Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Tomáš Metelka Úkazy

Seskupení Venuše - Regulus

2004-10-03-venus-lg.jpg

V neděli a v pondělí ráno lze před východem Slunce přímo nad východním obzorem spatřit těsné seskupení planety Venuše a hvězdy Regulus ze souhvězdí Lva. Zajímavá dvojice vychází nad obzor okolo 3:30 SELČ a nelze ji nad východním obzorem přehlédnout až do doby než se ztratí ve slunečním svitu. (mapku si lze zvětšit)

Libor Lenža Sluneční soustava

Inspirující setkání Společnosti pro meziplanetární hmotu

Vystoupení Petra Pravce na setkání Spoleenosti pro meziplanetární hmotu na Hvizdárni Valašské Meziíeí ve dnech 1.-3. íjna 2004.
Vystoupení Petra Pravce na setkání Spoleenosti pro meziplanetární hmotu na Hvizdárni Valašské Meziíeí ve dnech 1.-3. íjna 2004.
První tři dny měsíce října byla a jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí vyhrazeny členům a příznivcům Společnosti pro meziplanetární hmotu. Meziplanetární hmota v podobě meteoroidů, meteorů, meteoritů, planetek či komet má celou řadu aktuálních problémů a nezodpovězených otázek, které jsou stále předmětem výzkumu. K poznatkům, které již známe (nebo si to alespoň myslíme), je potřeba přiřazovat poznatky nové. Proto bylo setkání tohoto druhu lákadlem i pro další zájemce.
Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Globální oteplování by mohlo způsobit dobu ledovou

stav arktického ledovce v roce 1979
stav arktického ledovce v roce 1979
stav arktického ledovce v roce 2003
stav arktického ledovce v roce 2003
Globální oteplování by mohlo zanedlouho v Severní Americe a západní Evropě způsobit dobu ledovou. Tento paradoxní scénář získává stále větší podporu mezi ekology a klimatology. Snímky, které byly pořízeny americkou družicí DMSP (Defense Meteorological Satellite Program), ukazují stav arktického ledu v roce 1979 a 2003.
František Martinek Kosmonautika

Soukromá kosmická sonda k Marsu

archimedes.jpg
Německá organizace AMSAT - svaz německých vědců, inženýrů a techniků - čítající 1200 členů, a Marťanská německá společnost (Mars Society Deutschland) chtějí dokázat, že soukromé osoby a organizace jsou také schopny podílet se na výzkumu a využívání kosmického prostoru.
Tomáš Metelka Kosmonautika

Start desáté posádky ISS již podruhé odložen

iss_posadka_10.jpg
Vypuštění ruské kosmické lodi s další, tentokrát už 10 posádkou pro mezinárodní kosmickou stanici bylo během posledních čtrnácti dnů již podruhé odloženo.Start, který byl původně naplánován na 9.října, byl napřed odložen o dva dny, aby mohl být vyměněn "pyrotechnický šroub", který spojuje jednotlivé části návratového modulu Sojuzu. Ten náhodně explodoval ještě ve zkušební hale na kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. Současný odklad je zaviněn netěsností chemického tanku uvnitř velitelského modulu a údajně zdrží vypuštění nejméně o další tři další dny, tedy na 14. října nebo později.
Tomáš Metelka Kosmonautika

Pane Sulu, vztyčte štíty!

helosphere.jpg
Pokud jste alespoň jednou sledovali některou z epizod seriálu Star Trek, pak jste jistě slyšeli rozkaz kapitána Kirka "Vztyčit štíty!". Ochranné energetické štíty byly lodi Enterprise vždy k dispozici, když na hrdinskou posádku z temnoty kosmu útočili Klingoni nebo jiní nebezpeční vetřelci.

Věřte nebo ne, ale naše sluneční soustava má také svůj ochranný štít. Štítem sluneční soustavy je obrovská magnetická bublina, které se říká heliosféra. Jde o součást slunečního magnetického pole. Nikdo zatím nezná její opravdu přesné rozměry, jedno je ale jisté - je mnohem větší než oběžná dráha Pluta. Všech devět planet tedy leží uvnitř tohoto slunečního štítu.

Tomáš Metelka Kosmonautika

Mars Global Surveyor dokáže vyfotografovat Spirit

spirit-lander.jpg
Mars Global Surveyor vstupuje tento týden už do třetí fáze své prodloužené, sedm roků trvající mise na oběžné dráze okolo rudé planety. Za tu dobu pořídila sonda více než 170.000 snímků povrchu a ukazuje se, že je schopna pořídit mnohé další, ještě mnohem lepší než byly ty předchozí. Za posledního jeden a půl roku, totiž rozvinuly týmy obsluhující kameru sondy nové snímací techniky, prostřednictvím kterých lze získat obrazy až o trojnásobně vyšším rozlišení než na které byla kamera původně navržena. V některých případech tak je možné pořídit opravdu velkolepé záběry. Jedním z takových případů jsou snímky označené jako MOC2 - 862b, snímky na kterých je vidět sonda Spirit na povrchu Marsu. Stalo se tak 85 marsovského dne práce Spiritu v kráteru Gusev.
Pavel Suchan Kosmonautika

Opět přilétá americký astronaut Eugene Cernan

Po dvou letech do České republiky opět přilétá americký astronaut Eugene Cernan, kterému nakladatelství Academia v loňském roce vydalo jeho knihu Poslední muž na Měsíci.
Setkání s ním a jeho hosty doc. RNDr. Helenou Illnerovou, DrSc., předsedkyní Akademie věd České republiky, a Ing. Marcelem Grünem, ředitelem Hvězdárny a planetária hl. města Prahy, se koná ve středu 29. září 2004 v 17 hodin v knihkupectví Academia na Václavském náměstí 34 a je přístupné veřejnosti.
František Martinek Vzdálený vesmír

Družice Chandra vyfotografovala pulsar s ohonem

Obrázek pulsaru G359.23-0.82 vznikl sloueením dat z družice Chandra a z radioteleskopu VLA.
Obrázek pulsaru G359.23-0.82 vznikl sloueením dat z družice Chandra a z radioteleskopu VLA.
Tuto fotografii pulsaru pořídila americká astronomická rentgenová družice Chandra, která byla vypuštěna 23. 7. 1999. Její celý název je Chandra X-ray Observatory. Studovaný pulsar je obklopen částicemi o vysokých energiích, které pulsar při svém rychlém pohybu mezihvězdným prostředím hrne před sebou, podobně jako obří buldozer. Obrázek byl vytvořen kombinací získaných dat v oboru rentgenového a radiového záření. Pulsar se na publikovaném obrázku pohybuje zprava doleva rychlostí 2,1 miliónu km/h (tj. 583 km/s), přičemž odmrštěné částice vytvářejí v jeho dráze útvar podobný kometárnímu chvostu.
Jana Tichá Sluneční soustava

Vzácná planetka nebo spící kometa?

Astronomové řadí malá tělesa ve sluneční soustavě do různých kategorií. Znají typické planetky hlavního pásu kroužící na jen málo protáhlých drahách mezi Marsem a Jupiterem, asteroidy přibližující se k Zemi, komety na protáhlých drahách charakteristické oblakem plynu a prachu kolem jádra komety případně i ohonem či tělesa za drahou Neptunu. Jen velmi výjimečně najdou těleso, které nezapadá jednoznačně do žádné z těchto skupin a existuje na jejich rozhraní.

Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Nový prstenec u Saturnu

Cassini
Cassini
Poprvé po 25 letech objevili astronomové nový prstenec Saturnu. Vidět je na snímcích ze sondy Cassini. Oznámil to profesor Carl Murray z londýnské univerzity na konferenci v západoanglickém Exeteru (hrabství Devon).
Miroslava Hromadová Ostatní

Geografický střed České republiky

Ing. Ladislav Fofonka
Ing. Ladislav Fofonka
Geografický střed České republiky leží v obci Číhošť u Ledče nad Sázavou na Havlíčkobrodsku. Pomocí analytické geometrie to vypočítal Ing. L. Fofonka. Geometrický střed republiky je těžištěm plochy ohraničené státními hranicemi.
František Martinek Sluneční soustava

Kosmický cukr - klíč ke vzniku primitivního života

cukr-1.jpg
Astronomové, kteří využívají ke své práci radioteleskop GBT (Green Bank Telescope), objevili v nejchladnější části oblaku prachu a plynu, který se nachází ve vzdálenosti 26 000 světelných let poblíž středu naší Galaxie, molekuly jednoduchého cukru. Tento objev napovídá, že molekuly cukru mohly sehrát důležitou roli při vzniku stavebních bloků, nezbytných pro vznik života v mezihvězdném prostředí.
František Martinek Kosmonautika

Sovětští vojáci a velitelské stanoviště na Měsíci

zakladna.jpg
V dobách studené války sovětské vedení vážně zvažovalo možnost vybudování stálé základny na Měsíci, která by měla strategický význam, a možná by i zajistila Sovětskému svazu převahu nad zaoceánským protivníkem. Sovětští velitelé byli přesvědčeni, že Měsíc je ideálním velitelským stanovištěm, které nemůže být vystaveno jadernému útoku, píše "Novaja gazeta" o rozpracovávaném málo známém vojenském projektu v bývalém Sovětském svazu, na kterém vědci pracovali před více než 30 roky.
Miroslava Hromadová Světelné znečištění

Hvězdy jsou nejjasnější v Antarktidě

píprava pro stavbu dalekohledu v Antarktidi
píprava pro stavbu dalekohledu v Antarktidi
Vyvýšená náhorní plošina, téměř bezvětrná, v centrální oblasti Antarktidy, je na Zemi nejlepším místem pro pozorování hvězd. Svědčí o tom výsledky malého automatického dalekohledu. Výsledky jsou tak skvělé, že toto místa by mohlo být nejlepším pro nové dalekohledy, navržené pro hledání života na jiných planetách.
redakce Vzdálený vesmír

Mezinárodní konference "Od kosmologických struktur k Mléčné dráze" probíhá právě v Praze

Česká astronomická společnost a německá astronomická společnost Astronomische Gesellschaft připravily na tento týden mezinárodní konferenci o galaktické a extragalaktické astronomii, které se účastní významní astronomové a astrofyzikové z řady evropských zemí a Spojených států. Na začátku konference zazněla přehledová přednáška nositele Nobelovy ceny Prof. Riccarda Giacconiho o počátcích a vývoji rentgenové astronomie, jejímž byl zakladatelem. Na konferenci probíhají paralelně semináře na různá témata, např. o exoplanetách, o srážkách galaxií a fyzice černých děr v jádrech galaxií. Kromě toho jsou v programu přehledové referáty, z nichž několik přednášejí také čeští astronomové, např. Prof. Jan Palouš a Dr. Soňa Ehlerová z Astronomického ústavu AV. Program konference najdete na internetové adrese http://ag-cas.cuni.cz/


21. vesmírný týden 2025

21. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Světelná stopa ISS

Světelná stopa ISS

Další informace »