< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Pavel Suchan Ostatní

2. místo na Mezinárodní astronomické olympiádě získal Jan Fait z Prahy

ceska_delegace_iao-jan_fait.jpg
V neděli 7. října 2007 přiletěla zpět do České republiky pětičlenná skupina žáků, která poprvé v historii zastupovala Českou republiku na Mezinárodní astronomické olympiádě. Letošní XII. Mezinárodní astronomická olympiáda se konala na Krymu na Ukrajině. Stříbrnou medaili – 2. místo získal Jan Fait z Prahy. Ostatní řešitelé z České republiky přivezli čestná uznání.

Snímek: Jan Fait – stříbrná medaile na Mezinárodní astronomické olympiádě (dole uprostřed).

Roman Šula Ostatní

Na památku Zdeňka Kvíze

pa060471.jpg
V sobotu 6. října 2007 byla na třebíčské hvězdárně odhalena pamětní deska RNDr. Zdeňku Kvízovi, CSc., významnému třebíčskému rodákovi, u příležitosti 50. výročí založení této hvězdárny právě Zdeňkem Kvízem. Slavnostního odhalení se za přítomnosti představitelů města ujal RNDr. Jiří Grygar, CSc., který pak měl pro přítomnou veřejnost přednášku jednak o samotném významu astronomie pro lidstvo, jednak připomněl význam Zdeňka Kvíze.
Miroslava Hromadová Kosmonautika

Další mise ke kometě Tempel 1

deep_impact_a.jpg
Primárním úkolem mise Deep Impact v červenci 2005 bylo narazit do komety 9P/Tempel 1, vytvořit kráter a nahlédnout „dovnitř“, což mělo vědcům poskytnout první pohled na vnitřní strukturu komety. Ale „my jsme nikdy kráter neviděli, protože ho zakryl silný oblak vyvržených trosek,“ říká Michael New (NASA).
František Martinek Sluneční soustava

Mezinárodní seminář o výzkumu Slunce ve Valmezu

HVM-02.jpg
Ve dnech 12. až 14. října 2007 se bude na Hvězdárně Valašské Meziříčí konat mezinárodní (česko-slovenský) populárně-naučný sluneční seminář, určený široké veřejnosti. Akce je pořádána v rámci Mezinárodního heliofyzikálního roku IHY 2007 (International Heliophysical Year 2007). Seminář pořádá Hvězdárna Valašské Meziříčí ve spolupráci s Českým koordinačním výborem IHY 2007, Astronomickým ústavem AV ČR a Českou astronomickou společností.
František Martinek Exoplanety

To pravé místo pro vznik druhé Země

Vznikající planety kolem hvězdy HD113766.
Vznikající planety kolem hvězdy HD113766.
Planeta podobná Zemi se pravděpodobně může zformovat u hvězdy s označením HD 113766, která se nachází ve vzdálenosti 424 světelné roky v souhvězdí Kentaura. Oznámili to astronomové na základě výzkumu pomocí kosmického dalekohledu Spitzer Space Telescope.
Marcel Bělík Multimédia

ČAM 2007.09: M31

m31_cam.jpg
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2007 obdržel snímek známé galaxie M 31 v souhvězdí Andromedy pořízený Ing. Martinem Myslivcem z Hradce Králové.

Je to možná ta nejstarší a nejvzdálenější stařenka, kterou kdy kdo viděl na vlastní oči. Je sice kanibalka, ale je krásná. A je možná také nejfotografovanější a nejportrétovanější na severní polokouli. A nikdo nezná její pravé jméno. Říkáme jí všelijak – "Velká mlhovina v Andromedě", NGC 224 či M 31. Ano, řeč bude o galaxii ležící v úctyhodné vzdálenosti 2 a půl miliónů světelných let, a přesto takřka za humny. Ovšem svou pravou podstatu před námi dlouho skrývala. William Herschel ji umístil do vzdálenosti dvěstěkrát větší, než vzdálenost Síria a jeho syn John poprvé vyslovil domněnku, že se skládá z mnoha hvězd. V roce 1885 zazářila v mlhovině jasná hvězda – supernova S Andromedae. Ta se stala argumentem jak pro skupinu podporující „hvězdné“ složení galaxie, tak paradoxně pro skupinu odpůrců, kteří si nedovedli vysvětlit nepředstavitelnou svítivost nové hvězdy.

Petr Sobotka Multimédia

Sputnik 1 na Youtube

Videa o Sputniku na Youtube
Videa o Sputniku na Youtube
Připomínáme si 50 let od startu Sputniku 1. Dobové materiály se po tak dlouhé době shání těžko, filmové ukázky obzvláště. Jenže je tu nový fenomén, světový video portál Youtube a na něm se dá najít něco i o Sputniku.
František Martinek Kosmonautika

Sputnik 1 – padesáté výročí startu

Sputnik 1
Sputnik 1
První umělá družice Země – Sputnik – byla na oběžnou dráhu vypuštěna 4. 10. 1957, tedy před 50 lety. Její start se uskutečnil v rámci Mezinárodního geofyzikálního roku. Byla využita pro získání prvních vědeckých výsledků. Ze zkreslení signálu, přijímaného pozemními stanicemi, se určovaly vlastnosti ionosféry a ze změny dráhy hustota atmosféry.
František Martinek Vzdálený vesmír

Z pokladnice Hubblova kosmického dalekohledu

Otevřená hvězdokupa v mlhovině NGC 3603.
Otevřená hvězdokupa v mlhovině NGC 3603.
V archivu snímků, pořízených kamerami na palubě Hubblova kosmického dalekohledu HST, se ukrývá velké množství zajímavých fotografií blízkých i vzdálených objektů. HST se zaměřil také na snímkování obří mlhoviny NGC 3603, v níž jsou doslova „uhnízděny“ tisíce jiskřivých mladých hvězd. Tato hvězdná „klenotnice“ je jednou z nejhmotnějších otevřených hvězdokup v naší Galaxii (Mléčné dráze).
Michal Václavík Kosmonautika

Seminář 50 let kosmonautiky

Plakátek k semináří 50 let kosmonautiky
Plakátek k semináří 50 let kosmonautiky
V sobotu 13. října 2007 se uskuteční v areálu Chvalského zámku v Horních Počernicích (Praha 20) celodenní seminář 50 LET KOSMONAUTIKY na téma pilotovaného i nepilotovaného kosmického výzkumu. Program se koná u příležitosti mezinárodní akce nazvané Světový kosmický týden (World Space Week), která připomíná dva důležité milníky kosmonautiky – vypuštění první družice světa a uzavření Mezinárodní úmluvy o mírovém využití kosmického prostoru. Seminář organizuje občanské sdružení Kosmo Klub ve spolupráci s městským výborem Horních Počernic pod záštitou místostarosty Tomáše Kádnera.
Milan Halousek Kosmonautika

Světový kosmický týden 2007, padesát let kosmické éry lidstva

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 100 z 2. října 2007

Dnešní tisková informace České astronomické společnosti nese pořadové číslo 100. Kromě vydávání tiskových podkladů jako příspěvku k informování veřejnosti Česká astronomická společnost provozuje také tento informační a popularizační vědecký web. Archiv tiskových prohlášení lze najít na na adrese /download?type=11.

Před padesáti lety, 4. října 1957, odstartoval do vesmíru první umělý objekt vytvořený lidskou rukou – sovětská družice Sputnik. Tím byla zahájena kosmická éra lidstva. Sovětská kosmonautika se vydala na cestu, která byla završena o necelé čtyři roky později startem prvního člověka do kosmu (Jurij Gagarin, Vostok 1, 12. 4. 1961).

František Martinek Ostatní

Zpráva o Evropské noci vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí

Noc vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí - 2007.
Noc vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí - 2007.
V pátek 28. září 2007 se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila již ke třetímu ročníku Evropské noci vědců, kterou vyhlásila Evropská komise. Ke 150 městům z 29 států v Evropě se přidalo dalších 23 astronomických míst v České republice, mezi nimi i Hvězdárna Valašské Meziříčí.
Pavel Suchan Ostatní

Evropská noc vědců za účasti 23 astronomických míst v ČR

noc_vedcu_logo.gif
Již potřetí se Česká astronomická společnost spolu s řadou dalších astronomických institucí a organizací v České republice zapojila do Evropské noci vědců. Ke 150 městům v 29 zemích Evropy se poslední zářijový pátek (28.9.2007) přidalo 23 astronomických míst v České republice. Počasí, které v minulých dvou letech přálo astronomickým pozorováním během Noci vědců, si ovšem letos vybralo deštivou daň. Program pod střechou však proběhl neohroženě. Kdo se zapojil do Evropské noci vědců, najdete na /akce/noc_vedcu/2007/.

Fotografie z některých akcí Evropské noci vědců

Pokud jste letošní příležitost promeškali, zatrhněte si v diáři poslední pátek září 2008!

1 …390 391 392 393 394 395 396 …537

36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety C/2025 A6 (Lemmon).

Kometa C/2025 A6 (Lemmon). Měřítko snímku je 2.2"/px (proti originálu 2x zmenšeno), sever je nahoře, východ vlevo. Výška nad obzorem zhruba 20 stupňů. Mezery ve stopách hvězd vznikly vyházením snímků se stopami družic v těsné blízkosti obrazu komety. Vzdálenost od Země 2.061 au, od Slunce 1.503 au.

Další informace »