Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
redakce Sluneční soustava

Přednáška, Vojtech Rušin: Slnko – naša najbližšia hviezda


Slnko – naša najbližšia hviezda
RNDr. Vojtech Rušin, DrSc., Astronomický ústav Slovenské akademie věd, Tatranská Lomnica, SR

Úterý 8. ledna 2008
  • od 14.00 hod., budova Akademie věd, Národní třída 3, Praha 1, místnost 206
    Cyklus popularizačních přednášek pro středoškolské studenty Nebojte se vědy

  • od 17.00 hod., budova Akademie věd, Národní třída 3, Praha 1, místnost 206
    Cyklus popularizačních přednášek pro veřejnost Akademická Praha
    Pozor změna!: výjimečně v úterý 8. ledna 2008

  • Miroslava Hromadová Hvězdy

    Vánoční hvězda aneb NOVA V459 VUL

    mapa_const.jpg
    V souhvězdí Lištičky (Vulpecula) vzplanula Nova, která dostala označení V459 Vul. První pozorování Hiroshi Kaneda (Sapporo, Japonsko) je z 25. prosince 2007 v 8:34 UT. Jasnost Novy, která byla v době objevu 8,7 magnitudy, poroste.
    Miroslava Hromadová Vzdálený vesmír

    „Ptáček“ ve vesmíru

    cosmic_bird.jpg
    Zařízením NACO (VLT) astronomové objevili velmi vzácné slučování tří galaxií. Systém, složený ze dvou hmotných spirálních galaxií a třetí nepravidelné galaxie, na snímcích připomíná „Ptáka“ („Bird“) nebo také Tinkerbell (okřídlenou vílu).
    Petr Horálek Úkazy

    Nevšední divadlo s kometou 8P Tuttle a nejen to ...

    Kometa 8P Tuttle
    Kometa 8P Tuttle
    Na komety i meteorické roje mimořádně bohatý rok 2007 končí. Je ale jisté, že minimálně první dva měsíce roku následujícího, roku 2008, si budeme moci toto tempo ještě chvíli vychutnávat. A nejen to. Ještě, než se s rokem 2007 definitivně rozloučíme, čeká nás jedno nebeské divadlo v podobě přechodu komety 8P Tuttle přes galaxii M33 v Trojúhelníku (především však pro ty šťastnější, co vlastní nějaký malý dalekohled a mohou odjet dál za městské osvětlení).

    Miroslava Hromadová Sluneční soustava

    Srazí se planetka s Marsem?

    asteroid-browse.jpg
    Astronomové monitorují dráhu 50m planetky, která bude křížit oběžnou dráhu Marsu na začátku roku 2008. Pozorování analyzovaná v JPL ukazují, že objekt by se mohl 30. ledna v poledne našeho času nacházet ve vzdálenosti 48 000 km od Marsu.

    Aktuální šance na srážku je 1 : 10000. (9. 1. 2008)

    Miroslava Hromadová Úkazy

    Jak velký byl Tunguzský meteorit?

    Počítačová simulace Tunguzské katastrofy. Kredit: Mark Boslough/Sandia, foto Randy Montoya
    Počítačová simulace Tunguzské katastrofy. Kredit: Mark Boslough/Sandia, foto Randy Montoya
    Tunguzskou katastrofu na Sibiři téměř před 100 lety možná způsobila planetka, jejíž velikost dosahovala jen zlomku dříve publikovaných odhadů. Planetky malých rozměrů mohou představovat pro Zemi větší nebezpečí, než se dosud myslelo. K těmto závěrům dospěli vědci na základě simulací na superpočítači v Sandia National Laboratories.
    Petr Horálek Úkazy

    Na štědrodenní ranní obloze Měsíc zakryje Mars

    Mars a Měsíc
    Mars a Měsíc
    V pondělí 24. prosince ráno budeme, pokud to umožní počasí, svědky výjimečného úkazu. Měsíc, který právě na vánoční ráno dosáhne fáze úplňku, se při svém pohybu na hvězdném pozadí setká s rudou planetou Mars a z našeho území budeme moci pozorovat i vzácný zákryt.

    redakce Ostatní

    Právě vyšla kniha Stručná historie času

    Obal knihy Stručná historie času.
    Obal knihy Stručná historie času.
    Kniha se stala světovým bestsellerem a byla přeložena do více než čtyřiceti jazyků. Jeden z nejvýznamnějších vědců současnosti, britský matematik a astrofyzik Stephen Hawking, v ní odpovídá na otázky jako: Jaká je povaha prostoru a času? Kde se vzal vesmír a kam směřuje? Co se stane astronautovi v černé díře?
    Do češtiny přeložil Doc. RNDr. Vladimír Karas, DrSc. z Astronomického ústavu AV ČR. Knihu vydalo nakladatelství Dokořán ve spolupráci s nakladatelstvím Argo.
    Další informace o publikaci na http://www.nva.cz.

    Miroslava Hromadová Kosmonautika

    Epoxi poletí ke kometě Hartley 2

    mise Epoxi
    mise Epoxi
    NASA schválila nový cíl mise Epoxi - 11. října 2010 přelet kolem komety Hartley 2. Byla vybraná místo komety Boethin, která se astronomům ztratila. Pravděpodobně se rozpadla na příliš malé fragmenty, které jsou „neviditelné“.
    František Martinek Kosmonautika

    GRAIL bude studovat vnitřní stavbu Měsíce

    Dvojice amerických sond Grail k výzkumu Měsíce.
    Dvojice amerických sond Grail k výzkumu Měsíce.
    Na setkání členů Americké geofyzikální unie bylo oznámeno, že NASA vybrala k realizaci novou misi, která bude mít za úkol studovat vnitřní stavbu Měsíce a odhalit tajemství jeho anatomie a dosavadního vývoje. Tento úkol provede dvojice sond s názvem GRAIL, které postaví společnost Lockheed Martin Space Systems (Denver). Celý projekt bude řídit Jet Propulsion Laboratory (NASA), Pasadena.
    Miroslava Hromadová Vzdálený vesmír

    Astronomové hledají galaktické teenagery

    sig07-026_small.jpg
    V celém vesmíru se několik miliard let po Velkém třesku začaly srážet malé galaxie a způsobily, že plyn, prach, hvězdy a černé díry uvnitř galaxií se spojovaly – začaly vznikat nové hvězdy a centrální černá díra se stala „nenasytnou“. Ve formující se galaxii bojují o galaktický plyn dvě skupiny - „hvězdné školky“ a „hladové“ černé díry.
    Pavel Příhoda Úkazy

    Vánoční nebe ovládá Mars

    Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i., číslo 105 z 18. prosince 2007

    Současné noční nebe zdobí nápadná planeta Mars. Mezi planetami nemá v této době konkurenci. Nejlépe bude vidět o Vánocích. Naproti Slunci je právě na Štědrý den, 24. prosince – astronomové a astrologové říkají, že Mars je v opozici se Sluncem. Tehdy svítí celou noc. Na obloze je Slunce toho dne velmi nízko, proto je Mars naopak v noci velice vysoko a vrcholí nad jihem o půlnoci. Svítí v souhvězdí Blíženců, nad známým souhvězdím Orion.

    Michal Václavík Ostatní

    Ohlédnutí za Setkáním českých a slovenských odborníků v kosmickém výzkumu

    První československá družice Magion 1 a první amatérská družice czCube.
    První československá družice Magion 1 a první amatérská družice czCube.
    V úterý 27. listopadu 2007 se konalo v zasedacím sále Ministerstva kultury České republiky unikátní Setkání českých a slovenských odborníků v kosmickém výzkumu [1]. Organizaci a záštitu nad celou akcí mělo Národní technické muzeum a již předem musím poznamenat že šlo o setkání velmi podařené. Měl jsem to štěstí, že jsem byl mezi téměř 80 pozvanými účastníky a mohl si tak vychutnat setkání s významnými vědci jak z České republiky, tak i ze Slovenska.


    20. vesmírný týden 2026

    20. vesmírný týden 2026

    Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

    Další informace »

    Česká astrofotografie měsíce

    LDN 1448

    Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

    Další informace »

    Poslední čtenářská fotografie

    Messier 3

    Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

    Další informace »