Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
František Martinek Exoplanety

Srážka dvou planet v souhvězdí Kentaura?

Srážka dvou protoplanet 2M1207B v souhvězdí Kentaura.
Srážka dvou protoplanet 2M1207B v souhvězdí Kentaura.
Astronomové oznámili, že záhadný objekt, obíhající kolem hvězdy vzdálené od Země 170 světelných let, mohl vzniknout při vzájemné srážce a následném splynutí dvou protoplanet. Objekt známý jako 2M1207B byl pro astronomy hádankou již od jeho objevu, protože se zdálo, že jeho spektrum nezapadá do základních fyzikálních předpokladů. Jeho teplota, svítivost, stáří a poloha neodpovídala žádným teoriím.
Michal Václavík Kosmonautika

MESSENGER hlásí Merkur v dohledu

Merkur s rozlišením 44 km/px
Merkur s rozlišením 44 km/px
Americká sonda MESSENGER (MErcury Surface, Space ENvironment, GEochemistry and Ranging) [1], která odstartovala 3. srpna 2004, se nezadržitelně blíží ke svému cíli Merkuru. Bude tak po dlouhých 33 letech dalším, lidmi vytvořeným, kosmickým návštěvníkem Slunci nejbližší planety. Na zajisté detailní a krásné obrázky se můžeme těšit již v pondělí 14. ledna 2008.
František Martinek Kosmonautika

Poslední oprava Hubblova kosmického dalekohledu

HST na oběžné dráze kolem Země.
HST na oběžné dráze kolem Země.
Pracovníci NASA a posádka raketoplánu přestavili detaily náročné kosmické mise, jejímž cílem je oprava a modernizace Hubblova kosmického dalekohledu HST v roce 2008. Tato servisní mise s označením STS-125 podstatně zvýší schopnosti kosmického dalekohledu při výzkumu vesmíru – jeho stavby a vývoje.
Petr Sobotka Multimédia

Astronomie na ČRo Leonardo – prosinec 2007

ČRo Leonardo - Nebeský cestopis
ČRo Leonardo - Nebeský cestopis
Na vědecké stanici ČRo Leonardo se v prosinci astronomie objevila v 6 pořadech, 4 rozhovorech a 7 článcích. Poslechněte si speciální vydání Nebeského cestopisu o možnosti srážky Země s planetkou, kde hovoří 9 odborníků, autorské čtení prof. Jana Palouše nebo hodnocení kosmonautiky roku 2007 dr. Antonínem Vítkem. Přečtěte si rozhovor s Doc. Zdeňkem Mikuláškem o flekaté a bržděné hvězdě nebo dokončení trilogie článků o počátcích kosmonautiky.
Pavel Suchan Ostatní

Školní kolo Astronomické olympiády řešilo přes pět tisíc žáků

Astronomická olympiáda v kategoriích pro 6. až 9. ročníky ZŠ (a odpovídající ročníky víceletých gymnázií) zahájila ve svém pátém ročníku 2. (korespondenční) kolo. Z prvního (školního) kola do něj postoupilo 4 154 žáků. Kromě toho v letošním roce také probíhá kategorie pro studenty 1. a 2. ročníku SŠ.
Podrobnosti najdete na http://olympiada.astro.cz/.

František Martinek Sluneční soustava

Mimas a Saturnův prstenec F

Saturnův měsíc Mimas a prstenec F Autor: NASA
Saturnův měsíc Mimas a prstenec F
Autor: NASA
Kosmická sonda Cassini pokračuje neustále ve výzkumu planety Saturn, mj. v pořizování zajímavých snímků jak samotné planety, tak i jejích měsíců či prstenců. Občas se dostává do takové polohy vůči Saturnu, odkud může pořídit zajímavé pohledy na systém planety, jejíž prstenec je viditelný i v malém dalekohledu.
Miroslava Hromadová Exoplanety

Velmi mladá planeta

planet_hya.jpg
Uvnitř prachoplynného mraku kolem mladé hvězdy TW Hydrae byla nalezena dosud nejmladší známá planeta. Objev potvrzuje teorie, že planety mohou vzniknout během 10 miliónů let.
Miroslava Hromadová Vzdálený vesmír

SETI@home – hledání mimozemských civilizací

seti.jpg
Nejdéle běžící a zároveň nejznámější a nejpoužívanější projekt SETI@home - pátrání po radiových signálech mimozemských civilizací znovu „ožívá“. Způsobil to příliv nových dat z vylepšeného radioteleskopu Arecibo. Projekt proto nyní potřebuje více osobních počítačů a příznivců, kteří pomohou zpracovávat data.
Michal Václavík Ostatní

ATHENA 20/2008

Titulní strana Atheny 20/2008
Titulní strana Atheny 20/2008
Na začátku ledna 2008 vyšlo nové, tentokrát jubilejní, 20. číslo čtvrtletního bulletinu Hvězdárny Vsetín ATHENA. Ten přináší několik článků z oblasti astronomie, kosmonautiky, meteorologie, ale také dění na vsetínské hvězdárně. V aktuálním čísle najdete například obsáhlé informace o ukončené misi STS-120 amerického raketoplánu Discovery nebo připravované misi STS-122 Atlantis a mnoho dalších článků.
Petr Horálek Ostatní

První ročník „Krausova pochodu“

Baron Artur Kraus
Baron Artur Kraus
Současný vedoucí Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích při DDM Delta, Petr Komárek, přišel se zajímavým návrhem zahájit novou tradici na počest nejen astronomicky, ale i historicky velmi zajímavé osobnosti Pardubicka, barona Artura Krause. Pardubický rodák byl svobodný baron, který miloval astronomii stejně jako hory a sport. Zjista by si zasloužil nějakou tradici na jeho počest, takže Petr Komárek a já jsme absolvovali první ročník tzv. Krausových pochodů. Navíc dosavadní a dlouholetý vedoucí hvězdárny Václav Knoll je nyní vážně nemocný, takže bychom mu rádi touto cestou popřáli pevné nervy v boji se svou nemocí a co možná nejrychlejší uzdravení, protože nám všem chybí.

Marcel Bělík Multimédia

ČAM 2007.12: Kometa zepředu

Titul České astrofotografie měsíce za prosinec 2007 získala fotografie komety 17P/Holmes nazvaná "Kometa zepředu" dvojice autorů Miloslav Druckmüller z České Republiky a Arne Danielsena z Norska.

2007_11_01_d500d2000.jpg
Pavel Suchan Ostatní

Tři králové a dalekohledy v pražské ZOO

Tuto neděli, 6. ledna se můžete od 10 do 15 hodin přijít podívat na program "Potkejte Tři krále při jejich pouti za betlémskou hvězdou". Pražská pobočka ČAS zajišťuje informační stánek s pozorováním astronomickými dalekohledy. Těšíme se na Vás u ledních medvědů.
František Martinek Hvězdy

Jak se rodí hvězda

Vznikající hvězda se dvěma protilehlými výtrysky.
Vznikající hvězda se dvěma protilehlými výtrysky.
Astronomové nedávno získali přesvědčivý důkaz existence hmoty, unikající po spirální dráze v podobě výtrysků (tzv. jetů), podobajících se fontánám, z velmi mladé, stále ještě se rodící hvězdy (protohvězdy). V důsledku spirálovitého pohybu tyto výtrysky pomáhají hvězdě při snižování rychlosti rotace, a tím ji umožní nadále „přibírat na váze“ přitahováním materiálu z obklopujícího akrečního disku. Část materiálu z akrečního disku je totiž místo pádu na povrch hvězdy vyvrhována do okolního prostředí v podobě dvou protilehlých výtrysků. Nová pozorování pomocí Submillimeter Array (SMA) ukazují, že vyvržený materiál rotuje kolem podélné osy výtrysku jako v „obráceném vodním víru“, čímž odnáší část momentu hybnosti soustavy a napomáhá tak hvězdě v jejím růstu.


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »