Objeven další měsíc planety Neptun

Autor: NASA, ESA a M. Showalter (SETI Institute)

Autor: NASA, ESA a M. Showalter (SETI Institute)

Autor: NASA, ESA, and G. Bacon (STScI)

Přehled událostí na obloze od 15. 7. do 21. 7.
Měsíc kolem první čtvrti. Večer je při jasném počasí pěkně vidět Venuše a Saturn. Startuje silná raketa Atlas V. Cassini pořídí snímek Země od Saturnu. Přelety ISS začaly na ranní obloze. Ráno se k sobě blíží Mars a Jupiter.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 17. července ve 23:00 SELČ.

Autor: RussianSpaceWeb.com

Autor: TV Noe.

Autor: ESA.

Autor: NASA/JPL-Caltech

Autor: ALMA (ESO/NRAJ/NRAO)/NASA/Spitzer/JPL-Caltech/GLIMPSE

Autor: NASA, ESA, K. Sahu and J. Anderson (STScI), H. Bond (STScI and Pennsylvania State University), M. Do

Letošního 11. července uplyne 235 let od úmrtí česko-německého jezuitského fyzika, matematika, astronoma a meteorologa Josepha Steplinga. Jeho jméno je výrazně spjato se vznikem hvězdárny v Klementinu. Josephova matka byla Češka, kdežto otec pocházel z německého regionu Vestfálsko a pracoval jako sekretář vyslanectví u říšského sněmu.
Joseph se narodil v Řezně, ležícím na území dnešní německé spolkové země Bavorsko. Když však otec poměrně brzo zemřel, matka se vrátila do rodné vlasti i se synem a usadili se v Praze.
Zde Stepling navštěvoval jezuitskou latinskou školu a roku 1733 vstoupil do jezuitského řádu. Po absolvování noviciátu nejprve studoval filozofii v Olomouci, později působil ve Svídnici a Kladsku. Po několika letech se vrátil do Prahy, kde se věnoval zejména teologii a filozofii.


Autor: Sky-map.org

Autor: ESA - C. Carreau
Nově vzniklé hvězdy září velmi intenzivně, jako by přímo volaly: „Hej, podívej se na nás!“ Avšak ne všechny hvězdy v naší Galaxii jsou snadno pozorovatelné. Značné množství hmoty mezi hvězdami – studeného plynného vodíku, z kterého se mohou zrodit nové hvězdy – představuje téměř neproniknutelnou překážku při jejich pozorování.

Autor: NASA.

Autor: ESO/L. Calçada/ESA/AOES Medialab
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (030/2013): Astronomové využívající dalekohled ESO/VLT zachytili vzdálenou galaxii, která hladově nasává plyn ze svého okolí. Plyn proudí směrem do galaxie a vytváří tok, který jednak poskytuje hmotu pro formování hvězd a za druhé pohání rotaci galaxie. Jedná se o dosud nejlepší přímé důkazy podporující teorii, která tvrdí, že galaxie nasávají a pohlcují okolní materiál, aby mohly dále růst a tvořit nové hvězdy. Výsledky byly publikovány 5. června 2013 v odborném časopise Science.

Autor: Martin Gembec
Měsíc kolem novu. Večer je při jasném počasí pěkně vidět Venuše a Saturn. ISS přelétá občas přes sluneční disk. Havarovala raketa Proton. Opportunity slaví 10 let.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 10. července ve 23:00 SELČ.

Autor: David Kraft
Je chladno, březnové pařížské počasí konce 18. století není příliš příznivé. Blíží se čtvrtá hodina po poledni. Astronom Charles Messier ve své pracovně na Námořní observatoři v Hotelu de Cluny na ulici Mathurins rozžíná lampu a sedá ke stolu.

Autor: NASA

Autor: Archiv Zdeňka Štorka.


Autor: ESA

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4