V minulém díle jsme si řekli, co je parsek a proč je při měření vzdáleností k blízkým hvězdám vhodnější, než světelný rok. Když nám ale parseky dojdou a my koukáme za hranice Mléčné dráhy, tak potřebujeme podstatně sofistikovanější metody, než paralaxu. Velmi nám v tom pomohou proměnné hvězdy!
Každý rok vychází jedno speciální číslo, venované nějakému tématu. Rok 2018 je věnován československým dotykům s vesmírem. Tímto způsobem jsme se rozhodli oslavit 100 let od vzniku samostatného Československa a shrnout důležité a zajímavé kapitoly z historie pilotované i nepilotované kosmonautiky, ve kterých figurují českoslovenští, čeští a slovenští vědci a inženýři. Nezůstane však jen u minulosti, podíváme se i na výhled do blízké budoucnosti.
Po několik let trvající analýze skupina planetologů využívajících Hubbleův kosmický teleskop HST nakonec přišla s vysvětlením původu záhadného měsíce obíhajícího kolem planety Neptun, který byl pomocí HST objeven již v roce 2013. Tento malý měsíček pojmenovaný Hippocamp se nachází mimořádně blízko mnohem většího Neptunova měsíce s názvem Proteus. Obvykle by měl měsíc jako Proteus po delší době gravitačně odmrštit stranou mnohem menší měsíc nebo jej „pohltit“, když vyčistí svoji oběžnou dráhu.
Přehled událostí na obloze od 11. 3. do 17. 3. 2019. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars a Uran. Ráno je nejvýše Jupiter a Saturn, Venuše už je jen velmi nízko nad obzorem. Kometa Iwamoto je na pomezí Vozky a Persea. Společné úsilí SpaceX a NASA vedlo k úspěšnému letu lodi Crew Dragon. Chystá se start kosmické lodi Sojuz MS-12 s třemi kosmonauty k ISS. Před 140 lety se narodil Albert Einstein a před 120 lety objevil W. Pickering měsíček Saturnu Phoebe.
Ano, astronomie je někdy trochu strohá. IC 342. Nu, to je tedy název, řekne si laik. A možná si řekne i leckterý astronom. Zejména třeba ten, který zkoumá sluneční skvrny. Ve hvězdné astronomii „kovanější“ hvězdář již ví, že zkratka IC představuje doplňkový katalog k základnímu astronomickému seznamu objektů „hlubokého nebe“ s označením NGC (tedy New General Catalogue). Ten obsahuje 7 840 objektů na obloze a vydal jej v roce 1888 tehdejší ředitel observatoře Armagh v Irsku John Luis Emil Dreyer. A IC I a II jsou doplňkové katalogy obsahující dalších 13 226 objektů. Ty byly vydány v roce 1895, respektive 1908. No a právě „náš“ objekt má číslo 342 v tomto doplňkovém katalogu IC.
Cena Františka Nušla je nejvýznamnějším ocenění, které Česká astronomická společnost každoročně uděluje. Cena je určena významným osobnostem za jejich celoživotní vědeckou, odbornou, pedagogickou, popularizační nebo organizační práci v astronomii a příbuzných vědách. Návrhy na udělení Ceny Františka Nušla 2019 je možné dle statutu Ceny podávat do konce března. Těšíme se na vaše nominace!
Zajímáš se o Slunce a jeho aktivitu? Chceš se něco nového naučit a zároveň se pořádně bavit? Pořádáme akci pro středoškolské studenty. Přidej se!
Astronomové oznámili, že se jim podařilo vyřešit dlouhodobou záhadu, pokud se týká vzniku hvězdného prachu, který tvoří základní stavební materiál hvězd a planet ve vesmíru. Kosmický prach obsahuje nepatrné částečky hmoty a organický materiál a je rozptýlen napříč celým vesmírem. Je vytvářen především ve hvězdách a následně je rozfoukán pomalým hvězdným větrem či při explozích hmotných hvězd.
Může se umění přátelit s vědou? Anebo věda s uměním? Lze spojit tyto dva odlišné břehy, zbudovat mezi nimi pomyslný most? Na jednom z břehů půvab děl uměleckých, na straně druhé pak elegance základních kamenů hmoty. Zkusme tedy posoudit prolínání vědy s uměním optikou životního příběhu člověka, jenž z oblasti vědy přestoupil do světa „hereckého“, aby namísto událostí vědeckých vyprávěl příběhy filmových a divadelních postav. Pozvání k rozhovoru přijal absolvent Matematicko-fyzikální fakulty, herec (a pro nás astronomy také nepřekonatelný prof. František Nušl, jehož ztvárnil v rámci oslav 100. výročí založení ČAS) a rovněž umělecký ředitel Dejvického divadla Mgr. Martin Myšička.
Brněnská pobočka ČAS si vás dovoluje pozvat na komentovanou prohlídku výstavy "IAU100 Above and Beyond", kterou vás provede Soňa Ehlerová z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky, za přítomnosti předsedy Českého národního komitétu astronomického profesora Jana Palouše.
Na základě dat z družice Gaia provozované Evropskou kosmickou agenturou ESA astronomové objevili velký hvězdný proud, který v současné době křižuje bezprostřední sousedství Slunce ve vzdálenosti pouhých 326 světelných roků. Tento proud obsahuje přinejmenším 4 000 hvězd, které se pohybují společně prostorem od okamžiku, kdy se zformovaly – tj. přibližně od doby před jednou miliardou roků.
Přehled událostí na obloze od 4. 3. do 10. 3. 2019. Měsíc bude v novu. Večer končí viditelnost Merkuru, ale zůstávají výše položené planety Mars a Uran. Ráno je nejvýše Jupiter, potom Saturn a Venuše je sice nejjasnější, ale už jen velice nízko nad obzorem. Kometa Iwamoto prochází souhvězdím Vozky. SpaceX úspěšně vypustila pomocí rakety Falcon 9 svoji kosmickou loď Crew Dragon, zatím bez posádky a ta se v neděli kolem poledne úspěšně připojila k ISS. Před 15 lety odstartovala úspěšná mise Rosetta ke kometě, před 40 lety minul Voyager 1 Jupiter. Před 50 lety testovalo Apollo 9 lunární přistávací modul a před 60 lety proletěl Pioneer 4 kolem Měsíce jako druhý po sondě Luna 1.
Zveme všechny zájemce na odbornou konferenci „24 hodin s J. F. Smetanou" v termínu 8. až 9. 3. 2019, která si klade za cíl přiblížit významnou osobnost města Plzně, člena premonstrátského řádu z Teplé a autora česky psaných učebnic silozpytu (fyziky), dějepisu a astronomie.
Odborníci z ASU jsou na špičce výzkumu pádů meteoritů a ve vyšetřování historie, která pádům předchází. Není tedy divu, že se zabývají i událostmi, které se netýkají bezprostředně České republiky. Jednou takovou byl pád meteoritu Maribo v roce 2009, který byl tak trochu překvapivý. Podle převládajících představ totiž vlastně neměl být žádný meteorit nalezen.
Nové závěry pozorování pomocí kosmické observatoře NASA s názvem Chandra X-ray Observatory možná pomohla vyřešit problém „chybějící hmoty“ ve vesmíru. Astronomové se nemohou dopočítat asi jedné třetiny obyčejné hmoty – tj. vodíku, hélia a dalších chemických prvků – která byla vytvořena zhruba v první miliardě roků po Velkém třesku.
Jednotka parsek je pro laika někdy naprostou neznámou. V dnešním díle pořadu Dobré vědět se s ní opatrně seznámíme a dovíme se i, proč se jmenuje, jak se jmenuje. Příští díl bude plný otázek a odpovědí od diváků. Za poslední rok, co vychází pořad Dobré vědět se jich nasbíralo opravdu mnoho a na ty nejzajímavější zkusíme co nejzajímavěji odpovědět.
Pomocí havajského radioteleskopu James Clerk Maxwell Telescope (JCMT) o průměru 15 m, který je schopen přijímat submilimetrové záření, astronomové zaregistrovali hvězdnou erupci 10 miliardkrát silnější než pozorované sluneční erupce. Jedná se o historický objev, který by mohl pomoci zodpovědět desítky let staré otázky týkající se původu Slunce a planet, dávající možnost nahlédnout do procesu vzniku nebeských těles.
Přehled událostí na obloze od 25. 2. do 3. 3. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je vidět nejníže Merkur a poměrně vysoko jsou Mars a Uran. Ráno je nejvýše Jupiter a potom Saturn a Venuše, která je nejjasnější. Kometa Iwamoto je vidět ve Vozkovi ve společnosti otevřených hvězdokup. Hayabusa 2 provedla první odběr vzorků z planetky Ryugu. Izraelská sonda Beresheet se vydala k Měsíci. Tým New Horizons ukázal nejostřejší snímky tělesa Ultima Thule. Očekáváme přípravy a start Falconu 9 s lodí Crew Dragon k prvnímu letu. Před 15 lety odstartovala ke kometě sonda Rosetta s přistávacím modulem Philae. Před 50 lety testovalo Apollo 9 lunární modul.
V létě roku 2018 se světem prohnala zpráva, že se za pomoci penetračního radaru umístěného na palubě evropské sondy Mars Express podařilo objevit pod povrchem Marsu oblast s výraznou odrazivostí. Jako nejpravděpodobnější vysvětlení její přítomnosti se jeví, že se v blízkosti jižní polární čepičky nachází podzemní jezero slané vody. Případná přítomnost podzemního jezera ale vyvolává palčivou otázku. Kde se bere teplo potřebné k udržení vody v kapalném stavu? Odpověď se zdá nabízí nová vědecká studie, jejíž výsledky jsou podobně překvapivé jako objev samotného jezera. Naznačuje totiž, že Mars musel být v nedávné geologické minulosti sopečně aktivní!
Ačkoli sonda InSight už zažila na povrchu Marsu více než 80 dní, doposud nebyla k dispozici data z jejích meteorologických čidel. Přitom je už dlouho známo, že výbava této sondy, pokud jde o záznam počasí, je mimořádně štědrá. Na palubě najdeme hned dvě zařízení pro sběr dat, jako je teplota, tlak nebo rychlost větru. A právě tyto údaje jsou nyní k dispozici online na internetu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4