (HST) také prokázala, že Ceres svými charakteristikami připomíná kamenné terestrické těleso, jako je naše Země. Tvar planetky Ceres je téměř kulový (podobně jako u Země), což může naznačovat, že planetka má diferencované nitro - tvoří ji vnitřní kamenné jádro a tenká kůra, pokrytá prachem.

František Martinek Sluneční soustava

Co na sebe prozradila kometa Tempel 1

Tempel-1_1.jpg
Když část kosmické sondy Deep Impact (tzv. impaktor) narazila 4. 7. 2005 v rámci "sebevražedné" mise do povrchu komety Tempel 1, uvolnilo se poměrně velké množství ingrediencí, které tvořily prvotní "polévku", ze které vznikala Sluneční soustava. Astronomové provedli analýzu dat, získaných sondou Deep Impact a astronomickou družicí Spitzer Space Telescope. Některé zajímavé informace přinášíme v následujícím článku.
František Martinek Sluneční soustava

Nové informace o Saturnových prstencích

Prstence.jpg
Saturnovy prstence představují obrovskou komplexní strukturu kolem druhé největší planety ve Sluneční soustavě. Od vnitřního k vnějšímu okraji měří tolik, že by se ani nevešly do prostoru mezi Zemí a Měsícem. Celkem sedm hlavních částí prstence bylo označeno v pořadí podle data objevu. Ve směru od povrchu planety se nacházejí prstence D, C, B, A, F, G a E.
František Martinek Kosmonautika

Pilotovaná expedice na Mars již v roce 2020?

Let_na_Mars.jpg
Pilotovaná expedice na Mars by se mohla uskutečnit o 10 let dříve, než doposud předpokládali vědci, inženýři a politikové. Takovouto senzační zprávu publikovala před několika dny skupina odborníků z oddělení pro letectví a kosmonautiku na Massachusetts Institute of Technology (MIT). Rok 2020 - to je nový možný termín pro výsadek člověka na rudou planetu. V plánech NASA se počítá s možným termínem startu v roce 2030.
Kamil Hornoch Multimédia

Kometa C/2005 A1 (LINEAR)

2005a1.jpg
Po více jak 2 měsících jsem namířil svůj dalekohled se CCD kamerou na kometu, tentokráte rozštěpenou C/2005 A1 (LINEAR). Výsledek si můžete prohlédnout ZDE. Celkem bylo sečteno 19 dílčích 40-ti sekundových expozic pořízených 28.872 UT srpna kamerou CCD SBIG ST-6V přes 35cm dalekohled v Lelekovicích.
František Martinek Ostatní

První světlo pro největší dalekohled světa

SALT.jpg
Přesně 5 let po zahájení pozemních prací byl jihoafrický dalekohled SALT (Southern African Large Telescope) dokončen a byly již pořízeny první barevné snímky vesmírných objektů. Úspěšně tak byla vyzkoušena digitální kamera SALTICAM v ceně 600 000 dolarů, která zaznamenala "první světlo", zachycené optickou soustavou dalekohledu, jehož objektiv má průměr 11 m. Hlavní zrcadlo dalekohledu je složeno z 91 hexagonálních segmentů.
Miroslav Brož Ostatní

ASHK: Povětroň 4/2005

Vyšlo nové čísloPovětroně- Královéhradeckého astronomického časopisu.Během prázdninových měsíců se odehrálo několik důležitých věcív astronomii a kosmonautice: sonda Deep Impact se(věrna svému pojmenování) úspěšně srazila s kometou Tempel 1a po dlouhé pauze odstartoval (a bezpečně přistál)raketoplán Discovery. O první události informuje Martin Lehkýa o druhé, v kontextu budoucího vývoje americké kosmonautiky,Karel Bejček.Martin Lehký ještě připojuje tři články o třech pěkných objevechv oboru meziplanetární hmoty: o trojplanetce,o transneptunickém tělesu větším než Plutoa o rozpadu komety.
redakce Ostatní

Přednáška J. Grygara

Pozvánka na populárně-vědeckou přednášku "Urychlovače na nebi a pod zemí aneb Velký třesk za všechno může", kterou přednese Jiří Grygar z Fyzikálního ústavu AV ČR, předseda Učené společnosti ČR.

František Martinek Sluneční soustava

HST: planeta Neptun a další fungování kosmického dalekohledu

HST_Neptun.jpg
Hubblův kosmický dalekohled HST pořídil nové fotografie vzdálené planety Neptun. Na snímcích je vidět velmi dynamická atmosféra planety a některé její měsíce. Fotografie byly pořízeny přes 14 různých barevných filtrů, které umožnily proniknout do různých hloubek atmosféry planety a vědci tak mohou detailně studovat atmosféru a oblaka nad planetou. Složená fotografie zachycuje několik "momentek" z rotace Neptuna.
František Martinek Vzdálený vesmír

Čínský drak a dvě galaxie v objetí

Gemini.jpg
Dva dalekohledy na Gemini Observatory (Gemini South Telescope a Gemini North Telescope) pořídily dvojici snímků, které zachycují dynamiku dvou velice odlišných interakcí ve vesmíru. V jednom případě se jedná o chladný tmavý oblak prachu, který si pro svůj vzhled propůjčil podobu nadpozemského čínského draka. Ve druhém případě se jedná o dvojici interagujících galaxií, uzavřenou do objetí v podobě námořnického uzlu, jež může předznačovat vzdálenou budoucnost naší Galaxie.
Milan Halousek Kosmonautika

Kosmonaut Jurij Baturin v Teplicích

baturin1.jpg
Několikadenní rehabilitační pobyt v Lázních Teplice ukončil o minulém víkendu dvojnásobný ruský kosmonaut Jurij Michajlovič Baturin (narozen 1949, starty Sojuz TM-28 /1998/, Sojuz TM-32 /2001/).

Při našem osobním setkání se kosmonaut Jurij Baturin mimo jiné rozhovořil o projektu zamýšlené ruské lodi Kliper. Vzhledem k tomu, že jsem měl po ruce diktafon, jeho bezesporu zajímavá slova jsem zaznamenal.

František Martinek Sluneční soustava

Zemské jádro rotuje rychleji než zbytek zeměkoule

Zemske_jadro.jpg
Američtí geofyzikové potvrdili, že zemské jádro "předbíhá" při své rotaci povrch planety. Tato teorie byla publikována již v roce 1996, avšak teprve nyní ji mohli vědci dokázat na základě analýzy většího počtu zemětřesení na americkém kontinentu a upřesnit hodnotu rychlosti rotace jádra. Z dřívějších výzkumů vyplynulo, že vnitřní jádro rotuje rychlostí o 1,1 stupně za rok rychleji vzhledem ke zbývající části naší Země. Zpráva o tom byla publikována například v časopise Sky & Telescope, October 1996.


13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »