Kresba: systém u hvězdy Epsilon Eridani Astronomové objevili u blízké hvězdy Epsilon Eridani dva pásy kamenných planetek a jeden vnější pás ledových těles. Vnitřní pás planetek bude zřejmě velmi podobný tomu, který známe z naší sluneční soustavy. Vnější pás naproti tomu obsahuje více než 20x více materiálu.
Spojením sil pozemních a vesmírných dalekohledů vznikl barvitý obraz oblasti NGC 346, který nabízí nové informace o historii tohoto místa zaplněného hvězdami. Jednotlivé vlnové délky se zde slévají v jediný snímek, podobně jako vodové barvy na plátně, a poskytují nové informace o zrození hvězd.
Mimořádně těsná čtyřhvězda BD -22°5866´´.
Nenechte si ujít přednášky předních českých odborníků, prezentaci zajímavých výsledků amatérských astronomů nebo pronesení slavnostní Kopalovy přednášky. To vše v pohostinném prostředí hvězdárny ve Valašském Meziříčí od 14. do 17. listopadu.
Během dvouhodinového pozorování a s použitím dokonalé techniky pro odstranění atmosférických vlivů byl pořízen zatím nejkvalitnější snímek Jupiteru z pozemního dalekohledu. Sada 265 snímků byla získána prototypem přístrojem MAD (Multi-Conjugate Adaptive Optics Demonstrator) na dalekohledu VLT/ESO. Výsledný snímek zachytil změny v příkrovu "smogu", které jsou pravděpodobně důsledkem celoplanetárního vzedmutí*, které se započalo před více než rokem.
Sonda Evropské kosmické agentury (ESA) bude hledat život na Zemi. Autor článku se nezbláznil a nejedná se ani o překlep. Sonda, obíhající okolo Venuše, dostala za úkol zjistit, zda je naše planeta obyvatelná. Jaká bude odpověď bádání asi každého čtenáře předem napadne. Cílem výzkumu je získání zkušeností pro budoucí projekty, které budou hledat obyvatelné planety u cizích hvězd.
Magion 124. 10. 1978 se v rámci mezinárodního programu IMS zaměřeného na výzkum magnetosféry uskutečnil start sovětské družice Interkosmos 18. Sonda s sebou vzala i jeden subsatelit - Magion 1, první československou družici. Hlavním úkolem této dvojice byl výzkum vazby mezi magnetosférou a ionosférou Země. V následujících 18 letech byly do vesmíru vypuštěny další 4 československé (později české) sondy Magion.
Poloha Měsíce, Merkuru a Saturnu do 27. října 2008Planetu Merkur může člověk spatřit jen v okamžicích krátce před východem nebo po západu Slunce. Důvodem je její velmi malá úhlová vzdálenost od Slunce (není se čemu divit - je to planeta k Slunci nejbližší). Právě v těchto dnech však nastávají příznivé podmínky nejen pro pozorování planety na ranní obloze, ale i pro sledovaní zajímavého nebeského seskupení.
Takřka desetiletí po svém výbuchu byla identifikována nejbližší supernova za posledních 25 let. Takový výsledek poskytla kombinace dat z online archivů mnoha největších teleskopů světa.
Logo Astronomické olympiády, autor: Jan Klusáček Bronzové medaile na XIII. Mezinárodní astronomické olympiádě získali
Jana Smutná z Prahy a Stanislav Fořt z Dražic.
V úterý 21. října přiletěla zpět do České republiky šestičlenná skupina žáků, která letos podruhé v historii zastupovala Českou republiku na Mezinárodní astronomické olympiádě. Letošní XIII. Mezinárodní astronomická olympiáda se konala v Terstu v Itálii. Jana Smutná z Prahy získala bronzovou medaili - 3. místo - v kategorii seniorů a Stanislav Fořt z Dražic bronzovou medaili - 3. místo - v kategorii juniorů. Ostatní řešitelé z České republiky přivezli čestná uznání.
Popis sondy Chandrayaan-1Do výzkumu Měsíce se zapojila také Indie. Indičtí vědci o tom hovoří již od roku 2001. Jejich první měsíční sonda s názvem Chandrayaan-1 byla vypuštěna 22. října 2008. Jejím úkolem bude prověrka vybavení a technologických prvků sondy, ale také výzkum Měsíce. Hlavním úkolem sondy bude pořízení mapy chemického složení povrchu Měsíce, dále sestavení plastické mapy nejzajímavějších oblastí, které budou zkoumány s vysokým rozlišením v oboru viditelného, infračerveného a rentgenového záření.
Poster na seminář Den s kosmonautikouV sobotu 25. října 2008 proběhne celodenní seminář DEN S KOSMONAUTIKOU, který pořádá občanské sdružení Kosmo Klub ve spolupráci s korespondenčním seminářem M&M při Metematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Místem konání je budova MFF UK na adrese Ke Karlovu 3. Akce se koná v rámci Světového kosmického týdne 2008, jehož hlavní ideou je informovat širokou veřejnost o pokrocích a objevech ve využití vesmíru a především přivést mládež k jeho poznávání. Zastřešujícím tématem letošního ročníku je Exploring the Universe (Výzkum vesmíru). Součástí programu semináře bude autogramiáda nové knihy, bardů v popularizaci kosmonautiky, Karla Pacnera a Antonína Vítka.
ScarabKamenné svahy vyhaslé sopky Mauna Kea, která je nejvyšší horou Havajských ostrovů, poslouží jako cvičný polygon měsíčního terénu, na kterém budou vědci Carnegie Mellon Robotics Institute, NASA a dalších organizací provádět zkoušky robota, určeného k průzkumu Měsíce.
Obr. 5: návrh Ramsdenova dynametru pro amatérskou konstrukciKdyž si koupíme astronomický dalekohled, najdeme ve většině případů údaje o jeho hlavních charakteristikách (ohnisková vzdálenost objektivu, průměr, zvětšení) uvedené v přiložené dokumentaci a většinou i přímo na tubuse přístroje. I na okulárech je napsáno, jaká je jejich ohnisková vzdálenost, případně zvětšení, které dosahují ve spojení s daným dalekohledem.
Orionidy
V noci z 20. na 21.10.2008 nastane maximum meteorického roja Orionidy. Predpokladá sa zvýšená aktivita roja, nakoľko sa blížime do vrcholu 12 ročného cyklu aktivity meteorického roja Orionidy.
Gama-pulsar a zbytek po supernově CTA 1, Credit: NASA/S. Pineault, DRAO
S pomocí letos v létě vypuštěného Fermi Gamma-Ray Space Telescope se nyní astronomům podařilo objevit pulsar, jenž své pulsy vysílá výhradně v gama oboru elektromagnetického spektra. Tato rotující neutronová hvězda se nachází v oblasti, kde pozorujeme zbytek po supernově, která explodovala před asi 10 tisíci lety.
Exoplaneta v představách malíře. Astronomové z Massachusetts Institute of Technology (MIT) přinesli zajímavou zprávu, která by se dala pochopit i jako výzva: hledejme mladé planety, jsou dlouho horké. Planety se jak známo formují z pracho-plynových mračen, obklopující velmi mladé hvězdy. Celý proces formování už podle dřívějších studií trvá na astronomické poměry relativně krátce…
Prezentace České republiky na Mezinárodní astronomické olympiáděČeský tým ve složení Michaela Káňová, Tereza Kroupová, Jana Smutná, Jan Fait, Stanislav Fořt a Filip Murár pod vedením RNDr. Tomáše Proseckého a Ing. Jana Kožuška se sešel v pondělí ráno na ruzyňském letišti. I přes tradičně kolabující pondělní pražskou dopravu jsme dorazili nakonec všichni včas. Po vyřízení nezbytných formalit jsme nastoupili do letadla a s mírným zpožděním kvůli mlze v Praze vyrazili směr Treviso.
Amatérské pozorování oblohy má u nás dlouhou tradici. Mezi našimi astronomy byli a jsou objevitelé komet, planetek i proměnných hvězd. Někteří z nich dosáhli i mezinárodních úspěchů. Právě oborům, kterými se zabývají čeští astronomové amatéři, se bude věnovat doktor Jiří Grygar z Fyzikálního ústavu AV.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi
Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt.
Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka.
Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd.
Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi.
M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov.
Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
29.4. až 3.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
