V pondělí 29. března 2004 se přibližně od 19:00 koná tradiční přednáška RNDr. Jiřího Grygara, CSc. Žeň objevů 2003. Přednáška se bude konat v posluchárně M 1 na Matematicko fyzikální fakultě v budově děkanátu, ulice Ke Karlovu 3, Praha 2 (asi 8 minut pěšky od metra C na I. P. Pavlova.
Všechny zájemce srdečně zveme.
Česká astronomická společnost, Město Litomyšl a Tiskový odbor AV ČRsrdečně zvou na tiskovou konferenci "Z Litomyšle do NASA" (světově proslulý astronom Zdeněk Kopal by se letos dožil 90 let), která se uskuteční v pondělí 29. března 2004 v 10:00 h v místnosti 206 v budově Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1.
Česká astronomická společnost a město Litomyšl si Vás dovolují pozvat na pietní shromáždění k uctění památky prof. Zdeňka Kopala, jež se uskuteční na vyšehradském hřbitově Slavín v Praze v pondělí 29. března 2004 od 14 hodin.
Hvězdárna Valaské Meziříčí pořádá ve spolupráci s Valaskou astronomickou společností ve dnech 2. a 4. dubna 2004 v přednákovém sále hvězdárny seminář na téma Nebezpečí vesmírné apokalypsy fakta a mýty.
Večer 14. března se mi podařilo objevit jedenáctou novu v galaxii M31. Jedná se o třetí letošní novu objevenou v této galaxii a zřejmě poslední pro tuto pozorovací sezónu. Všechny 3 letošní novy v M31 byly objeveny z ČR.
V pátek března Slunce vyvrhlo podivuhodnou protuberanci. Tento jev zaznamenala sluneční observatoř SOHO.Protuberanci tvoří "chladná" plazma o teplotě pouze 80 000° Celsia. Tato plazma je opravdu chladná - pokud ji porovnáme s teplotou koróny, jejíž teplota přesahuje dva miliony stupňů Celsia.
Pomocí Spitzerova teleskopu bylo objeveno velké těleso pravděpodobně patřící do Oortova oblaku. Objekt s označením 2003 VB12 je označován jako "Sedna", podle inuitské (eskymácké) bohyně oceánu.2004.03.16 - opravy: odkaz na cirkular MPEC, upresneno oznaceni (je 2003 VB12, ne 2003 VB16)
Tiskové prohlášení ČAS číslo 58
Ve sluneční soustavě je devět planet. Na jedné z nich žijeme, takže na obloze jich můžeme sledovat přirozeně jen osm. Jen pět z nich je natolik jasných, že je můžeme spatřit i bez použití dalekohledu. Jedná se o planety Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn. Zbývající tři - Uran, Neptun a Pluto - jsou již velmi daleko od Slunce a odrážejí zpět k Zemi jen malé množství slunečních paprsků. K pohledu na všech pět planet najednou budeme muset pod oblohu přijít večer, dokonce hned za soumraku, protože Merkur zapadá brzy po západu Slunce. Zatímco nejníže nad západem bude planeta Merkur, západnímu večernímu nebi bude vévodit Venuše. Jupiter najdeme zvečera na východě. Vysoko nad jižním obzorem bude svítit Saturn a také Mars.
